|
|
Neodkladná rozšířená KPCR v prostředí zdravotnického zařízení
Jarešová, Petra ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poskytování neodkladné rozšířené kardiopulmocerebrální resuscitace v prostředí zdravotnického zařízení. Hlavním předmětem zájmu je proces, algoritmus, na sebe navazujících jednotlivých kroků, jejichž správné provedení v praxi by mělo vést k poskytnutí efektivní KPCR nebo k minimalizaci následných poresuscitačních komplikací. Práce je zaměřena především na nelékařského zdravotního pracovníka jakožto nezbytného člena zdravotnického týmu, na jeho úkoly, povinnosti a kompetence. Teoretická část bude zpracována dle současných doporučení Evropské resuscitační rady. V následné empirické části je zahrnuta metodologie výzkumného šetření, průběh sběru dat a konečná interpretace výsledků, s následným rozborem a diskuzí. Výzkumné šetření je vedeno formou kvantitativního výzkumu, dotazníkovým šetřením. Cílem výzkumu bylo zjistit úroveň teoretické průpravy respondentů, způsoby průběžného vzdělávání a současné podmínky na vybraných pracovištích. Na základě zjištěných výsledků jsou navržena opatření pro ošetřovatelskou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: rozšířená kardiopulmocerebrální resuscitace (KPCR), náhlá oběhová zástava, náhlá dechová zástava, fibrilace komor, elektrická defibrilace, algoritmus KPCR, poresuscitační syndrom, úkoly sestry.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s cévním onemocněním
Šestáková, Anežka ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá postiženími periferních cév, a to žilní trombózou postihující končetiny a pánevní oblast a akutním tepenným uzávěrem postihujícím končetiny. Kromě dat týkajících se těchto onemocnění prezentuje práce ošetřovatelskou péči o tyto nemocné a ošetřovatelskou péči o nemocné, kterým jsou v rámci prevence nebo léčebně podávána antikoagulancia. V empirické části je provedeno kvantitativní výzkumné šetření pomocí techniky sběru dat, kterou byl anonymní dotazník. Respondenty byly všeobecné sestry, které pracovaly na interních, chirurgických či multioborových jednotkách intenzivní péče nefakultních a krajských nemocnic. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jestli se všeobecné sestry orientují ve všeobecných tématech nekoronární cévní problematiky, ve zvláštnostech ošetřovatelské péče u warfarinizovaných a heparinizovaných pacientů, a dále zda se všeobecné sestry orientují ve zvláštnostech ošetřovatelské péče u pacientů s nekoronárním cévním uzávěrem. Zjistili jsme, že nejvíce se sestry orientují ve zvláštnostech ošetřovatelské péče u warfarinizovaných a heparinizovaných pacientů. Naopak téměř vůbec se sestry neorientují ve zvláštnostech ošetřovatelské péče u pacientů s nekoronárním cévním uzávěrem. Ve všeobecných tématech nekoronární cévní problematiky se orientuje přesně polovina...
|
|
|
Alzheimerova choroba a prostředí intenzivní péče
Ježková, Kateřina ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Nejdlová, Tereza (oponent)
Úvod: Diplomová práce "Alzheimerova choroba v prostředí intenzivní péče" pojednává o specifikách a úskalích ošetřovatelské péče o pacienty s tímto chronickým a degenerativním onemocněním na odděleních intenzivní medicíny. Počet pacientů s Alzheimerovou chorobou stále narůstá a péče o ně na takto specifických odděleních je velmi náročná. Záměrem této práce bylo zmapovat nejvíce problematické oblasti v poskytované péči a navrhnout jejich řešení. Metody a výsledky: V empirické části jsou uvedeny výsledky realizovaného kvalitativního výzkumu, který proběhl formou rozhovorů s 10ti všeobecnými sestrami, které mají s těmito pacienty zkušenosti. Po doslovné transkripci získaných rozhovorů jsou výsledky sumarizovány v závěrečné diskuzi. Vyplývá z nich, že hlavní problémy při péči o pacienta s demencí spatřují všeobecné sestry v jeho snížené schopnosti spolupráce, změnách chování, které se pak často objevují v důsledku změny prostředí a obtížné komunikaci. Za komunikační bariéry považují pacientovu zmatenost, jeho negativismus a neschopnost nalézt správná slova. Z toho pak vyplývají nesmírné nároky na trpělivost pečujícího personálu. Dotazované všeobecné sestry k pacientům s demencí přistupují kladně a péči o ně neodmítají. Závěr: Výsledky práce ukazují, že péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou na...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po operaci chlopenních vad
