|
|
Systémový lupus erytematodes a antifosfolipidový syndrom - význam pro těhotenství
Kešeláková, Katarína ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tématem těhotenství komplikovaného přítomností systémového revmatického onemocnění, systémového lupus erytematodes. Dále rozebírá i antifosfolipidový syndrom v těhotenství, který může existovat samostatně, kdy mluvíme o primárním antifosfolipidovém syndromu, nebo může být přidružený k systémovému lupu - sekundární antifosfolipidový syndrom. Práce se snaží poskytnout přehled nových poznatků o diagnostice a léčbě, nejvíce se ale soustředí na vztah těchto jednotek k těhotenství, vývinu plodu, porodním a poporodním komplikacím a také na otázku, jak těhotenství ovlivňuje aktivitu systémového lupus erythematodes
|
|
|
Placenta a antifosfolipidové protilátky v etiologii těhotenských ztrát
Martincová, Petra ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Antifosfolipidový syndrom je charakterizován tepennými a venózními trombózami, opakovanými těhotenskými ztrátami a zpomalením růstu plodu. Uplatňují se při něm antifosfolipidové protilátky, které se dělí na antikardiolipinové protilátky, protilátky při lupus antikoagulans a protilátky proti proteinům. Nejznámější protilátkou proti proteinům je anti-2GPI. 2GPI se váže k negativně nabitým fosfolipidům, jakými jsou kardiolipin, fosfatidylserin a fosfatidylinositol. Dochází k ovlivnění rozličných dějů, například hemostázy, aktivaci buněk a komplementu. V placentě je hlavním původcem poškození komplement. Nejdříve je cestou C1 aktivována klasická cesta komplementové kaskády, následně na úrovni C3 se připojí i alternativní cesta, která poškození zesílí. Klíčovou se ukázala interakce komplementového anafylatoxinu C5a s jeho receptorem. Myší model ukázal, že inhibici komplementové kaskády na této úrovni se dá zabránit těhotenským ztrátam. V etiologii poškození se následně uplatní tři důležité molekuly, které iniciují další zánětlivé reakce, a tak jsou schopny zprostředkovat i vznik trombóz, což je nejznámější projev antifosfolipidového syndromu. Těmito molekulami jsou TNF-, tkáňový faktor a sVEGFR-1. A navíc komplement sám o sobě je schopen indukovat trombofilní stavy. I když je zvýšena aktivace komplementu při...
|
|
|
Nové trendy v léčbě antifosfolipidového syndromu v graviditě
Kroupová, Monika ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Antifosfolipidový syndrom je autoimunitní onemocnění charakterizované přítomností antifosfolipidových autoprotilátek v séru, které jsou schopny vázat se na fosfolipidy a fosfolipidy vázající proteiny na membránách endoteliálních buněk, trombocytů, či monocytů a navozovat tak koagulační stav a snížit hladiny antikoagulačních faktorů. Diagnostika je založena na laboratorních a klinických kriterií. Laboratorně se stanovuje lupus antikoagulans a antifosfolipidové protilátky různých druhů. LA se stanovuje pomocí série koagulačních testů, u kterých při pozitivitě dochází k prodloužení koagulačních časů. aPL se stanovuje metodou ELISA. V těhotenství je APS charakterizován placentární insuficiencí, předčasnými porody, intrauterinní růstovou retardací, pre-eklampsií či poruchou invaze trofoblastu, jeho růstu a funkce. V současné době je lékem volby heparin v kombinaci s nízkými dávkami aspirinu. U pacientek, které nejsou gravidní se užívá warfarin v dávce, při které jsou hodnoty aPTT 2-3.
|
|
|
Porucha metabolismu cukrů v těhotenství
Lišková, Michala ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Těhotenství diabeticcké pacientky je považováno za rizikové. Matka může být ohrožena vývojem akutních i chronických komplikací diabetu, hypertenzí, častějším výskytem infekčních onemocnění i mateřskou mortalitou. Rizika pro plod představují předčasný porod nebo potrat, diabetickou embryopatii zahrnující VVV, a diabetickou fetopatii s makrosomií plodu a s poporodní hypoglykémií. Riziko pro pozdější rozvoj diabetu u dítěte diabetické matky činí 1,3%. V prekoncepční péči je kladen důraz na naplánování těhotenství do období dobré kompenzace. Diabetologická péče v graviditě zahrnuje inzulinoterapii intenzifikovanými řežimy nebo inzulínovou pumpou. Dieta se neliší od diety před otěhotněním, je možný vyšší energetický příjem ve 2. a 3. trimestru. Nejzávažnějšími komplikacemi diabeického těhotenství s následky pro plod i matku jsou diabetická retinopatie a diabetická nefropatie. Diabetická nefropatie (DN) vzniká na podkladě glykace proteinů bazální membrány glomerulu, dalšími faktory jsou hypertenze a hyperfiltrace. Při clearanci kreatininu pod 125 mol/l diastolickém tlaku pod 85 mm Hg je prognźa těhotenství dobrá. Při prekoncepčně přítomné výrazné alteraci renálích funkcí se těhotenství nedoporučuje. Nejčastějším postižením plodu při této komplikaci je předčasný porod před 37. týdnem. Dále IUGR a perinatální...
