|
|
Národní bezpečnostní politika USA a zdroj její identity (mezi léty 1989-2008)
Štrobich, Filip ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Jireš, Jan (oponent)
Uplynulých 20let je obdobím, během něhož se vystřídaly tři administrativy amerických prezidentů: George H. Walker Bush, William Jefferson Clinton a George Walker Bush jr. Přesněji řečeno, hovoříme zde o dvou republikánských administrativách a jedné demokratické administrativě. V této práci bych rád popsal vývoj zdroje národní zahraničně-politické identity Spojených států na pozadí Národní bezpečnostní strategie v období mezi roky 1989 a 2008. Rámcově zde tak hovoříme přibližně o dvou dekádách, ve vývoji zahraniční politiky USA především v její bezpečnostní podobě.
|
|
|
Esperanto v Československu v letech 1945-1970
Votýpková, Eliška ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Diplomová práce poskytuje obraz esperantského hnutí v Československu po druhé světové válce až do začátku normalizace ve světle ústředních esperantských periodik. Toto období prolnula existence SE ČSR, éra esperantismu udržovaná mladými esperantisty a esperantisty obránci míru a nakonec esperantský orgán Ministerstva školství a kultury, Československý esperantský výbor. V práci je vyzdvihnuta funkčně - organizační stránka esperantského hnutí, klíčové události a jsou charakterizovány nejzajímavější esperantské akce (např. Letní školy esperanta). K ucelenějšímu obrazu historie hnutí té doby slouží pohyb československých esperantistů na světových esperantských kongresech a neméně zajímavý vztah esperanta a Společnosti národů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Americké think tanky na příkladu případové studie Washington Institute for the Near East Policy
Abu Eid, Ramzi ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Spojené státy americké jsou v součastnosti mocností nejenom na poli ekonomickém, vojenském nebo technologickém, ale jsou také zemí, kde se výtečně daří vědecké činnosti a výzkumu. Není ostatně třeba obšírněji argumentovat, že výše jmenované oblasti jsou s vědou úzce propojeny a americká převaha v nich se právě od náskoku v badatelské činnosti do značné míry odvíjí. Toto konstatování je pravdivé nejen vzhledem к vědeckému výzkumu v oblasti ekonomie, přírodních věd a jiných exaktně měřitelných oborů, ale stejně tak je možné jej vztáhnout na výzkum v politologii jako specifické společenskovědní disciplíně. Snad ještě přesněji lze v tomto případě mluvit o jejich výzkumu "policy making", což v původní jazykové verzi mnohem výstižněji popisuje proces vytváření konkrétních politik a hledání vhodných řešení jednotlivých politických problémů. Právě na rozvoji a práci v této oblasti mají ve Spojených státech amerických značnou zásluhu organizace známé jako think tanky. Tato práce se chce zaměřit právě na ně a jejich pozici v americkém společensko-politickém prostředí. Jak poněkud filozoficky tvrdí ve své studii o užitečnosti výzkumu pro policy making dva švédští vědci, Johan Eriksson s Bengtem Sundeliusem, tak myšlenky generující se z výzkumu znamenají mnohem více než pouhou držbu informací. Implikují totiž...
|
|
|
Café Central Europe. Central European debate of the 80' as the symbolic center of Czech history
Majbová, Zuzana ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Kořan, Michal (oponent)
Obrysy Strednej Európy boli vždy variabilně a měnili sa podPa panujúceho politického ovzdušia. Každé duchovné hnutie definovalo hranice tohto subkontinentu (imaginárně i reálne zároveň) svojim vlastným spósobom- právě preto nepředstavuje Středná Európa nič definitívneho, ale vyžaduje od nás naopak schopnost' nahliadať jej entitu etapovo. O to viac pre nás platí toto pravidlo v momente, ak sa rozhodneme zaoberať sa SE ako specifickou entitou formulovanou stredoeurópskou intelektuálnou debatou 80. rokov. Aby mohlo naše snaženie nadobudnúť pozitivny obsah, je nevyhnutné postúpiť od púheho deklamovania, sentimentalizovania a zahovárania (črt charakteristických pre celú citovo vypátú debatu) ku věcnému a tvrdému skúmaniu skutočného odkazu historicky existujúcej SE.108 Nanovo sa vyskytujúci pojem SE poskytoval v 80. rokoch spoločnú platformu politicky umlčaných štátov, bol pre nich jedinečnou možnosťou, ako sa ozvat' a upozornit' na seba vo vzdialenom a nedostupnom Západe. Jej ciel' ( explicitne přednesený v Kunderovej eseji) bol poskytnúť určitý katalyzátor reflexie celého európskeho dedičstva, ukázat', že prináležitosť ku politickému Východu nebola historickou danosťou, ale určitou formou zrady Západu. Sublimácia politiky v říši kultúry je jednoznačne najvýznamnějším charakteristickým rysom SE. Celá debata,...
