|
|
Common European framework of reference for languages and its application in teaching German as a foreign language in Czech conditions
Nosková, Ludmila ; Berglová, Eva (vedoucí práce) ; Rössler, Paul (oponent)
Tematem teto diplomove prace je Spolecny evropskj referencni ramec pro jazyky (SERR), ktery byl vydan Radou Evropy (RE) v roce 2001, jeho charakteristika, analyza a kriticke zhodnoceni. Ureita pozomost je take venovana dUlezitemu vedlejsfmu produktu - Evropskemu jazykovemu portfoliu (EJP). V ramci diplomove prace popisuji situaci v ceskem skolstvi, ktera nastala po zverejneni tohoto dokumentu. Zameruji se na informovanost ueitelu z hlediska SERR a EJP a dale na vliv techto dokumentu na samotnou vYuku. Jelikoz SERR predstavuje dokument zverejneny RE, snazfm se take 0 zachyceni a nastin soueasne jazykove politiky a 0 priblizeni pozadi vzniku tohoto dokumentu. Jazykova politika je jednim z hlavnich bodu, kterymi se RE zabYva. Jazykova politika RE si klade za eil poukazovat na dulezitost vychovy zamerene na interkulturalitu, ktera je zakladem pro demokraticke porozumeni v Evrope. Celozivotni jazykove vzdelavani pfitom hraje velmi duleiitou roli, protoze zvysuje pracovni sance, a proto muze vest a napomahat k eventual ni pracovni mobilite. RE podporuje a napomaha k zavedeni reforem a dava podnety k inovacimjak v oblasti vzdelavani uCitelu, tak v oblasti vJ'uky cizich jazyku. Se vstupem do Evropske unie se Ceska republika stala soucasti spolecenstvi, ve kterem neexistuje pouze jeden oficialni jazyk. Jazyky vsech...
|
|
| |
|
|
Common european framework of reference for languages and its application in teaching German as a foreign language in Czech conditions
Nosková, Ludmila ; Rössler, Paul (oponent) ; Berglová, Eva (vedoucí práce)
Tematem teto diplomove prace je Spolecny evropskj referencni ramec pro jazyky (SERR), ktery byl vydan Radou Evropy (RE) v roce 2001, jeho charakteristika, analyza a kriticke zhodnoceni. Ureita pozomost je take venovana dUlezitemu vedlejsfmu produktu - Evropskemu jazykovemu portfoliu (EJP). V ramci diplomove prace popisuji situaci v ceskem skolstvi, ktera nastala po zverejneni tohoto dokumentu. Zameruji se na informovanost ueitelu z hlediska SERR a EJP a dale na vliv techto dokumentu na samotnou vYuku. Jelikoz SERR predstavuje dokument zverejneny RE, snazfm se take 0 zachyceni a nastin soueasne jazykove politiky a 0 priblizeni pozadi vzniku tohoto dokumentu. Jazykova politika je jednim z hlavnich bodu, kterymi se RE zabYva. Jazykova politika RE si klade za eil poukazovat na dulezitost vychovy zamerene na interkulturalitu, ktera je zakladem pro demokraticke porozumeni v Evrope. Celozivotni jazykove vzdelavani pfitom hraje velmi duleiitou roli, protoze zvysuje pracovni sance, a proto muze vest a napomahat k eventual ni pracovni mobilite. RE podporuje a napomaha k zavedeni reforem a dava podnety k inovacimjak v oblasti vzdelavani uCitelu, tak v oblasti vJ'uky cizich jazyku. Se vstupem do Evropske unie se Ceska republika stala soucasti spolecenstvi, ve kterem neexistuje pouze jeden oficialni jazyk. Jazyky vsech...
