|
|
Antonymie u adjektiv
Chomyková, Gabriela ; Kováříková, Dominika (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat, jak se užívají vybraná frekventovaná adjektivní záporová antonyma, která vyjadřují dva hlavní významy lexikálního záporu, a to význam prostého popření obsahu slova základového (např. neplatný) a význam kontrastního opaku k obsahu slova základového (např. nešťastný). Tyto významy jsou sledovány ve vztahu k logickým pojmům kontradikci a kontrárnosti, k opakokladnosti významů a k rozlišení subjektivního a objektivního pojmu. Zdrojem dat je jazykový korpus SYN2020, ve kterém byla vyhledávána záporová antonyma splňující kritéria vysoké frekvence a nízké polysémie výrazů. Jejich význam byl určován dle kolokací a porovnáván s charakteristikami afirmativních variant. Na základě výzkumu lze konstatovat širokou variabilitu užívání těchto antonym. Zároveň bylo zjištěno, že význam prostého popření je mnohdy určen terminologickou povahou výrazu. Klíčová slova: antonymie, záporová adjektiva, lexikální zápor, kontradikce, kontrárnost
|
|
|
Jazykové porozumění matematickým slovním úlohám
Chmelařová, Nikola ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Při řešení matematické slovní úlohy je zásadní, aby jí žák napřed správně porozuměl. V této práci jsme se proto pokusili najít konkrétní problematická místa z hlediska jazykového porozumění ve slovních úlohách. Teoretická část ukazuje propojení matematické a čtenářské gramotnosti, vymezuje pojem slovní úloha a nabízí různé typy slovních úloh, popisuje jednotlivé fáze řešení slovních úloh a poukazuje na možné problémy spojené s řešením slovních úloh. Dále se věnuje jazykové charakteristice slovních úloh v různých rovinách, a to v rovině textové a kontextové, syntaktické, lexikální i morfologické, a poukazuje na potenciálně problematické jazykové jevy, které se v textu slovních úloh mohou vyskytovat. V praktické části jsme analyzovali jazyk vybraných slovních úloh z přijímacích testů na čtyřletá a osmiletá gymnázia a maturitních písemných testů (JPZ a didaktické testy MZ) a následně jsme tyto úlohy otestovali na žácích základní školy a gymnázia. Analýza úloh a testy nám v kombinaci s rozhovory pomohly odhalit problematická místa z hlediska jazykového porozumění úlohám. Jako problematická se ukázala délka úloh v kombinaci s komplikovaným členěním textu či dlouhými větami a souvětími, dále délka vět a souvětí v kombinaci s dalšími jazykovými prvky (matematické termíny, zdánlivě chybějící informace,...
|
|
|
Ediční změny ve vybraných pohádkách Beneše Methoda Kuldy
Mitrengová, Barbara ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
(česky) Bakalářská práce Ediční změny ve vybraných pohádkách Beneše Methoda Kuldy se zabývá edičním zpracováním vydání pohádek Radhošti Čertův mlýn Vybraná vydání od 92 do roku 2003 jsou komparována s původní Kuldovou sbírkou Moravské národní pohádky, pověsti, obyčeje a pověry let 1874 až 1875. Bakalářská práce si klade za cíl na základě odborné literatury podrobně okomentovat jazykové změny jednotlivá ediční zpracování v kontextu textologické praxe. Teoretická část představuje problematiku úprav dětské mimočítankové četby, jež je specifická především ve svojí výchovné funkci a má z jazykového hlediska ovlivňovat jazykový vývoj a kultivaci dětského čtenáře. Dále teoretická práce prezentuje aktuální přístupy a pohledy zabývající se problematikou úprav dětské mimočítankové literatury klasických českých autorů analýze dílčích jazykových změn byl použit počítačový program , který se využívá pro souměrné zobrazení edic. Změny jsou komentovány z pravopisného, hláskoslovného, morfologického, slovosledného, lexikálního i grafického základě dobových příruček, zásad a směrnic pro upravování starších textů, popřípadě s dobově aktuálními Pravidly českého pravopisu. Aby analýza nebyla zkreslující, je ke každé edici připojena souhrnná charakterizace, v níž jsou jednotlivé změny spočítány. výsledků je patrné, že...
|
|
|
Morfologické a syntaktické vlastnosti výrazů sto, tisíc, milion a miliarda
Nováková, Anna Josefína ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl poskytnout charakteristiku morfologických a syntaktických vlastností výrazů sto, tisíc, milion a miliarda. První část se zabývá zpracováním a charakteristikou číslovek s ohledem na sledované výrazy v odborné literatuře a stanovuje výzkumné otázky (např. míra ustrnutí výrazů, tvary jména počítaného předmětu - JPP - aj.), které na základě korpusové analýzy rozvádí praktická část. Data k analýze pocházejí z korpusů SYN v8, ORAL v1 a ORTOFON v2. Analyzovaný vzorek čítá 1000 tvarů lemmatu sto a stejný počet tvarů lemmatu tisíc. U výrazů milion a miliarda byl vzorek o polovinu menší. Analýza ukázala, že škála číslovkových a substantivních vlastností výrazů se liší: výraz sto má nejvýraznější číslovkové vlastnosti: vysoká míra ustrnutí (např. do sta korun, do sto čtyřiceti mil, na dvě stě kilometrech), převládající přísudková shoda číslovková (např. bylo tam osm set lidí) a přívlastková shoda se JPP (např. dobrých sto korun) a vysoká míra zapojení výrazu do věty adjektivním způsobem (o sto/stu korunách). Výrazy milion a miliarda oproti výrazu sto mají zřetelné substantivní morfologické a syntaktické vlastnosti: nulová míra ustrnutí, dominující přísudková shoda substantivní (např. byl tam milion lidí) a přívlastková shoda číslovková (dobrý milion korun) a v...
