|
|
Příprava a testování kapilární náplňové kolony sephadex G-10
Tolasz, Jakub ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Sephadex je v biochemických experimentech hojně využívaným sorbentem k separacím molekul v širokém rozmezí molekulových hmotností. Využívá se také k purifikacím nebo odsolování izolovaných proteinů. Dosud byly chromatografické aplikace na tomto principu prováděny jen v kolonách velkých rozměrů, čemuž musela předcházet účinná izolace proteinů, aby bylo na kolonu naneseno dostatečné množství vzorku. Naplnění sephadexu do mikrokolony by snížilo potřebné množství vzorku a mohly by tak být dále zpracovávány obtížně izolovatelné proteiny, které se získávají v malém množství. V této bakalářské práci je s použitím suspenzního plnění mikrokolona opravdu naplněna. K vytvoření gelu jako takového je použito principu přípravy monolitických kolon, tedy naplnění a následné polymerizace, v našem případě hydratace a zgelovatěním.
|
|
|
Stanovení adenosintrifosfátu a adenosindifosfátu v reálných vzorcích
Černá, Martina ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
Úkolem tohoto diplomového projektu bylo nalézt vhodné podmínky pro stanovení dvou běžných nukleotidů adenosindifosfátu a adenosintrifosfátu pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie a provést jejich analýzu v reálných vzorcích citrusových plodů a extraktů z rostlin. Dalším cílem bylo zjistit limity detekce a stanovení obou nukleotidů při těchto optimalizovaných podmínkách měření a pomocí těchto limitů porovnat citlivost používaných detektorů. K zjištění zkoumaných nukleotidů byly využity instrumentace HPLC-UV, kapilární HPLC-DAD a HPLC-MS. Pomocí HPLC s UV detekcí a kapilární HPLC s detektorem diodového pole byly proměřeny kalibrační závislosti směsi analytů a určeny limity detekce a stanovení adenosindifosfátu a adenosintrifosfátu. K rozdělení analytů až na základní linii pomocí HPLC-UV a kapilární HPLC-DAD došlo za podmínek iontově párové chromatografie. Vhodnou kolonou byla kolona C18. Mobilní fáze obsahovala fosfátový pufr, acetonitril a tetrabutylamonium bisulfát jako iontově párové činidlo. Dělení probíhalo při gradientové eluci. U LC-MS byly zjišťovány podmínky analýzy ADP a ATP. Při vysokoúčinné kapalinové chromatografii s hmotnostní detekcí bylo dosaženo rozdělení analytů na koloně C18, fenyl-hexylové koloně a koloně Zic HILIC. Mobilní fáze protékající kolonou C18 obsahovala 99:1 (v/v)...
|
|
|
Určení polohy dvojné vazby u voskových esterů pomocí dimethyldisulfidové derivatizace a hmotnostní spektrometrie
Háková, Martina ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Voskové estery jsou významnou součástí přírodních vosků, které můžeme nalézt v mnoha živých organismech. Vlastnosti lipidů, včetně voskových esterů, mohou být podstatně ovlivněny polohou dvojné vazby. V této diplomové práci byla k určení polohy dvojné vazby využita dimethyldisulfidová (DMDS) derivatizace následovaná detekcí pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie s chemickou ionizací za atmosférického tlaku (APCI) a s ionizací elektrosprejem (ESI). Podařilo se změřit APCI a ESI MS/MS spektra 8 různých voskových esterů lišících se polohou dvojné vazby. Ve spektrech byly identifikovány diagnostické ionty polohy dvojné vazby. Této metody by bylo možné využít při HPLC/MS analýzách voskových esterů, které nelze analyzovat pomocí GC/MS. Ukázalo se, že DMDS derivatizační reakce s hmotnostní detekcí s APCI ionizací je vhodná i pro určení polohy dvojné vazby u alkenů.
