|
|
Sídliště s kulturou nálevkovitých pohárů ve Velkých Přílepech
Juřinová, Šárka ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Dobeš, Miroslav (oponent)
A large, unfortified settlement in an open position with Funnel Beaker culture in Velké Přílepy (district of Prague - west) represents one of the most important early Eneolithic period sites in Bohemia. Archaeological excavations conducted in 1994-99 uncovered over sixty structures dating to the period of Funnel Beaker culture. This study addresses the processing of a selected group of fourteen structures. On the basis of a detailed evaluation of pottery material, the relevant morphological features were used to classify the local settlement in the Siřem phase of the aforementioned culture. For the purpose of reaching a clearer understanding of the importance of the described location and its inclusion in the broader context of the settlement structure of the early Eneolithic period, the study also includes a general overview of the development of Funnel Beaker culture in Bohemia and Moravia.
|
|
|
Výšinná lokalita Baba, Praha 6 - Dejvice. Vývoj pravěkého osídlení a jeho nové doklady
Jiříček, Jan ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl poskytnout ucelený pohled na pravěké osídlení polykulturní výšinné lokality Baba v Praze 6 - Dejvicích a předložit souhrn veškerého archeologického bádání na ní. Skromným přáním autora pak je, aby tato práce posloužila všem badatelům, kteří zde budou v příštích letech provádět archeologické akce, jako kompletační příručka a úvod do jejich bádání. Lokalita je v archeologickém povědomí známa již z konce 19. století a od těch dob zde byla provedena řada menších či větších archeologických akcí záchranného charakteru. Záznamy o nich jsou povětšinou uloženy v podobě kusých nálezových zpráv v muzeích, a pokud jsou nálezy publikovány, zabývají se především problematikou jednotlivého nálezu. Takto nastřádané poznatky je třeba uvést do kontextu. V práci tak je akcentována nutnost chápat lokalitu jako jeden celek, od návrší u kostela sv. Matěje až po skalní ostrožnu nad řekou Vltavou. Právě v kontextu všech dosavadních nálezů se totiž ukazuje, že Baba byla vždy osídlena po celé ploše výšiny a ve svém okolí nesporně zaujímala místo centrálního významu. V první části práce je podán přehled všech dosavadních výzkumů a nálezů na lokalitě, přičemž značný prostor věnuji výzkumu v letech 197 4 - 1978, jenž tvoří bázi poznání o Babě. V další části je předložen autorem nově zpracovaný výzkum z roku...
|
|
|
Human remains on the settlement sites of the Czech eneolithic period
Kovaľ, Juraj ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Táto práca je pokusom o rozpoznie a zúžitkovanie výpovednej hodnoty všetkých foriem nálezov l'udských pozostatkov na sídliskách českého eneolitu. Uspokojit' sa s výkladom l'udských pozostatkov na sídliskách len ako s fenoménom priebežne prestupujúcim celým pravekom znamená ochudobniť sa o možnost' odhalit' konkrétne výpovede o charaktere duchovnej kultúry v dynamickom a premenlivom prostredí eneolitu. Komplikovaný výklad tohoto formálne i obsahovo bohatého javu, a to či už uvažujeme o jednaní štandardne pohrebnom, nepohrebne rituálnom, či morálno-právne podmienenom, je nutné zvažovat' v užšom prostredí jednotlivých kultúr, či určitých oblastí ich rozšírenia, a to najma v kontexte s nálezmi l'udských pozostatkov mimo sídlisk. Ciel'om je, na základe konfrontácie pravidelností identifikovaných v množine informácií sústredených v databáze s modelovanými výkladovými rovinami, odhalit' rolu akú hralo v konkrétnych obdobiach českého eneolitu zámemé umiestňovanie l'udských pozostatkov do priestoru sídlisk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sídliště řivnáčské kultury ve Vliněvsi (okres Mělník)