|
|
|
Možnosti léčby gestačního diabetu perorálními antidiabetiky
Tesaříková, Jana ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
This thesis submits retrospective analytic study Evaluating and peroperation early postoperation Complications of laparoscopically assisted vaginal hysterectomy (LAVH). The aim of this thesis was to find out: ? what peroperation and early postoperation Complications of LAVH Occur on patient file ? to analyze individual Types of Complications on patient file ? Compare to the results of retrospective study with national Indications (with the help of national register of Complications of Gynaecological laparoscopy) ? Possible discuss prevention of the most severe Complications of LAVH The text part is Devoted to Indications and contraindications of laparoscopic operation, and Complications That May Occur During Describes the operation and execution of laparoscopically assisted vaginal hysterectomy. The Necessary information for the thesis is based on operation records of Patients operated in the years 2000 - 2004 in ÚPMD. Data Shown are processed with the aim to answer to the questions mentioned above. Further in the thesis there Presented are the results of the study and Their Evaluation. I ANALYZED peroperation and early postoperation Complications of LAVH in the file of 394 Patients operated in the year 2000 to 2004 in ÚPMD. The peroperation or early postoperation Complications occurred in cases of 154...
|
|
|
Antiphospholipid syndrome and recurrent abortions
Oleinikov, Kira ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Recurrent abortions prevalent in around 1% of couples. Although in majority of cases the ethiology remains unknown, antiphospholipid syndrome is cause that can be prevented. The antiphospholipid antibody syndrome (APS) is characterized by arterial and venous thrombosis and pregnancy complications in association with antiphospholipid (aPL) antibodies. In addition to recurrent abortions and fetal death, pregnancy complications in women with APS include preeclampsia, placental insufficiency, and fetal growth restriction . The pathogenic mechanisms that lead to injury in vivo are incompletely understood and therapy for pregnant women with APS, currently aimed at preventing thrombosis, is only partially successful in averting pregnancy loss. As it was already mentioned before - for any therapeutic intervention to be successful it would appear that treatment needs to be applied early in pregnancy, if not before, and it therefore depends on the identification of women at risk of aPL-associated pregnancy complications before they conceive. Before the introduction of heparin therapy for management of pregnant patients with APS, the fetal loss rate was more than 50%; currently, it is less than 20%. Therefore both diagnostical and therapeutic methods should be considered in prevention of recurrent abortions.
|
|
|
Antifosfolipidový syndrom a komplikace v těhotenství
Vaněčková, Eva ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Antifosfolipidový syndrom je autoimunitní onemocnění charakterizované středními až vysokými hladinami antifosfolipidových protilátek v krvi a rekurentními venózními nebo arteriálními trombózami. V souvislosti s těhotenstvím byl APS definován jako jedna z příčin opakovaných těhotenských ztrát, ke kterým může dojít kdykoli v průběhu těhotenství. Na rozdíl od sporadických těhotenských ztrát, ke kterým nejčastěji dochází v období pre-embryonálním a embryonálním, u žen s APS je pozorována neobvyklá proporce těhotenských ztrát v období fetálním. Těhotenství žen s pozitivními antifosfolipidovými protilátkami jsou navíc komplikována placentární insuficiencí, předčasným porodem, preeklampsií a intrauterinní růstovou retardací. Tyto důsledky vyplývají z rozmanitého působení antifosfolipidových protilátek, jejichž nejčastějšími mechanismy jsou navození hyperkoagulačního stavu systémově nebo lokálně v uteroplacentární jednotce a zasahování do procesu invaze trofoblastu, jeho růstu a funkce. Opakované těhotenské ztráty jsou v současnosti považovány za léčitelnou komplikaci spojenou s antifosfolipidovým syndromem. Jeho diagnostika, která je založena na klinických a laboratorních kritériích, je velmi důležitá, neboť při vhodně zvolené léčbě většina žen dosáhne úspěchu. Jak se shoduje většina odborníků, efektivní...
|
|
|
Onemocnění štítné žlázy u těhotných s diabetes mellitus 1. typu
Galandáková, Iva ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Je známo, že autoimunitní onemocnění štítné žlázy v těhotenství a v poporodním období se u žen s diabetes mellitus 1. typu vyskytuje mnohem častěji než v běžné populaci. Obě tato onemocnění mají negativní vliv na vývoj plodu a zdraví matky. Proto je důležitá včasná diagnóza a dobrá kompenzace jak u diabetu, tak u štítné žlázy během těhotenství. Ženy s diabetes mellitus 1. typu by měly svá těhotenství plánovat a vždy by mělo být provedeno základní vyšetření štítné žlázy, stanovení TSH, FT4 a tyreoidálních protilátek
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.