|
|
|
Válka: osoby a obsazení. Kdo vede válku v západní politicko-filozofické tradici
Slačálek, Ondřej ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Válka je konstantou dosud známých dějin Západu. Konstantní ale není její podoba ani podoba jejích aktérů. Abychom porozuměli místu války v západní tradici (a potažmo i v našich životech), je třeba mimo jiné snažit se porozumět proměnám těchto aktérů. Tedy vedle těch, kdo ve válkách bojují, a těch, proti kterým je vedena (a dále také těch, kteří jsou jejími pasivními objekty - civilistů), také proměnám těch, kteří války vedou, rozhodují o válkách, vyhlašují je a ukončují. Předkládaná práce si vybrala právě tyto poslední aktéry válek. Na úvod začněme dvěma ne snad definicemi, ale pracovními vymezeními. Válkou rozumíme stav násilného a více či méně organizovaného a většinou rovněž ozbrojeného potýkání mezi dvěma společenskými celky vyvolaný vzájemně se vylučující (ať už skutečně či domněle) mocenskou či symbolickou aspirací. Tím, kdo vede válku, rozumíme osobu nebo kolektivní entitu, která má moc (nikoli nutně pravomoc) rozhodnout či případně rozhodovat o válčení toho kterého společenského celku. Může či nemusí splývat s tím, kdo válčí (rytířstvo), nebo dokonce s celým společenským celkem (třída, hnutí), za nějž rozhoduje. Klíčovou otázkou práce je, jak se proměňoval tento rozhodnutí činící subjekt války, jaké měl v jednotlivých svých podobách charakteristiky, zda jsou v něčem shodné a v čem se naopak...
|
|
|
Language and National Identity. The Case of Language Policy in Bosnia and Herzegovina
Kimáková, Barbora ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Gladkova, Hana (oponent)
Vzťah jazyka a politiky je možné skúmať na dvoch základných úrovniach. Buď sa sústredíme na jazyk politiky alebo politiku jazyka, inými slovami jazykovú politiku. Pod jazykom politiky rozumieme vyjadrovacie prostriedky a proces konštrukcie pojmov, s ktorými sa v oblasti politiky oblasti pracuje v záujme dosiahnutia konkrétných politických ciel'ov. V případe jazykovej politiky sa sústredíme na postupy, akými sa prostredníctvom lingvistických úprav v rámci jazyka, a zároveň zákonných úprav jeho používania dosahujú ciele súvisiace s používáním určitej variety jazyka v konkrétných sférách spoločnosti. V predkladanej diplomovej práci sa sústredím na druhý z aspektov, t.j. jazykovú politiku. Postavenie konkrétného jazyka v spoločnosti je často kFúčovou otázkou pri vzniku štátu alebo reformulácii jeho legitimity. Používanie jazyka býva, zďaleka však nie vždy, upravené v rámci ústavy, alebo štát dokonca disponuje samostatným jazykovým zákonom. Jedným z hlavných dóvodov prečo sa tak deje, je často snaha zabezpečit' touto cestou existenciu konkrétného jazyka, ktorý má symbolickú funkciu v rámci spoločnosti označovanej ako etnikum alebo národ. Prepojenie problému jazyka a národnej identity a predovšetkým spoločensko-politické dósledky, aké móže mať politická realizácia konkrétnej představy o tomto vzťahu, boli najviac...
|
|
|
Memory, narrative and politics
Reichelová, Tereza ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
(česky) V této práci analyzuji současné politiky paměti na základě jejich časové orientace vůči konceptu konce dějin. K této analýze využiji teorie vnímání času a sociální dimenze identity Henriho Bergsona a Jean-Paul Sartra, kterou aplikuji na práci Pierra Nory. Na druhé straně se pokusím spojit tyto filosofické koncepty s narativním přístupem Ricouera a MacIntyra. Tato teoretická část práce mi následně umožní zaměřit se na otázku politické temporality, orientované k nad-světské věčnosti, k budoucnosti či minulosti a konfrontovat tyto s hypotézou o konci dějin Francise Fukuyamy. Politiky paměti se zde dostává zvláštního postavení. V jednom případě se mohou orientovat na minulost a konec dějin zcela odmítnout; ve druhém mohou mít ambici společnost z dějin, bolestivě přítomných v živé paměti, vyléčit, a napomoci tak konsolidaci post-historické reality. Paradoxně ovšem oba dva přístupy politik paměti umožňují dějinám práh jejich konce překročit.
|
|
|
Antisemitismus ve Francii - současná debata a její kořeny
Nekvapil, Václav ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Zbořil, Zdenek (oponent)
v českém jazyce není součástí práce. Úryvek z Úvodu: V první části se budu věnovat nejprve různým definicím pojmu "antisemitismus" a úskalím, které s jeh o používáním souvisejí. Následně představím ve stručnosti historické proměny protižidovské nenávisti od křesťanského antíjudaismu po popírání holocaustu a závěrem se zamyslím nad fenoménem "nového antisemitismu". Druhá část je zaměřena na dějiny vzájemného "stýkání a potýkání" Židů a francouzské společnosti, především v posledních dvou staletích. Zmíním se zde o bohatém ideovém dědictví francouzského antisemitismu, o jeho nejrůznějších proudech, formách a významných teoreticích i prakticích. Ve třetí části se pokouším interpretovat některá data ilustrující růst protižidovských útoků a nálad ve Francii v posledních letech. Pozornost věnuji v této souvislosti zvláště prostředí škol, které je podle některých pramenů antisemitismem také zasaženo. V závěru této části se zaměřím na to, jak toto klima ovlivnilo emigraci francouzských Židů do Izraele. Čtvrtá část předkládané práce je sondou do debaty o antisemitismu probíhající již pět let mezi francouzskými intelektuály, která výrazně rezonuje ve veřejném prostoru. Rozhodl jsem se vzájemně konfrontovat několik autorů, kteří do této debaty vnesli nejzajímavější myšlenky a tyto myšlenky z jejich hlavních...
|
|
| |
host ::
RSS.