|
|
Lex Mercatoria v mezinárodních obchodních transakcích
Kadiev, Akbulat ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou využití institutu lex mercatoria v kontraktačním procesu a v rámci rozhodování sporů, zejména v mezinárodní obchodní arbitráži. V úvodní kapitole je stručně popsán historický vývoj lex mercatoria a podrobně jsou rozebrány okolnosti vzniku moderního lex mercatoria. Dále jsou v obecné rovině popsány způsoby regulace soukromoprávních poměrů s mezinárodním prvkem. V souvislosti s použitím lex mercatoria v kontraktačním procesu je pozornost věnována volbě rozhodného práva odkazem na některá pravidla lex mercatoria. Je analyzována kritika volby práva odkazem na lex mercatoria, odůvodněnost takové kritiky a předpoklady platnosti volby lex mercatoria jako rozhodného práva. Druhá polovina práce se věnuje konkrétním formalizovaným pravidlům lex mercatoria, jejích právnímu zakotvení v českém právu, a některým legislativním změnám v České republice po 1.1.2014, které mají spojitost s lex mercatoria. Závěrečná kapitola se pak věnuje praktickému použití lex mercatoria v mezinárodní obchodní arbitráži. V úvodu je stručně podán obecný výklad o mezinárodní obchodní arbitráži, následující podkapitoly se věnují historii aplikace lex mercatoria v mezinárodní obchodní arbitráži, jejím kritikům a posouzení dané kritiky autorem práce. V souvislosti s praktickou aplikací lex...
|
|
|
Nařízení Brusel I a jiné procesní předpisy evropského mezinárodního práva soukromého
Johnová, Gabriela ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Nařízení Brusel I a jiné procesní předpisy evropského mezinárodního práva soukromého" se zaměřuje na rozbor problematiky, kterou naznačuje její název. Evropská procesní právní úprava mezinárodního práva soukromého naznala v posledních přibližně patnácti letech poměrně výrazných změn. Vzhledem k uplatňování principů volného pohybu osob, kapitálu, zboží a služeb, jednoho ze základních kamenů, na kterém je postaven jednotný trh a celá Evropská unie, se rozvíjí i potřeba co nejsnazšího uplatňování práva přes hranice členských států. To se v procesní oblasti děje především prostřednictvím přijímání nástrojů sekundárního práva Evropské unie, a to nařízení. Nejvýznamnějším a nejpoužívanějším procesním předpisem evropského mezinárodního práva soukromého bylo donedávna nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, o soudní příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, které bylo od 10. ledna 2015 nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Předmětem předložené práce je zkoumání procesních předpisů evropského mezinárodního práva soukromého se zaměřením zejména na Nařízení Brusel I a zásadní změny...
|
|
|
Mediace a další formy ADR
Tošnerová, Ráchel ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá tématem mezinárodní mediace. Začíná popisem teoretického konceptu a analýzou jednotlivých znaků mediace, které rozděluje na základní a doplňkové. Následně pojednává o historii mediačního řízení ve starověku a o jejím pojetí moderním. Také se snaží a vyřešení zmatečné terminologie u slov mediace a konciliace. V kapitole dvě pokračuje popisem hybridních forem jako MEDALOA, med-arb nebo arb-med. Třetí kapitola popisuje jednotlivé formy mediace se zaměřením na mediaci soudní. Nejprve se zabývá možnostmi její implementace a následují praktické příklady mediace soudcovské z různých zemí. Kapitola čtvrtá se věnuje právnímu rámci a začíná mezinárodními dokumenty. Srovnává mediační pravidla vybraných mediačních institucí po světě. Následně zkoumá klady a zápory evropské mediační směrnice 2008/52/ES a dva kodexy chování mediátorů. Poslední část čtvrté kapitole je konečně věnována českému mediačnímu právu. Popisuje koncept zákona č. 202/2012 Sb. a nejnovějšího soft law dokumentu - Kodexu advokáta-mediátora. Informace z této kapitoly jsou pro větší přehlednost přeneseny do srovnávací tabulky. Kapitola pátá je rozdělena na dvě části. První část zkoumá různé prvky, které z mediace činí mediaci mezinárodní. Část druhá se zabývá volbou práva v průběhu mediačního řízení. Aby bylo možno určit, zda mají...