Kulfierzová, Zuzana ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se zabývám řivnáčskou kulturou a hlavně zpracováním jejího rovinného sídliště ve Vliněvsi (okr. Mělník). Od roku 1999 probíhá na tomto polykulturním nalezišti záchranný archeologický výzkum, který doložil osídlení od eneolitu po dobu stěhování národů. Objeveno bylo pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry a několik hrobů kultury se šnůrovou keramikou. Z doby bronzové je nejvýrazněji zastoupena kultura únětická, které patří sídliště i pohřebiště, z mladšího bronzu kultura mohylová. Výrazné je osídlení z období halštatu a laténu. Pár objektů pochází z mladší doby římské a z doby stěhování národů. Mezi lety 2000-2003 byla při výzkumu ve Vliněvsi objevena také řivnáčská kultura, konkrétně dvě řivnáčské polozemnice a šest jejích objektů. V první části práce jsem se věnovala samotné kultuře, dějinám bádání o ní, popisem náplně a vztahům řivnáčské kultury k ostatním soudobým kulturám. Dále se zabývám popisem samotné lokality, zpracováním a zhodnocením jejích nálezů. Na konec jsem se zajímala o typy, funkce a způsoby konstrukce řivnáčských obydlí a snažila se také porovnat polozemnice z Vliněvsi s řivnáčskými chatami z jiných rovinných sídlišť. Vycházela jsem z knihy Homolka u Stehelčevsi (1968), která je dosud jedinou samostatnou publikací věnovanou této kultuře, a dále pak z různých...
|
|
|
Neolitické až časně eneolitické aktivity na výšinných sídlištích a hradištích ve středních Čechách
Dufek, Josef ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je zpracování neolitických až časně eneolitických nálezů a archeologických nálezových situací na výšinných sídlištích a hradištích ve středních Čechách (Pražské tabuli). Zhodnocení výpovědní hodnoty archeologického materiálu z 24 zjištěných výšinných poloh, určení jejich pravděpodobného zemědělského zázemí a možné vazby na pozemní i vodní cestovní koridory. Neméně důležitým cílem bylo vytvoření formulářového katalogu obsahujícího maximální množství informací o každé výšinné lokalitě a shromáždění dostupné odborné literatury.
|
|
|
Prameny k poznání pravěkého osídlení Levého Hradce
Vávrová, Barbora ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Bláhová, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce shrnuje na základě studia literatury a archivní dokumentace poznatky o vývoji pravěkého osídlení na Levém Hradci od mladší doby kamenné po dobu stěhování národů. Přehledně shrnuje informace o archeologických výzkumech, které zde byly provedeny, a zaměřuje se na jejich přínos pro poznání pravěkého osídlení lokality. Zasazuje Levý Hradec do kontextu osídlení regionu v jednotlivých obdobích.
|
|
|
Raný eneolit ve středních Čechách se zřetelem na lokalitu Praha - Krč
Sušická, Věra ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Úkolem této práce je v prvé řadě shrnutí současné koncepce časného eneolitu na území Čech. To bylo provedeno rozdělením kultur do kapitoly začínající pozdně-lengyelským horizontem a končící michelsberskou kulturou. Sledovány byly typické znaky, charakterakteristické nálezy i diskutované otázky jednotlivých kultur a příslušných nálezových skupin. Dalším cílem práce je vytvořit seznam středočeských časně eneolitických lokalit, což bylo provedeno sepsáním katalogu nalezišť podle okresů s následným vyobrazením v mapách podle kulturního zařazení. Poslední částí této práce je zveřejnění post-jordanovských (shussenriedských) keramických nálezů z lokality Společenská zahrada - Praha-Krč, jejichž materiální základna se v oblasti středních Čech stále více rozšiřuje. Analýzou prošel pouze keramický materiál, další nálezy čekají na zpracování. Kriticky jsou zhodnoceny i dva post-jordanovské objekty (palisádový žlab, kostrový pohřeb v sídlištním kontextu).
