|
|
Numerical Modelling of Two-Prize Asymmetric Contests
Matysková, Ludmila ; Gregor, Martin (vedoucí práce) ; Cingl, Lubomír (oponent)
Tato rigorózní práce analyzuje asymetrické nedokonale diskriminativní soutěže o více cen za účelem zjistit, kdy se v soutěži stává nabízení více než jedné ceny optimální strategií pro dosažení největšího průměrného úsilí všech hráčů. Představujeme model, ve kterém n heterogenních hráčů soutěží o dvě, možno různé, ceny. Soutěžící se mohou lišit ve svých relativních schopnostech, neboli parametrech, které ovlivňují jejich pravděpodobnost, že vyhrají jednu z cen. Ke hledání Nashovy rovnováhy v ryzích strategiích jsou použity dvě rozdílné num- erické metody. V závislosti na konkrétní distribuci schopností hráčů nacházíme dva možné scénáře, ve kterých se druhá cena stává optimální. Práce se také zabývá otázkou existence a jednoznačnosti Nashovy rovnováhy v ryzích strategiích v závisloti na parametru udávájícím výnosy z rozsahu vynaloženého usilí. Klasifikace JEL C63, D72 Klíčová slova Nedokonale diskriminativní soutěže; Het- erogenní schopnosti; Více cen; Numerické metody E-mail autora lida.matyskova@centrum.cz E-mail vedoucího práce gregor@fsv.cuni.cz
|
|
|
Informal Economy: A micro-level analysis
Vu Duc, Cuong ; Levely, Ian Vandemark (vedoucí práce) ; Cingl, Lubomír (oponent)
Táto bakalárska práca analyzuje vzťah šedej ekonomiky s demografickými charak- teristikami. Prvá čast predstavuje definície a skladbu šedej ekonomiky a uvádza teoretický základ. Prezentuje dopady a príčiny z rôznych uhlov pohľadu. V druhej časti odlíšime charakteristiky ktoré predvídajú sklon k pracovaniu v šedej ekonomike použitím probit modelu. V tejto práci pozorujeme že smer jednotlivých efektov charakteristík súhlasi s výsledkami Perry a spol. (2007). Klíčová slova Šedá ekonomika, tieňová ekonomika, Južní Afrika, ekonometrie Range of thesis: pages, characters
|
|
| |
|
|
Stigma jako sebenaplňující se proroctví? Experimentální výzkum z českých věznic
Cingl, L. ; Korbel, Václav
Lidé propuštění z výkonu trestu odnětí svobody čelí často při svém návratu do běžného života řadě problémů a předsudků, jsou tedy sociálně stigmatizováni, což snižuje pravděpodobnost\njejich úspěšné společenské reintegrace. Pokud takový přístup ze strany společnosti očekávají již před svým propuštěním, může to u nich vést až ke ztrátě motivace a sebedůvěry v možnosti\nse integrovat, a zvýšit tak pravděpodobnost jejich recidivy. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, zda a jak moc lidé ve výkonu trestu očekávají stigmatizaci ze strany většinové společnosti. Druhým cílem bylo odhalit, zda krátká psychologická intervence usilující o zvýšení sebedůvěry vězňů může očekávání stigmatizace snížit. Výzkumné otázky jsme testovali pomocí inovativních metod experimentální ekonomie na vzorku 297 mužů ve výkonu trestu nepodmíněného odnětí svobody z 15 věznic v České republice. Odsouzení se museli rozhodovat v situacích zaměřených na důvěru a náklonnost, které simulovaly interakci s běžnou společností. Díky tomu jsme mohli změřit, jaké společenské zacházení odsouzení očekávají. Naše výsledky ukazují, že odsouzení stigmatizaci od běžné populace neočekávají. Naopak očekávají její vyšší vstřícnost než k lidem z běžné populace. Důvěru pak očekávají stejnou jako vůči lidem z běžné populace. Protože odsouzení v našem vzorku nevykazují podle našich měřítek znaky očekávané stigmatizace, psychologická intervence omezující negativní dopady stigmatizace neměla na co působit, a jejich očekávání ani chování proto nezměnila. To, že odsouzení společenskou stigmatizaci neočekávají, bereme jako pozitivní zjištění i s ohledem na jejich budoucí reintegraci. Na druhou stranu měla řada odsouzených příliš\noptimistická očekávání ohledně toho, jak se k nim po propuštění bude společnost chovat. To by u nich mohlo vést k podcenění přípravy na propuštění a poté k tvrdšímu střetu s realitou. Proto doporučujeme v dalším kroku zkoumat, zda mají přehnaně pozitivní očekávání u některých odsouzených negativní dopady na jejich reintegraci.
