|
|
Pietní akt v Lidicích roku 1945 - mediální obraz vs. historická fakta a vzpomínky pamětníků
Miková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce Pietní akt v Lidicích roku 1945 - mediální obraz vs. historická fakta a vzpomínky pamětníků přináší, jak už název napovídá, užší vhled do problematiky poválečné produkce vybraných československých médií. Jak tehdejší tištěná periodika a rozhlas informovaly o události, která přesahovala tuzemské dění? V jakém kontextu byl tragický osud Lidic vzpomínán? Uplatnila masová média svůj potenciál při hledání lidických žen a dětí? Jak se vypořádala s otázkou viny nacistických zločinců a Němců jako národa? Jak nahlížela na celou lidickou tryznu a jakou část jejího autentického záznamu zprostředkovala široké veřejnosti? Jednalo se spíše o pravdivé informace či nikoli? Posloužila pieta k propagaci ideových zájmů některých médií? Jaký obraz utvářela média západním zemím a jaký Sovětskému svazu? Na tyto a další otázky se autorka ve své práci pokusila nalézt odpovědi. Práce vychází především ze studia dochovaného archivního materiálu, tedy článků Lidové demokracie, Práva lidu, Mladé fronty, Rudého práva, Svobodného slova, Svobodných novin a rozhlasového záznamu, stejně tak jako z dostupné odborné literatury, memoárů, dokumentů a autentické výpovědi lidické ženy.
|
|
|
Zasahovat či nezasahovat? Mediální obraz kauzy lýkožrouta smrkového na Šumavě
Keil, Robert ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Veselková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce "Zasahovat či nezasahovat? Mediální obraz kauzy lýkožrouta smrkového na Šumavě" pojednává o mediálním vyobrazení problematiky lýkožrouta smrkového na Šumavě a s ním spjatém kontextu. Nejdříve je představen lýkožrout smrkový a jeho význam pro oblast Šumavy, především pro národní park Šumava. Dále jsou představena řešení boje proti přemnožení tohoto brouka a aktéři, kteří do zkoumané kauzy vstupují. Kontext celé situace je ještě přiblížen prostřednictvím chronologického uspořádání vývoje kauzy. Následně jsou analyzovány články z periodik Mladá fronta DNES, Lidové noviny a Právo, které se zabývají konkrétními dílčími kauzami. Prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy novinových článků je popsáno, jakým způsobem je zkoumaná kauza vyobrazována v médiích.
|
|
|
Objektivita zpravodajství titulů Informační servis a Rudé právo v období listopad 1989 - prosinec 1989
Komrska, Jiří ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce "Objektivita zpravodajství titulů Informační servis a Rudé právo v období listopad 1989 - prosinec 1989" se věnuje deskripci zpravodajského obsahu titulů Rudé právo a Informační servis v období listopad a prosinec 1989 a jejich objektivitou. K rozboru je použita především kvalitativní metoda analýzy obsahu. Ta je pojata jako interpretativní rozbor zdrojových textů. Práce popisuje rozdíly mezi oběma tituly a především vývoj, kterým tituly prošly během sledovaného období v rovině práce s informacemi, a jejich interpretací. Výzkumnou část práce doplňují části teoretická a metodologická. Součástí teoretické části je i popis dobové situace a situace mediální.
|
|
|
Mediální obraz letu Apolla 11 v dobovém československém tisku
Krumphanzl, Filip ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá mediálním obrazem letu Apolla 11 na Měsíc a zpět, a to včetně dní, které se udály bezprostředně před událostí a po ní. Konkrétně jde o vyobrazení, jak ho poskytly tři tehdejší československé deníky - Rudé právo, Mladá fronta a Svobodné slovo v měsících červenci a srpnu roku 1969. Práce mimo jiné zkoumá, zdali se zmíněné deníky dopustily zkreslování fakt či jinak interpretovaly realitu vymezené události za účelem očernění ideologického nepřítele, jinými slovy, zdali byly ideologicky zaujaté. Otázka je nasnadě, neboť Spojené státy ve stejnou dobu byly ve vyostřeném vztahu se zeměmi východního bloku, především pak Sovětským svazem, který měl vlastní kosmický program. Kapitoly vysvětlující mezinárodní situaci, úlohu vesmírného programu ve studené válce i podmínky československých médií v době letu jsou součástí teoretické části. Tato práce může sloužit jako doplnění dosud známých skutečností o tom, jak v době vrcholící studené války československá média sloužila k účelům propagandy. Díky podrobné analýze zkoumaného materiálu je pak možné odlišit nejenom jak, ale také s jakou intenzitou konkrétní deník o události informoval.
