|
|
Adult ADHD Symptomatology and Lifestyles in the Czech Population.
Weissenberger, Simone ; Ptáček, Radek (vedoucí práce) ; Bob, Petr (oponent) ; Fischer, Slavomil (oponent)
ADHD je celoživotní neurovývojová porucha, která je typická pro dětství, ale která se může manifestovat či přetrvávat i v dospělosti. Pro kliniky je velmi důležité být o ADHD u dospělých informováni, protože jen tak jsou schopni poskytnout adekvátní léčbu. Je také důležité zvýšit povědomí kliniků v České republice o tomto onemocnění, protože naše studie jasně ukazuje, že existuje velké množství dospělých, u kterých můžeme pozorovat silné příznaky. Naše studie je zaměřena na symptomatologii ADHD v České republice a její korelaci s životním stylem. To nám umožní získat lepší představu o tom, jak se onemocnění manifestuje, a pokládat konkrétní otázky, které přispějí k diagnostice ADHD v dospělosti. S ohledem na sjednocení kritérií jsme se rozhodli využít symptomatologii onemocnění místo předchozí diagnózy. Naše studie je první sudií, která hodnotí symptomy ADHD a zkoumá je v souvislosti s životním stylem dospělé populace v České republice. Rozhodli jsme zvolit průřezový design, který umožňuje zhodnotit příznaky a životní styl v "reálném čase". Jsme si vědomi také omezeních, které s sebou průřezový design přináší, mezi které patří například nemožnost hodnotit změnu symptomů v souvislosti se změnou životního stylu participantů. Naše výsledky byly většinou v souladu s předchozími studiemi, které se...
|
|
|
Synesthetic associations and psychopathological symtomps.
Neckář, Marcel ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent) ; Světlák, Miroslav (oponent)
1 Synestetické asociace a psychopatologické symptomy Marcel Necká Abstrakt Synestézie v obecném smyslu p edstavuje jev intersenzorického a intrasenzorického propojení, které m že být pozorováno za r zných fyziologických a patologických okolností, nap íklad jako kreativita v um ní nebo v ípad n kterých mozkových dysfunkcí. Synestézie jako jev je p edevším formována prost ednictvím transmodálních asociativních spojení, které mohou tvo it kontinuum od tzv. "silných" synestetických jev až k jejím mírným formám, které pravd podobn umož ují tvorbu synestetických metaphor a imaginace. Tato studie je zam ena na projektivní analýzu slovn barevných asociací a jejich vztahu k psychoaptologickým m ením reflektujícím stres, depresi, disociaci a dalších psychometrických m ení u 154 ú astník vybraných z obecné populace. Výsledky této studie jsou v souladu s dosavadními publikovanými poznatky, které dokládají, že sv tlejší barvy jsou mnohem ast ji asociovány s pozitivními emocionálními významy ve srovnání s tmavšími barvami. Navíc výsledky této studie ukazují vztahy t chto barevn -slovních asociací k psychopatologickým symptom m a to prost ednictvím vztahu n kterých specifických slov k symptom m deprese, úzkosti, alexithymie a n kterým symptom m traumatického stresu. Tyto výsledky jsou v souladu s existujícími poznatky...
|
|
|
Cognitive Disorganisation and Insight in Schizophrenia.
Toušková Petrásková, Tereza ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent) ; Roman, Robert (oponent)
Tereza Petrásková Toušková - Cognitive Disorganisation and Insight in Schizophrenia 1 Souhrn domí p edstavuje projev aktivit mozku, které zahrnují jednotný, integra ní a m nlivý proces, odrážející vazbu mezi rozdílnými modali- tami základních informa ních a subjektivních komponent. Podle sou asného výzkumu hrají zm ny v domí a sebeuv dom ní význam- nou roli v patofyziologii schizofrenie a asto zahrnují zvýšenou aktivaci hypothalamo-hypofyzární osy. Studie poukazují na to, že proces po- ruchy uv dom ní a dezintegrace v domí u schizofrenie spolu pravd podobn mohou souviset a být zp sobeny obdobnými zm nami na úrovni mozku, které pak mohou být vysv tleny r znými stupni narušení konektivity a zpracování informací, což negativn ovliv uje žný vzorec synchronní aktivity tvo ící adaptivní integra ní funkce domí. S ohledem na tento kontext je ú elem teoretické ásti diserta ní práce popsat základní neurobiologické mechanismy provázející integra ní procesy v mozku spolu s komplementární duševní aktivitou zahrnující sebeuv dom ní a náhled, které odrážejí návzájem propojené procesy psychiky a mozkové aktivity, což implikuje p ímý efekt psy- choterapie a dalších metakognitivních aktivit na funkci mozku. První ást empirického výzkumu zkoumá konceptuální dezorganiza- ci a její d ležitou roli v patofyziologii schizofrenie....
|
|
|
Hierarchie a chování člověka. BDSM jako alternativní sexuální chování.
