Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Systémový lupus erytematodes a antifosfolipidový syndrom - význam pro těhotenství
Kešeláková, Katarína ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá tématem těhotenství komplikovaného přítomností systémového revmatického onemocnění, systémového lupus erytematodes. Dále rozebírá i antifosfolipidový syndrom v těhotenství, který může existovat samostatně, kdy mluvíme o primárním antifosfolipidovém syndromu, nebo může být přidružený k systémovému lupu - sekundární antifosfolipidový syndrom. Práce se snaží poskytnout přehled nových poznatků o diagnostice a léčbě, nejvíce se ale soustředí na vztah těchto jednotek k těhotenství, vývinu plodu, porodním a poporodním komplikacím a také na otázku, jak těhotenství ovlivňuje aktivitu systémového lupus erythematodes
Porucha metabolismu cukrů v těhotenství
Lišková, Michala ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Těhotenství diabeticcké pacientky je považováno za rizikové. Matka může být ohrožena vývojem akutních i chronických komplikací diabetu, hypertenzí, častějším výskytem infekčních onemocnění i mateřskou mortalitou. Rizika pro plod představují předčasný porod nebo potrat, diabetickou embryopatii zahrnující VVV, a diabetickou fetopatii s makrosomií plodu a s poporodní hypoglykémií. Riziko pro pozdější rozvoj diabetu u dítěte diabetické matky činí 1,3%. V prekoncepční péči je kladen důraz na naplánování těhotenství do období dobré kompenzace. Diabetologická péče v graviditě zahrnuje inzulinoterapii intenzifikovanými řežimy nebo inzulínovou pumpou. Dieta se neliší od diety před otěhotněním, je možný vyšší energetický příjem ve 2. a 3. trimestru. Nejzávažnějšími komplikacemi diabeického těhotenství s následky pro plod i matku jsou diabetická retinopatie a diabetická nefropatie. Diabetická nefropatie (DN) vzniká na podkladě glykace proteinů bazální membrány glomerulu, dalšími faktory jsou hypertenze a hyperfiltrace. Při clearanci kreatininu pod 125 mol/l diastolickém tlaku pod 85 mm Hg je prognźa těhotenství dobrá. Při prekoncepčně přítomné výrazné alteraci renálích funkcí se těhotenství nedoporučuje. Nejčastějším postižením plodu při této komplikaci je předčasný porod před 37. týdnem. Dále IUGR a perinatální...
Nové trendy v léčbě antifosfolipidového syndromu v graviditě
Kroupová, Monika ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Antifosfolipidový syndrom je autoimunitní onemocnění charakterizované přítomností antifosfolipidových autoprotilátek v séru, které jsou schopny vázat se na fosfolipidy a fosfolipidy vázající proteiny na membránách endoteliálních buněk, trombocytů, či monocytů a navozovat tak koagulační stav a snížit hladiny antikoagulačních faktorů. Diagnostika je založena na laboratorních a klinických kriterií. Laboratorně se stanovuje lupus antikoagulans a antifosfolipidové protilátky různých druhů. LA se stanovuje pomocí série koagulačních testů, u kterých při pozitivitě dochází k prodloužení koagulačních časů. aPL se stanovuje metodou ELISA. V těhotenství je APS charakterizován placentární insuficiencí, předčasnými porody, intrauterinní růstovou retardací, pre-eklampsií či poruchou invaze trofoblastu, jeho růstu a funkce. V současné době je lékem volby heparin v kombinaci s nízkými dávkami aspirinu. U pacientek, které nejsou gravidní se užívá warfarin v dávce, při které jsou hodnoty aPTT 2-3.
Antifosfolipidový syndrom a předčasné těhotenské ztráty
Hoftová, Kateřina ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Antifosfolipidový syndrom (APS) je zajímavá nosologická jednotka, při jejíž diagnostice a terapii se prolíná mnoho lékařských oborů, nejčastěji vnitřní lékařství, gynekologie, neurologie a imunologie. Je to dáno rozmanitostí příznaků, jimiž se toto autoimunitní onemocnění projevuje. Podkladem těchto příznaků bývají trombózy, arteriální i venózní, které mohou postihovat kterýkoli orgán nebo tkáň v těle. APS není časté onemocnění a jeho diagnostika je problematická. Přesto ale je důležité na tento syndrom myslet, neboť je často terapeuticky ovlivnitelný. Zjistilo se, že APS může být příčinou opakovaných těhotenských ztrát u jinak zdravých žen (primární APS) i u žen s jiným onemocněním (sekundární APS). Těhotenské ztráty zahrnují časné aborty (do 10. týdne gestace), pozdní aborty (nad 10. týden gestace), předčasné porody, to vše u morfologicky i geneticky normálních embryí a plodů. Zároveň se s APS pojí vyšší výskyt těhotenských komplikací jako preeklampsie, placentární insuficience, intrauterinní růstová retardace apod. Pokud je APS jako příčina těhotenských ztrát identifikován a léčen podle současných odborných doporučení, výsledkem je značné procento úspěšných těhotenství.
