|
|
Hodnocení dlouhodobých změn využití ploch v Česku na různých řádovostních úrovních
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Dlouhodobý vývoj interakce příroda-společnost může být studován pomocí dat o změnách využití ploch. V této práci jsou využita podrobná statistická databáze pro území Česka (vytvořená na KSGRR PřF UK). Databáze umožňuje sledovat vývoj osmi kategorií využití ploch v období 1845-2000. Pozornost je věnována rostoucí diferenciaci využití ploch na různých řádovostních úrovních, zejména funkční specializaci Česka a jeho regionů. Stále efektivnější dělba práce mezi regiony se projevuje zvyšováním územní koncentrace využití ploch. Tento proces je sledován pomocí tří metod. Trojúhelníkové grafy podávají celkový přehled o trendech diferenciace využití ploch. Metody prostorové autokorelace ukazují celkový vývoj i konkrétní oblasti funkční specializace území Česka. Hodnocení pomocí míry nerovnoměrnosti rozmístění nabízí podrobný pohled na vývoj územní koncentrace využití ploch. Byla použita tři územní členění (hydrologické, geomorfologické a správní) na dvou regionálních úrovních a na úrovni celého Česka. Výsledky jsou interpretovány pomocí hybných sil (například technologický rozvoj, ekonomika, historické události, společnost). Na závěr je provedeno srovnání vývoje územní koncentrace využití ploch s Evropou a světem (s využitím FAOSTAT Land Use Database). Z metodického hlediska je pozornost věnována vhodnosti zvolených...
|
|
| |
|
|
Vývoj zemědělství na území obhospodařovaném bývalým státním statkem Chotěboř v rozmezí let 1945-2013
Zadražil, Petr ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Štolbová, Marie (oponent)
Práce mapuje vývoj zemědělství v konkrétním územním celku v minulosti obhospodařovaném státním statkem Chotěboř, a to během období 1945-2013. Pro celé toto období je analyzován obecný vývoj zemědělství v Československu, resp. v Česku. Hlavní část práce je věnována kvantitativně-kvalitativní analýze zemědělství zkoumaného území. V období mezi roky 1960-1989 je zde sledován vývoj statkem obhospodařované plochy a organizační struktury, řešení jeho investičních problémů a trendů vývoje a stav hospodářství statku z roku 1989. To vše je analyzováno v kontextu s československými, resp. českými státními statky, kdy jedním z hlavních vyústění je schéma vývoje poukazující na podobnost procesů a událostí, utvářejících se na těchto dvou řádovostních úrovních, a jejich značnou provázanost s tehdejšími politickými rozhodnutími. Období po roce 1989 bylo v kontextu místních i celostátních procesů a trendů rozděleno do několika etap, během kterých jsou v modelovém regionu zkoumány nápravy majetkových křivd a problémy s nimi spojené, manipulace s pozemky, vlastnictví a pronájem zemědělské půdy, ekonomické ukazatele a problémy v zemědělství po roce 1990. Jedním z vyústění této části práce je vykrystalizování čtyř stěžejních faktorů (historického, osobnostního, sociálního a vzdálenostního) charakteristických přesahem svého...
|
|
|
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda
Divínová, Pavlína ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Zahrádkové osady, zahrádkaření a samozásobitelství: mikroregionální sonda Abstrakt Bakalářská práce pojednává o vzniku a vývoji zahrádkových osad a zahrádkářského hnutí v Česku, okrajově se zabývá touto problematikou také ve Velké Británii a v Německu. Do diskuze s literaturou je také zařazen související fenomén zahrádkových osad a to druhé bydlení. V teoretické části je zmíněno o samozásobitelství, jako určitém životním stylu. V této kapitole je nastíněn nejen vývoj a trendy v samozásobitelství (potažmo sklizni ovoce a zeleniny), ale také celkové trendy ve spotřebě potravin. Jako cíl bylo určeno na mikroregionální úrovni objasnit, kdo jsou lidé, kteří zahrádku vlastní a k čemu ji využívají. K tomuto účelu bylo zpracováno dotazníkové šetření, které bylo rozdáno vlastníkům zahrádek jak v zahrádkových osadách, tak vlastníkům zahrádek u rodinného domu. Pomocí dotazníku bylo možné potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy Z dotazníků také vyplynulo, že zájem o zahrádkaření v posledních letech rozhodně neupadá, spíše naopak. Klíčová slova: Zahrádkové osady, Český zahrádkářský svaz, samozásobitelství, zahrádkáři
|
|
|
Geografické aspekty fotbalu: Migrace profesionálních fotbalistů
Kolanda, Ondřej ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Bičík, Ivan (oponent)
r Uvod: Geografie sportu je slozitou vedeckou disciplfnou v jeste slozitejsf pozici. Pfestoze zazfva v poslednich dekadach nebyvaly rozmach, narazi na spoustu pfekazek, jez jsou paradoxne vztycovany jejimi odpurci i zastanci. Ti prvni obor odmftaji, nebof jim pfijde jako prorustani neceho povrchniho do vzneseneho a temef tabuizovaneho systemu geografickych ved. Miliardove investice, podil na HNP i na zamestnanosti v nekterych statech pfevysujici primarni sektor, multiplikacni efekt sportovnich akci i klubu ci prave migrace desitek tisic sportovcu, to vse bohuzel nese v fade ustavu cejch cehosi nevedeckeho a povrchniho ajako takove si nezaslouzi byt pfedmetem zajmu geografa. Nastesti katedra socialni geografie a regionalniho rozvoje a potazmo cela Pnrodovedecka fakulta UK mezi tyto rigidni instituce branici se vlivu novych impulsu nepatfi. V mnoha evropskych statech (Finsko, Italie, Velka Britanie) vznikly dokonce specialni katedry Geografie sportu, ovsem ne vsechny vedecke prace vznikajici pod jejich hlavickou se daji oznacit jako pro geografy pffnosne. Casto totiz tfhnou k sociologickemu ci ekonomickemu vnfmani problemu a geograficke aspekty se vytracf. Pfi soucasne tendenci stirani interdisciplinarnich hranic sice prolmani vednich oboru nelze chapat jako neco negativniho, ba naopak. Ovsem pfedmet...
