|
|
Slaďování práce a osobního života v prostředí sociálních služeb na pozadí koronavirové krize
Opletalová, Berenika ; Bosá, Monika (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu slaďování pracovního a osobního života v oboru sociálních služeb. Na problematiku nahlíží z pohledu sociálních organizací a jejich zaměstnankyň, a zaměřuje se na genderovou rovinu problému, z pohledu feministické sociální práce. Text si klade za cíl identifikovat a popsat manažerské nástroje, které by se osvědčily jako funkční a nápomocné a popsat proces zavádění personálních politik směřujících ke slaďování pracovního a osobního života zaměstnankyň sociálních služeb. Empirická část je zaměřena na zkušenosti zaměstnanců a vedoucích sociálních organizací s následky společenské krize, pandemie SARS-CoV-2 a jejími dopady na jejich pracovní a osobní život.
|
|
|
Péče o zaměstnance v Domě seniorů Mladá Boleslav
Ondráčková, Iveta ; Bosá, Monika (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Téma práce "Péče o zaměstnance", je zkoumáno teoreticky a empiricky na příkladě konkrétní organizace. Práce se opírá o teoretická východiska v oblasti sociální práce a metod sociální práce dle Matouška (2008, 2013, 2016) nebo teoretická východiska v sociologie práce dle Buriánka (2008), dále se zaměřuje na teoretická východiska v řízení lidských zdrojů a teorie zaměřené na člověka dle Armstronga (2015) nebo Čéškové (2009) a také se zaměřuje na teoretická východiska v oblasti psychologie práce a systémové teorie dle Bedrnové (2007) atd. Metodologie práce je postavena na kvalitativním výzkumu použitím metody polostrukturovaného rozhovoru. Zkoumaný vzorek byl náhodně vybrán ze zaměstnanců konkrétní organizace. Dané téma vnímám jako důležité v rámci personální politiky každé organizace. Cílem práce bylo zjistit, jak pracovníci v Domě seniorů Mladá Boleslav vnímají péči o zaměstnance. Ze zjištění vyplynulo, že celkově vnímají zaměstnanci tuto péči kladně. Na dobré úrovni vnímají také pracovní prostředí, kdy se shodují na tom, že po technické, materiální a sociální stránce mají vše zabezpečené. Zároveň upozorňují také na fakt, že bez adekvátního zázemí by nemohli kvalitně odvádět svoji práci. Avšak na základě výzkumných otázek poukazují také na možná zlepšení v oblasti komunikace, předávání informací a nejasné...
|
|
| |
|
|
Vliv psychické bezpečnosti na motivaci a osobní angažovanost pracovníků v sociálních službách v Domově Maxov.
Stříbrný, Martin ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
This thesis focuses on the climate of psychological safety and its possible association with the motivation and personal commitment of social service workers in an organization providing social services to adults with disabilities. The main text of the thesis consists of a theoretical and a practical part, where the theoretical part focuses on defining the work groups and consequently the climate of psychological safety in relation to the work environment, as well as defining the concepts of motivation and personal commitment. The practical part of the thesis evaluates data obtained through a quantitative questionnaire survey in an organisation providing four types of social services. Social service Protected housing, Social therapeutic workshops, Home for people with disabilities and Home with special regime. A total of 29 social service workers from this organisation participated in the survey. The questionnaire examined the climate of psychological safety in the social services. Semi-structured interviews aimed to reveal the links between the climate of psychological safety, motivation and commitment of employees working in social services within one organisation. Two representatives from each social service participated in the interviews. The results of the research investigation indicated a...
|
|
|
Supervize jako prevence syndromu vyhoření u odborného personálu Vězeňské služby ČR
Martinová, Alima ; Mertl, Jiří (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Odborný personál Vězeňské služby ČR zajišťuje podle svého konkrétního profesního zaměření komplexní péči o odsouzené ve výkonu trestu. Cílem je jejich úspěšné absolvování programů zacházení a dosažení rehabilitačního procesu vězňů, aby se mohli po výkonu trestu vrátit k běžnému životu bez páchání trestné činnosti. Pomáhající pracovníci jsou s odsouzenými v úzkém kontaktu, což je pro ně profesně i psychicky náročné. Supervize představuje cenný nástroj v podpoře kvality jimi poskytovaných služeb, a především také péče o jejich duševní zdraví. Kvalitativní výzkum této diplomové práce shrnuje data o účinnosti supervize jako prevenci syndromu vyhoření u odborného personálu Vězeňské služby ČR. Rozebírá, co pomáhající pracovníci vnímají v práci s vězni za nejvíce emočně náročné. Věnuje se rozdílům mezi interní a externí supervizí, kterou mohou odborní pracovníci čerpat. Diskutuje pozitiva a negativa pravidelného absolvování supervize. Mapuje vliv pandemie onemocnění covid-19 na práci odborných pracovníků. A zároveň shrnuje, jak by se dal systém supervize pro odborný i další personál Vězeňské služby ČR zkvalitnit. Klíčová slova: odborný personál Vězeňské služby, syndrom vyhoření, supervize, stres, prevence syndromu vyhoření
|
|
|
Sociální pracovník v organizační struktuře zdravotnického zařízení
Svoboda, Marian ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na působení sociálních a zdravotně-sociálních pracovníků ve vybraném zdravotnickém zařízení. Práce je koncipována jako teoretický úvod do problematiky sociální práce ve zdravotnictví, zaměřený především na pozici sociálního či zdravotně-sociálního pracovníka. Následně jsou popsány kompetence sociálních pracovníků a specifika spolupráce multidisciplinárních týmů zdravotnických zařízení. Teoretické část dále obsahuje kapitoly věnující se lidské motivaci a stresu, který mohou sociální pracovníci při výkonu své práce pociťovat. Empirická část diplomové práce prezentuje výzkum, jehož cílem bylo popsat postavení sociálních pracovníků ve vybraném zdravotnickém zařízení, charakterizovat limity v práci sociálních pracovníků z tohoto postavení vyplývající a definovat spokojenost s jejich aktuálním postavením v rámci organizační struktury vybraného zdravotnického zařízení. Výzkum byl realizován pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru. Informanty výzkumu byli sociální a zdravotně-sociální pracovníci z konkrétního zdravotnického zařízení. Práce mimo jiné odpovídá na otázku, zda se sociální pracovníci cítí být součástí multidisciplinárních týmů, nebo ještě vidí ve spolupráci s ostatními členy této pracovní skupiny rezervy. Jedním z dalších cílů je analýza stresových faktorů, které...
