|
|
Problematika kuřáctví studentů středních zdravotnických škol
BLAHOVÁ, Monika
Téma diplomové práce nese název - ,Problematika kuřáctví studentů středních zdravotnických škol". Kuřáctví je jednou z nejčastěji se vyskytujících drogových závislostí současné doby v Evropě. Podle Světové zdravotnické organizace ve světě v současnosti kouří 1,3 miliardy lidí, přičemž každý rok následky kouření cigaret usmrtí zhruba 4, 8 milionů lidí, tedy asi 560 osob každou hodinu. Pokud bude současný trend pokračovat aktuálním tempem, tak zemře na následky kouření cigaret v průběhu roku 2020 deset milionů lidí. Kuřáctví vyvolává velkou závislost na nikotinu, která s sebou nese výrazné ekonomické, sociální i zdravotní dopady. K výzkumným účelům byli vybráni studenti 1. a 4. ročníků prezenční formy studia všech SZŠ Jihočeského kraje. Jednalo se konkrétně o studenty škol: SZŠ a VOŠZ České Budějovice, SOŠZ a SOU Český Krumlov, SZŠ Jindřichův Hradec, SZŠ Tábor a SZŠ Písek. Osloveno bylo celkem 591 studentů. Kompletně vyplnilo dotazník 500 respondentů, z čehož převážnou většinu tvořily dívky (87 %). Průměrný věk dotazovaných byl 17 let. Diplomová práce je složena z teoretické a empirické části. Teoretická část se zabývá historií kuřáctví cigaret, definicí drogové závislosti, chemickým složením cigaretového kouře a škodlivostí jednotlivých toxických složek. Dále je v teoretické části věnována kapitola problematice kouření elektronické cigarety. V závěru této části práce jsou uvedeny vybrané statistické údaje vztahující se ke kouření cigaret. Jsou zde shrnuty poznatky celé řady autorů zabývajících se problematikou kuřáctví cigaret a závislosti na nikotinu. Empirickou část tvoří vlastní poznatky z rozboru výzkumu, který byl proveden se záměrem zmapovat prevalenci kuřáctví u budoucích zdravotníků a jejich názor na kouření cigaret u zdravotnického personálu a osob připravujících se na výkon zdravotnického povolání. Jsou zde uvedeny názory a postoje respondentů. Cílem práce bylo jednak: 1.: Zjištění prevalence kuřáctví u studentů 1. a 4. ročníků SZŠ. 2.: Zjištění, jaký vliv má nejbližší okolí respondentů na skutečnost, že kouří. 3.: Zjištění, jaký postoj mají studenti zdravotnických škol ke kouření cigaret u pracovníků v oblasti zdravotnictví. K dosažení výše uvedených cílů byly stanoveny tři hypotézy: H1: Existuje statisticky významný rozdíl v prevalenci kuřáctví cigaret u studentů 1. a 4. ročníku SZŠ. H2: Existuje statisticky významný rozdíl ve výskytu kuřáctví cigaret u studentů pocházejících z rodin, ve kterých alespoň jeden člen rodiny kouří a z nekuřáckých rodin. H3: U studentů 1. a 4. ročníků SZŠ existují statisticky významné rozdíly v postoji ke kouření cigaret u zdravotnických pracovníků. Za účelem potvrzení nebo vyvrácení stanovených hypotéz byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byl použit dotazník. Dotazníky, jež obsahovaly 23 otázek, byly rozdány mezi 591 studenty SZŠ Jihočeského kraje. Jejich návratnost byla téměř 85 %. Získaná data byla zpracována v podobě přehledných grafů a hypotézy byly statisticky otestovány. Na základě vyhodnocení odpovědí respondentů se statistickým otestováním získaných dat potvrdila první hypotéza, která předpokládala, že existují statisticky významné rozdíly ve výskytu kuřáctví cigaret u studentů 1. ročníku a maturanty. Rozdíl skutečně existuje, podle výzkumu studenti 4. ročníku kouří častěji. Zajímavé je, že největší rozdíl je u SZŠ a VOŠZ České Budějovice. Naopak u studentů SOŠZ Český Krumlov je procento kuřáků již v 1. ročníku velmi vysoké. Hypotéza č. 2 byla také statisticky potvrzena. Zde existuje skutečně významný rozdíl, přičemž největší výskyt je u pravidelných kuřáků, tzn. v rodinách, kde minimálně jeden člen kouří, je sklon ke kuřáctví potomků výrazně vyšší. Navíc pravidelný kuřák pocházející z rodiny kuřáků vykouří více cigaret. U příležitostných kuřáků nejsou rozdíly tak velké a netýkají se ani intenzity kouření. Ani poslední hypotéza nebyla vyvrácena. Významné rozdíly se vyskytly ve všech t
