|
|
Pojem "demokratický socialismus" v publicistických diskusích roku 1968
Tomka, Petr ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza pojmu "demokratický socialismus" z pohledu mediálních diskusí na stránkách soudobého tisku v průběhu "pražského jara". Dobový termín "demokratický socialismus" se zde vztahuje k problematice hledání možné nové podoby politického systému v okamžiku, kdy stávající komunistický režim se po dvaceti letech své existence nacházel ve vážné krizi, jež postihovala takřka všechny oblasti jeho fungování a vyústila nakonec až v pokus o jeho celkovou reformu během roku 1968. Politické myšlení "pražského jara" je v práci rozděleno do tří základních skupin - reformní politici, komunističtí intelektuálové a zástupci nestranické veřejnosti, přičemž pomocí analýzy soudobého tisku se autor snaží zachytit jistý celkový pohled představitelů těchto tří proudů na smysl a podstatu probíhajících událostí a na tomto základě dokázat, že v jejich tehdejších úvahách o možném cíli politických reforem se skrývají vážné rozdíly se zřetelem k otázce míry demokratičnosti zamýšleného režimu "demokratického socialismu". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úspěchy a neúspěchy krajní pravice ve Skandinávii
Košatková, Iva ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou skandinávských krajn pravicových stran a jejich úspchy, resp. neúspchy bhem dosavadních témtyiceti let jejich psobení. Širší teoretický rámec poskytuje podklad pro rozbor okolností vzniku a vývoje souasné krajní pravice v západní Evrop a pro definici této ideologické rodiny. Práce na základ vývojového konceptu tí vln poválené krajní pravice sleduje ideov-politický a programový vývoj skandinávských krajn pravicových stran - dánské Strany pokroku (FrPd) a jejího úspšného odštpku Dánské lidové strany (DFP), norské Strany pokroku (FrPn) a švédské Nové demokracie (NyD). Závrená ást práce analyzuje faktory relevantní pro vznik a následnou úspšnou konsolidaci nové krajn pravicové strany v daném politickém systému prostednictvím komparace tí pípad skandinávských stranických systém, v jejichž rámci více i mén úspšn operují nebo operovaly krajn pravicové strany. Na základ porovnání dánské a norské krajní pravice se specifickým pípadem Švédska, kde žádná krajn pravicová strana v dlouhodobém kontextu dosud neuspla, práce dochází k závru, že pro vznik a následnou konsolidaci krajn pravicových stran ve Skandinávii je píznivá zejména prosperující ekonomika s nízkou úrovní nezamstnanosti v rovin politického systému a charismatické vdcovství se siln centralizovanou stranickou...
|
|
|
Kooperace a konkurence mezi českými křesťansko-demokratickými stranami po roce 1989
Schrötter, Pavel ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Ceská spolecnost je oznacována za nejméne religiózní v Evrope a její historický vývoj predurcuje explicitne krestanské politické subjekty jen k omezeným volebním výsledkum. Presto v ceských zemích nastala na prelomu 19. a 20. století i v letech 1989- 1996 situace, kdy vedle sebe (nebo proti sobe) stálo ve stranicko-politickém spektru více relevantních krestansko-demokratických aktéru. Tato diplomová práce se venuje vývoji a vzájemným vztahum (v nekterých fázích kooperacním a v nekterých konkurencním) mezi ceskými krestansko-demokratickými stranami po obnovení pluralitního politického systému v Ceskoslovensku, respektive Ceské republice, v roce 1989. Autor zkoumá otázku, jestli je možné paralelní existenci techto dvou stran v letech 1989 až 1996 považovat za skutecnou prítomnost dvou relevantních reprezentantu stejného ideove-programatického proudu v jednom stranicko-politickém systému. A pokud ano, z jakých duvodu k této heterogenite uvnitr krestansko-demokratické stranické rodiny došlo a proc nebyla tato heterogenita vyrešena integrací dvou zmínených stran. Krome tradicního reprezentanta krestansko-demokratické politiky v ceských zemích Ceskoslovenské strany lidové (od roku 1991 prejmenované na Krestanskou a demokratickou unii - Ceskoslovenskou stranu lidovou) figurovala ve stranickopolitickém systému také...