|
|
|
Reflexe Edvarda Beneše v československém tisku ve vybraných obdobích roku 1948
Svatoš, Jiří ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem této práce je popsat, jakým způsobem referovala čtyři vybraná tištěná média (Rudé právo, Práce, Lidová demokracie a Svobodné slovo) o Edvardu Benešovi ve čtyřech periodách roku 1948 (období únorového převratu, období schvalování Ústavy 9. května, období Benešovy abdikace a odchodu do ústraní a období Benešovy smrti a následného odchodu do ústraní). V této práci provedu jak kvantitativní, tak i kvalitativní analýzu. V kvantitativní části se zaměřím na absolutní počty textů o Edvardu Benešovi, v kvalitativní pak popíši, jakým způsobem jednotlivá média o druhém československém prezidentovi referovala. Potvrdím nebo vyvrátím hypotézu, že absolutní počet textů o Edvardu Benešovi se nebude ve sledovaných médiích výraznějším způsobem lišit. Budu se zabývat tím, zda tiskové orgány demokratických stran (Lidová demokracie a Svobodné slovo) budou vytvářet jiný mediální obraz Edvarda Beneše než média úžeji napojená na komunistickou stranu (Práce a Rudé právo). A zaměřím se také na to, zda (a případně jak) se referování o druhém československém prezidentovi v jednotlivých listech proměnilo napříč sledovanými obdobími.
|
|
|
Sebereflexe českých sportovních novinářů působících v letech 1980-1999 v tištěných médiích a vliv ideologie na jejich roli ve společnosti
Stránský, Luděk ; Skalecká, Veronika (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Sebereflexe českých sportovních novinářů působících v letech 1980-1999 v tištěných médiích a vliv ideologie na jejich roli ve společnosti se zabývá otázkou, zda práci píšících sportovních novinářů ovlivňovala před rokem 1989 vládnoucí ideologie. Práce je založena na životopisných rozhovorech s pěti sportovními novináři, které byly pořízeny za pomoci výzkumné metody orální historie. Sportovní novináři přinášejí svá svědectví, vzpomínky, prožitky a příběhy spojené s obdobím normalizace, sametové revoluce i s obdobím porevolučním. Největší důraz je v práci kladen na zachycení míry vlivu vládnoucí ideologie na redakční práci sportovního novináře před rokem 1989. Diplomová práce se tak dotýká témat autocenzury, cílených kampaní, vztahu sportovních novinářů ke Komunistické straně Československa či Státní bezpečnosti. Práce navíc přináší sebereflexi píšících sportovních novinářů, kteří s odstupem času hodnotí svou motivaci k vykonávání profese sportovního žurnalisty, svou dosavadní novinářskou kariéru i roli a úlohu sportovního novináře ve společnosti. Předkládaná diplomová práce je tak příspěvkem k orálně-historickému bádání o období normalizace a k pochopení vlivu ideologie na činnost médií před rokem 1989. Diplomová práce navíc rozšiřuje poznání o oblasti sportovní...
