|
|
Alimentární koncepty u dětí na základní škole
Hemmerová, Eva ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Diplomová práce pojednává o dětských konceptech jídla zejména s důrazem na konzumaci masa a vyhýbání se této konzumaci, jde o etnograficky pojatou studii založenou na pozorování a rozhovorech s dětmi 4. třídy základní školy. Výsledky jsou rozčleněny do 4 aspektů stravování. Sociální aspekt (1) se zabývá sdílením jídla či sociální identitou, aspekt zdravotní (2) souvisí s dětskými koncepty o zdravosti určitých potravin, aspekt morální (3) mapuje dětská posouzení etického hlediska konzumace masa včetně legitimizace a aspekt kognitivní (4) poukazuje i na kognitivní problematiku stravování. KLÍČOVÁ SLOVA Alimentární tabu, vegetariánství, konzumace a odmítání masa, etika, legitimizace
|
|
| |
|
| |
|
|
Snubní prsteny - jejich význam, symbolika a atraktivita pro současné manželství
Proroková, Amálie ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Tato diplomová práce přináší podněty do oblasti psychologie rodiny a partnerství. Hlavním tématem práce jsou snubní prsteny, na které je pohlíženo v psychologickém kontextu. Teoretická část otevírá témata, jako je historie, symbolika prstenů obecně a následně se zaměřuje konkrétně na snubní prsteny. Značná část je věnovaná také manželské a partnerské problematice, svatbě, díky které snubní prsten máme, a také užším psychologickým tématům, jako je efekt snubního prstenu, atraktivita snubního prstenu samotného nebo jeho nošení. V konečné části se práce zaměřuje na varianty zacházení se snubním prstenem. V empirické části byl prováděn sběr dat formou polostrukturovaných rozhovorů a následnou kvalitativní analýzou. Celkový počet zahrnuje třináct účastníků. Zastoupení respondentů ve variabilní životní situaci: ti, kteří jsou v manželství krátce, v dlouholetém manželském svazku, rozvedení či ovdovělí. Cílem práce bylo provést hloubkovou sondu do percepce významu a hodnoty snubního prstenu samotnými nositeli a hledání významných otázek, které se s tímto symbolickým fenoménem pojí. Práce se věnuje oblastem jako je atraktivita snubního prstenu, přikládání důležitost snubnímu prstenu i významům, které mohou lidé snubnímu prstenu dávat a z něhož se pak může odvíjet následné nošení/nenošení tohoto symbolu...
|
|
|
Interakce ve škole: vyjednávání žákovských a učitelských rolí
Spalová, Jitka ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
4 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá interakcí ve škole, tedy vzájemným působením a ovlivňováním se dvou subjektů (učitele a žáků) v průběhu výchovně vzdělávacího procesu. Jednotliví aktéři interakce zastávají různé sociální role, které si často vyžadují různé způsoby komunikace. V teoretické části je přiblížena metoda školní etnografie. Dále je tato část zaměřena na obecný popis osobnosti učitele, jeho autority a jeho rolí při pedagogické interakci se žáky, a na pedagogickou komunikaci jako nejdůležitější část interakce pedagogické. Empirickou částí je etnografická studie hodin českého jazyka na SŠ v Rokycanech. Jedná se o kvalitativní výzkum, který spočívá v subjektivním popisu zkoumaného prostředí. Zaměřuje se na identifikaci a sledování jednotlivých interakčních žánrů probíhajících při výuce. Je analyzováno, jak si učitelka vyjednává svoji roli, jakou roli vymezuje žákům, jak si vytváří a udržuje autoritu, kdy, proč a jak se žáky komunikuje, ať verbálně, či neverbálně. Rozbor je proveden na základě pořízených videozáznamů jednotlivých hodin, interview s vyučující, její úvahy o žácích, které vyučuje, a úvah žáků o jejich učitelce českého jazyka. KLÍČOVÁ SLOVA: žák, učitel, sociální role, školní etnografie, pedagogická komunikace, autorita učitele
|
|
| |
|
| |
|
|
Problém "hranice" u pomáhajících profesí
Zahradníková, Barbora ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Voldřich, Michal (oponent)
Tato diplomová práce je založena na analytických metodách zakotvené teorie, prostřednictvím nichž zkoumá téma Problém "hranice" u pomáhajících profesí. Jejím cílem je porozumět specifickým aspektům vztahu klienta s tělesným postižením a jeho asistenta a subjektivní percepci fenoménu hranice v pomáhajícím vztahu. Výzkumná data byla získána prostřednictvím sedmi rozhovorů s osobními asistenty. Analýza získaných dat přinesla výsledky v podobě deskripce profese osobní asistence a všech jejích aspektů, jež jsou významnými faktory při utváření vztahu. Z objevených témat hraje zcela fundamentální roli vztah, jenž se ukázal mít několik rovin - pracovní, přátelskou, rodičovskou či sourozeneckou a sexuální. V rámci nich pak docházelo ke vzniku hranic, a to v různé podobě a míře v závislosti na osobnostních, vztahových či situačních faktorech. Zkoumaná problematika je komplexním a mnohovrstevnatým tématem, v němž existuje celá řada paradoxů a dilemat. Pojem hranice není respondenty vnímán jako něco statického, neměnného a vždy nezbytně nutného. Stejně jako vztah prochází i hranice, jsou-li ustaveny, vývojem, v rámci něhož jsou buď transformovány, nebo bourány. Klíčová slova: etnografický výzkum, pomáhající profese, osobní asistent, klient, vztah klient - pomáhající, hranice, supervize
|
|
|
Socializace u arménských migrantů druhé generace
Hovhannisyan, Milena ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Kvalitativní výzkum se soustřeďuje na efekty socializace v rámci českého kulturního prostředí na etnickou identitu arménských migrantů druhé generace. Výzkum byl proveden se šesti respondenty. Rozmezí věku se pohybovalo mezi 17-28. Dva z respondentů byli muži. Pro zjištění způsobu, jakým různé socializační faktory interagují s identitou osoby, autorka použila metodu polostrukturovaného rozhovoru. Pro udržení původní etnické identity se musí sejít řada faktorů, největší dopad na vývoj etnické identity má první kontakt rodiny s cílovou zemí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Funkce oblékání a identita u adolescentů
Ciencialová, Eva ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Tato práce se zaměřuje na módu a funkci oblečení ve školní třídě, zejména u adolescentů. Do výzkumu byli pro srovnání zahrnuti žáci osmé třídy základní školy a studenti druhého ročníku gymnázia. Hlavními otázkami jsou: Co tito mladí lidé považují za módní? Vnímají oblečení jako prostředek k dosažení nějakého cíle? Co jim může určité oblečení umožnit? Cílem bylo zmapovat význam, který studenti přikládají oblékání a vyčlenění jednotlivých funkcí oblečení dle jejich významu. To vše v souvislosti s formováním identity, což je hlavním vývojovým úkolem v období adolescence. Pro získání informací byly použity následující metody: pozorování, krátké doplňující rozhovory a dotazník, který byl stěžejní. Tento dotazník se skládal ze tří částí. První se zaměřovala na to, co žáci vnímají jako módní, druhá část se zaměřovala na osobní preference a třetí část byla zaměřena na funkce oblečení. Na základě analýzy dotazníků a ostatních dat, byly vytyčeny módní trendy a funkce oblečení, které jsou popsány dle důležitosti. Rovněž byly nalezeny sociální skupiny vytvořené na základě módy a vzájemných vztahů. Nakonec byla nastíněna korelace mezi funkcí oblečení a formování identity.
|
host ::
RSS.