|
|
Liberalization of Trade in Peru: Analysis of the Free Trade Agreement with USA and its effect on incomes
Šimůnková, Marta ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Báťa, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá liberalizací obchodu, přesněji, analyzuje vliv dohody o volném obchodu, uzavřenou mezi Peru a USA a platnou od roku 2009, na příjmy různých skupin jednotlivců. V prostředí ekonomiky s vysokými platovými nerovnostmi tato práce hodnotí vliv liberalizace jednotlivě pro různé příjmové skupiny. Výzkum je založen na rozdílu vývoje příjmu mezi jednotlivci zaměstnanými v takových sektorech, které byly otevřeny zahraničnímu obchodu již před rokem 2009 a mezi jednotlivci, kteří byli tomuto prostředí vystaveni teprve od roku 2009 s nástupem platnosti zmiňované dohody. Práce tedy analyzuje panelová data jednotlivých domácností, resp. jednotlivců, v průběhu let 2007 až 2010. Výsledky analýzy napovídají tomu, že liberalizace pozitivně ovlivnila příjmy nejen bohatší populace, ale i příjmy chudých. V obou případech se ovšem jednalo o jedince zaměstnané v sektorech zabývajících se výrobou pro domácí spotřebu. Pozitivní vliv liberalizace na příjmy v exportních sektorech nebyl prokázán.
|
|
| |
|
|
Role of Behavioral Finance in Portfolio Investment Decisions: Evidence from India
Subash, Rahul ; Báťa, Karel (vedoucí práce) ; Jandík, Tomáš (oponent)
I Role of Behavioral Finance in Portfolio Investment Decisions: Evidence from India Abstrakt Od počátku globální ekonomické krize v roce 2008 jsou finanční trhy po celém světě sužovány extrémní nestabilitou. Jedním z klíčových činitelů, které ovlivňují pohyby na trhu, je smýšlení investorů. V tomto kontextu se jeví jako velice důležité studium role emocí jako je strach nebo hrabivost při utváření investičních rozhodnutí. Behaviorální finančnictví je rozvíjející se obor, který se zabývá tím, jak psychologické činitele ovlivňují přijímaní rozhodnutí v nepředvídatelných podmínkách. Cílem této práce je zjistit vliv konkrétních identifikovaných konceptů (nebo tlaků) behaviorálního finančnictví, a to Overconfidence, Representativeness, Herding, Anchoring, Cognitive Dissonance, Regret Aversion, Gamblers' Fallacy, Mental Accounting, and Hindsight Bias, na proces přijímaní rozhodnutí jednotlivých investorů na indické burze. Primární data pro analýzu byly získány prostřednictvím strukturovaného dotazníku distribuovaného mezi investory, kteří byli podle míry zkušeností a věku rozděleni na (i) mladé a (ii) zkušené investory. Výsledky, získané analýzou dat od 92 respondentů, ze kterých 53 přiznalo alespoň třicetiprocentní ztráty v důsledku krize, odhalili, že chování mladých a zkušených investorů se liší mírou, do které...
|
|
| |
|
|
Spravedlivé mzdy: srovnání pohledů tradiční ekonomické teorie a katolické sociální nauky
Bořil, Tomáš ; Vyhnánek, Tomáš (vedoucí práce) ; Báťa, Karel (oponent)
Práce se zabývá srovnáním pohledů hlavního ekonomického proudu (reprezentovaného zejména neoklasickou teorií) a katolické sociální nauky na otázku spravedlivých mezd. V katolickém sociálním učení je toto téma narozdíl od neoklasické teorie výslovně rozebíráno. Z tohoto důvodu se práce za účelem srovnání těchto dvou odlišných myšlenkových směru zaměřuje na vztah normativní a pozitivistické vědy, skryté předpoklady neoklasické teorie týkající se jedince a pojetí práce, její pojetí spravedlnosti a teorie minimální mzdy. Dále práce rozebírá paradigmata a principy katolické sociální nauky související se spravedlivými mzdami, které mají kořeny v učení Aristotela a Sv. Tomáše Akvinského. Tato studie zkoumá nejen slučitelnost a odlišné prvky obou myšlenkových směrů vzhledem k otázce spravedlivých mezd, ale i vzájemně porovnává kořeny rozdílných předpokladů obou teorií. Název práce: Spravedlivé mzdy: srovnání pohledů tradiční ekonomické teorie a katolické sociální nauky Autor: Tomáš Bořil Email autora: tobo[at]email[dot]cz Vedoucí práce: PhDr. Tomáš Vyhnánek Akademický rok: 2010/2011 Klasifikace JEL: D630, D310, E240 Klíčová slova: spravedlivá mzda, katolická sociální nauka, neoklasická teorie, rozdělovací spravedlnost, role státu, rozdělování sociálního produktu
|
|
|