Jozífková, Eva ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Bob, Petr (oponent) ; Zvěřina, Jaroslav (oponent)
Preference pro sexuální vzrušení zesílenými projevy dominance a submisivity v sexu je označovaná podle ICD 10 jako F65.5 sadomasochismus, a v běžné komunikaci jako BDSM. Tyto preference by mohly mít evolučně biologické kořeny, tedy ultimátní příčinu vzniku. Mohly být odvozeny od behaviorální strategie, která umožňuje jedinci dosáhnout vyššího reprodukčního úspěchu. Muži i ženy, které vzrušoval podřízený partner, měli více mužů mezi příbuznými. Muži se pak vnímali jako atraktivnější. Naopak jako atraktivnější se označily ženy, které vzrušoval výše postavený partner. Synové párů s hierarchickou nerovností mezi partnery měli více sourozenců, než synové párů osob, které si byly rovny na střední úrovni dominance, a více než páry, kde se žádný z rodičů tomu druhému nepodřizoval. Dcery párů s hierarchickou nerovností mezi rodiči měly více bratrů, než dcery párů, kde se žádný z rodičů tomu druhému nepodřizoval. Počet a pohlaví potomků i atraktivita osoby jsou přitom faktory, které souvisí s vyšší, reprodukčním úspěchem. Páry s hierarchickou nerovností si vedly z hlediska počtu potomků úspěšněji bez ohledu na to, zda výše postaveným partnerem byl muž nebo žena. Jedinci, kteří preferovali hierarchickou nerovnost, uvedli s větší pravděpodobností, že je hierarchická nerovnost sexuálně vzrušuje. Jak preference...
|
|
|
Neuroimmune and endocrine correlates of stress response and dissociation in affective disorders
Bízik, Gustáv ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Yamamotová, Anna (oponent)
Shrnutí Deprese a některá další psychiatrická onemocnění představují ve světovém měřítku jednu z hlavních příčin pracovní neschopnosti, jejichž vliv navíc v průběhu několika desetiletí významnou měrou narůstá a to navzdory významným pokrokům v psychofarmakologii. V důsledku toho je výzkum v psychiatrii a v neurovědách značnou měrou zaměřen na hlubší porozuměnípatofyziologickýmmechanismůdepresea dalšíchpsychickýchporuchscílemzlepšit účinnost léčby. Podle stávajících poznatků stres a imunitní procesy hrají významnou roli v patofyziologii afektivních poruch a některých dalších psychických onemocnění. Tento interdisciplinární výzkum vlivů a následků stresu zahrnuje celou řadu aspektů jako například chronický stres nebo traumatické zkušenosti v nichž významnou úlohu má proces disociace. V návaznosti na tyto poznatky byl v této studii realizován empirický výzkum zahrnující dva vzorky pacientů s depresivní poruchou, který byl zaměřen na vztahy imunitních a endokrinních odpovědí na stres v souvislosti s psychopatologickými symptomy a to především se zaměřením na symptomy vztahující se k traumatickému stresu, psychickým a somatoformním disociativním symptomům a také k symptomům deprese jako takové. Hlavní výsledky tohoto empirického výzkumu ukazují na to, že TNF-α, který je jedním z hlavních faktorů v patogenezi...
|
|
|
Prožívání psychoterapeutů v průběhu psychoterapeutického sezení s depresivním klientem: zakotvená teorie
Roubal, Jan ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Jakubů, Jiří (oponent) ; Čermák, Ivo (oponent)
Vymezení cílů práce: Dosavadní výzkumné studie zaměřené obecně na interpersonální reakce na depresivního člověka dokládají dva základní druhy reakcí: indukce depresivní nálady a odmítání depresivního člověka. Relativně málo výzkumných studií se však zabývá specificky tématem vlastního prožívání psychoterapeutů při psychoterapii depresivních klientů, přestože práce s depresivními klienty představuje významnou zátěž pro psychoterapeuty samotné. Prezentovaná studie detailně zkoumá, jak psychoterapeuti prožívají psychoterapeutické sezení s klientem, který je aktuálně depresivní, a předkládá procesuální teoretický model zkoumaného jevu. Výzkumná metoda: Data byla získána z individuálních rozhovorů a ohniskových skupin se 30 psychoterapeuty různých psychoterapeutických orientací. Detailně bylo posléze analyzováno 22 popisů konkrétních událostí v průběhu psychoterapeutického sezení. Pro analýzu byla použita kvalitativní metoda zakotvené teorie. Výsledky: Prožívání psychoterapeutů bylo konceptualizováno jako Prožitková oscilace mezi sdílením depresivního prožitku s klientem a oddalováním se od něj. Vývoj této oscilace v průběhu psychoterapeutického sezení zachycuje výsledný teoretický model Trajektorie spoluprožívání deprese, který rozlišuje šest fází: 1. Sdílení depresivní zkušenosti, 2. Obrat k sobě, 3. Snaha o...