Beranová, Veronika ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta po operaci chlopenních vad. Záměrem závěrečné práce bylo zjistit zásady specializované ošetřovatelské péče o pacienta po operaci chlopenních vad, analyzovat stav psaných standardů při poskytování péče o pacienta po operaci chlopenních vad či stavy ošetřovatelských protokolů při specializované ošetřovatelské péči. Záměrem kvalitativního - pozorovacího průzkumu při poskytování specializované ošetřovatelské péče bylo nalezení odpovědi na otázku, zda se v pražských kardiochirurgických centrech výrazně liší specifika ošetřovatelské péče. V teoretické části jsou uvedeny kapitoly charakterizující kardiochirurgická centra, historii chirurgického řešení srdečních chlopní, nejčastější chlopenní vady srdce v dospělosti. Podrobně se v teoretické části věnuji ošetřovatelské péči o pacienta po kardiochirurgickém výkonu, kde nelze opomenout monitoraci fyziologických funkcí, umělou plicní ventilaci, bezprostřední polohu po elektivním kardiochirurgickém výkonu. Dále se věnuji mobilizaci nemocného, dechové rehabilitaci, farmakoterapii, péči o chirurgickou ránu, komunikaci, výživě, bolesti, psychoterapii a možným komplikacím. Také nesmím opomenout kapitolu zahraničních studií, které se věnují problematice pooperačních komplikací a rizikovým faktorům. Empirická...
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných v intenzivní péči
Svobodová, Karolína ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou spánku u nemocných v intenzivní péči. Spánek je základní lidskou potřebou důležitou pro správnou činnost organismu. Nemocný člověk má zvýšenou potřebu spánku a tato potřeba patří mezi jednu z nejčastěji frustrovaných. V teoretické části definuji spánek jako základní lidskou potřebu, zabývám se fyziologií a poruchami spánku. Zahrnuji i kapitolu zabývající se pracovištěm intenzivní péče a aspekty tohoto prostředí, které ovlivňují spánek nemocného. Hlavním cílem je zjistit, zda je u pacientů hospitalizovaných v intenzivní péči saturována potřeba spánku. Stanovila jsem i dílčí cíle a to zjistit informace týkající se spánku pacienta v domácím prostředí. Zjistit, co ovlivňuje sestry v přístupu ke spánku a vyhledat faktory, které mají vliv na spánek z pohledu sester i z pohledu pacientů. V empirické části jsem stanovených cílů dosáhla prostřednictvím rozhovorů a dotazníkového šetření. Rozhovory s pacienty jsem zjistila, že potřeba spánku nemocných v intenzivní péči není dostatečně saturována. Ze 30 dotazovaných respondentů 17 z nich považovalo svůj spánek za nekvalitní. Zároveň jsem zmapovala faktory, které mají největší podíl na uspokojování potřeby spánku. Dotazníkovým šetřením jsem zjistila, že většina zdravotních sester považuje spánek pacientů v rámci léčebného...
|
|
|
Znalosti dětí mladšího školního věku o život ohrožujících stavech
Procházková, Jana ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním znalostí dětí mladšího školního věku o život zachraňujících stavech. Konkrétním vzorkem byla skupinka čtrnácti dětí navštěvujících druhou třídu základní školy v okrese Praha- západ. Cílem mé práce bylo jednak udělat si představu o tom, co děti ve věku kolem osmi let vědí o neodkladné první pomoci, ale také poskytnout jim návod jak v neznámých krizových situacích postupovat. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je členěna na jednotlivé kapitoly. Nejdříve se zabývám úvodem do problematiky neodkladné péče, složkami a fungováním integrovaného záchranného systému a uvádím některé statistické údaje Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Druhá kapitola je věnována obecným postupům doporučeným při poskytování první pomoci. V poslední kapitole popisuji jednotlivé vybrané stavy ohrožující život a postup při poskytování první pomoci. V empirické části je uvedena metodika a organizace výzkumného šetření, pro které jsem použila kvalitativní metodu focus groups ve spojení s praktickým nácvikem některých postupů neodkladné první pomoci. Je zde také obsaženo procentuální a grafické vyhodnocení výsledků výzkumu a jeho cílů. Tato část práce je zakončena diskuzí. Klíčová slova: život ohrožující stavy, neodkladná první pomoc, kardiopulmonální resuscitace,...