Onemocnění štítné žlázy u těhotných s diabetes mellitus 1. typu
Galandáková, Iva ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Je známo, že autoimunitní onemocnění štítné žlázy v těhotenství a v poporodním období se u žen s diabetes mellitus 1. typu vyskytuje mnohem častěji než v běžné populaci. Obě tato onemocnění mají negativní vliv na vývoj plodu a zdraví matky. Proto je důležitá včasná diagnóza a dobrá kompenzace jak u diabetu, tak u štítné žlázy během těhotenství. Ženy s diabetes mellitus 1. typu by měly svá těhotenství plánovat a vždy by mělo být provedeno základní vyšetření štítné žlázy, stanovení TSH, FT4 a tyreoidálních protilátek
Detenční řízení
Andělová, Kateřina ; Smolík, Petr (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Detenční řízení představuje závažný zásah do Ústavou garantovaného práva jednotlivce na osobní svobodu formou nedobrovolného pobytu v ústavu zdravotnické péče. Základ současné úpravy detenčního řízení je zapotřebí spatřovat zejména v čl. 8 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, který navazuje na článek 5 odst.1 písm. e) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ze kterého se podává, že (jen) zákon stanoví, ve kterých případech může být osoba převzata nebo držena v ústavní zdravotnické péči bez svého souhlasu.
Poruchy metabolizmu sacharidů v graviditě
Janštová, Alena ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Diabetes mellitus 2.typu je onemocnění vyskytující se většinou ve věku nad 40 let. V posledních letech se však stále častěji objevuje i u mladší populace, nezřídka i u mladistvých a dětí. S tým souvisí i vzrůstající prevalence těhotných žen s diagnostikovaným pregestačným diabetem 2.typu. Závažnou skutečností je zhoršení výsledků gravidit u těchto žen. Výskyt VVV je 2 - 3krát vyšší oproti zdravé populaci. Prevalence náhlého intrauterinního úmrtí je vyšší přibližně čtyřikrát. Perinatální mortalita je srovnatelná u obou typů diabetu ( 2,6 % u diabetu 1. typu vs.3,7 % u diabetu 2. typu ) ale příčiny vedoucí k úmrtí plodu jsou různé. U diabetiček 1.typu jsou nejčastější příčinou perinatální mortality závažné malformace plodu a komplikace související s prematuritou. U diabetiček 2.typu dominuje náhlé intrauterinní úmrtí plodu. Z těchto skutečností vyplývá jak důležité je co nejčasnější rozpoznání nemoci, význam prekoncepční péče s důrazem na plánované rodičovství a zabezpečení adekvátní prenatální péče.
Antifosfolipidový syndrom a předčasné těhotenské ztráty
Hoftová, Kateřina ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Antifosfolipidový syndrom (APS) je zajímavá nosologická jednotka, při jejíž diagnostice a terapii se prolíná mnoho lékařských oborů, nejčastěji vnitřní lékařství, gynekologie, neurologie a imunologie. Je to dáno rozmanitostí příznaků, jimiž se toto autoimunitní onemocnění projevuje. Podkladem těchto příznaků bývají trombózy, arteriální i venózní, které mohou postihovat kterýkoli orgán nebo tkáň v těle. APS není časté onemocnění a jeho diagnostika je problematická. Přesto ale je důležité na tento syndrom myslet, neboť je často terapeuticky ovlivnitelný. Zjistilo se, že APS může být příčinou opakovaných těhotenských ztrát u jinak zdravých žen (primární APS) i u žen s jiným onemocněním (sekundární APS). Těhotenské ztráty zahrnují časné aborty (do 10. týdne gestace), pozdní aborty (nad 10. týden gestace), předčasné porody, to vše u morfologicky i geneticky normálních embryí a plodů. Zároveň se s APS pojí vyšší výskyt těhotenských komplikací jako preeklampsie, placentární insuficience, intrauterinní růstová retardace apod. Pokud je APS jako příčina těhotenských ztrát identifikován a léčen podle současných odborných doporučení, výsledkem je značné procento úspěšných těhotenství.
Inzulinová rezistence a gravidita
Král, Martin ; Andělová, Kateřina (vedoucí práce)
Téma své diplomové práce - Inzulinová rezistence v graviditě - jsem si vybral na základě svého dlouhodobého zájmu o problematiku diabetologie i porodnictví. Inspiroval mě také příklad z osobního života. Jedná se o téma dosti široké z hlediska nashromážděných medicínských poznatků. A také velmi významné ve svých celospolečenských a socioekonomických důsledcích, jak je popsáno dále. Téma je značně multidisciplinární a zasahuje do oboru diabetologie, gynekologie a porodnictví, neonatologie aj. Ve svých klinických důsledcích a léčebně - preventivní péči vyžaduje tento kombinovaný přístup a účast a spolupráci celého zdravotnického týmu se specializovanými teoretickými znalostmi i praktickými zkušenostmi. Existuje zde velký prostor pro preventivní opatření. Epidemiologie klinických důsledků inzulinové rezistence v graviditě je rozvinuta v Kap. Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. (Klinické důsledky). Výskyt, incidence i prevalence chorob spojených s inzulinovou rezistencí je (v naší republice i celém Euro- Americkém světě) stále na vzestupu. Tato diplomová práce (jak je popsáno v následující kapitole) se zabývá zmapováním problematiky, klinickými důsledky a možnostmi prevence.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
6 ANDĚLOVÁ, Kateřina
1 ANDĚLOVÁ, Klára
5 Andělová, Kristina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.