|
|
|
Development of reading skills in classes German as foreign language for adults
Sojková, Martina ; Dovalil, Vít (oponent) ; Berglová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomova prace se zabYva problematikou rozvoje CtenarskYch dovednost1 ve vyuce eizfho jazyka pro dospele. Je zde tedy nekolik dflCfch temat, na ktere je tfeba se zamerit, aby bylo mozne zhodnotit jak'fm zpösobem je treba postupovat, aby se v oblasti aenf v cizim jazyce dosahovalo optimalnieh vYsledkö. Na jedne strane je to otazka vzdelavani dospelYeh. Tato oblast vzdelavanf se v poslednf dobe tesi stale vetsfmu zajmu jak ze strany odborne verejnosti a zamestnavatelö, tak ze strany verejnosti laieke, coz souvisi zejmena s ryehlym rozvojem v oblasti ved a technologif, ktere cim dal ve vetSi mire ovlivnuji zivot kazdeho jednotlivee. Druhym aspektem teto praee je ctenf a Prlstup k textu. Existuje rada studii a vYzkumu varujideh pred pOdcenovanfm aenarsk'/eh dovednostf a upozornujidch na fakt, ze zejmena ve aenf s porozumenfm nedosahujf nektere skupiny zkoumanyeh osob prflis povzbudivYeh vYsledkö. V teto souvislosti bYva zminovan i tzv. sekundarni analfabetismus. Lide postizeni tfmto jevem se sice naucili ve skole zakladöm aeni, nikdy vsak nedosahli vyssf urovne v praei s textem, nez pouheho rozlustenf znaku. Svoje sehopnosti nadale nerozvfjeli a naopak, tim ze aeni ve svem zivote nevyuZlvali se "dopraeovali"k opetovne nesehopnosti eist. Jako protiklad k tomuto trendu se pak jevf fakt, ze se neustale...
|
|
|
Multilinguism - learning a second foreign language
Hanušová, Alena ; Vachková, Marie (oponent) ; Berglová, Eva (vedoucí práce)
Tematem predkhidane diplomove pnice je "Vicejazycnost a vYuka druheho ciziho jazyka". Problematika vicejazycnosti a jeji dopad na vyuku druheho ciziho jazyka je na zaklade odbome literatury teoreticky probnina v prvni casti prace. Druha cast predkladane prace je venovana praktick)'m poznatkfun a zkusenostem souvisejicim s touto problematikou, ktere byly zjisteny v ankete na vybranych strednich skolach v Praze a Plzni. Tyto prakticke poznatky jsou konfrontovany s teoretickymi naroky a pohledy, ktere j sou zmineny v prvni casti prace. Tema vicejazycnosti je pro Ceskou republiku a jeji postaveni ve stredni Evrope obzvlaste aktualni. Otazka vicejazycnosti je stale vice spojovana s jazykovou politikou Evropy. Evropa, jako kontinent s bohatou historii a tradici, se muze chlubit rozmanitym zastoupenim mnoha mznych jazykU. Ve vsech statech Evropy se mluvi vice nez 40 jazyky. Tato jazykova rozmanitost by mela bYt stale uchovavana a pestovana. V poslednich desetetiletich predevsim diky rozvoji techniky ziskal velmi vyznamne postaveni mezi ostatnimi cizimi jazyky anglicky jazyk. V nekterych pramenech byva anglictina oznacovana jako lingua franca. Koncept vicejazycnosti si klade za cil prevahu a nutnost znalosti anglickeho jazyka vYVaZovat a doplnovat znalostmi ostatnich cizich jazyku. CHern v)'uky cizich jazyku je pak...
