|
|
Efekt zoorehabilitace na děti s autismem
Šámalová, Magdaléna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce podává ucelený pohled na problematiku vlivu zoorehabilitace na děti s autismem a to především na kvalitu jejich života. Veškeré poznatky jsou čerpány především z nejnovější literatury, která je dostupná.
Zoorehabilitace neboli zooterapie nebo také animoterapie je terapeutická metoda, při které se setkává člověk a zvíře a vzájemně na sebe působí. Ačkoliv problematika názvosloví této metody je stále nevyřešená, z mnoha studií vyplývá, že tato forma terapie příznivě působí na psychické, psychosomatické i somatické problémy. Své uplatnění nachází napříč mnoha obory jako je psychologie, psychiatrie, sociální pedagogika a další.
Jednou z cílových skupin jsou i děti s poruchou autistického spektra. Ze studií vyplývá, že u těchto dětí je možné dojít ke zlepšení kvality v některých oblastech jejich života působením zvířat různých druhů, ať už se jedná o psa, koně či jiná zvířata jako jsou například morčata. Jelikož pozitivní vliv byl studiemi potvrzen u různých druhů zvířat, stává se zoorehabilitace vhodnou podpůrnou terapeutickou metodou, která má široké využití a je stále více vyhledávána. Terapie u autistických dětí probíhají zejména se zaměřením na sociální chování a komunikaci.
I přesto, že výzkum této problematiky je teprve v začátcích a naráží na různé překážky jako je například nedostatek jedinců se stejnou diagnózou, nedostatečné objektivní měření a další, jsou výsledky vcelku pozitivní a množství studií zabývajících se touto problematikou roste.
|
|
|
Využití zoorehabilitace se psem při výuce dětí s poruchami psychického vývoje
Schwarzová, Kristýna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Katerina, Katerina (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, zda přítomnost psa a cílená práce dítěte se psem pomůže dětem zlepšit soustředěnost na výuku a výsledky. Z převážné většiny vědeckých studií vyplývá, že terapie se psem jsou pro děti velikým přínosem, nicméně tato problematika je na svém začátku zkoumání a literatura zabývající se tímto tématem je stále poměrně omezená.
Práce se zabývá interakcemi mezi dítětem a psem a to především dětí s hyperkinetickým syndromem a poruchou pozornosti (ADHD), se specifickými poruchami učení (SPU) a poruchami autistického spektra (PAS). Obecně se uvádí, že zoorehabilitace se psem pomáhá dětem s ADHD procvičovat jemnou motoriku, pozornost, snižuje agresivitu a pomáhá při vadě řeči, ale není jasné, jaký je vliv na další typy poruch. Tato práce se nejprve věnuje zpracování závěrů dosavadních studií v této oblasti, které vesměs potvrzují pozitivní vliv zapojení psa do terapie u všech sledovaných poruch. Druhá část práce je věnována experimentálnímu ověření hypotézy pozitivního vlivu přítomnosti psa a cílené práce 8 dětí ve věku 7-9 let ze speciální školy na koncentraci a chování ve třídě. Čtyři z dětí měly diagnostikovánu poruchu ADHD, dvě SPU a dvě poruchu autistického spektra. Experiment byl s dětmi prováděn 2x týdně a spočíval v pozorování koncentrace dětí na daný úkol, zklidnění, pozornosti při plnění úkolů a snížení negativních fyzických kontaktů mezi pozorovanými subjekty. Sběr dat probíhal při běžné výuce, přičemž jedenkrát v týdnu této výuce předcházela zoorehabilitace se psem a podruhé pro kontrolu zjištěných pozorování nikoli. Závěry pozorování ukazují posílení pozitivního vlivu výuky na sledované dovednosti dětí, čímž se potvrzuje stanovená hypotéza. Děti dosahovaly progresivnějších úspěchů za přítomnosti psa než bez něj, což dokládá jeho pozitivní vliv, nicméně je třeba pokračovat ve výzkumu na větším počtu účastníků a i v jiných věkových kategoriích.
|
|
|
Welfare v chovech skotu
Tajzichová, Nikola ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Diplomová práce Welfare v chovech skotu je zaměřena na životní pohodu dojného skotu, a to z odborného pohledu jako na jeden z faktorů kvality chovu, který je v dnešní době vysoce aktuálním tématem. Cílem práce bylo shrnout nejnovější odborné poznatky ohledně welfare dojného skotu a zjistit názor chovatelů v rámci České Republiky na hodnocení welfare v chovech dojného skotu a vhodnost parametrů pro toto hodnocení.
