|
|
Německo v krizi: nutnost nové integračně-politické strategie za druhé vlády Angely Merkelové v letech 2009 - 2013
Bučková, Marie ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tématem bakalářské práce je analýza krize multikulturalismu deklarovaná spolkovou kancléřkou A. Merkelovou v roce 2010 v období 17.volební periody, kdy dominoval nedostatek odborných pracovních sil. Se snížením natality bylo patrné negativní saldo přistěhovalectví. V souvislosti s nezbytností pokrizového ekonomického růstu byla nutná nová integračně-politická strategie charakterizovaná větší otevřeností vůči cizincům (tzv. Willkommenskultur). Cílem nové strategie bylo, aby SRN jako cílovou zemi zvolilo více přistěhovalců, kteří by zaplnili volná místa německého pracovního trhu a integrovali se. Práce zkoumá metodou diskursivní analýzy debatu politických frakcí zastoupených ve Spolkovém sněmu v období 17.volební periody let 2009 - 2013, kdy se jednalo o příčinách integračně- politické krize a možnostech jejího řešení. Je uveden historický kontext s důrazem na zahraniční a integrační politiku, časově od 50.let 20.století, kdy začali být přijímáni gastarbeiteři, ke kterým bylo přistupováno pouze jako k hostujícím pracovníkům, nikoli jako k novým členům německé společnosti, což se ukázalo jako problematické. Tato část plynule přechází do části o zkoumaném období, ve které jsou zprostředkovány přístupy frakcí Spolkového sněmu v souvislosti s řešením krize. Na tomto základě lze tuto část označit jako...
|
|
|
Česko-německý asymetrický vztah a jeho překonávání na příkladu hospodářské roviny spolupráce
Bučková, Marie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou česko-německé hospodářské vztahy v letech 1991 - 2016, na které je nahlíženo perspektivou teorie asymetrických dyád. Česko-německý vztah lze označit jako asymetrický na základě nerovnosti mezi politickoekonomickými možnostmi a schopnostmi partnerů Česka - slabšího a Německa - silnějšího. Navzdory tomu je pojí řada aspektů, jako např. zahraničněpolitická orientace a charakter ekonomiky. ČR a SRN jsou vůči sobě v řadě ohledů kompatibilní a hospodářsky komplementární, mají podobnou kulturu, jsou geogr. blízko a probíhá mezi nimi mnoho transakcí. Zároveň je pojí společná minulost a překonávání konfliktních otázek - navzdory řadě kvalit česko-německého vztahu Česko tradičně řešilo zajištění své bezpečnosti, svobody a prosperity. Po pádu "železné opony" se Německo angažovalo k politickoekonomické transformaci Československa/Česka, které přešlo na demokratický systém s tržně orientovanou ekonomikou. Rozvoj česko- německých hospodářských vztahů pro Česko znamenal šanci na hospodářský růst, přístup k technologiím a v rámci obchodní spolupráce na globální trhy, navíc v identickém institucionálním kontextu NATO a EU. Hospodářský význam SRN pro ČR značně vzrostl, Německo se stalo českým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Asymetrie, stejně jako konfliktní potenciál jsou ovšem v...
|
|
|
Německo v krizi: nutnost nové integračně-politické strategie za druhé vlády Angely Merkelové v letech 2009 - 2013
Bučková, Marie ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tématem bakalářské práce je analýza krize multikulturalismu deklarovaná spolkovou kancléřkou A. Merkelovou v roce 2010 v období 17.volební periody, kdy dominoval nedostatek odborných pracovních sil. Se snížením natality bylo patrné negativní saldo přistěhovalectví. V souvislosti s nezbytností pokrizového ekonomického růstu byla nutná nová integračně-politická strategie charakterizovaná větší otevřeností vůči cizincům (tzv. Willkommenskultur). Cílem nové strategie bylo, aby SRN jako cílovou zemi zvolilo více přistěhovalců, kteří by zaplnili volná místa německého pracovního trhu a integrovali se. Práce zkoumá metodou diskursivní analýzy debatu politických frakcí zastoupených ve Spolkovém sněmu v období 17.volební periody let 2009 - 2013, kdy se jednalo o příčinách integračně- politické krize a možnostech jejího řešení. Je uveden historický kontext s důrazem na zahraniční a integrační politiku, časově od 50.let 20.století, kdy začali být přijímáni gastarbeiteři, ke kterým bylo přistupováno pouze jako k hostujícím pracovníkům, nikoli jako k novým členům německé společnosti, což se ukázalo jako problematické. Tato část plynule přechází do části o zkoumaném období, ve které jsou zprostředkovány přístupy frakcí Spolkového sněmu v souvislosti s řešením krize. Na tomto základě lze tuto část označit jako...
|
host ::
RSS.