|
|
|
Kvalita života s epilepsií
Boháčová, Markéta ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
Úvod: U osob, které trpí chronickým onemocněním, jako je epilepsie, není vyléčení často dosažitelné a pacienti se s následky a omezeními, které s nemocí přicházejí, potýkají mnohdy celý život. Dosažení určité kvality života (QoL) je důležitým výsledkem zdravotní péče. Z tohoto důvodu je nutné se již při stanovení této diagnózy jejím hodnocením zabývat. Hlavním cílem této práce bylo zjistit a zhodnotit úrovně kvality života u lidí trpící epilepsií pomocí dotazníku QOLIE-31 se zaměřením na odlišnosti mezi pohlavím, věkovou kategorií a společenským dopadem tohoto onemocnění. Metodika: Skupinu respondentů tvořili pacienti z odborné ambulance Thomayerovy nemocnice (33 respondentů: 36,66 %), dále z poradny pro epileptické a neepileptické záchvaty (17 respondentů: 24,29 %), lůžkového oddělení neurologie (12 respondentů: 17,14 %) v Nemocnici Na Františku. Sběr dat probíhal od 15. prosince 2014 do 30. ledna 2015. Bylo distribuováno 160 dotazníků a návratnost dosáhla 62 (38,75 %) respondentů, z nichž 53,23 % tvořili ženy a 46,77 % muži. Výsledky: Při hodnocení kvality života epileptiků bylo zjištěno, že ženy ve věkové kategorii 18-29 let a nad 50 let věku hodnotili svoji kvalitu života lépe než muži. Ženy v těchto věkových kategoriích udávaly bod č. 10 (nejlepší kvalita života) až 6x (23,81 %) zatímco muži...
|
|
|
Problematika kuřáctví ve zdravotnické profesi.
Čerňanská, Jitka ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Cílem mé práce bylo zmapovat rozsah znalostí zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje o škodlivosti aktivního i pasivního kouření na lidský organismus a zjistit jejich zájem o přednášky s touto tematikou. Zdravotničtí pracovníci aktivní kouření z naprosté většiny jako velmi škodlivé uvádějí, ovšem v otázce pasivního kouření již škodlivé účinky tak závažné nevidí. Přes tyto názory, ale o přednášky s tematikou kuřáctví, realizované na pracovišti velký zájem neprojevují. V teoretické části mé práce popisuji historii tabáku, složení tabákového kouře a jeho vliv na lidský organismus. Dále se zabývám možnostmi léčebných metod k odvykání kouření, způsoby prevence a legislativou platnou v České republice sloužící k regulaci kouření. V závěru se snažím definovat charakter a rizikovost práce na zdravotnické záchranné službě. V empirické části, která probíhala formou kvantitativního výzkumu, realizovaného dotazníkovým šetřením zjišťuji postoje a znalosti zdravotnických pracovníků Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, tedy lékařů, zdravotnických záchranářů a řidičů ZZS. Rozesláno bylo 230 dotazníků, ke konečnému zpracování bylo použito 157 dotazníků. Z výsledků vyplývá, že kuřáků a příležitostných kuřáků ve všech kategoriích je 40,7 %. Zdravotničtí pracovníci znají z...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním infarktem myokardu
Němec, Pavel ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění akutního infarktu myokardu v kontextu přednemocniční a následné nemocniční péče. V teoretické části práce jsou popisovány specifické klinické příznaky akutního infarktu myokardu, diagnostické postupy a v neposlední řadě i léčba. Důraz je kladen na význam prevence rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. V souvislosti s přednemocniční a nemocniční péčí je poukazováno na specifika a úskalí. V každé této oblasti jsou popisovány rozdíly nejenom v ošetřovatelské a léčebné péči, ale i při úkonech s péčí související a práce všeobecných sester o pacienta v akutním stádiu. Praktická část sumarizuje data přednemocniční urgentní péče v Plzeňském kraji a zaměřuje se na zjištění četnosti diagnózy pacientů s akutním infarktem myokardu. Dále jsou popisovány dvě podrobné ošetřovatelské kazuistiky, kde je kladen důraz na srovnání rozdílů mezi péčí přednemocniční a nemocniční. Kazuistiky rovněž popisují adekvátní ošetřovatelské postupy u pacientů s akutním infarktem myokardu. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, intervenční léčba, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelská péče, pacient
|
|
| |
host ::
RSS.