|
|
Důsledky měnové reformy v Československu v roce 1953
Martincová, Petra ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce se zaměřuje na měnovou reformu v Československu v roce 1953. Soustředí se především na dopady měnové reformy na obyvatelstvo. Vychází z hypotézy, že hospodářská situace státu a obyvatel nebyla zlepšena, jak měnová reforma plánovala. Pro lepší zhodnocení a pochopení měnové reformy práce popisuje i poválečné období Československa. Výsledkem práce je zjištění, že měnová reforma nezvýšila hospodářský růst a že všechny sociální vrstvy velmi poškodila. Způsob jakým byla reforma vyhlášena, zapříčinil, že obyvatelstvo ztratilo důvěru ve vládu a v měnu.
|
|
|
Sovětská kolektivizace z konce 20.let a první poloviny 30.let 20. století a její socioekonomické dopady na Volyňské Čechy
Šťastná, Dora ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem v Sovětském svazu na konci 20. let a v první polovině 30. let 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství během prvního pětiletého plánu. Teoretická část práce se věnuje rozboru centrálně plánované ekonomiky, předchozímu hospodářskému vývoji v SSSR a charakteristikám konceptu Stalinovy hospodářské politiky. Analytická část práce se soustředí na průběh kolektivizace a vyhodnocení socioekonomických výsledků a důsledků, konkrétně na území Volyně, kam emigrovaly tisíce českých obyvatel. Hlavní hypotéza, že Volynští Češi nebyli přímo zasaženi první vlnou násilné kolektivizace, byla vyvrácena. V důsledku kolektivizačních opatření došlo k úbytku počtu českých obyvatel na Volyni až o 30%. První pětiletý plán představoval velký krok k modernizaci a soběstačnosti země, avšak v agrárním sektoru selhal.
|
|
|
Hospodářská politika vlády Národní fronty v letech 1946-1948
Bočák, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hospodářskou politiku Československa od roku 1946 a je zakončena odmítnutím účasti Marshallova plánu. Vychází z hypotézy, že vývoj hospodářské politiky nevyhnutelně mířil k přechodu na centrálně plánovanou ekonomiku. Nejprve se věnuje vzniku Národní fronty Čechů a Slováků, který znamenal značné omezení demokracie. Po parlamentních volbách v roce 1946 se práce zaměřuje na popis dvouletého hospodářského plánu, který byl důležitým nástrojem hospodářské politiky Národní fronty. V poslední části práce jsou popsány okolnosti odmítnutí účasti na Marshallově plánu. Hlavní závěr práce zní, že vzhledem k politické situaci nebyl možný jiný vývoj, než přechod na centrálně plánovanou ekonomiku.
|
|
|
Komparace vývoje veřejných rozpočtů v jednotlivých politických cyklech od vzniku České republiky do roku 2015
Křeček, Štěpán ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce poskytuje ucelený přehled o veřejných rozpočtech v České republice se zaměřením na státní rozpočty. Práce komparuje vývoj fiskálních politik v jednotlivých politických cyklech v rámci novodobé historie České republiky. Díky tomu lze analyzovat, jaký vliv má fiskální politika na vývoj vybraných makroekonomických indikátorů, a lze tak vyhodnotit úspěšnost různých přístupů k tvorbě rozpočtů. Sestavování veřejných rozpočtů je periodicky se opakující činnost, která probíhá na všech úrovních státní správy i samospráv, proto jsou v práci důkladně analyzovány předchozí rozpočty a v nich jsou odhalovány chyby, jichž se naše vlády dopouštěly. Na základě těchto analýz a následných komparací jsou v práci deduktivní metodou formulovány obecné zásady, které mohou vést ke zlepšení plánování rozpočtů v České republice, což je hlavní přínos celé práce.
|
|
|
Dopady Velké hospodářské krize na československý strojírenský průmysl ve 30.letech 20.století
Herna, Marek ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se soustředí na rozbor stavu československého průmyslu ve 20. a 30. letech 20. století. Podrobně se zaměřuje na odvětví strojírenství. Důraz je kladen na dopady Velké hospodářské krize a na související protikrizová opatření v průmyslu. Analyzovány jsou přímé dopady krize na jednotlivé strojírenské podniky. Teoretická část je věnována teorii státních zásahů do ekonomiky a vývoji československého průmyslu ve 20. a 30. letech. Analytická část práce se věnuje protikrizovým opatřením v průmyslu, analyzuje přímé dopady krize na průmysl a vybrané strojírenské podniky. Popisuje také strategii podniků v období krize. Výsledkem výzkumu je zjištění, že struktura československé průmyslové výroby byla před vypuknutím krize poměrně zastaralá a nová odvětví stále nedosahovala významných podílů. Hospodářská krize vedla ke změně struktury průmyslu a rostl význam nových odvětví. Potvrzena byla hypotéza, že protikrizová politika vlády nebyla dostatečně účinná a přijatá opatření měla negativní dopad na strategii podniků.