|
|
|
Nařízení Brusel I a jiné procesní předpisy evropského mezinárodního práva soukromého (se zaměřením na pojem uznání)
Přecechtělová, Tereza ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Tereza Přecechtělová NAŘÍZENÍ BRUSEL I A JINÉ PROCESNÍ PŘEDPISY EVROPSKÉHO MEZINÁRODNÍHO PRÁVA SOUKROMÉHO (se zaměřením na pojem uznání) Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. Bc. Jan Brodec, LL.M., Ph.D. Katedra obchodního práva Datum vypracování práce: 10. června 2014 Abstrakt Předkládaná diplomová práce Nařízení Brusel I a jiné procesní předpisy evropského mezinárodního práva soukromého (se zaměřením na pojem uznání) se věnuje rozboru problematiky tzv. "páté svobody" - volnému pohybu rozhodnutí v rámci Evropské unie. Cílem této práce je provedení rozboru procesních předpisů evropského mezinárodního práva soukromého pomocí deskriptivně-analytické metody z hlediska jejich přístupu k pojmu uznání. Práce se zejména soustředí na nově přijaté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (v textu též Nařízení Brusel I bis) a na nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, ze dne 29. května 2000, o úpadkovém řízení (v textu též Nařízení o úpadkovém řízení), a podrobně se v případě obou nařízení věnuje rozboru aplikace zásady automatického uznávání, procedurálních požadavků na uznání, důvodů pro odepření uznání a jiných problémů specifických pro...
|
|
|
Právní limity přeshraničního pohybu vojenského materiálu
Matocha, Jakub ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Právní limity přeshraničního pohybu vojenského materiálu Celosvětový obchod s vojenským materiálem je důležitou, avšak často podceňovanou, oblastí akademického zájmu. Takový přístup není správný, neboť se ve skutečnosti jedná o rozsáhlý celosvětový průmysl, ve kterém české společnosti také hrají významnou roli. Na základě novinových zpráv a vyjádření zbrojních podnikatelů je nepochybné, že zde již dlouhou dobu existují nevyřešené problémy zatěžující zbrojní podnikatele způsobené zejména nevhodným právním prostředím. Tato práce poskytuje analýzu právního rámce s ohledem na přeshraniční pohyb vojenského materiálu pokrývající zejména evropskou a českou právní úpravu, přičemž se hlavně zaměřuje na její potenciální limity pro zbrojní podnikatele. Na globální úrovni je identifikována a popsána zejména Smlouva o obchodu se zbraněmi, jakož i jiné relevantní mezinárodní úmluvy regulující mezinárodní obchod s vojenským materiálem. Pozornost je dále věnována jednak omezení obchodu s vojenským materiálem vyvstávající z embarg nebo omezujících opatření, která jsou ukládána OSN či EU, a jednak limitům vyplývajícím z tuzemské a evropské legislativy, popř. z její rozdílné interpretace. Z hlediska právní úpravy tato práce striktně rozlišuje, zda se jedná o pohyb vně či v rámci EU, přičemž jednotlivé normy jsou...
|
|
|
Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky
Strnad, Jan ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad institutu dohod o volbě soudu v režimu Nařízení Brusel I bis a Haagské úmluvy o volbě soudu a poukázat na hlavní problémy, které mohou nastat při aplikaci těchto instrumentů na spory ze vztahů, ve kterých byla uzavřena dohoda o volbě soudu. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První čtyři kapitoly se zabývají úpravou Nařízení Brusel I bis, v páté kapitole jsou vyložena pravidla obsažená v Haagské úmluvě o volbě soudu. První kapitola je věnována základní charakteristice Nařízení Brusel I bis, srovnává úpravu zde obsaženou s předchozí právní úpravou, zabývá se jeho zásadami a cíli, výkladem pojmů v něm obsažených a vztahu k jiným instrumentům. Druhá kapitola práce se zabývá detailní analýzou volby soudu v režimu Nařízení Brusel I bis, zejména působností čl. 25, účinky jurisdikčních dohod, jejich charakteristikou, náležitostmi nutnými pro jejich vznik, jejich rozsahem, jejich formami, formální a materiální platností, případy, kdy Nařízení Brusel I bis omezuje účinky volby soudu a následky jejich porušení. Ve třetí kapitole je zevrubně vyložena problematika založení příslušnosti soudu podřízením se jeho jurisdikci. Studie se zejména zaobírá náležitostmi nutnými pro takové založení soudní příslušnosti a způsoby, kterými tomu lze zabránit. Čtvrtá...
|
|
|
Rozhodné právo pro smluvní závazkové vztahy s mezinárodním prvkem při neexistenci volby práva
Mendrok, Eva ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Účelem této práce je vymezit a zhodnotit způsob úpravy kolizních pravidel pro určení obligačního statutu u smluvních závazkových právních vztahů v případech, kdy si jej smluvní strany nezvolily. Tato úprava je obsažená v mezinárodních, unijních i vnitrostátních pramenech práva, proto je vždy nutno podrobně zkoumat rozsah působnosti normy aplikovatelné na daný případ. Středem pozornosti této práce je unijní úprava, a to zejména článek 4 Nařízení o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), které nabylo účinnosti dne 17. prosince 2009 a použije se na smluvní závazkové vztahy podle občanského a obchodního práva v případě kolize právních řádů a za předpokladu, že si rozhodné právo účastníci smlouvy nezvolili. Nový článek 4 Nařízení měl posílit právní jistotu a překonat interpretační potíže, které byly tolik vytýkané úpravě náhradních hraničních určovatelů v Římské úmluvě. Právní jistota měla být vyjádřena prostřednictvím pevných hraničních určovatelů obsažených v článku 4 odst. 1 Nařízení, které byly doplněny pravidlem charakteristického plnění. Na druhou stranu určitá flexibilita měla být zajištěna prostřednictvím únikové doložky a pravidla nejužšího spojení, které měly možnost vyloučit aplikaci rozhodného práva zvoleného podle pravidel v odstavcích 1 a 2, za předpokladu, že...