|
|
|
Motivation in foreign language teaching
Červíčková, Helena ; Rössler, Paul (oponent) ; Berglová, Eva (vedoucí práce)
Ovladani cizich jazyku je povazovano v ramci Evropske unie za velmi dUlezite. Dobre jazykove znalosti totiz umoziiuji lepsi komunikaci mezi Evropany. Ta podporuje jejich vetSi mobilitu v ramci Evropy, pfispiva k jejich vzajemnemu porozumeni a take lepsi spolupraci. Zaroveii muze pomoci pfekonat nejnlznejsi pfedsudky a diskriminace vliCi jinym mirodum, kulturam a nabozenstvim. Cizi jazyky se tak staly nedilnou soucasti v;Tliky ve skolach. Na ucebni proces a jeho uspesnost pfitom pusobi mnoho faktoru, jednim z nejdUlezitejsich je motivace. Od tohoto fenomenu si hodne slibuji jak ucitele, tak studenti. Spousta ucitelu se domniva, ze je jejich prace zbytecna, pokud jejich svefencum chybi motivace a naopak ocekavaji od motivovaneho studenta zazrak. Take studenti si nezfidka stezuji, ze je dany pfedmet nebavi, protoze je uCitel pro nej nedokaze nadchnout. Hodiny bfvaji nudne, smysl mnohych cviceni jim neni jasny, casto nevidi ani yfznam daneho pfedmetu pro jejich budouci zivot atd. Co to ale motivace vlastne je? Co pod timto pojmem rozumime? Jake faktory na ni pusobi? Do jake miry jsou rozhodujici osobnostni faktory studenta a jakou roli hraji ucitel, organizace vyucovani nebo ucebni materialy? Jak lze motivaci studentu zvysovat a naopak, jak lze zabranit jeji ztrate? Na tyto a jeste mnohe jine otazky se snazim...
|
|
|
Activation of speaking skills of advanced students
Melkusová, Petra ; Rössler, Paul (oponent) ; Berglová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomova prace se zabYva problematikou aktivace mluveni v nemeckem jazyce u pokroCilYch. Zejmena jsem se snazila poukazat na ty problematicke prvky, ktere jsou studenty vnimany jako prekazky pfi aktivovani jejich dosavadnich znalosti. V dnesni doM interkulturality jsou komunikacni schopnosti jednotlivce velmi dülezite. Pfitom je kladen düraz nejen na kulturu projevu, ale zejmena na komunikaci jako takovou. Rovnez nesmi b,Yt opomenuty vedlejsi produkty komunikace, kterymi JSou soziolingvisticke, socialni a sociokultumi kompetence a ktere hraji v dnesni spolecnosti velmi v,Yznamnou roli. Jako cilovou skupinu sve diplomove prace Jsem SI zameme zvolila studenty, kteri se na zaklade dosazene jazykove urovne radi mezi pokrocile. Ve svych teoretickych uvahach vychazim zejmena ze Spolecneho referencniho ramce, podle nehoz jsou pokroCili rozrazeni do dvou skupin BI a B2. S revolucnim obratem ve vyuce, ktery se vyznacuje predevsim neustaIym zdüraziiovanim a uprednostiiovamm mluvnich dovednosti, jsou spojeny zvysene naroky nejen na studenty samotne, ale zejmena na ucitele. Ti maji za ukol pn vyuce koordinovat a usmeriiovat mluvni cinnost zaku. Ve svych uvahach vychazim z vlastnich zkusenosti, ktere jsem ziskala svou nekolikaletou praxi. Existuje nekolik bodü, ktere je nutno ve spojeni s touto problematikou...
|
|
|
Analysis of passive voice use according to German language textbooks for adult foreign speakers
Gregorová, Katarína ; Vrbová, Jaroslava (oponent) ; Berglová, Eva (vedoucí práce)
Ciel'om mojej diplomovej prace Je porovname pasivu v nemcine a n6rCine, a poukazanie na to, ako tieto zhody a rozdiely mözu spösobit' problemy n6rskym studentom pri tvoreni nemeckych viet v pasive. Ked'ze obe reCi patria ku germanskym jazykom, tak sa da predpokladat', ze sa ich pravidla pasivu budu vo viacerych bodoch zhodovat'. Systemy pasivov vsak nie su totozne uplne - relevantne rozdiely su tu opisane. Diplomova praca sa zaobera aj rym, ako je tato problematika spracovana v ucebnieiach urcenych pre n6rskych studentov. Na zaver su rozobrane konkretne chybne vety n6rskych studentov germanistiky. Pri ich analyze je poukazane na ich moznu pricinu, ako aj na moznosti ich odstranenia. Didakticka cast' diplomovej prace zacina strucnym prehl'adom hlavnych pedagogickych pristupov, ich eiel'ov a met6d. V opise rychto smerov je poukazne na to, ako ich eie1e ovplyvnili vyuku cudzich jazykov a ake trendy prevladaju vo vyuke dnes.