Skot je jedním z hlavních odvětví živočišné výroby a je zdrojem pro výrobu mléka, sýrů a masa. Kvalita těchto produktů přímo závisí na životní pohodě skotu, která je nezbytně důležitá pro celkový dobrý zdravotní stav, ať již fyzický či psychický. Ve své práci jsem se zaměřila na welfare zvířat jako takový, který ve své práci podrobně rozebírám z různých perspektiv. Práce se dále věnuje důležitému hodnotícímu projektu Welfare Quality, jehož metodika by se mohla stát základem pro standardizaci hodnocení životní pohody skotu a její certifikaci průkazem původu a kvality výrobků. Dále se práce zabývá možnostmi takového značení produktů se statutem welfare, které by mohlo být také nápomocno k ověření kvality výrobků a pohody zvířat v chovech.
K empirickému výzkumu byly použity dotazníky, pomocí nichž proběhla interview s chovateli dojného skotu, ve kterých byly položeny otázky týkající se základních informací
o konkrétním chovateli a chovu, zdravotního stavu zvířat, pohledu chovatele na welfare zvířat a vhodných parametrů pro hodnocení welfare dojného skotu, dále pak otázky ohledně managementu a produkčních ukazatelů chovu. Závěrem práce je potvrzení nutnosti zlepšení povědomí a informovanosti chovatelů o welfare zvířat, ale i nutnosti zlepšit životní podmínky pro zvířata samotná, a tedy prospěšnost zavedení standardizace a hodnocení welfare za účasti všech zainteresovaných stran, případně i zavedení nějaké formy certifikovaného značení původu výrobku s ohledem na welfare.
|
|
|
Zhodnocení povahových testů vybraných plemen psů
Kadlecová, Irena ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Hradecká, Lenka (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo zjistit, jak velkou vypovídací hodnotu mají povahové testy všeobecně, v České republice a ve Švédsku. Zda odhalují opravdové charakterové vlastnosti, nervovou stabilitu psů, strachové nebo agresivní reakce. Český povahový test je součástí a podmínkou bonitace Klubu belgických ovčáků v českých zemích, kde jsou kromě belgických ovčáků i ovčáci australští. Cílem analýzy bylo zjistit rozdíly výsledků a úloh českého testu a dlouhodobě propracovaného švédského Mental testu, který ukazuje na komplexní povahové rysy a je celkově i časově náročnější a zdali výsledky testů mohou souviset s pravděpodobností úspěšného splnění zkoušky z výkonu u testovaných psů.
Testování psů probíhalo ve třech termínech, kde oba testy probíhaly vždy v jeden den u každého účastníka. Cílovou skupinou byli majitelé belgických a australských ovčáků, jejichž pes byl ve věkovém rozmezí 1 - 4 roků. Celkový počet zúčastněných psů byl 17. Švédský test prokázal vyšší závislost testovaných úloh mezi sebou (vysoké korelace), ale zároveň vyšší variabilitu výsledků mezi měřenými zvířaty na rozdíl od českého testu.
Výsledky této pilotní studie neukázaly spojitost splnění testů na vysoké bodové ohodnocení s vyšší pravděpodobností složení zkoušek z výkonu, což zřejmě může být ovlivněno malým počtem testovaných jedinců a jejich nižším věkem.
Tato studie slouží jako pilotní aplikovaný výzkum pro zvýšení efektivity a zjednodušení testování pracovních psů, nicméně je třeba v dalších krocích se zaměřit na konkrétní testované úlohy a jejich souvislost s chováním psa v dané situaci.
|
|
|
Využití psa ve fyzioterapii
Sokolíková, Eliška ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou možnosti využití psa v rozmanitých oblastech a aktivitách v rámci fyzioterapie.
Fyzioterapie je součástí ucelené (komprehenzivní) rehabilitace a zabývá se diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového aparátu. Ve své praxi využívají fyzioterapeuté mnoho podpůrných léčebných metod a spolupracují s dalšími obory tak, aby dosáhli co nejlepších výsledků léčby. Terapie s využitím zvířat (AAT) se díky pozitivnímu vlivu na zdraví člověka stává v posledních letech velmi oblíbenou doplňkovou terapií mnoha potíží. Své uplatnění nachází AAT také ve fyzioterapii.
