|
|
Národní obrození jako fenomén společnosti 19.- 20. století
Dorotíková, Lucie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Czech National Revival: The Phenomenon of the Society in the 19th/21th century. The goal of the thesis is to map crucial events from the perspective of historical-cultural context, which provoked the beginnings of the Czech National Revival in the Habsburg monarchy during the years 1750-1848. The thesis will focus on the logical result of economic, social and cultural changes in the enlightened Europe, the specific features and conditions of the national revival in Czech lands and the impact of the Habsburg monarchy. Keywords Czech National Revival, Czech lands, 19th/21th century, age of enlightenment, national identity
|
|
|
Filmový obraz děl Aloise Jiráska v 50. letech 20. století
Hlaváčková, Terezie ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Alois Jirásek (1851 - 1930) byl významný český spisovatel a autor mnoha historických románů a her. Jiráskova díla byla vždy velmi populární. Po druhé světové válce a po nástupu komunismu v Československu byl Jirásek povýšen na hlavní autoritu interpreta českých dějin. Diplomová práce si klade za cíl zaměřit se na druhý život Aloise Jiráska v 50. letech 20. století v kontextu filmové tvorby. Diplomová práce se bude primárně věnovat filmům Temno (1950), Psohlavci (1955), Jan Hus (1954), Jan Žižka (1955), Proti všem (1956) a Ztracenci (1956).
|
|
|
Hra v roli ve vyučování dějepisu. Empirická analýza vybraných aspektů
Vachková, Iva ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent) ; Havlůjová, Hana (oponent)
1 Abstract Tato disertační práce završuje několikaleté období učitelské praxe, které bylo věnováno ověřování možností hraní rolí v dějepisném vyučování. Jen pomalu získával celek práce jasnější kontury. Teoretická část práce nabízí exkurz do didaktické literatury a sleduje, jaký význam hraní rolí ve vyučování dává obecná didaktika, didaktika dějepisu, didaktika osobnostní a sociální výchovy a didaktika dramatické výchovy. Autorka se zabývá především novějšími příklady hraní rolí ve vyučování dějepisu, komentuje je a uvádí do souvislostí. V závěru teoretické části přináší pravidla a zásady pro praktické využívání hry v roli v dějepisném vyučování. Empirická část práce popisuje průběh dvoufázového akčního výzkumu, který byl realizován v letech 2007 - 2011 na čtyřletém gymnáziu. Na počátku empirické sondy stály dvě obecnější otázky: Může hraní rolí v dějepisném vyučování napomoci rozvoji osobnosti žáka? Může hraní rolí v dějepisném vyučování napomoci k naplňování edukačních cílů dějepisného vyučování? Postupně docházelo k jejich zpřesňování a úpravám podle vývoje akčního výzkumu. Hlavním předmětem zájmu bylo sledování vývoje žáků v oblasti práce v různě velkých skupinách, hraní rolí v dějepisném vyučování a dosahování edukačních cílů v předmětu dějepis. Součástí práce je i aplikace Bloomovy revidované...
|
|
|
Reflexe a vnímání útoku na Drážďany
Majerová, Tereza ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Práce se zaměřuje na proměny vnímání bombového útoku na Drážďany v průběhu 2. poloviny 20. století, s důrazem na reflexi v médiích i veřejném mínění od války po současnost. Zachycuje problematiku notoricky známé vojenské operace a především nuance mezi Německem a Velkou Británií s ohledem na postavení států ve válce a po ní. Práce pomáhá lépe uchopit válečnou realitu i její důsledky, seřadit jednotlivé proměny a vyložit příčiny daných změn. Klíčová slova bombardování, Drážďany, reflexe, druhá světová válka, válečné operace, válečné zločiny, kontroverze
|
|
|
Czech feature Films of Horror Genre in Years 1968-1989
Královičová, Jana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá otázkou českého hororového filmu v období normalizácie, kedy bola kinematografia výrazne poznačená cenzúrou ako mocenským nástrojom komunistického zriadenia štátu. V prvej kapitole je skúmaný samotný pojem horor a čo predstavuje, následne jeho pôvod v európskom a českom prostredí do doby, kedy sa stáva pomerne ustáleným a etablovaným žánrom svetovej kinematografie. V druhej kapitole kvôli prehľadnosti práce nahliadnem na prevažne inštitucionalizovaný vývoj českej kinematografie a v záverečnej tretej kapitole sa venujem jednotlivým filmom, ktoré buď sú horormi alebo vykazujú veľmi silné hororové prvky v rámci prelívania žánrov pri popisovaných dielach. Súčasťou tejto kapitoly sú aj krátke náhľady do obdobia, koré predchádzalo vymedzenému obdobiu 1968-1989 pre túto prácu, a potom aj obdobiu, ktoré nasledovalo po ňom. Práca sa zameriava na hrané dlhometrážne filmy, avšak neoddeliteľnou súčasťou tohto žánru v českom prostredí je aj animovaný film, ktorému som venovala len úzku podkapitolu.