|
|
|
Životní kariera sexuálních pracovnic
Babej, Sára ; Malinová, Hana (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
V diplomové práci se budu věnovat ženám, které pracují v sexbyznysu a jejich životní kariéře. Cílem práce je předložit relevantní teorie a aktuální poznatky o životní kariéře sexuálních pracovnic a rozšířit tato východiska o vlastní výzkumné šetření. Vymezuji pojmy, které v práci používám, rozděluji práci v sexbyznysu dle místa poskytování služeb tak i dle trendů této profese u nás a v zahraničí. Věnuji se popisu sociálních a zdravotních rizik, ale také historickému pohledu. Hovořím o kariéře v sexbyznysu, motivaci tuto práci vykonávat, ale také zmiňuji organizaci, která se ženami ze sexbyznysu pracuje. Práce se týká pouze žen, které poskytují sexuální služby za finanční úplatu a jsou starší 18 let. Ve své práci se zaměřuji na vlastní biografii žen, které poskytují placené sexuální služby, a to z jejich pohledu, jak na svůj život nahlížejí. Tomu jsem přizpůsobila i vybraný vzorek dotazovaných a oslovila jsem se jak stávající klientky ROZKOŠE bez RIZIKA, z. s. tak i ty, které již v sexbyznysu nepracují. Použila jsem metodu strukturovaných rozhovorů, jejichž prostřednictvím bylo možné získat základní obraz o rodinné, osobní a pracovní situaci dotazované. Dále jsem se soustředila na zachycení jejich pohledu na životní etapu, kdy působí nebo působily v sexbyznysu a snažila jsem se identifikovat...
|
|
|
Fenomén feminizácie v prostredí zdravotníctva
Kirsch, Stela ; Bosá, Monika (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Predložená diplomová práca sa zameriava na identifikovanie rodovo podmienených špecifík v zdravotníctve, konkrétne vo výseku managementu zdravotníckej inštitúcie ako starostlivej inštitúcie. V teoretickej časti sme vymedzili pojem feminizmu a predstavili sme feministické stanoviská. Predstavili sme problematiku gendru a opísali sme medicínu ako feminizované prostredie. Zamerali sme sa aj na legislatívne vymedzenie práce v zdravotníctve z hľadiska managementu a v neposlednom rade sme definovali stereotypy. V uskutočnenom kvalitatívnom výskume sme pomocou neštruktúrovaných rozhovorov so zdravotníckymi profesionálkami (zdravotnými sestrami a lekárkami) z Českej a Slovenskej republiky, skúmali rodovo podmienené špecifiká v zdravotníctve. Z výskumu vyplynulo, že v zdravotníctve sa rodové špecifiká objavujú, a to v oblasti deľby práce, vplyvov na výber zamestnania, rovnosti a nerovnosti, výberu pozície a v oblasti poskytovania starostlivosti. V závere práce prinášam odporúčania na využívanie nástrojov managementu ako prostriedkov k prekonávaniu bariér rovnosti v kontexte starostlivej inštitúcie. Kľúčové slová Feminizmus, fenomén feminizácie, zdravotníctvo, žena, gender, starostlivá inštitúcia, management, rodovo podmienené špecifiká, zdravotnícky profesionál, zdravotná sestra, lekárka.
|
|
|
Životní kariera sexuálních pracovnic
Babej, Sára ; Malinová, Hana (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Diplomová práce má za úkol zjistit, jaká je ve skutečnosti životní kariéra žen, které poskytují placené sexuální služby. Práce se týká pouze žen, které poskytují sexuální služby za finanční úplatu a jsou starší 18 let. I když z výzkumů víme, že s poskytováním sexuálních služeb za peníze velká část žen začala již před dovršením 18 let, do přímého kontaktu s mladistvými sexuálními pracovnicemi, možná prostitutkami, se nedostáváme. Ve své práci se zaměřuji na vlastní biografii žen, které poskytují placené sexuální služby a to z jejich pohledu, jak na svůj život nahlížejí. Tomu jsme přizpůsobila i vybraný vzorek dotazovaných a oslovila jsem se jak stávající klientky ROZKOŠE bez RIZIKA, z. s. tak i ty, které již v sexbyznysu nepracují. Použila jsem metodu hloubkových rozhovorů, jejichž prostřednictvím bylo možné získat základní obraz o rodinné, osobní a pracovní situaci dotazované. Dále jsem se soustředila na zachycení jejich pohledu na životní etapu, kdy působí nebo působily v sexbyznysu a snažila jsem se identifikovat momenty, které vedly ke vstupu i odchodu z této profese. Můžete připojit i popis zjištění. Klíčová slova: Sexbyznys,(SB) ROZKOŠ bez RIZIKA, z. s. (R-R), Sexuální pracovnice, Ţivotní kariera, Placené sexuální služby
|
|
| |
host ::
RSS.