|
|
|
Profil absolventa geografie - eurobakalář a euromagistr
Kůželová, Dominika ; Řezníčková, Dana (vedoucí práce) ; Bičík, Ivan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku specifikace profilu absolventa vysokoškolské geografie - eurobakaláře a euromagistra. Požadované kvality absolventa jsou prezentovány prostřednictvím výsledků učení. Podle metodiky projektu Tuning byl realizován průzkum obecných a specifických dovedností u absolventů geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Průzkum je založen na názorech absolventů, pedagogů a zaměstnavatelů geografů. Jako podklad pro srovnání slouží výsledky průzkumu projektu HERODOT. Diplomová práce přispívá k odborné diskusi nad profilem absolventa také cestou rozboru klíčových pojmů, evropských dokumentů, přístupů definujících předmět studia geografie a profilů absolventů v Česku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Současné problémy ovocnářství: případová studie Litoměřicko
Ulrychová, Soňa ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Jančák, Vít (oponent)
Mnoho významných událostí se stalo v průběhu 20. století, důsledky První světové války a vznik nezávislého státu, Druhá světová válka a její výsledky, 40 let období komunismu, revoluce v roce 1989 a přijetí včetně následků vstupu do Evropské unie. Každá z těchto událostí odráží jinou fázi socioekonomického vývoje, politických a ekologických změn. Každá z těchto fází představovala velké ovlivnění pro český venkov a krajiny, zemědělství i Česko samotné. Hlavním cílem této práce je analýza současného stavu českého ovocnářství a definování hlavních problémů dnešních ovocnářů se zaměřením na ovocnářství v okresu Litoměřice. V práci se zabývám historickým vývojem trvalých kultur se zaměřením na ovocné sady v okresu Litoměřice a v modelových územích od poloviny 19. století. Pro analýzu změn využití půdy jsem využila databázi LUCC UK, která zahrnuje podrobná data za 8 základních a 3 souhrnné kategorie využití půdy za roky 1845, 1948, 1990 a 2000 za SUJ. Pro detailní hodnocení změn v rámci modelového území jsem použila mapy stabilního katastru z mapování probíhající v letech 1826 - 1843. Pro hodnocení současného využití zemědělské půdy jsem využila databázi LPIS. V další části této práce se zaměřuji na Společnou zemědělskou politiku EU a dotační možnosti českých zemědělců. Pomocí řízených rozhovorů s ovocnáři v...
|
|
| |
|
|
Vliv sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů na extenzifikační procesy využití krajiny
Janoušek, Zbyněk ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Feranec, Ján (oponent) ; Novotná, Marie (oponent)
Hlavním tématem disertační práce je hodnocení vlivu sociálněgeografické exponovanosti a dalších faktorů (přírodních: nadmořská výška, sklonitost, bodová výnosnost) na extenzifikační procesy využití krajiny Česka v období více než 160 let, 1845-2010. Důraz je kladen také na související ztráty zemědělské a orné půdy, vzhledem k tomu, že zalesňování a zatravňování probíhalo v zásadě na úkor této půdy. Hlavní zdroj představuje "Databáze dlouhodobých změn využití ploch Česka (1845- 2010)", založená na katastrální evidenci. Jedná se tedy o detailní sledování zahrnující téměř 9000 tzv. srovnatelných územních jednotek. Hodnoceny jsou jak jednotlivé extenzifikační procesy, tak celková intenzita využití krajiny (pomocí koeficientu ekologické významnosti). Vzhledem k tomu, že většina území je stále ještě využívána jako zemědělská půda, zahrnuje práce také přehled vývoje vybraných ukazatelů intenzity zemědělství. Pozornost je věnována i širšímu kontextu proměn využití krajiny na evropské úrovni. Zásadní součástí práce je vytvoření modelů sociálněgeografické exponovanosti území Česka, které jsou srovnatelné s daty o využití krajiny v časových horizontech 1845, 1896, 1948, 1990 a 2010. Jejich hlavními složkami jsou mikroregionální a mezoregionální sídelní exponovanost (poloha vůči střediskům osídlení příslušné...
|
|
|
Změna využití ploch na Chebsku - nová divočina
Pekárková, Hana ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá průzkumem nové divočiny vzniklé na opuštěných plochách v pohraničí v okrese Cheb. Pomocí nově definovaného indexu proměny byla stanovena dvě katastrální území v okrese s největší pravděpodobností výskytu nové divočiny. Pomocí terénního šetření byl na obou katastrálních územích demonstrován výskyt nové divočiny a ta byla zařazena do již vzniklé typologie. Terénní šetření bylo doplněné fotografiemi a výstupy z ArcMap. V obou dvou katastrálních územích byly identifikovány postsídelní a postagrární nová divočina. Dále byly identifikovány postmontánní a postvodní. Navzdory poloze v těsné blízkosti hranice, kudy procházela železná opona, nebyla ani v jednom k.ú. nalezena postmilitární nová divočina. Nová divočina se v obou lokalitách vyskytuje na více než 10 % rozlohy území. Klíčová slova: Využití ploch, proměna krajiny, nová divočina, západní Čechy
|
host ::
RSS.