|
|
'But it's only a children's book' - children's literature as a vehicle of manipulative ideological dissemination
Moravčíková, Hana ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu ideologií přítomných ve třech knihách primárně určených pro dětského čtenáře: Tajemná zahrada (1920), Lev, skříň a čarodějnice (1991) a Vodňátka: pohádka pro děti (1911). Po úvodním seznámení se s problematikou základních termínů dětské literatury se diplomová práce věnuje svému hlavnímu cíli: analýze ideologií v knihách F. H. Burnettové, Ch. Kingsleyho a C. S. Lewise, které odrážejí ideologické preference autorů i doby, v níž byly knihy publikovány. Patří mezi ně zejména tři odvětví křesťanství (Křesťanská věda, katolictví, protestanství), imperialistická politika Velké Británie a vědecký rasismus. Součástí analýzy je i částečný rozbor genderové problematiky v dětských knihách a domova jako jednoho z hlavních ideologických symbolů v dětské literatuře. Pozornost je také věnována jedné z nejzákladnějších otázek literární kritiky zaměřené na dětské publikace, a to zda je primárním cílem těchto knih poučit nebo pobavit.
|
|
|
An Analysis of Female Characters in Contemporary Fantasy'
Čabartová, Kristýna ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
- Czech Tato práce analyzovala ženské postavy v moderní fantasy literatuře se zaměřením na změny, které se v ní objevují a jsou-li dostačující na to, abychom mohli označit novodobé ženské postavy jako revoluční či originální. První kapitola se zaměřovala na vymezení pojmů. Jako moderní fantasy literaturu jsme se rozhodli označit texty psané po roce 1945 patřící do žánru imaginativní fikce pracující s magií a dané do fiktivního světa pracujícího s vlastním systémem práv a pravidel. Také jsme uvedli názory několika kritiků komentujících ženské role a stereotypy, a shodli jsme se, že přestože se ženské postavy neustále vyvíjí tak jsou stále do značné míry stereotypní. Zohledňujíce tyto informace, druhá kapitola analyzovala konkrétní postavy ve vybraných textech (Pán Prstenů od J. R. R. Tolkiena, Čaroděj ze Zeměmoří a Atuánské Hrobky od Uršuly LeGuinové, a Hru o Trůny od George Martina) a sledovala rozsah, do jakého byly ovlivněny stereotypy. Výsledky ukázaly, že ženské postavy jsou velmi stereotypní, ale v novějších textech jsou častěji dynamické a komplexní. Dotazník z třetí kapitoly ukázal, že čtenáři si těchto kvalit všímají a označují je za originální, ale že váhají, zda převažují nad stereotypy. Ve shrnutí bylo rozhodnuto, že nebylo možné definitivně dokázat, jestli jsou moderní ženské postavy...
|
|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
Political voice of Aphra Behn
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Politický hlas Aphry Behnové Kristýna Hoblová, 2013 Abstrakt Tato literárně-historická práce analyzuje vztah mezi prózou Aphry Behnové a rozvíjející se politickou scénou Restauračního období se zřetelem k využití obvyklých prostředků politického vyjadřování příznivců Whigů i Toryů i k tomu, jak její feministické názory ovlivnily prostředky politického projevu v jejím díle. Práce je založena na předpokladu, že v době Restaurace byly veřejná a soukromá sféra stále těsně propojeny a téměř každé literární dílo bez ohledu na žánr vyjadřovalo jistý politický názor. Práce je uvedena kapitolou, jež rozebírá historické pozadí a literární kontext doby vlády Karla II. a Jakuba II. Součástí je i stručný přehled hlavních prostředků používaných ve všech žánrech psaného politického projevu. Součástí tohoto přehledu je především analogie státu a domácnosti ve formálních pojednáních, Kavalírská kultura Restaurační komedie charakterizovaná libertinstvím, fungování alegorie v romancích, Toryovský feminismus rozvitý v díle Margaret Cavendishové a stručný rozbor prostředků použitých v díle Johna Drydena, autora, který byl Behnové nejblíže svým politickým i náboženským přesvědčením. Třetí kapitola využívá tento kontext ke shrnutí přístupu Aphry Behnové k politice v celku jejího díla, přičemž na jejích ódách se ukazuje neměnná...
|
|
|
Reforming the Heroine: Female Characters in Late Eighteenth-Century English Women's Novels
Teichmanová, Klaudia ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Předmětem této práce je tradice reformovaných hrdinek v anglické literatuře v osmnáctém a na začátku devatenáctého století. Soustředí se na čtyři romány: The Reform'd Coquet (Napravená koketka) od Mary Davys z roku 1724, The History of Miss Betsy Thoughtless (Historie slečny Betsy Thoughtless) od Elizy Haywood z roku 1751, Evelina, Or, the History of a Young Lady's Entrance into the World (Evelina, aneb Historie uvedení jedné mladé dámy do společnosti) od Fanny Burney z roku 1778 and Pride and Prejudice (Pýcha a předsudek) od Jane Austen z roku 1813. V centru zájmu této práce stojí chybující hrdinka, která je schopná se vyvýjet. První kapitola se zaobírá společenskými změnami v osmnáctém století, které přinesly myšlenku partnerského manželství, a zkoumá ustanovující román tradice reformovaných hrdinek, The Reform'd Coquet. Popisuje hlavní znaky reformované hrdinky: nezkušenost, marnivost, nepřítomnost spolehlivé autority a přeceňování vlastního úsudku. Navíc popisuje vztah mezi napravenou koketkou a milencem v roli rádce a všímá si i nepřítomnosti ženského vedení. Druhá kapitola této práce se soustředí na román The History of Miss Betsy Thoughtless a zkoumá podobnost a rozdíly mezi Betsy a Amorandou. Jejím tématem je i to, jak Haywood kritizuje rozdílnost přístupu k ženské a mužské cti a...
|
|
| |
|
|
The role of literary studies in translation: an introduction to Swing Hammer Swing!