|
|
|
Komparace procesu transformace bankovního sektoru České republiky a Slovenské republiky
Hulena, Albert ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Tato práce má za úkol analyzovat vývoj bankovních systémů České republiky a Slovenské republiky po rozdělení těchto zemí. V teoretické části práce je popsán výchozí stav, tedy centrálně plánovaná ekonomika a centrální bankovnictví v Československu. Dále jsou zde uvedeny výzkumné metody, na základě kterých je porovnávána úspěšnost transformace v obou zemích. Praktická část se věnuje bankovnictví po roce 1989. Nejprve analyzuje společné období států mezi lety 1989 - 1992. Dále porovnává oba dva bankovní systémy v průběhu 90. let podle stanovených kritérií, až do počátku nového tisíciletí, kdy došlo k finální privatizaci největších bankovních institucí. V závěru práce se podařilo verifikovat hypotézu, že česká bankovní transformace byla úspěšnější, nežli slovenská.
|
|
|
Proces rekonstrukce a rozvoje Československých státních drah v období dvouletého a prvního pětiletého hospodářského plánu v ČSR
Koníček, Štěpán ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
V bakalářské práci je analyzován proces obnovy a rozvoje Československých státních drah se zaměřením na období dvouletého a prvního pětiletého plánu v Československu. V teoretické části práce jsou popsány historický kontext doby po 2. světové válce v ČSR, teoretický koncept centrálního plánování, hlavní cíle dvouletého a prvního pětiletého plánu a význam dopravní infrastruktury v ekonomice. Praktická část práce je věnována organizačním změnám a projektům v rámci ČSD po roce 1945. Na základě dobových rozpočtů a zpráv o plnění zkoumaných plánů jsou porovnávány hlavní úspěchy a neúspěchy dvouletky a první pětiletky v rámci železniční dopravy. Ve velké míře bylo dosaženo plány stanovených výkonů, na druhou stranu docházelo ke zpožďování stavebních prací a k problémům plynoucím z nedostatků železničních vozů.
|
|
|
Analýza faktorů kolapsu Brettonwoodského měnového systému
Havlíček, Jiří ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na Brettonwoodský měnový systém, jež byl významným faktorem ovlivňujícím mezinárodní hospodářskou situaci od konce druhé světové války až do začátku 70. let 20. století. Konkrétně se práce zaměřuje na analýzu faktorů, které vedly ke kolapsu Brettonwoodského měnového systému a pokouší se zodpovědět otázku, zda hlavní příčinou zhroucení byla nezodpovědná fiskální politika USA. V první části je nejprve popsán vznik a konečné znění dohody a následně představeny klíčové instituce systému. Hlavní část práce je pak rozdělena na tři podkapitoly, přičemž každá z nich se zabývá jedním ze tří zásadních problémů Brettonwoodského měnového systému, tedy problémem vyrovnávání, problémem likvidity a problémem důvěry, a analyzuje příčiny a důsledky každého jednotlivého problému. Výsledkem práce je konstatování, že fiskální politika Spojených států nebyla zásadní ani původní příčinou kolapsu systému, nicméně situaci zhoršovala a významnou měrou zhroucení systému urychlila. Problémy byly však příliš vzájemně propojené a tak nelze určit, který z nich byl nejzávažnější a klíčový.
|
|
|
Vývoj bankovního systému v Československu v letech 1945 – 1958
Hrubý, Vít ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Bakalářská práce popisuje vývoj bankovního systému v Československu, v letech 1945 - 1958. Jako první jsou v práci vymezena teoretická východiska bankovnictví v tržní ekonomice a v modelu centrálně plánované ekonomiky. Dále je v práci nastíněn historický vývoj bankovnictví, a to mezi lety 1918 až 1945. V analytické části se práce nejdříve zabývá situací, ve které se nacházelo bankovnictví bezprostředně po druhé světové válce. Dále je zkoumáno znárodnění bank v rámci Benešových dekretů v roce 1945 a následnou koncentraci bankovnictví. Po komunistickém převratu v roce 1948 byla zestátněna Národní banka Československá a nastala rychlá transformace smíšené ekonomiky na centrálně plánovaný systém. V roce 1950 byla založena Státní banka československá, jež převzala funkci centrální banky a bank komerčních. Převzetím funkce Investiční banky v roce 1958 se SBČS stala plnohodnotnou monobankou.
|
|
|
Transformace Československa v porovnání s Polskem a Maďarskem
Fingerhut, Tomáš ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Předmětem této práce je srovnání procesu transformace v Československu, Maďarsku a Polsku. Cílem práce je srovnat počáteční stav vybraných ekonomik na začátku transformace s jejím průběhem. Na základě tohoto srovnání práce hodnotí, jaký měl počáteční stav ekonomik vliv na formu a průběh transformace. Hlavní část práce tvoří analýza transformačních procesů jednotlivých zemí, včetně jejich počátečního stavu a stavu před začátkem transformace. V poslední části práce je československá, maďarská a polská transformace srovnávána pomocí makroekonomických ukazatelů. V závěru je rovněž srovnán reformní proces, který umožnil transformaci zkoumaných ekonomik z centrálně plánovaného systému na tržní systém.
|
host ::
RSS.