|
|
|
Německé výpůjčky ve hrách J. Voskovce a J. Wericha
Háblová, Petra ; Berglová, Eva (oponent) ; Vachková, Marie (oponent)
I. Ovodni kapi toly (oddil 2) si kladly za eil na zaklade odborne literatury shrnout poznatky k obeene problematiee cizieh slov a slovnieh prejimek. Teoretieke pojednani je vetsinou podlozeno priklady z materialoveho korpusu, ziskaneho vlastni exeerpei her Voskovee a Werieh. 1) Na zaklade kapitoly 2.1.lze konstatovat: ~ Cizi slova a slova prejata patri k neodmyslitelne soucasti ceske slovni zasoby, jejieh postaveni v ramei ceskeho lexika j e avsak ruzne. Slova, ktera sve prvky eizosti zaehovavaji, stoji casto na periferii ceske slovni zasoby. ~ Nelze se k eizim prvkum v jazyee stavet jednoznacne negativne, nebot se jedna 0 jeden z prostredku prirozeneho i umeleho obohaeovani slovni zasoby, a tudiz nekdy i jev pozitivni. Nektera prejata slova postupem casu zevsedni a splynou s domaei slovni zasobou, takze j ej ieh ei zi puvod jiz ani nevnimame, jina slova naopak zastaravaji a z jazyka postupne mizi. 2) Kapitola 2.2. poukazuje na nejednotnost v ramei definovani odbornyeh pojmu. ~ Nekdy je slovo eizi totez co slovo prejate, jindy se jedna 0 dva rozdilne pojmy. ~ V teto kapi tole j sou uvedeny pro srovnani definiee terminu podle Lewandovskeho, Iskose a Lenkovoj a Tejnora. Beheim-Sehwarzbaeha, Poj em "ei zoj azycna vypuj cka" (resp. nemeeka slovni vypujcka) relevantni pro tuto praei je nadrazenym pojmem pro...
|
|
|
Feminine job titles in contemporary German
Dadková, Markéta ; Berglová, Eva (oponent) ; Vachková, Marie (vedoucí práce)
Vztah mezi jazykem a pohlavfm byl nejprve zkouman v ramci sociolingvistiky, kde pohlavf predstavovalo jednu z promennych vedle veku, povolanf, regionalnfho puvodu a sociaInf vrsty. Souvislost mezi pohlavfm mluvcfho a jazykovymi prostiedky, ktere pouzfva, lze zkoumat ze dvou hledisek: bud' jde 0 moznosti a zpusoby oznacovanf osob nebo 0 rozdfly v komunikaci zen a muzu. Predlozena prace se zabyva prvnf oblast! vyzkumu a soustied'uje se na nejdulezitejsf faktory tvorenf a pouzfvanf zenskych tvaru u nazvu povolanf v nemCine. Zkouma jak externf tak internf Cinitele ovlivnujfcf volbu jazykovych prostiedku. Bez ohledu na strukturnf povahu jazyka - na existenci Ci absenci gramaticke kategorie rodu, na vyjadrovanf pohlavf lexikaInfmi prostiedky, na derivacnf nebo kompozicnf slovotvorne procesy tvorfcf oznacenf osob - se snad ve vsech dosud prozkoumanych jazycfch vyskytujf asymetrie mezi rozsahem reference muzskeho a zenskeho rodu. Samozrejme existuje uzke spojenf mezi gramatickym rodem slova a pohlavfm oznacovane osoby. Uplna shoda vsak nenf mozna (das Mädchen je stiednfho rodu, ale oznacuje osobu zenskeho pohlavf, die Person je zenskeho rodu, ale muze se vztahovat na osoby obou pohlavf). Problemy nevznikajf u vypovedf adresovanych pouze jednomu pohlavl. Nevyrovnanost ovsem nastava pri referencfch vztahujfcfch se na...
|
host ::
RSS.