|
|
|
Uherskobrodští židé a jejich kultura na konci své ery
Ryšavá, Denisa ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondrejičková, Sylva (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, kde se v první, teoretické části, věnuji dějinám uherskobrodských židů a jejich životem v Uherském Brodě během první republiky. V této části se zaměřuji především na jejich život během třicátých let dvacátého století, a také na změny, které přinesl rok 1939, a kterým pak museli místní židé i ostatní obyvatelé města díky tehdejšímu režimu podstoupit. Druhá část je praktická a je zaměřena na životní příběh žida Williho Bocka, který přežil hrůzy druhé světové války v koncentračních táborech a je nám tak jedním ze svědků holocaustu.
|
|
| |
|
|
Ochotnické divadlo na Rokycansku v 19. - 20. století
Jaklová, Anna ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
Anotace: Předmětem této bakalářské práce je pojednání o vývoji, historii a smyslu ochotnického divadla na Rokycansku od jeho počátku až po současnost. Stručně shrnu historii a osudy ochotnických divadel celkově a následně se zaměřím na historii okresu Rokycany. Poté jako příklady uvedu několik ochotnických divadel. Blíže bych se zaměřila jako příklad ochotnického divadla na spolek ochotníků Tyl v Mýtě, který patří v tomto kraji mezi nejstarší. V jednotlivých kapitolách píši o jeho počátcích, jak se dostalo přes obě světové války, jak přežilo dobu totality až po dnešní dobu. Dále například uvedu repertoár tohoto divadla. Klíčová slova: Amatérské divadlo, Rokycany, divadelní spolek v Mýtě
|
|
|
Srovnání vývoje národních identit ve Finsku a Českých zemích v průběhu 19. století
Masař, Tomáš ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Kiliánová, Gabriela (oponent)
Dizertační práce se věnuje vzájemné reflexi a vnímání národních hnutí ve Finsku a Českých zemích v rozmezí let 1789-1914. Na pozadí nově se formujícího finského a českého národa srovnává, jakým způsobem se měnilo a vyvíjelo vnímání Finů, resp. Čechů z pohledu druhého národa, který se nacházel v analogické situaci v rámci své národní emancipace. Hlavní roli hrály především vzájemné kontakty mezi předními osobnostmi obou národních obrození, které své postřehy a dojmy sdělovaly širšímu publiku nejen prostřednictvím článků v novinách, ale i v časopisech, ať už populárních nebo naučných, a také samostatných knižních publikacích. Tato práce vychází z předpokladu, že vůdčí postavy obou národů vnímaly vzájemné podobnosti i rozdíly mezi oběma národními hnutími, současně ale také vytváří hypotézu, že znalost druhého národního hnutí, a to jak jeho předností, tak i jeho nedostatků, mohla být využita při vývoji vlastního národa. První kapitola nastiňuje oboustranné kontakty mezi českým a finským etnikem od doby vrcholného středověku až do nástupu národně emancipačních hnutí. Následující kapitola líčí vzájemné interakce mezi prvními generacemi českých a finských obrozenců na konci 18. století, které je symbolizováno setkáním vůdčích osobností obou národních hnutí, Josefem Dobrovským a Henrikem Gabrielem...
|
|
|
Duchové dějiny v kontextu české a evropské historiografie 19. a 20. století
Čtvrtník, Mikuláš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Středová, Veronika (oponent) ; Horský, Jan (oponent)
Základní tematický rámec a východisko dizertační práce představuje historiografický směr duchových dějin, jak se rozvíjel zejména v německém prostředí pod pojmem Geistesgeschichte, v české historiografii pak jako duchové dějiny koncipované Zdeňkem Kalistou. Duchové dějiny jsou v práci zasazeny do široce pojatého kontextu vývoje českého a zahraničního historického myšlení v 19. a 20. století. Práce sleduje historiografický směr duchových dějin z různých pohledů a na různých rovinách a věcně se neuzavírá hranicemi duchových dějin samotných. Duchové dějiny jsou zde svým způsobem optikou, jejímž prostřednictvím se pohlíží na vývoj jedné z linií dějepisectví a historického myšlení v 19. a 20. století, přičemž je předložen návrh jeho možné interpretace. V neposlední řadě předkládá dizertační práce pokus propojit v určité poloze historickou vědu a archivnictví. Duchové dějiny samotné patří dnes mezi okrajové historiografické směry ať již v českém či i německy mluvícím prostředí, na rozdíl od intelektuálních dějin v anglofonní oblasti. Přesto zamýšlela dizertační práce ukázat, v jakém smyslu lze duchové dějiny považovat za historiografický směr stále živoucí, inspirativní pro současnou českou i světovou historiografii a disponující myšlenkovým potenciálem, jenž může být plodně rozvíjen dějepisectvím a...
|
host ::
RSS.