|
|
| |
|
|
Analýza kulturních aspektů BRICS: Perspektivy a překážky vzájemné integrace
Bláhová, Michaela ; De Castro, Tereza (vedoucí práce) ; Sejkora, Jiří (oponent)
Obsahem bakalářské práce je identifikace společných a odlišných kulturních aspektů zemí skupiny BRICS a posouzení jejich vlivu na vzájemnou spolupráci. K tomu je použit Hofstedeho systém kulturních hodnot. Všechny znaky kulturních dimenzí jsou nejprve charakterizovány a poté aplikovány na jednotlivé sledované země. Další nekulturní prvky (ekonomické) jsou také zahrnuty do srovnání zemí. Posléze jsou také popsány hlavní společné cíle zemí BRICS stanovené především na základě výstupů (deklarací) z jejich společných summitů a snahy o zapojení se do světového dění.
|
|
|
Industriální prvky v interiéru
Bláhová, Markéta
Bakalářská práce se zabývá industriálním stylem v interiéru, průmyslovým dědictvím a konverzí budov. První část popisuje historii průmyslové revoluce, její vlivy na společnost a současnou architekturu industriálních staveb. Druhá část práce je věnována pojmu konverze. Následující kapitoly uvádějí příklady industriálního stylu v interiéru, historii a vývoj loftu. Dále popisují charakteristické aspekty tohoto prostředí a industriální předměty používané v současnosti. Cílem práce je hodnocení interiérů zařízených v industriálním stylu.
|
|
|
Zkušenosti učitelů mateřských škol se střídavou péčí a jejich postoj k ní
BLÁHOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá střídavou péčí rodičů o dítě po rozvodu. V teoretické části je uvedeno, kdy byla v České republice střídavá výchova jako forma porozvodové péče zavedena. Dále se zde pak poukazuje na její nízkou četnost. Poté je zde vysvětlen problém střídavé péče, na což navazuje prezentování výzkumů uskutečněných ve světě. Následně je zmíněna nelehká situace rozvodu, vysvětlení jak obtížné je toto období nejen pro rodiče, ale také pro samotné děti, na které se často zapomíná. Nakonec jsou uvedeny další způsoby porozvodové péče. V metodologické části jsou uvedeny metody, které byly ve výzkumu použity. Dále jsou v praktické části rozebírána data získaná od učitelek mateřských škol. Jde o jejich pohled na střídavou péči a jejich zkušenosti s tímto uspořádáním.
|
|
|
Diagnostické testy z algebry pro 8. ročník základní školy
BLÁHOVÁ, Markéta
Cílem mé bakalářské práce je vytvořit ucelený materiál z algebry pro interaktivní testování žáků v 8. ročníku základní školy, s podporou počítače. Bakalářská práce je členěna do osmi kapitol včetně úvodu a závěru. Druhá kapitola obsahuje teoretické poznatky z nastudované literatury podstatné pro tvorbu testů. Ve třetí kapitole je uvedena analýza učebnic a sbírek úloh. Ve čtvrté kapitole je popsán systém, ve kterém jsou testy vytvořené. Následující kapitola pak obsahuje charakteristiku v testech použitých typů úloh. V další kapitole jsou rozebrány jednotlivé úlohy z vytvořených testů. Předposlední kapitola je věnována pilotnímu testování na gymnáziu.