|
|
|
Občanské fórum ve Slaném
Horáková, Michaela ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Předmětem této práce je vznik, působení a zánik Občanského fóra (OF) ve středočeském městě Slaný. Občanské fórum města Slaného vzniká po generální stávce dne 27. listopadu 1989 v bytě jednoho ze zakladatelů. Další Občanská fóra vznikala spontánně na pracovištích i ve školách. Postupně se sloučili do městského OF. V prvních dnech šlo OF o dialog, kterého se po vzoru z Prahy, domáhali i členové OF ve Slaném po svých poslancích v místním národním výboru. Hlavním cílem práce je tedy objasnění činnosti OF a jeho vliv na dění ve Slaném ve dnech listopadových a dnech následujících. Do Občanského fóra přicházeli a odcházeli lidé různých zájmů, motivací a tužeb. I to ovlivňovalo jeho budoucí směřování a působení na politické scéně ve Slaném. Bez založení OF by se obtížněji vyvíjel tlak na představitele města, aby umožnili přístup ke správě města i nekomunistickým stranám. Jednotlivé strany a hnutí byly izolované, ale díky OF se je podařilo na čas sjednotit a společné úsilí přineslo výsledky. Funkce OF tak byla především informační, koordinační a kontrolní. Strategie, kterou si obě strany (OF i KSČ) zvolily, byl kompromis. Konala se tzv. jednání u kulatého stolu a hledání programové shody, kdy konsensus zahrnuje celou řadu kroků a rozhodnutí. Pro účely analýzy přechodu k demokracii na lokální úrovni, kdy...
|
|
|
Jednání a postupy vedoucí k rozdělení ČSFR
Vodsloň, Ondřej ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Tématem této diplomové práce byly jednání a postupy vedoucí k rozdělení federace. Úvodem se práce zabývá společnou historií Československa do roku 1989. V rámci této části práce je kladen důraz především na problémy soužití ve společném státě. Je zde v krátkosti analyzována i národnostní politika ČSR vůči třetím subjektům. Druhá část úvodu se zabývá politickou situací do voleb roku 1992. V rámci této části jsou detailně popsány největší třecí plochy mezi oběma národy, hlavně pak je věnována pozornost takzvané pomlčkové válce, sporu o kompetence republik a federace a jednání státní smlouvě a ústavách. Z úvodní analýzy vyplývá, že až do voleb 1992 bylo hledání česko-slovenského kompromisu těžkou, ale uskutečnitelnou cestou. V dalším oddílu práce je rozebíráno hlavní téma práce, kterým jsou vlastní jednání vedoucí k rozdělené ČSFR po červnových volbách roku 1992. Na detailní analýze jednotlivých kol jednání je objasňována role jednotlivých aktérů rozdělení, od nešťastné role Václava Havla, který nechtěně k rozdělení významně přispěl, přes nekompromisní postoj Václava Klause a vyhýbavý, taktizující a často nekorektní postup Vladimíra Mečiara. Z popisu jednání vyplývá, že po volbách stála česká strana před plně rozvinutým požadavkem mezinárodní subjektivity Slovenska, dle ODS nekompatibilním se zachováním...
|
|
|
Transformace KSČ/M po roce 1989
Roleček, Hynek ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Proces transformace KSČ a její nástupkyně KSČM po listopadu 1989 je jedinečným příkladem nedokončené přeměny komunistické strany ve stranu nekomunistickou. Jádrem tohoto procesu se stal vývoj KSČ(S) a KSČM v letech 1989-1996. Strana se po změně politického systému zachraňuje v prvních svobodných volbách v roce 1990. Hledá možnosti změny, což vyvrcholí vnitrostranickým referendem z přelomu let 1991-1992, kdy se většina rozhodne pro zachování stávajícího označení. Rozhodujícím bodem celého procesu se stává prostějovský sjezd v červnu 1993, kdy vítězí křídlo, jež se radikální změně brání a stranu konzervuje. I přes silné stranické štěpení, v němž vzniká mnoho nekomunistických stranických subjektů, se strana ve volebním roce 1996 může opřít o pevné voličské jádro. Pro stranu je to signál, že nastoupený trend pozice KSČM nejen upevnil, ale nabídl i další možnosti pro její posílení.
|
|
|
Komparace současných španělských nacionalismů: nebezpečný separatismus nebo ideál evropského regionalismu?
Brož, Filip ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
Španělsko není tvořeno pouze jedním národem, nýbrž se jedná o tzv. multinacionální stát, jenž je tedy logickou domovinou mnoha nacionalismů a s nimi spojených problémů. V první části této práce se věnuji historickým přičinám vzniku těchto nacionalismů u Baskicka, Katalánska a Galície. Mezi ně patří španělská regionalistická tradice, přičemž každý z těchto regionů sází i na vlastní, jedinečné vlastnosti, ať už ekonomická síla, jazyk, kultura a historická zkušenost s vlastní vládou u Katalánska, odlišná "rasa" a vábivá mytologie u Basků nebo opět jazyková a kulturní svébytnost u Galícijců, podepřena keltským původem. V druhé části se věnuji přechodu k demokracii z nacionalistického hlediska: španělská ústava z roku 1978 umožnila decentralizaci a vybudování tzv. státu autonomií, což nacionalismy částečně uspokojuje, objevují se ovšem problémy nové. Ve třetí části se věnuji nacionalismům ze stranického hlediska: ve všech třech zmíněných regionech existují umírněně nacionalistické proudy, jež tvoří jedny z nejsilnějších regionálních stran, byť jejich umírněnost je čistě pragmatická a byť v případě Katalánska a hlavně Baskicka existují i relevantní radikálně nacionalistické strany. V závěru hájím tezi, že přes veškeré historické a ideologické příčiny vzniku nacionalismů je hlavní vysvětlení jejich trvající...