|
|
|
Rozbor jazykové krajiny v centru Hrádku nad Nisou
Frýdl, Hynek ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
V teoretické části se práce zabývá základními pojmy souvisejícími s popisem a poznáním jazykové krajiny, zmiňuje možná dělení textů v jazykové krajině (veřejné × soukromé, trvalé × dočasné, překladové × nepřekladové, dělení na základě funkce ve veřejném prostoru, ...), i některé problémy, které jejich užití může přinášet. Upřesňuje, která dělení jsou využita v praktické části práce. Lehce se dotýká i problematiky vizuálního smogu. Shrnuje dosavadní zájem o jazykovou krajinu v České republice a potenciální využití výsledků těchto prací ve vlastním výzkumu. Druhá pasáž teoretické části obecněji přibližuje samotnou zkoumanou lokalitu (Hrádek nad Nisou). Zabývá se národnostním a jazykovým složením obyvatelstva a historickými okolnostmi, které toto složení ve 20. a 21. století ovlivňovaly. Ve výzkumné části je rozebrána metodologie sběru dat i veškerých provedených analýz. Důraz je ve výzkumu kladen na jazykové složení veřejného prostoru a na vícejazyčnost a překladovost textů v souvislosti se složením obyvatelstva Hrádku nad Nisou a blízkého okolí (výskyt němčiny a polštiny vzhledem k blízkosti polských a německých státních hranic), na odraz přítomnosti jazykových menšin v jazykové krajině a na vliv historie oblasti, turismu a globalizace. Výsledky jsou prezentovány za pomoci přehledných grafů, tabulek a...
|
|
|
Postoje Čechů k přechylování ženských příjmení
Amrichová, Katalin ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem této práce je analýza postojů české veřejnosti k přechylování ženských příjmení. Obsahem teoretické části je historie vzniku příjmení, pohled na přechylování příjmení v minulosti i současné názory odborníků na tuto problematiku. Podrobně jsou rozebrány argumenty pro a proti přechylování. Dále jsou zde uvedeny zákonné úpravy, které problematiku přechylování ženských příjmení nyní řeší, i jejich vývoj v minulosti a srovnání s právními úpravami některých dalších evropských zemí. Součástí teoretické části jsou také pravidla, jimiž se přechylování řídí. Empirická část je založena na výzkumu, který proběhl na základě elektronického dotazníkového šetření. Jeho cílem bylo zjistit, jaké jsou preference respondentů ohledně přechýlených či nepřechýlených podob ženských příjmení, ale také nakolik jsou tolerantní vůči formám příjmení, které nepreferují. Zjišťování postojů se týkalo jak příjmení českých žen, tak i cizinek. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti jsou vůči nepřechylování příjmení českých žen poměrně tolerantní, co se týče preferencí, jsou však značně konzervativní. Naprostá většina preferuje užívání přechýleného příjmení, po sňatku pak dávají přednost volbě přechýleného manželova příjmení. Jiná je situace u příjmení cizinek, u nichž preference naznačují značný příklon k užívání...
|
|
|
Vliv edičních úprav na porozumění textu vybraných pohádek K. J. Erbena žáky 2. stupně ZŠ
Vrábelová, Veronika ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Bakalářská práce Vliv edičních úprav na porozumění textu vybraných pohádek K. J. Erbena žáky 2. stupně ZŠ má za cíl na základě testu porozumění vytvořeného pro žáky 2. stupně ZŠ posoudit vhodnost současných edičních úprav ve vybraných pohádkách K. J. Erbena. V teoretické části bakalářské práce jsou představeny dříve noremní zásady pro ediční úpravy textu, pozornost je zvlášť věnována edičním úpravám mimočítankové četby, dále je stručně představena pohádková tvorba K. J. Erbena. Následně jsou popsány dvě edice (kritická a novější), ze kterých se vycházelo při tvorbě testu porozumění, součástí této kapitoly je také představení nejvýraznějších edičních změn, které proběhly v novějším vydání Erbenových pohádek. V praktické části bakalářské práce je představena metodika výzkumu a průběh testování, součástí této části je i komentovaný přehled ukázek, které byly zahrnuty do testu porozumění. V dotazníkovém výzkumu je pomocí uzavřených i otevřených otázek ověřováno porozumění vybraným pohádkám vydaným kriticky roku 1958 a stejným pohádkám v novějším, upraveném vydání z roku 2019. Z výzkumu vyplývá, že ediční úpravy pohádek K. J. Erbena mohou mít v některých případech vliv na porozumění textu. Některé zásahy do textu porozumění usnadňují, většina z nich ale nemá na porozumění textu vliv žádný.