|
|
|
Spondylové šperky v neolitu na území České republiky
Sedláčková, Petra ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Měkkýši a jejich schránky měli a doposud hrají v životě člověka velice důležitou úlohu. V této práci se budu zabývat především mlži rodu Spondylus, z jejichž lastur byly v neolitu, resp. v kultuře s lineární keramikou, vyráběny šperky, které byly pro jejich nositelé zajisté velice důležité. Jelikož se zejména ve střední Evropě jednalo o nepříliš snadno dostupný materiál, mohli z něj vyrobené ozdoby nosit jen vybraní jedinci v tehdejší společnosti. Pro své majitele však nesloužily pouze jako symboly společenského postavení, ale pravděpodobně byly používány také jako talismany a amulety. Cílem této práce bylo sehnat a prostudovat veškerou dostupnou literaturu k problematice spondylových šperků, pokusit se určit původ suroviny a jejího šíření do dalších částí Evropy, popsat hlavní skupiny ozdob a snažit se zhodnotit jejich význam pro tehdejší společnost. Další nedílnou součástí předkládané práce bude shromáždění všech doposud publikovaných nálezů na území České republiky.
|
|
|
Neolitická sociokultovní architektura v Čechách
Nytrová, Kateřina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Dobeš, Miroslav (oponent)
Pravěké kruhové sociokultovní architektury jsou výrazem postupné diferenciace a vyšší organizovanosti lidstva počínaje vrcholným neolitem. Za oblast vzniku specifické formy monumentalizujících architektur - rondelů - se dnes považuje střední Podunají; odtud se idea "posvátných kruhu" šíří směrem k severu a severozápadu, snad i k severovýchodu a východu a zpětně možná i k jihu. Kruhové posvátné stavby jsou rozptýleny na geograficky značně rozsáhlém území a prostupují od neolitu až po ranou dobu dějinnou. Ačkoliv nelze očekávat přímou genetickou souvislost všech těchto staveb, existuje zcela určitě zásadní myšlenkový prvek, který všechny tyto stavby spojuje. Klíčem kjeho objasnění je vysvětlení funkce jednotlivých staveb. Ačkoliv vykazuje neolitická sociokultovní architektura podle archeoastronomických průzkumů znaky plánované výstavby za účelem vytvoření kalendáře a vhodné pozorovatelny pro sledování pohybu vesmírných těles, nelze tuto funkci s naprostou jistotou dokázat. A zřejmě astronomický a kalendářní smysl nebyl jediným hybatelem výstavby takto nákladných staveb, které navíc vyžadovaly pravidelnou údržbu. Význam neolitické sociokultovní architektury spatřuji spíše v tom, že znázorňovala v obecné rovině jakýsi jednotící prvek celé neolitické společnosti, známý všem jejím členům (jednotlivé rondely...
|
|
|
Pravěké nálezy z jeskyně Nad Kačákem
Ernestová, Petra ; Dobeš, Miroslav (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
"Když J. Kafka o této jeskyni napsal, že v ní docela nic nenašel, jistě ho ani nenapadlo, že právě tato jeskyně má celý poklad nástrojů člověka z doby ledové a to spodní stupeň tak zvaného aurignacienu (dle Aurignac, města ve Francii) a dnes byl by víc než rád překvapen, že Národní Museum dostane odtud tak mnoho toho, co odjinud ještě do těchto sbírek nikdy nepřicházelo, ba: že je toho mnohem a mnohem víc, než se dalo vůbec kdy čekati" (Petrbok 1934). Takto nadšeně psal Jaroslav Petrbok v první verzi svého rukopisu průvodce Českým krasem o nálezech z jeskyně pojmenované podle potoka, v jehož údolí se nachází. Jeskyně Nad Kačákem patří k nejzajímavějším archeologickým lokalitám v Českém krasu. Od konce 19. století zde proběhla řada archeologických výzkumů, jejichž výsledky byly mnohokrát publikovány. Vzhledem k nedostatečné a částečně ztracené dokumentaci se však posouzení kolekce nálezů a interpretace osídlení jeskyně dnes jeví značně obtížným. Cílem této bakalářské práce je shrnutí všech dosavadních poznatků o jeskyni Nad Kačákem a z ní pocházejících nálezů. Těžištěm práce je podrobné zhodnocení kolekce kamenné štípané industrie uložené v depozitáři Oddělení prehistorie Národního muzea v Praze, včetně její kresebné dokumentace a vypracování katalogu. Pro větší přehlednost jsou některé obrázky vloženy přímo...
|
host ::
RSS.