|
|
|
Teorie a praxe krajského zřízení v České republice - Jihomoravský kraj (případová studie)
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Práce pojednává o teorii a praxi krajského zřízení v České republice. Analyzuje funkci krajského zřízení tak, jak bylo koncipováno na přelomu tisíciletí. Práce se skládá ze dvou částí. První, teoretická část, je věnována obecně fungování krajské samosprávy. Po stručném popisu vývoje krajského zřízení na českém území, s důrazem zejména na diskuse ohledně vytvoření vyšších územně samosprávných celků na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po roce 1993, je v jednotlivých kapitolách a podkapitolách blíže popsán teoretický rámec krajského zřízení. Věnuji se především problematice fungování a kompetencí krajských orgánů, tedy zastupitelstvu, radě, hejtmanovi a krajským úřadům, a vazbám mezi těmito složkami. Zdrojem pro první část práce byl zejména zákon o krajích (č. 129/2000 Sb.), ale také celá řada odborných právnických a politologických publikací. Kromě krajských orgánů je také řešena otázka krajských voleb a to z hlediska zákona o volbách do zastupitelstev krajů (č. 130/2000 Sb.), ale také z hlediska volebních výsledků v letech 2000 a 2004. Aktuálně je, v rámci kapitoly věnující se volbám, zařazena také role volební strategie jednotlivých politických stran před krajskými volbami 2008. Zabývám se pouze stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V první části práce...
|
|
|
Charakteristika režimu Slobodana Miloševiče v Srbsku
Lazarevič, Uroš ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Koncem 80. a začátkem 90. let minulého století, v souvislostí s politickou a ekonomickou krizí Sovětského svazu, došlo ve komunistických státech střední a východní Evropy k dramatickým změnám, které ve většině případu vedly k pádům komunistických vlád a nastolení demokracie. V nových podmínkách, které často provázel chaos, stejně tak jako politické a ekonomické vakuum po pádu komunistického režimu, si však většina někdejších evropských satelitů Sovětského bloku našla svou cestu k nastolení demokracie, vlády zákona a ekonomickému rozvoji. V některých případech to byla cesta velmi tmtitá, plná hledání a omylů, v konečném důsledku však vedla k úspěšné transformaci komunistických společností v moderní evropské demokratické státy. Dramatický rozpad Jugoslávie a občanská válka v Chorvatsku a Bosně však zavedla většinu bývalých jugoslávských republik na zcela jinou cestu. Pád komunismu, se všemi politickými a ekonomickými důsledky, a znovuzrození nacionalistických vášní vedly, především v Srbsku a Chorvatsku, k vzestupu nových vůdců, Slobodana Miloševiče a Franjy Tudjmana. Ti se stali otci zakladateli zvláštních a přitom sobě velmi podobných režimů, které byly, dle rozdělení Juana Linze, kombinací autoritářství, některých prvků sultanismu, a demokracie. Právě režim Slobodana Miloševiče se v době bombardování...
|
|
|
Proces změn uvnitř Komunistické strany Československa v letech 1987-1989
Štefek, Martin ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Změny uvnitř Komunistické strany Československa v letech 1987-1989. Časové vymezení práce není a ani nemůže být striktní. Přesněji by se mělo jednat o situaci v KSČ v druhé polovině osmdesátých let, tedy v období, kdy v zemích východního bloku počaly hospodářské a politické změny, které neminuly ani ČSSR. Protože se chci zabývat především programovými a zejména personálními změnami ve vedení KSČ, stanovil jsem v názvu práce hraniční roky 1987-1989. Právě v roce 1987 došlo ve vedení strany k výměně na postu nejvyšším, kdy post generálního tajemníka ústředního výboru KSČ (ÚV KSČ) opustil prezident republiky Gustáv Husák. Počínaje listopadem toho roku výměny na postech v předsednictvu ústředního výboru (PÚV) pokračovaly dále. Během dvanácti měsíců se jedenáctičlenné PÚV (jehož členové až na výjimky straně vládli od roku 1969 resp. 1971) proměnilo téměř k nepoznání. Personální a programové změny se děly na pozadí událostí předešlých, nebudeme se tedy omezovat přísně rokem 1987. Přesně naopak by tomu mělo být v případě druhého hraničního letopočtu - roku 1989. Je jasné, že jsem si toto badatelské téma nezvolil náhodně pouze k technické analýze pohybu funkcionářů v rámci struktur politické strany. Popisovaná perioda je obdobím, ve kterém dochází k zajímavému vnitropolitickému i mezinárodnímu pohybu. Moje práce...
|
host ::
RSS.