|
|
|
Nové trendy v přeshraničních přeměnách a mobilitě společností
Čechová, Linda ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Účelem této rigorózní práce je představit nejnovější trendy v oblasti přeshraničních přeměn a přemísťování právnických osob v rámci Evropské Unie se zaměřením na české a evropské obchodní společnosti. Úvodem je stručně nastíněna struktura a cíle práce. V jednotlivých kapitolách jsou nejdříve teoreticky a obecně popsána různá pojetí sídla právnické osoby a osobního statutu společností. Ve stručnosti je představena relevantní evropská právní úprava včetně zakládajících smluv, jednotlivých směrnic i rozsudků soudního dvora Evropské Unie. Dále se práce věnuje právní úpravě jednotlivých forem tzv. evropských společností v čele s evropskou akciovou společností (SE) a jejich možnostem v oblasti přeshraničních přeměn a mobility. Zmíněn je i nový koncept Evropského obchodního rejstříku (EBR) a s ním spojená očekávání do budoucna. V oblasti národní právní úpravy práce zmiňuje předchozí právní předpisy, jejichž úpravu porovnává s novou úpravou přijatou v rámci tzv. rekodifikace soukromého práva. Upozorňuje také na některé slabiny a nejasnosti ohledně výkladu nové právní úpravy. Pozornost je věnována i přeshraničním přeměnám obchodních společností upravených speciálním zákonem o přeměnách obchodních společností včetně jeho nedávné novely. Práce je zakončena praktickým porovnáním jednotlivých možnosti...
|
|
|
Veřejná podpora a její vliv na obchod mezi členskými státy EU
Bulušek, Martin ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na právo veřejných podpor, specifickou oblast soutěžního práva EU. Veřejné podpory jsou proto v prvé řadě zasazeny do kontextu ochrany hospodářské soutěže na vnitřním trhu EU. Dále je v předkládané práci provedena interpretace článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, obsahující čtyři definiční znaky veřejné podpory, a to státní prostředky, zvýhodnění podniku či odvětví, narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Analýze definičního znaku "ovlivnění obchodu mezi členskými státy" je věnována samostatná část práce. V této části se práce snaží prozkoumat, jakým způsobem přistupuje k tomuto definičnímu znaku Evropská komise a Soudní dvůr Evropské unie. Pozornost je zaměřena především na rozhodovací činnost Evropské komise v posledních letech. Rozhodnutí Evropské komise, jakožto orgánu autoritativně rozhodujícího, zda opatření je veřejnou podporou, jakož i o slučitelnosti případné veřejné podpory s vnitřním trhem, by rovněž mohlo naznačovat, jakým směrem se bude právo veřejných podpor vyvíjet do budoucna. Analýzou rozhodnutí Evropské komise bylo zjištěno, že ani potenciálně neovlivní obchod mezi členskými státy, a nebude proto veřejnou podporou ve smyslu článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie opatření s čistě lokálním...
|
|
|
Mezinárodní rozhodčí soudnictví
Rajdová, Denisa ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce představuje stručné vymezení rozhodčího soudnictví jako způsobu řešení sporů v mezinárodním, především obchodním, styku. Ve svých sedmi kapitolách obsahuje stručný úvod do historie mezinárodního rozhodčího řízení, jeho vymezení oproti jiným formám alternativního řešení sporů či klasické justici, nástin jeho průběhu od úkonů před zahájením řízení až do jeho skončení a rovněž zamyšlení nad jeho výhodami a nevýhodami. První kapitola této práce se věnuje obecné charakteristice alternativních způsobů řešení sporů, vymezuje jejich vztah k rozhodčímu řízení a obsahuje stručnou charakteristiku jednotlivých typů ADR jakými jsou mediace, konciliace, minitrial atd. Nastiňuje též vývoj rozhodčího řízení, a to především na našem území. Druhá kapitola je teoretickým úvodem do problematiky rozhodčího řízení. Obsahuje definici pojmu mezinárodního řízení v kontextu základních teoretických doktrín, které definují právní povahu tohoto institutu a judikatury Českého Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie. Závěrem této kapitoly je pojednáno dělení arbitráže na jednotlivé druhy: na institucionální arbitráž, kde řízení probíhá před stálou rozhodčí institucí a ad hoc arbitráž, kdy se sestavuje rozhodčí tribunál pro řešení konkrétního sporu. Zmíněno je také tzv. on-line rozhodčí řízení jako nový...
|
host ::
RSS.