|
|
|
Vývoj pozice příklonky se v povídkových sbírkách Bohumila Hrabala
Jelínková, Kristýna ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Bakalářská práce je věnována popisu vývoje postavení příklonky se v prózách Bohumila Hrabala, a to na příkladu textů obsažených ve dvou povídkových sbírkách z různých fází autorovy tvorby, Perlička na dně (1963) a Krasosmutnění (1979). Práce by měla doplnit a rozvinout dosavadní pozorování, podle nichž "nestandardní" způsob zacházení s příklonkami představuje význačný rys Hrabalova stylu a podstatně přispívá k orálnímu rázu jeho textů. V první části se věnuje literatuře, která zkoumá autorský styl Bohumila Hrabala. Zde práce vychází převážně z publikací Emanuela Frynty, Milana Jankoviče či Františka Štíchy. Další část je práce věnována definici a popisu postavení příklonek, přičemž je opřena o výzkum Jacoba Wackernagela, konkrétně jeho studie Über ein Gesetz der indogermanischen Wortstellung, ale také o práce českých lingvistů - Františka Trávníčka, Ludmily Uhlířové či Václava Ertla. Výzkumná část práce spočívá v kvantitativní a kvalitativní analýze korpusů vytvořených z textů obou sbírek. Výsledky umožňují sledovat tendence v promítání rysů mluvenosti do Hrabalova individuálního autorského stylu. Klíčová slova: příklonka se, pozice příklonek, Bohumil Hrabal, korpusová analýza, slovosled 4
|
|
|
Tvary instrumentálu plurálu v publicistickém pořadu Interview ČT 24
Karásek, Dominik ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na konkurenci kodifikovaných a nekodifikovaných tvarů instrumentálu plurálu v publicistickém pořadu Interview ČT24. Teoretická část obsahuje přehled historického vývoje tvarů instrumentálu plurálu. Je zde popsáno, jak se tento tvar odrážel v důležitých gramatikách i v dalších bohemistických časopisech. V praktické části je zpracována analýza vzorku 40 vysílání pořadu Interview ČT24. Výsledky analýzy jsou porovnány se zjištěními, která vyplývají z teoretické části a se stejně tematicky zaměřenou sondou Sojka, 2020. Je zjištěno, že koncovka -ma instrumentálu plurálu se v daném vzorku pořadu Interview ČT24 vyskytuje v 3,72 %. Výskyt nespisovné varianty je ve všech věkových skupinách stejný. Porovnání profesí naznačuje, že se koncovka -ma častěji objevuje mezi respondenty zabývajícími se ekonomickou sférou. Nebyly zaznamenány rozdíly mezi pohlavími. Na základě porovnání se Sojkovou prací z roku 2020 je rovněž vyhodnoceno, že stále platí konstatování Krause et al., že koncovka -ma je stále příznaková. Je však doporučeno, aby vznikaly další práce prováděné na větším vzorku respondentů, které budou obsahovat i kvalitativní výzkum, jenž umožní zkoumání postojů mluvčích a zjišťování jejich noremního povědomí. KLÍČOVÁ SLOVA instrumentál plurálu, spisovná čeština, mluvená...
|
|
|
Tvaroslovná spisovnost ve dvou televizních diskusních pořadech
Mašek, Ondřej ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Diplomová práce si dala za cíl zjistit, do jaké míry dochází k porušování spisovné normy v rámci dvou konkrétních interview pořadů, a to XTalk a Interview ČT24. Každý z dílů obou pořadů má podobnou stopáž (kolem 22-28 minut), v podstatě totožnou dialogickou kompozici (moderátor klade otázky a host odpovídá), ale rozdílnou osobnost moderátora. Moderátoři obou pořadů jsou profesionálové svého oboru, takže nespisovné jevy se objevují jen sporadicky (často v emočně vytíženějších situacích), ale jejich styl moderování, kterým vytvářejí v obou pořadech odlišnou atmosféru ve studiu, mohl vést k tomu, že v pořadu XTalk docházelo častěji k porušování spisovné normy českého jazyka. Svou roli samozřejmě sehrál i výběr hostů, u nichž jsme sledovali frekvenci výskytu nespisovných variant, vliv komunikační role, vybraných sociolingvistických faktorů a osoby moderátora. Získaná data jsme porovnávali s o několik let starším výzkumem dialogických textů rozhlasové publicistiky dvěma korpusovými zdroji běžně mluvené češtiny. Výzkumný vzorek byl tvořen celkem třiceti interview z let 2018-2021. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že mluvčí by se z hlediska míry výskytu nespisovných variant dali rozdělit do tří skupin: mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, jejichž projev byl z hlediska frekvence...
|
host ::
RSS.