|
|
| |
|
|
Analýza, charakterizace a separace derivátů kyseliny 2,6-diaminopimelové kapilární zónovou elektroforézou a micelární elektrokinetickou chromatografií
Vítovcová, Miloslava ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent)
V rámci diplomové práce byly metodami kapilární zónové elektroforézy (CZE) a micelární elektrokinetické chromatografie (MEKC) s UV-fotometrickou detekcí určeny stupně chemické čistoty, meze detekce (LOD) a meze stanovitelnosti (LOQ) N-acyl derivátů kyseliny 2,6-diaminopimelové (DAP). Charakterizace derivátů DAP byla provedena stanovením jejich efektivních elektroforetických pohyblivostí korigovaných na referenční teplotu 25 řC v několika základních elektrolytech, v kyselé i v alkalické oblasti pH. Separace směsi derivátů DAP byla provedena metodou MEKC v kyselém základním elektrolytu, 500 mmol·dm-3 kyselině octové, pH 2,54, s přídavkem anionického tenzidu 60 mmol·dm-3 dodecylsulfátu sodného (SDS). Předmětová slova: analytická chemie, separační metody, kapilární elektromigrační metody, deriváty aminokyselin Klíčová slova: kapilární zónová elektroforéza, micelární elektrokinetická chromatografie, deriváty kyseliny 2,6-diaminopimelové
|
|
|
Využití ambientních ionizačních technik v hmotnostní spektrometrii
Rejšek, Jan ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Klíčová slova: ambientní ionizační techniky; hmotnostní spektrometrie; desorpční ionizace elektrosprejem; desorpční fotoionizace za atmosférického tlaku; tenkovrstvá chromatografie, lipidy, zobrazovací hmotnostní spektrometrie Ambientní ionizací v hmotnostní spektrometrii se rozumí ionizace, která probíhá v otevřeném prostoru vně hmotnostního spektrometru a která nevyžaduje žádnou, nebo minimální předúpravu vzorku. V této práci byly používány techniky DESI (desorpční ionizace elektrosprejem) a DAPPI (desorpční fotoionizace za atmosférického tlaku) se softwarově ovládanou polohou sprejeru pro analýzu nízkomolekulárních organických sloučenin. Tyto metody využívají sprejování rozpouštědel k desorpci a ionizaci analytu z pevného substrátu. Byly nalezeny podmínky pro analýzu fosfolipidů, voskových esterů a několika dalších sloučenin. Byly kvantitativně porovnávány jednotlivé ambientní ionizační techniky při měření různých analytů z různých povrchů. Aplikací bylo HPTLC/DESI-MS směsi lipidů a HPTLC/DAPPI-MS novorozeneckého mázku. DAPPI-MS bylo aplikováno pro analýzu termitů rodu Prorhinotermes (Isoptera, Rhinotermitidae). Bylo provedeno pilotní testování plošného vzorku metodou zobrazovací hmotnostní spektrometrie.
|
|
|
Chirální separace acyklických nukleosid fosfonátů a stanovení asociačních konstant jejich komplexů s cyklodextriny kapilární elektroforézou
Mikysková, Hana ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Kapilární elektroforéza byla využita pro chirální separaci acyklických nukleosid fosfonátů, které patří mezi nejvýznamnější již používaná nebo potenciální antivirotická léčiva. Pro enantioseparaci acyklických nukleosid fosfonátů byly jako chirální selektory použity nativní a derivatizované cyklodextriny: -cyklodextrin, -cyklodextrin, -cyklodextrin, heptakis(2,6-dimethyl)--cyklodextrin, 2-hydroxypropyl--cyklodextrin a kvartérní amonium -cyklodextrin. Nejvyššího rozlišení (R,S)-enantiomerů acyklických nukleosid fosfonátů bylo dosaženo v základním elektrolytu obsahujícím 35 mM tetraboritan sodný (pH 10) s přídavkem 17,6 mM -cyklodextrinu nebo 10 mM kvartérního amonium -cyklodextrinu. Metodou kapilární elektroforézy byly stanoveny asociační konstanty komplexů enantiomerů acyklických nukleosid fosfonátů s výše uvedenými chirálními selektory cyklodextrinového typu. Asociační konstanty byly vypočítány nelineární regresní analýzou z experimentálně změřené závislosti efektivní pohyblivosti analytů na koncentraci chirálního selektoru v základním elektrolytu. Efektivní elektroforetické pohyblivosti acyklických nukleosid fosfonátů byly předem korigovány na referenční teplotu 25 řC. Předmětová slova: analytická chemie, separační metody, kapilární elektromigrační metody, acyklické nukleosid fosfonáty...
|
|
| |
|
| |
|
|
Systémové píky v čipové elektroforéze
Hezinová, Markéta ; Gaš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Coufal, Pavel (oponent)
Práce se zabývá systémovými píky v proteinové čipové elektroforéze. Cílem práce bylo navrhnout vhodná separační prostředí s ohledem na pozice a počty systémových píků. Teoretický úvod se věnuje procesům odehrávajícím se při separaci proteinů metodou SDS-PAGE, její miniaturizaci a podává přehled současných aplikací této metody. Dále je stručně shrnuta problematika systémových zón. Systémové píky byly sledovány ve třech separačních systémech. Chování systémových zón bylo nejprve vyšetřeno teoreticky v programu PeakMaster a získané výsledky byly ověřeny experimentálně na přístroji Agilent 2100 Bioanalyzer. V experimentech byl zaznamenán větší počet systémových píků, než odpovídalo teoretickému složení systémů. Vzhledem k této skutečnosti nebylo možné zcela ztotožnit výsledky PeakMasteru s reálnými experimenty.
|
host ::
RSS.