Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 61 záznamů.  začátekpředchozí35 - 44dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reprodukční chování slíďáků rodu Alopecosa (Araneae: Lycosidae)
Just, Pavel ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Hajer, Jaromír (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám rozmnožováním středoevropských slíďáků rodu Alopecosa, zvláštní zřetel je kladen na popis epigamního chování a kopulací, jejichž průběh byl doposud u většiny druhu neznámý. Rozlišil jsem celkem 17 prvků námluv, z nichž šest je popsáno prvně. Byly zjištěny doby námluv, doby kopulací, počty inzercí embolu a počty expanzí hematodochy u 15 druhů rodu Alopecosa. Získaná data byla vyhodnocena, námluvy a kopulace mezi jednotlivými druhy a druhovými skupinami byly porovnány. Je uvedeno srovnání průběhu námluv a kopulací u sesterských druhů A. striatipes a A. mariae, taktéž jsou popsány rozdíly v rozmnožování české a italské populace druhu A. accentuata. Druh Alopecosa psammophila navrhuji na základě epigamních projevů řadit do striatipes group. Přítomnost stridulačního aparátu na makadlech dospělých samců se nepodařilo prokázat, ale byly nalezeny tuhé chlupy na spodní straně zadečku u samců druhu Alopecosa pinetorum, které mohou sloužit k tremulaci. Diplomová práce obsahuje nové poznatky o ekologii slíďáků rodu Alopecosa a faunistické informace, včetně údajů o recentním výskytu jedněch z našich nejvzácnějších pavouků.
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent) ; Hajer, Jaromír (oponent)
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
Arachnofobie a příčiny strachu z pavouků
Říha, Roman ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Strach z pavouků je velmi rozšířený a v určitých případech může přerůstat ve fobii. Negativní postoj k pavoukům lze nalézt již v mytologii některých národů. Tento postoj je často zastáván i v kultuře západní civilizace. Je zajímavé, že tento strach přetrvává, ačkoli je jen velmi málo pavouků, kteří jsou schopni ohrozit lidský život. Je více možných příčin vzniku arachnofobie, mimo jiné klasické podmiňování, informační přenos a vliv emoce odporu. Právě vliv odporu (znechucení) se jeví jako velmi pravděpodobné vysvětlení vzniku fobie z pavouků. Relevantnost strachu je popsána na základě výčtu pro člověka nebezpečných pavouků. Někteří pavouci jsou totiž schopni ohrozit lidské zdraví toxiny obsaženými v jejich jedu. Základními otázkami jsou tedy opodstatněnost lidského strachu z pavouků a možné příčiny vzniku tohoto negativního vztahu.
Ekologie a epigamní chování slíďáků rodu Alopecosa (Araneae: Lycosidae)
Just, Pavel ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám českými zástupci slíďáků rodu Alopecosa. Literární rešerše shrnuje poznatky o ekologii těchto pavouků, jejich způsobu života, fenologii a preferenci habitatů. Zvláštní důraz je kladen na rozmnožování slíďáků rodu Alopecosa, a to především na jejich epigamní chování. V současné době jsou námluvy pavouků studovány hlavně s ohledem na multimodální signalizaci. Nechybí ale ani údaje o jejich životních cyklech, kopulaci a péči o mláďata. Studium epigamního chování zástupců rodu Alopecosa je neprávem velmi opomíjeno, zvláště když si uvědomíme, jakých výsledků bylo dosaženo výzkumem amerických slíďáků rodu Schizocosa. K získání souvislostí je třeba znát taxonomii rodu Alopecosa, nastiňuji tedy recentní problematiku systematiky a fylogeneze celé čeledi Lycosidae.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 61 záznamů.   začátekpředchozí35 - 44dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
5 Dolejš, P.
2 Dolejš, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.