|
|
|
Psychoneuroimmunology of alexithymia
Uher, Tomáš ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Boleloucký, Zdeněk (oponent) ; Smolík, Petr (oponent)
Souhrn Alexithymie představuje poruchu identifikace a vyjadřování emocí a je navíc spojena s nedostatkem fantazie a externě orientovaným kognitivním stylem. V současnosti je mnoho studií, které popisují významný vztah alexithymie a různých psychických a somatických onemocnění. Některé nálezy poukazují na fakt, že tento vztah může být zprostředkován narušením neuroendokrinních a imunitních funkcí u alexithymických subjektů. Tyto poznatky navíc poukazují na to, že stresové podněty u alexithymických subjektů mohou vést k narušení neuroendokrinních a imunitních funkcí, co může představovat významný rizikový faktor v patogenezi různých psychosomatických onemocnění. V této souvislosti je známo, že pro- zánětlivé cytokiny mohou hrát významnou roli při vzniku neuropatické bolesti, a že alexithymie je dávána do souvislosti se symptomy bolesti u některých poruch. Vzhledem k těmto nálezům, tato studie přináší některé nové poznatky o alexithymii v případě specifické skupiny neurologických pacientů. Hlavní nález této studie ukazuje, že alexithymie a symptomy úzkosti v jejich specifickém vztahu souvisejí se zvýšenou hladinou interleukinu-8 (IL-8) v mozkomíšním moku (CSF) a to u skupiny pacientů s "nezánětlivými" neurologickými poruchami (NIND). Tyto nálezy také naznačují, že IL-8 může hrát výjimečnou roli...
|
|
|
Stres a projevy limbické iritability u deprese a závislosti na alkoholu : craving a deprese jako porucha inhibičních mechanismů?
Jasová, Denisa ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Popov, Petr (oponent) ; Balcar, Karel (oponent)
Stres a projevy limbické iritability u deprese a závislosti na alkoholu Denisa Jasová Abstrakt Depresivní poruchy a závislost na alkoholu představují v současné době epidemiologicky nejvýznamnější psychiatrická onemocnění. Podle moderních výzkumů se na jejich rozvoji účastní souhra faktorů, v nichž se navzájem ovlivňují vlivy genetické a environmentální. Z těchto vlivů je ve stávajících výzkumných studiích kladen důraz na sledování sociálních faktorů a to zejména stresu a traumatických událostí jako jsou například zanedbávání dětí, deprivace, verbální, emoční a fyzické týrání, sexuální zneužívání, šikanování a další. V rámci poruch afektivity a také v případě závislostí dochází vlivem stresu k poruchám inhibičních mechanizmů, které se projevují změnami excitability limbického systému označované jako limbická iritabilita. K popisu těchto změn byl v některých studiích navržen model kindlingu, který může v oblasti limbických struktur indukovat afektivní, kognitivní a psychosenzorické symptomy, které bývají popisovány také v případech záchvatů temporální epilepsie. Tyto symptomy ale mohou probíhat bez jakýchkoliv zřetelných změn odkazujících na neurologicky diagnostikovatelnou epilepsii. V návaznosti na tyto poznatky byl v této studii nalezen vztah významné vzájemné korelace mezi depresí a limbickou...
|
|
|
Traumatický stres, disociace a schizofrenie: psychopatologické a psychofyziologické charakteristiky
Gláslová, Kateřina ; Bob, Petr (vedoucí práce) ; Kukleta, Miloslav (oponent) ; Kostroň, Lubomír (oponent)
Disociativní stavy byly poprvé systematicky popsány a definovány Pierrem Janetem na konci devatenáctého století. Janet definoval disociaci jako duševní stav, způsobený traumatickým nebo stresujícím zážitkem, který je oddělen od vědomí, neboť nezapadá do existujících kognitivních schémat. Disociace se na psychické úrovni projevuje jako výpadky paměti, tříštění sebeuvědomění a zážitků, rozdělení emocionálních nebo kognitivních aspektů zážitků, otupění dojmů, psychologický únik od nepříjemných podnětů, stavy podobné transu, zvýšená ovlivnitelnost a větší hypnabilita. Tytéž aspekty kognitivní patologie byly zdůrazněny také v Bleulerově pojetí schizofrenie, úzce spřízněném s Janetovým konceptem disociace. Bleuler rovněž chápal schizofrenní poruchy jako důsledek rozštěpení. Duševní stav, který disociaci způsobuje, nejčastěji představuje vystavení traumatu v dětství, jako následek fyzického či psychického týrání. Častou příčinou disociativních příznaků jsou také další traumatické zážitky jako nehody, přírodní katastrofy, hromadná neštěstí, ztráta blízké osoby, mučení apod.
|
host ::
RSS.