|
|
|
Anti-social behavior in groups
Bauer, Michal ; Cahlíková, J. ; Celik Katreniak, D. ; Chytilová, Julie ; Cingl, L. ; Želinský, T.
This paper provides strong evidence supporting the long-standing speculation that decisionmaking in groups has a dark side, by magnifying the prevalence of anti-social behavior towards outsiders. A large-scale experiment implemented in Slovakia and Uganda (N=2,309) reveals that deciding in a group with randomly assigned peers increases the prevalence of anti-social behavior that reduces everyone’s payoff but which improves the relative position of own group. The effects are driven by the influence of a group context on individual behavior, rather than by group deliberation. The observed patterns are strikingly similar on both continents.
|
|
|
Hormones and Competitive Behavior
Sýkora, Zdeněk ; Cingl, Lubomír (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent)
Cílem této práce je přispět do výzkumu ohledně biologických základů důležitého ekonomického chování. Finanční trhy se mohou stát velmi nestabilním prostředím z mnoha důvodů, jako jsou například hormony obsažené v našem těle. Především se zabýváme vlivem bazálního testosteronu a kortizolu na ochotu soutěžit a riskovat. Také se zaměřujeme na interakci těchto hormonů, která se obvykle označuje jako dual-hormon hypotéza, protože dosud nebyla dostatečně analyzována a replikována. Data jsme získali z kontrolovaného laboratorního experimentu s 96 vysokoškolskými studenty. Naše data jsou genderově vyvážená, tudíž na rozdíl od ostatních můžeme také zkoumat genderové rozdíly ve vztahu k soutěživosti a riskování. Dle našich výsledků, nemůžeme potvrdit, že vyšší testosteron zvyšuje ochotu soutěžit u mužů, oproti většině současné literatury. Navíc dokonce vyšší hladina testosteronu snižuje soutěživost, ale pouze u žen. Dále naše data ukazují pozitivní efekt 2D:4D poměru u žen a negativní efekt dlouhodobé úzkosti u mužů ve vztahu k soutěživosti. Existují také výrazné rozdíly mezi pohlavími v soutěživém a rizikovém chování. Nemůžeme však potvrdit dual-hormon hypotézu ve vztahu k soutěživosti. Zjistili jsme ale významnou podporu pro dual-hormon hypotézu ohledně riskování u žen a s negativním vlivem testosteronu na...
|
|
| |
|
|
Evaluace behaviorálního přístupu k vybraným částem hospodářské politiky s aplikací na Českou republiku.
