|
|
Strana SMER-SD a její postavení ve stranickém systému Slovenska
Beneš, Michal ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Cílem této diplomové práce je zařazení strany SMER do politického a stranického systému Slovenska a následný pokus o analýzu vývoje ideového a programového postavení. Pozornost je věnována vývoji od samotného vzniku strany v roce 1999 až do posledních parlamentních voleb v roce 2012. První kapitola práce si klade za cíl zmapovat vývoj socialismu a z něj vycházejících ideologií, včetně konceptu Třetí cesty uplatňovaného některými západoevropskými sociálně demokratickými stranami. Ve druhé části autor věnuje pozornost vývoji levicových politických stran na Slovensku před i po roce 1989. Třetí kapitola se již zaměřuje na samotnou stranu SMER a popis jednotlivých fází jejího vývoje, tedy vznik strany, působení v opozici a období hegemonie datované od roku 2006. Zmíněn je i proces sjednocení levicových politických stran. Poslední část se snaží zachytit vývoj ideového a programového zaměření SMERu v čase a zároveň poukázat na některé problematické prvky jeho proklamované sociálně demokratické orientace.
|
|
|
Stranické systémy zemí Visegrádské čtyřky v krizi?
Krupka, František ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce Stranické systémy zemí Visegrádské čtyřky v krizi? analyzuje stav stranických systémů v zemích střední Evropy s důrazem na nedávný volební a politický vývoj. Zaměřuje se na studium rozličných fenoménů, které zpomalují či přímo brání konsolidaci a krystalizaci kompetitivních stranických soustav. Důraz je kladen na výzkum pomocí kvalitativních ale i kvantitativních metod, zejména na komparativní metodu a aplikaci teoretického konceptu business firm party. Cílem práce je nejen zmapovat a identifikovat problematické procesy a jevy, které stranické soustavy vykazují, ale také strukturální klasifikace pomocí nejznámějších teoretických konceptů G. Sartoriho a J. Blondela.
|
|
| |
|
|
Reflexe volební kampaně 2006 ve vybraných českých denících
Šimral, Jan ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se rozhodl zpracovat téma, které je z mého pohledu velmi důležité. Jde o analýzu vybraných českých deníků v předvolebním období, v době volební kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v červnu 2006. Chci zkoumat, jak dva klíčové české deníky, Mladá fronta DNES a Právo, reflektují českou politickou scénu v době pro liberální demokracii tak podstatné, tedy před volbami. Chci zkoumat, jakým způsobem se deníky politickým tématům vůbec věnují. Kolik prostoru je pro ně v médiích vyhrazeno a jak často se tato témata objevují na prvních stranách. V jaké míře psaly Mladá fronta DNES a Právo o jednotlivých stranách a jejich představitelích a jaký formát příspěvků k tomu používaly. Jak příspěvky vyznívaly pro politické strany a jejich představitele. Dalo se zpravodajství deníků označit za objektivní, nebo směřovalo k podpoře některé politické strany? A jak to bylo s komentáři a dalšími formáty příspěvků? Jaké bylo celkové politické zaměření deníku na základě všech politických příspěvků v něm uveřejněných? To jsou některé z klíčových otázek, na něž se tato práce bude snažit nalézt odpověď. Touto analýzou reflexe volební kampaně a politiky v době předvolební v českých denících zároveň dojdeme ke zjištění podoby volební kampaně samotné. Vždyť média by měla být...
|
|
|
Fenomén silného postavení sociálnědemokratických stran v Norsku, Švédsku a Dánsku
Hluchá, Tereza ; Braun, Mats Rickard (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Cílem bakalářské práce je předložení analýzy fenoménu specifického, nezvykle silného postavení sociálnědemokratických stran ve Švédsku, Norsku a Dánsku. Pokusím se dokázat existenci, případně neexistenci, vztahu mezi změnou sociální politiky daných zemí a poklesem voličské podpory Norské strany práce, švédských Sociálních demokratů a dánských Sociálních demokratů v posledních třech desetiletích. Analytická část práce bude zaměřena na vývoj těchto sociálnědemokratických stran po 2. světové válce, především na období posledních 30 let. Pro lepší ilustraci, vysvětlení vztahů a historických souvislostí bude ovšem potřeba zmínit i starší vývoj. V kapitolách o sociálním státě, specifickém skandinávském sociálním státě a vývoji stranických systémů Norska, Dánska a Švédska v obecně-teoretické části se budu věnovat i událostem 19. století a 1. poloviny 20. století. Vývoj struktur a ideových konceptů, které v nich budu popisovat, sahá totiž mnohem hlouběji do historie, než je hranice 2. světové války, a užší časové vymezení by podle mého názoru částečně zdeformovalo jejich obraz a neposkytlo dostatečné vysvětlení těchto jevů. Vzhledem k tomu, že vývoj těchto stranických systémů v posledních zhruba pěti letech není zatím dostatečně akademicky zpracován, omezím se v popisu vývoje v letech 2005-2010 na pouhé...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Okolnosti vzniku úřednických vlád v Evropě
Schejbalová, Dominika ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje okolnosti vzniku úřednických vlád v Evropě. Od roku 1989 bylo v Evropě ustaveno celkem 45 úřednických vlád. Rok 1989 je spojován s kolapsem komunistických režimů ve střední a východní Evropě a s tím související demokratizací. Vlády v tomto období byly vytvářeny v podobných hospodářských, politických a sociálních podmínkách a budou tak lépe srovnatelné. Diplomová práce je složena z 19 kapitol. Z důvodu nedostatku odborné literatury k tomuto tématu, bylo nejprve nutné definovat úřednickou vládu a odlišit ji od vlády politické. Základní terminologii se věnuje druhá kapitola této práce. Zbylá část práce se věnuje úřednickým vládám v jednotlivých evropských zemích.
|
|
|
Vzestup protestních stran v jižní Evropě
Třasáková, Irina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje vzestup populistických protestních stran v jižní Evropě - italské Hnutí 5 hvězd, řeckou SYRIZU a španělskou Podemos. Cílem práce je definovat klíčové podmínky, které přispěly k vnímání těchto protestních politických formací jako politických alternativ. Práce chronologicky sleduje vývoj zkoumaných politických stran. Dále vymezuje jejich strategii z hlediska rovin protestů a programových prohlášení. V neposlední řadě nastiňuje pravděpodobné proměny stranických systémů, které právě vzestup protestních stran zapříčiňuje.
|
host ::
RSS.