Pes, který patří mezi nejčastěji využívaná zvířata v AAT, může pomáhat v mnoha oblastech fyzioterapie. V práci je popsáno, co musí splňovat pes vhodný pro provádění terapií a jaké jsou teorie účinku AAT na člověka. Tématika rehabilitace za pomoci psa je v práci podrobněji popsána na konkrétních příkladech a nechybí ani kapitola o polohování se psem, které je v rámci terapií se psem využíváno v České republice ve fyzioterapii nejčastěji. Důkazem toho, že pes nemusí být jako součást fyzioterapeutické péče přítomen pouze při terapiích, je kapitola o asistenčních psech pro osoby s pohybovými obtížemi. Pes se v tomto případě stává každodenním pomocníkem a může nahrazovat nejrůznější pomůcky chůze (berle, chodítka) nebo pomáhat s pohybem osobám na invalidním vozíku. Práce také mapuje vliv vlastnictví psa na pohybovou aktivitu. Závěr literární rešerše je věnován kapitole, která zkoumá vliv provádění terapie na samotného psa.
Součástí práce je i praktická část, která obsahuje návrh tří canisterapeutických jednotek pro různé skupiny klientů v rámci fyzioterapie. Canisterapeutické jednotky byly navrženy ve spolupráci s fyzioterapeuty tak, aby bylo možno maximálně využít účinku AAT na pohybový aparát. Návrh zahrnuje plán terapie pro děti s Downovým syndromem, spastickou formou dětské mozkové obrny a pro děti s vývojovou dysfázií.
|
|
|
Využití psa v ergoterapii
Fílová, Zuzana ; Machová, Kristýna (vedoucí práce) ; Chaloupková, Helena (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce jsou možné způsoby využití psa v ergoterapii. V práci je popsána ergoterapie jako léčebná metoda, její historie, definice a hlavní cíle. Na tuto část navazuje popis terapií s využitím zvířat, jejich možnosti využití a princip fungování.
Výzkumy ukazují, že terapie s využitím zvířat mají u klientů řadu pozitivních účinků v oblasti jejich fyzického i psychického zdraví stejně jako klientům pomáhají k lepší sociální integraci. Všechny tyto oblasti spadají zároveň do ergoterapeutické praxe a shodují se s hlavními cíli ergoterapie. Využití psů v ergoterapii má tedy své velké opodstatnění.
V literární rešerši jsou uvedeny možné způsoby využití psa v ergoterapii v oblasti psychického zdraví pacientů jako je například vliv psa na psychickou pohodu pacientů nebo využití psa ke zmírnění pocitu méněcennosti u psychicky nemocných pacientů. Pes se také zdá být velmi vhodným a účinným motivačním prvkem ke komunikaci a spolupráci s terapeutem, k sociální interakci nebo může sloužit jako motivace k pohybu.
Práce se dále zaměřuje na možné způsoby využití psa v ergoterapii v oblasti fyzického zdraví. V práci je popsán pozorovaný vliv přítomnosti psa na zvládání bolesti u hospitalizovaných pacientů. Velmi důležité je také využívání psů jako kompenzační pomůcky.
Práce poukazuje na nutnost dalšího vědeckého zkoumání dané oblasti a získávání relevantních důkazů se zapojením větší skupiny zkoumaných osob.
Součástí práce jsou návrhy canisterapeutických jednotek, které ukazují konkrétní možnosti využití psa v ergoterapii. Jednotky byly vypracovány ve spolupráci s odborníky v oblasti ergoterapie.
|
|
|
Využití psů ve speciálních školách
Kobylková, Anna ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Machová, Kristýna (oponent)
Tato práce je zaměřena na možnosti využití psů u dětí zařazených do speciálních škol s vybranými typy postižení, především s poruchami autistického spektra. Kromě literární rešerše byl také proveden průzkum toho, jak je ve speciálních školách v České Republice rozšířené povědomí o využití psů, a jak případně probíhá.