|
|
|
Vliv noční práce na kvalitu života
BLAHOVÁ, Monika
Téma bakalářské práce nese název ,,vliv noční práce na kvalitu života." Směnný provoz vytváří nová pracovní místa a tím i příjmy obyvatelstva. Práce, zejména na nočních směnách bývá zpravidla hodnocena vyššími finančními příplatky. Směnný provoz a hlavně práce vykonávaná v noční době se může negativně projevit na zdraví osob a na společenském a rodinném životě. Zdravotní problematika souvisí s nepravidelným životním cyklem. Lidská přirozenost je pracovat ve dne a v noci odpočívat. Člověk, který vykonává práce v noční době, má změněný biorytmus a někteří jedinci se s tímto stavem obtížně vyrovnávají. Špatné adaptační schopnosti organizmu jsou podstatou celé řady zdravotních potíží, např. vznikají poruchy soustředění, žaludeční potíže, onemocnění oběhové soustavy a výzkumy některých autorů zaznamenaly i vyšší riziko vzniku rakoviny. Směnný provoz ovlivňuje i společenský život osob, režim v rodině a partnerských vztazích. Mladí lidé mají kvůli nočním směnám často problémy navázat trvalejší vztah a rodiče pracující ve směnném provozu nemohou se svou rodinou trávit příliš mnoho času. K výzkumným účelům byli vybráni pracovníci společnosti, v níž práce probíhá ve trojsměnném provozu. Jedná se o výrobu výlisků na vstřikolisech. V třísměnném provozu pracuje celkem 125 pracovníků, z toho převážná většina žen (asi 74%). Do výzkumu bylo zařazeno 98 zaměstnanců, z nichž 77 % tvoří lidé do věku do 45 let. Bakalářská práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá objektivizací pojmů. Jsou zde shrnuty poznatky celé řady autorů zabývajících se problematikou noční práce a kvalitou života s ohledem na zdraví lidí a na společenské a partnerské problémy s tím spojené. Je zde uveden výčet možných dopadů noční práce a trojsměnného režimu práce na fyzickou a psychickou stránku lidského zdraví člověka a případný vliv režimu s nočními směnami na vybrané společenské aspekty, zejména na rodinu a partnerství. Empirickou část tvoří vlastní poznatky z rozboru výzkumu, který byl proveden se záměrem zjistit vliv noční práce na kvalitu života. Cílem práce bylo jednak: ad 1: Zjistit, jak je ovlivněn subjektivní pocit zdraví pracovníků nočních směn v třísměnném režimu práce. ad 2: Zjistit vliv noční směny třísměnného režimu práce na společenský život. K dosažení výše uvedených cílů byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Zkoumané subjekty pociťují zhoršení svého zdravotního stavu v důsledku noční práce. Hypotéza 2: Noční režim práce narušuje vybrané aspekty společenského života. Za účelem potvrzení nebo vyvrácení výše popsaných hypotéz byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, pro techniku sběru dat byl použit dotazník. Dotazníky, jež obsahovaly šestnáct otázek, byly rozdány mezi 126 respondentů. Jejich návratnost byla 78%. Získaná data byla zpracována do přehledových grafů a hypotézy statistiky otestovány. Na základě vyhodnocení odpovědí respondentů se statistickým otestováním získaných dat potvrdila první hypotéza, která předpokládala, že zkoumané subjekty pociťují zhoršení svého zdravotního stavu v důsledku noční práce. V některých ukazatelích je pozorovatelné zhoršení zdravotního stavu v závislosti na počtu odpracovaných let v třísměnném režimu současného zaměstnání. Velkou roli ve vyhodnocení výsledků hrál i věk. Starší zaměstnanci častěji pociťují bolest hlavy než zaměstnanci mladší. Celková frekvence zdravotních problémů navíc s věkem roste, a proto má noční práce ve vyšším věku průkazně větší vliv na výskyt zdravotních komplikací. Navíc se statisticky prokázalo, že celkově horší vliv na zdravotní stav respondentů má noční práce u žen. Na základě získaných dat v této práci byly stanovené cíle práce splněny. Bakalářská práce může posloužit jak odborné veřejnosti, tak i širšímu okruhu obyvatel, kteří se zabývají sledováním vlivu noční práce na kvalitu života.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.