|
|
|
Od výtvarné kritiky k výtvarné publicistice? Psaní o výtvarném umění po roce 1989
Sládková, Hana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Pachmanová, Martina (oponent) ; Vančát, Jaroslav (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Smyslem práce je zjistit, nakolik ovlivnila změna politických a společenských podmínek charakter umělecké kritiky, konkrétně textů o výtvarném umění. V čem (pokud vůbec) navázala 90. léta na odkaz umělecké kritiky 60. let, jak se vypořádala s obdobím normalizace? Nakolik ovlivňuje výtvarně-kritické texty umělecká produkce a nakolik změny ve fungování médií? Analýza textů z vybraných periodik 90. let má umožnit sledovat, jestli a jak odráží formální a obsahová stránka textů o vizuálním umění vývoj komunikace, charakter umění a strukturu a způsob fungování médií (resp. společnosti). Téma propojuje mediální a komunikační studia s teorií umění a vizuálními studii. Hanka Sládková
|
|
|
The end of Wetten dass...? The dialogic analysis of an entertainment show
Morozová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Témou mojej diplomovej práce je dialogická analýza nemeckej televíznej show Wetten, dass...? Cieľom mojej práce je na základe skúmania dvoch vybraných častí tejto show, analyzovať do akej miery je show aj napriek jej jednostrannosti dialogická, a taktiež aký vplyv vyvoláva táto dialogicita smerom k recipientovi. Práca rozlišuje medzi vonkajšou dialogicitou, ktorá nastáva medzi divákmi a show, a takisto vnútornou dialogicitou, ktorá nastáva medzi jednotlivými aktérmi show. Dialogicita je sprostredkovaná prostedníctvom showmastra, ktorý sa snaží jednať dialogicky vo vzťahu k hosťom, takisto ako vo vzťahu k prezenčným a televíznym divákom Táto práca má ďalej určiť, ako sa jednotliví showmastri show podieľali na dialogicite a to, či sa medzi nimi dá vypozorovať rozdiel. Teoretická časť zasadzuje prácu do širších súvislostí. Bližšie sa zameriava na televíznu zábavu a rôzne typy dialógov. Teoretická časť sa ďalej venuje aj samotnej show Wetten, dass...?, kde sa hlbšie zaoberá jej konceptom, jednotlivými showmastrami, sledovanosťou, konkurenciou a kritike. Praktická časť následnej skúma dve vybrané show Wetten, dass...? z hľadiska ich dialogicity smerom k publiku. Časové rozpätie medzi skúmanými vysielaniami je 8 rokov a sú moderované dvoma rozdielnými showmastrami. Prvá z roku 2006 je moderovaná Thomasom...
|
|
|
Mediální obraz útoků Anderse Behringa Breivika v českém tisku
Fulínová, Renata ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Mediální obraz útoků Anderse Behringa Breivika v českém tisku" se zabývá událostmi, které se odehrály 22. července 2011 v Norsku, kdy norský občan Anders Breivik odpálil bombu v centru Osla, která zabila 8 lidí a následně zastřelil 69 převážně mladých lidí na ostrově Utøya. Práce zkoumá, jak o událostech informovaly čtyři nejčtenější deníky v České republice Aha!, Blesk, Mladá fronta DNES a Právo. Zkoumané období je 22. července - 22. září 2011. Dalším zkoumaným obdobím je také duben - srpen 2012, kam spadá první výročí událostí a také soudní proces s Andersem Breivikem. Práce kombinuje kvantitativní a kvalitativní analýzu a mimo jiné zjišťuje, že nejvíce článků z celkových 287 publikovala v daném období Mladá fronta DNES. Nejvíce fotografií k článku vydal deník Blesk, konkrétně 2.9 fotografie na článek. Hlavními tématy fotografií byly portréty obětí útoků a fotografie Anderse Breivika. Mezi nejdůležitější témata patřil soudní proces, informace o Breivikovi a pietní a vzpomínkové akce. Kvalitativní část práce se zaměřuje na použité jazykové prostředky a mimo jiné ukazuje, že obrazový materiál má velký vliv na celkové vyznění článku a jeho emoce.
|
|
|
Alfred Fuchs
Prausová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
(abstrakt) Cílem diplomové práce "Alfred Fuchs (1892 - 1941)" je zmapovat život a dílo Alfreda Fuchse. Tento vynikající novinář, spisovatel a překladatel byl po dlouho dobu neprávem opomíjen, přestože za svého života patřil k významným osobnostem české kulturní i politické scény. Ve svém díle se věnoval křesťanské teologii, morálce, diplomacii, kultuře, politice i aktuálním společenským a sociálním otázkám. Patřil také k výrazným osobnostem českožidovského hnutí. Byl propagátorem myšlenky asimilace, kterou prosazoval ve své rozsáhlé přednáškové činnosti. Za svůj život se stal autorem více než dvaceti knih a jako novinář přispíval do desítek novin a časopisů. K nejznámějším patří Česká kultura, Rozvoj, Lidové list, Lidové noviny či Přítomnost. Znám byl především díky svým entrefiletům, které jako DRAF publikoval v deníku Tribuna. Funkci šéfredaktora zastával v Pondělníku Českého slova a v deníku Prager Abendblatt. V roce 1921 učinil Alfred Fuchs velký životní krok a konvertoval ke katolictví. Ve své době byl považován za odborníka na náboženskou problematiku a stal tak důležitým prostředníkem mezi církví a společností. Od roku 1921 působil na Tiskovém odboru prezidia ministerské rady, a to až do roku 1939, kdy byl z rasových důvodů perzekuován. Pro svůj židovský původ byl v roce 1941 umučen v...
|
host ::
RSS.