V první části je vypracován přehled dosavadních poznatků o provádění zoorehabilitace u dětí ze speciálních škol. Nejprve je popsána nejednotná terminologie, poté vybrané typy postižení a náležitosti týkající se psů využívaných v zoorehabilitaci. Například to, že psi jsou pro pozitivně působící interakci s lidmi velmi vhodní, nebo že je nutný správný výběr a výcvik psa. Dále jsou shrnuty studie věnující se vlivu psa na fyziologii prostřednictvím snižování tepové frekvence, tlaku krve a hladiny kortizolu nebo zvyšování hladin hormonů asociovaných s pozitivním prožitkem. Na to navazují poznatky o působení psů na postižené děti, zmiňující především výrazný vliv na sociální, ale i další, dovednosti, odstraňování problémového chování a jiné oblasti. Vždy je ovšem potřeba se snažit tvořit studie co nejprůkaznější. Nakonec je zmíněná nutnost dbát na welfare zvířat a dodržovat při provádění zoorehabilitace etiku.
Ve druhé části jsou zhodnoceny výsledky dotazníku vyplněného zástupci speciálních škol. Z počtu 59 oslovených škol jich odpovědělo 24, ovšem odpovědí ke zpracování bylo 29. U hodnoceného vzorku byla zjištěna vysoká míra informovanosti škol o možnostech využití psa. Tam, kde je využívali, bylo většinou popisováno vhodné a správné provádění s velmi dobrým účinkem na širokou škálu oblastí, jako jsou například sociální dovednosti, komunikace nebo hrubá a jemná motorika. To vše odpovídá informacím shrnutým v první části práce.
|
|
|
Vztah mezi prasnicí a selaty - jak selata rozpoznávají hlas matky
Zátková, Marcela ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Hradec, Michal (oponent)
Schopnost rozpoznávat hlas matky je pro mláďata u řady druhů zvířat životně důležitá.
Obsahem bakalářské práce je shrnutí současných znalostí mateřského chování u prasete domácího, se zaměřením na jeho důležitou prerekvizitu, a to vzájemné rozpoznávání matky a selat. Jako velmi vhodný modelový druh, je vybráno prase domácí (Sus scrofa domestika), jehož mateřské chování nezměnilo příliš hlavní rysy, ani domestikací, ani intenzivními podmínkami chovu. Mateřské chování prasnice, respektive kojící chování, musí dokázat předejít monopolizaci zdrojů silnějšími selaty. K tomu využívá prasnice několik zajímavých způsobů, poměrně dlouhou masáž vemene, lákání selat vokalizací, avizování ejekce mléka a krátkou dobu ejekce. Kojící chování je navíc komplexem mnoha speciálních znaků, synchronizace kojení, kojení bez ejekce mléka, potenciál pro allo sucking, speciální iniciace a terminace, parent offspring konflikt, účast akustické, čichové i taktilní komunikace. Prase patří mezi druhy, pro které je nutná v rámci sociální skupiny silně rozvinutá komunikace, navíc se jedná o silně rozvinutou komunikaci hlasovou. Je samozřejmé, že v rámci komunikace je nutné vzájemné rozpoznání členů skupiny, s velkým významem právě rozpoznávání mezi matkou a mláďaty. Rozpoznání je možno zkoumat těmito metodami. 1) Pozorování, poslech a porovnávání spektrogramů, metoda ale nepřináší objektivní výsledky. 2) Playbackové experimenty, metody habituace, preferenční a srovnávací. 3) Vyhodnocování parametrů pro rozpoznávání pomocí diskriminační funkční analýzy. Předpokládá se, že sele by mělo dokázat identifikovat svoji matku co nejdříve. Prasnice pak svoje selata po jejím návratu do skupiny. Výsledky studií prezentované v této práci tyto předpoklady potvrzují. Bylo prokázáno, že selata 36 hodin stará a starší, dokáží identifikovat matku podle hlasu. Matky jsou schopné brzy po porodu rozlišit vlastní selata od cizích na základě pachu, ale identifikace na základě hlasových signálů se zřejmě objevuje později, kolem desátého dne věku selat, ale není výrazná. Další výsledky prací citované v bakalářské práci potvrzují, že hlasy prasnic i selat nesou potenciální informaci o identitě.
|
|
|
Vliv prostředí na chování a welfare dojného skotu
Zetková, Mariana ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Valníčková, Barbora (oponent)
Chování a welfare dojnic je ovlivňováno mnoha faktory z okolí. Ať už se jedná o prostředí, ve kterém žijí či o přístup jejich ošetřovatelů. Cílem práce je popsat, jak tyto vlivy působí na jejich chování, zdraví a také produkci.