Makovec, Petr ; Cingl, Lubomír (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Implementace behaviorální ekonomie do tvorby vládních opatření a intervencí je odrazem současné a všudypřítomné snahy o zvyšování efektivity. Pro správce veřejných rozpočtů má tato efektivita v chování a rozhodování jednotlivců velký význam, ovlivňuje totiž stav veřejných financí. Teoretická část této práce obsahuje popis nejdůležitějších konceptů behaviorální ekonomie, které je možné aplikovat při tvorbě intervencí a opatření, a které narušují představu o tvorbě rozhodnutí u racionálního spotřebitele. Zároveň zde popisuji jednotlivé poradní týmy vlád, které na behaviorálních principech staví a které se aktivně věnují implementaci realističtějšího pohledu na chování jednotlivců. V praktické části se věnuji metodice evaluace a extrapolace výsledků získaných z experimentů, stejně jako rizikům s tím spojeným. Tyto experimenty většinou předcházejí většímu rozšíření upravených opatření a mají za cíl identifikaci funkčních prvků, na které má smysl se dále zaměřovat. Poté rozebírám několik konkrétních opatření z finančního hlediska a to na základě odhadovaných výnosů a nákladů při rozšíření uskutečněných experimentů na větší soubor jedinců. V poslední kapitole praktické části popisuji dva způsoby, jak za pomoci behaviorálních principů zlepšit stav i v České republice a dále nabízím zhodnocení potenciálu fungování českého poradního týmu. Z uvedených výpočtů vyplývá, že i malé změny prostředí, ve kterém se jednotlivci rozhodují, můžou významně ovlivnit výsledek a životaschopnost jednotlivých opatření. Za minimálních nákladů je možné dosáhnout mnohonásobné návratnosti projektů, je ale nutné podotknout, že ne každé opatření vede ke kýženému výsledku. Aplikace behaviorálního přístupu k opatřením má svůj potenciál i v nejrůznějších oblastech českého hospodářství, jak ukazuji na příkladech zdravotnictví a výběru daní.
|
|
|
Zmírňování kognitivních zkreslení: Jak udělat rozhodování v byznyse racionálnější?
Kučera, Tomáš ; Cingl, Lubomír (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá kognitivními zkresleními, zejména pak konfirmačním zkreslením, a různými přístupy k jejich zmírňování. Práce rozebírá tři hlavní kategorie strategií pro zmírňování kognitivních zkreslení, a sice zvyšování pobídek, nastavení okolního prostředí za účelem vyhnutí se nebo vyvážení zkreslení, a trénování lidí, aby byli schopni rozpoznat situace, ve kterých se zkreslení může projevit a aby byli schopni jeho efekty zmírnit. V práci je popsán experiment, který zkoumal, jaké typy informací si lidé vybírají a jaké jsou dopady tréninku na zmírnění zkreslení. Výsledky ukazují, že konfirmační zkreslení se projevilo jak ve výběru informací, tak při jejich zpracování a že trénink efektivně snížil úroveň konfirmačního zkreslení o 33 % na 5% hladině významnosti. Trénink pro zmírnění zkreslení byl ve formě krátkého videa, které zahrnovalo informace o konfirmačním zkreslení, o jeho dopadu na úsudek a také vysvětlovalo mitigační strategie.
|
|
|
Kognitivní zkreslení: Jak moc se řídíme předchozím hodnocením ostatních lidí? Vliv počátečního hodnocení na vývoj „kvality“ filmu.
Michňák, Matěj ; Cingl, Lubomír (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Práce zkoumá, zda jsme ovlivněni při výběru hodnocení filmů předchozím hodnocením na základě jednoduchého webového experimentu. Existují dvě skupiny - skupina laiků z řad studentů a skupina aktivních filmových fanoušků. Každý účastník byl náhodně přiřazen do jedné ze tří podskupin ve své skupině. Jedná se o jednu kontrolní podskupinu bez počátečního hodnocení, druhou podskupinu s nízkým počátečním hodnocením, třetí podskupinu s vysokým počátečním hodnocením. U tří ze čtyř testovaných podskupin se podařilo prokázat pomocí regresní analýzy signifikantní změnu průměru oproti kontrolní skupině a to o více než 1 bod na desetibodové stupnici. Nebyla prokázána menší náchylnost na předchozí hodnocení v rámci skupiny filmových fanoušků, která byla právě z tohoto důvodu přidána do experimentu. Podskupiny s nízkým předchozím hodnocením ovlivňují průměrné hodnocení u obou skupin, podskupiny s vysokým předchozím hodnocením pouze u skupiny fanoušků.
|
host ::
RSS.