Vliv ekonomické krize na finanční zdroje neziskových organizací
Budská, Petra ; Chytilová, Julie (vedoucí práce) ; Báťa, Karel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na finanční zdroje neziskového sektoru a na to, jaký vliv měla ekonomická krize na jejich změnu. Pomocí analýzy získaných dat z dotazníků a výročních zpráv neziskových organizací, jsem pomocí základní statistiky dospěla k odpovědím na otázky, zda došlo ke zvýšení, nebo snížení jednotlivých finančních zdrojů, hlavně darů, prostředků z fondů EU a státních dotací. V práci se objevuje také vysvětlení paradoxního chování českých dárců, stabilita státních dotací jakožto finančního zdroje a rozdílné chování Prahy vzhledem k celorepublikovému chování. V závěru práce je porovnání evropského neziskového sektoru s neziskovým sektorem Spojených států, protože zde krize započala a odtud se rozšířila do celého světa, a samozřejmě porovnávání konkrétně neziskového sektoru České republiky se Spojenými státy.
|
|
|
Offshore financial centers and the financial crisis
Sůva, Vojtěch ; Janský, Petr (vedoucí práce) ; Báťa, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá identifikací hlavních offshore finančních center a vlivu nedávné globální finanční krize na ně. Identifikace vychází ze studie Ahmeda Zoromého (2007) a je dále rozvedena v modelu, používajícího data za jednotlivé země pro HDP, toky finančních služeb, IIP a CPIS aktiva za roky 2001-2008. Diplomová práce začíná přehledem hlavních konceptů offshore finančních center, nejdůležitější literatury, věnující se tomuto tématu a vysvětluje vývoj definic, podle kterých jsou offshore centra identifikována. Dále je představen původní model Zoromého a na něj navazující rozšířený model, pracující s panelovými daty. Práce dále poskytuje popis hlavních offshore center identifikovaných v novém modelu spolu s následnými dopady finanční krize. V poslední části jsou analyzovány preference českých firem ohledně offshore center. Práce je ukončena souhrnem hlavních zjištění z předložených modelů a nabízí možnost, jak mapovat vývoj offshore center v době po finanční krizi.
|
|
|
Default Risk of Greek Government During the Crisis of 2010
Veselý, Oldřich ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Báťa, Karel (oponent)
Mnoho lidí si již položilo otázku, zda Řecko zbankrotuje: investoři, ekonomové, politici i veřejnost. Řecká dluhová krize také způsobila velký rozruch v EU, působící strach z jejího rozšíření do ostatních zemí Eurozóny se špatnou fiskální situací skrze trhy s dluhopisy. Nakonec byl pro Řecko připraven záchranný balíček, který je tvořen 110 miliardami EUR v podobě dluhové facility od Eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. V práci studujeme řeckou fiskální krizi. V historické kapitole se snažíme nalézt její skutečné příčiny a též ukazujeme metodologii, která může být použita k ohodnocení kreditního rizika řecké vlády pomocí informací z trhu s dluhopisy a pomocí informací z kontraktů swapů úvěrového selhání. V empirické části studujeme vývoj pravděpodobnosti bankrotu řecké vlády během dluhové krize pomocí parsimonního modelu založeného na informacích z trhu s dluhopisy.
|
|
| |
|
|
Equity home bias in the Czech Republic
Báťa, Karel ; Šmíd, Martin
Investors reveal a tendency to prefer domestic over foreign equities despite the financial losses. From institutional perspective the factors that cause home biasness are the barriers to entry the foreign markets, transaction costs, illiquidity, asymmetric information and information costs, corporate governance and inflation and exchange rate risks. Behavioral finance argues that irrationality of investors cause the home biasness. Investors tend to be under the influence of psychological biases: optimism, overconfidence, social identity, narrow framing and loss aversion. In this paper we introduce a model of optimal portfolio of Czech investors with three utility functions: Markowitz, exponential and CRRA. The prediction of the model without short selling suggests that Czech investors should have more than 60 % (between 72 - 83 % for feasible levels of risk aversion) in domestic equities. The OECD data claim that they hold around 87 % in domestic equities.
|
host ::
RSS.