Ve stáji je důležitým faktorem mikroklima, protože skot je vzhledem k jeho obtížnému odvádění tepla náchylný k tepelnému stresu. Z hlediska ustájení je třeba zaměřit se také na podestýlku, protože nevhodná, například mokrá a znečištěná podestýlka je pro dojnice nejen nekomfortní, ale může způsobovat zdravotní potíže končetin a mléčné žlázy. Kulhání a mastitidy jsou totiž v chovech s nevhodnými podmínkami velice častým problémem.
Co se týče sociálního chování skotu, musíme brát v potaz jeho uspořádání na základě hierarchie. Tedy sestavovat vhodné skupiny dle věku, velikosti, aktuální fáze laktace, atd. Důležité je pro každou dojnici zajistit dostatek místa na krmení a odpočinek, abychom zamezili vzájemným agonistickým interakcím a tím předešli stresu či dokonce poranění zvířat.
Ačkoliv péče a přístup ošetřovatelů je často podceňován, v chovech zvířat má velký význam. Například chování dojičů ke kravám velmi ovlivňuje následný postoj krav vůči lidem. Pokud je dojič klidný a má pozitivní přístup, krávy jsou poté přístupnější a během dojení klidnější, což ovlivňuje nejen jejich celkovou pohodu, ale také zvyšuje produkci mléka.
Často rozebíraným tématem v oblasti chovu dojnic je prenatální stres. K tomu dochází především z důvodu odebrání telete od matky. Ovšem názory na to, kdy je oddělení pro matku a tele nejméně stresující se velmi liší a toto téma je stále velmi rozporuplné.
Abychom dojnicím zajistili pohodlí, musíme jim poskytnout především vhodné místo pro spánek, odpočinek, péči o tělo, krmení, atd. Což také znamená, poskytnout jim možnost, projevovat své přirozené chování a chovat se k nim jako k živým tvorům, kteří vnímají podněty z okolí.
|
|
|
Vliv prostředí na chování ovcí
Chválovská, Lucie ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Valníčková, Barbora (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo porovnání stávající technologie a systémů a zjištění odpovídajícího stájového prostředí pro chov ovcí z hlediska welfare a jejich behaviorálních potřeb a navrhnout možnosti obohacení ustájení. Bakalářská práce byla vypracována na základě literární rešerše odborné literatury a odborných článků.
V současné době se klade velký důraz na welfare zvířat, které je zastřeno legislativami na ochranu a zajištění životní pohody. Uvedené výzkumy poukazují v kladném smyslu spíše na ustájení skupinové, kde ovce měly větší aktivitu a méně spánku než ovce v kotcích individuálních. Dále je třeba brát v úvahu k zajištění pohody ovcí složení stáda, mělo by být přibližně stejného věku, hmotnosti, pohlaví a rohatosti. Negativním prostředím se jeví podlahy kluzké, které ohrožují zdraví ovcí a vedou častěji k úrazu končetin, ale také podlahy s velkými roštovými mezerami, které se ukazují jako zdraví nebezpečné. Z toho tedy vyplývá, že by podlahy měly být suché, popřípadě gumové či s podestýlkou a rošty by měly být řešeny tak, abychom se vyvarovali možnému zaklínění končetin ovcí.
Obohacení prostředí nejen v chovu hospodářských zvířat je v současné době vhodným řešením zvyšujícím kvalitu života. Z výzkumů jsou patrné pozitivní vlivy obohacení na fyziologické a behaviorální reakce ovcí, než v prostředí konvenčním. Např.: z výsledků studií vyplývá, že ovce upřednostňují při pasení rozmanitější porosty, díky kterým roste jejich motivace se pást, a tím pádem zvyšují příjem krmiva, což pozitivně souvisí s jejich produkcí.
Tato práce ukazuje, že systémy chovu, které neberou ohled na behaviorální potřeby ovcí, nemohou maximalizovat efektivnost chovu jak z hlediska užitkovosti, tak z hlediska pracovní a finanční náročnosti. Nové technologie zajišťují zvířatům komfort při stále se zvyšující užitkovosti ovcí. Volba způsobů ustájení zaměřeného na životní pohodu zvířat je důležitou podmínkou, které by měl každý chovatel věnovat maximální pozornost.
|
host ::
RSS.