Křepelová, Dana ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem překládání na konkrétním překladu prvních čtyř kapitol románu Jeffa Torringtona Swing Hammer Swing!. Tento proces zohledňuje kulturní, literární a lingvistické překladatelské uchopení překladu jako celku z pohledu anglo- americké překladatelské teorie, která dlouhou dobu opomíjela funkční hledisko použití literární teorie v překladu. Tato překladatelské práce je založena na teoretických i praktických výstupech Jiřího Levého, jehož funkční strukturalismus je v současné době objevován lingvistickými teoretiky anglo-americké tradice, kdežto v českém prostředí je jeho práce známa a spojována s Pražským lingvistickým kroužkem. Bakalářská práce je rozdělena do třech hlavních oddílů, které jsou strukturovány podle Hallidayova (2001) přístupu k analýze překládaného textu na základě kulturního a literárního kontextu (makro level) a následného stylistického a překladatelského rozboru (micro level) podle tématu, vztahu účastníku komunikace a způsobu komunikace Halliday (1978). Je nemožné tuto bakalářskou práci stavět na subjektivních překladatelských závěrech, proto jsou příklady konkrétních překladatelských řešení částí textu uvedené jako argumenty pro Hallidayův model, který nejen zohledňuje literární teorii v překladatelské praxi, ale také ho staví před klíčové...
|
|
|
Playing Tricks: An analysis of Janice Galloway
Kotalíková, Michaela ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Romány skotské autorky Janice Galloway patří k těm nejvýznamnějším dílům současné skotské ženské literární scény a její hrdinky často skýtají dech beroucí proniknutí do podvědomí žen trpících nejrůznějšími formami emocionálních či existenčních problémů. Cílem této práce je rozebrat a analyzovat postavu Joy Stone, hlavní hrdinku nejznámějšího románu z pera Galloway The Trick is to Keep Breathing, za účelem vyzdvihnutí významu literárních děl jako je toto. První věcí, která na románu zaujme čtenářovu pozornost, je jeho experimentální podoba, které je možné si všimnout již při prvním zalistovaní v knize. Text jako žil svým vlastním životem, často mění tvar a formu, rozpadá se v seznamy, nápisy či divadelní dialogy a občas některé slova dokonce i částečně utíkají ze stránek. Roztříštěnost je jeden z hlavních znaků toho románu a je patrný hned na dvou rovinách. Jednou z nich je fragmentace textu, která přímo zrcadlí tu druhou, kterou je nervové zhroucení hlavní hrdinky. Tato práce se bude zabývat oběma rovinami - nejdříve se bude soustředit na rozklad duševního zdraví Joy a světa, který ji obklopuje a následně plynuje přejde na analýzu psané formy románu a rozebere ji z technického hlediska. Bakalářská práce jako taková bude rozdělena do tří kapitol. První z nich bude sloužit jako úvod, představí...
|
|
|
Madness of Love, Love and Madness: A survey of the Works of Rose Tremain in the 1980s and 1990s
Koucká, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Rose Tremainová, současná britská autorka, narozená v roce 1943, patří mezi nejtalentovanější spisovatele své generace. Přesto její próza nesklízí takový úspěch, jaký by si zasloužila. Dva historické romány, jež napsala, Navrácená milost a Hudba a ticho, jí přinesly značnou popularitu. V případě jejího dalšího díla se jí nicméně nedostalo patřičné pozornosti. Cílem této práce je seznámit čtenáře s výběrem z jejích románů a charakterizovat její dílo. Hlavní téma prózy Rose Tremainové je šílenství lásky, které zkoumá v podstatě ve všech svých textech. Pro účely této práce byly vybrány čtyři romány reprezentující její dílo: Bazén, Navrácená milost, Posvátná krajina a Hudba a ticho. Na cestě za hledáním smyslu života se postavy Rose Tremainové často soustřeďují na romantickou lásku jakožto na jediný důvod k žití. Tremainová zdůrazňuje nesmyslnost takového počínání: ukazuje, že milostné vztahy samy o sobě nikdy nemůžou naplnit život. I když je možné čerpat pocit štěstí z partnerského vztahu, člověk vždy musí začít s prací sám na sobě, aby dosáhl naplnění. Tremainová upozorňuje, že svoji seberealizaci nemůžeme hledat v milostných vztazích; pokud tak činíme, náš vlastní pocit nedostatečnosti a méněcennosti bude mít pravděpodobně katastrofický vliv při hledání našeho životního partnera. Kromě toho budeme...
|
|
|
The Mighty Boosh: theatrical and narrative sspects of Julian Barratt and Noel Fielding's epic comedy
Šímová, Martina ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Anotace: Tato práce se zabývá podrobnou analýzou tvorby britské komediální skupiny The Mighty Boosh založené herci a komiky Julianem Barrattem a Noelem Fieldingem. The Boosh je v našem kulturním prostředí relativně neznámým pojmem. Z tohoto důvodu slouží první část práce mimo jiné jako úvod: představuje kulturní pozadí herců a původ projektu samotného. Následně se zabývá technickými a fyzickými aspekty show, stejně jako užitými hereckými či teatrálními metodami. Druhá část je více praktická, soustředí se na narativní rámec a strategie, které mají tendenci se výrazně opakovat a činí tak z Barrattova a Fieldingova počinu epickou (hrdinskou) komedii. Analýza si klade za cíl vysvětlit tyto vypravěčské strategie mimo jiné poukazováním na autory jako Vladimir Propp, Joseph Campbell a další, a představit The Mighty Boosh ve své celistvosti a komplexnosti.
|
host ::
RSS.