Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.04 vteřin. 
Výskyt depresivních symptomů u adolescentů: vliv věku a pohlaví, souvislostí s osobnostními charakteristikami a s percepcí rodinného prostředí
Řehulková, Oliva ; Macek, P. ; Řehulka, E.
This contribution is based on data of a long-term study on adolescent psychosocial development. Two age cohort (12 years old and 16 years old), 317 boys and 449 girls completed a set of instruments including a depression scale (the Center for Epidemiologic Studies Depression Scale ů Radloff, 1991), a questionnaire regarding personal dimensions (stability-lability, extraversion-introversion), and scales regarding perception and evaluation of family environment and atmosphere (warmth of mother, warmth of father, family trust, quarrels, coping strategies).
Typologie pracovních stresů a jejich prevence u učitelů základních škol
Řehulka, Evžen ; Řehulková, Oliva
Ve studii je provedeno rozdělení pracovních stresů učitelů do tří skupin (stresy související s objektivními podmínkami, stresy související s kvalifikací, stresy související s osobnosti učitele) a naznačena jejich možná prevence ve smyslu primární, sekundární a terciální prevence.
Reakce adolescentů na problémy v rodině: souvislost se sebehodnocením a s vědomím vlastní účinnosti
Osecká, Lída ; Macek, Petr ; Řehulková, Oliva
Ve výzkumu, ve kterém participovalo celkem 316 středoškoláků (16-19 let, 132 chlapců a 184 dívek), se adolescenti kromě jiného vyjadřovali k tomu, jak se chovají, když mají nějaké problémy v rodině. Byly identifikovány čtyři strategie vyrovnávání se: aktivní řešení problému, potlačování emocí, vyhýbání se problému a hledání sociální opory. Testovali jsme předpoklad, že strategie zvládání (konkrétně častost jejího užívání) ovlivňuje vztah k sobě samému - jednak vědomí vlastní hodnoty (self-esteem), jednak vědomí vlastní účinnosti (self-efficacy). Výsledky ukázaly souvislosti mezi strategiemi zvládání a vztahem k sobě, současně upozornily na rozdíly mezi pohlavími. Např. častější hledání sociální opory souvisí s vyšším pocitem vlastní účinnosti u dívek, u chlapců preference této strategie naopa pocit vlastní účinosti snižuje. Hlavní prediktor sebeúčinnosti je strategie založená na potlačování negativních emocí. U chlapců souvisí potlačování negativních emocí též s pozitivním sebehodnocením, u dívek je signifikantní prediktor pozitivního sebehodnocení aktivní a racionální coping.
Adolescence, utváření identity a současní čeští dospívající
Macek, Petr
První část příspěvku se současným pohledem na adolescenci dospělosti. Dospívání není pojato jen jako jedinečná etapa v životě jednotlivce, je to i společenský fenomén. Sociální reprezentace dospívání se vytváří již zhruba 150 let. Za základní vývojový úkol spojovaný s obdobím adolescence je považováno dosažení identity. S jejím řešením se spojují pojmy krize, závazek, a moratorium. Adolescentní moratorium ve spojení s explorací znamená příležitost, výzvu, ale také určité zdravotní a sociální riziko. Druhá část příspěvku se zabývá změnami v běžném chování a prožívání českých adolescentů v minulém desetiletí. Z výsledků vyplývá, že čeští dospívající se stále více podobají svým západoevropským vrstevníkům ( v denních aktivitách, v budoucích očekáváních).
Význam pohybové aktivity pro psychické zdraví učitele, trenéra a kouče
Blahutková, M. ; Řehulka, Evžen
Studie se zabývá možnostmi regulace psychického napětí a odbouráváním stresu pomocí pohybových aktivit u učitelů, trenérů a koučů. Častým jevem u těchto profesí je hypokinéza a nabídka pohybových aktivit je jimi velmi vítaná. Sdělení charakterizuje pouze první etapu výzkumného úkolu, který dále pokračuje.
Učitelky a učitelé
Řehulka, Evžen ; Řehulková, Oliva
Studie se zabývá výzkumem učitelů základních škol z genderového hlediska. Jsou uvedeny rozdíly mezi učitelkami a učiteli v motivaci pro výkon učitelské profese, ve výčtu školních a školských stresorů a v postupech, kterými tyto stresy zvládají. Dále jsou uvedeny charakteristiky sociální role, které jsou očekávané u učitelek a učitelů z pohledu rodičů a žáků.
Zátěžové situace u adolescentů a jejich percepce učiteli
Řehulková, Oliva ; Řehulka, Evžen
Ve studii je popsán výzkum stresových situací u adolescentů (středoškoláků) a vnímání těchto stresů jejich učiteli. Vzhledem k profesionálním znalostem psychologie u učitelů jsme neočekávali příliš velké rozdíly mezi manifestovanými stresy adolescentů a jejich chápáním učiteli. Výsledek se potvrdil s tím, že učitelé nedoceňují u středoškoláků stresy z partnerských vztahů a konflikty s učitely a přeceňují stresy ze studijní činnosti.
Výkonová motivace hráčů počítačových her v adolescenci
Vaculík, Martin
Cílem této studie byla explorace výkonové motivace hráčů počítačových her. Výzkum byl proveden na souboru hráčů (N=76, věk 14-19), kteří splňovali dvě podmínky:a) čas věnovaný hraní počítačových her týdně (min. počet hodin týdně - 7, b) délka zájmu o počítačové hry ( min.délka zájmu 1 rok). Mezi hráči převažuje zaměřenost na ego nad úkolovou orientací. Ve srovnání s vrstevníky je výkonová motivace hráčů více zaměřená na ego a méně na výkon. Z výsledků lze vypozorovat statisticky neprůkazný trend poklesu úrovně obou složek výkonové motivace v závislosti na množství hoin věnovaných hraní týdně.
Přehled výzkumů uplatňujících pětifaktorový model osobnosti v adolescenci
Hřebíčková, Martina
Cílem příspěvku je podat přehled o výzkumech realizovaných v České a Slovenské republice, které pojednávají o souvislostech pěti obecných dimenzí osobnosti (Neuroticismus, Extraverze, Otevřenost vůči zkušenosti, Přívětivost a Svědomitost( se zvládáním stresu, náboženskou orientací, sebehodnocením, životní spokojeností, identitou a agresivním chováním v období adolescence.
Nead 2000: Tabák, alkohol a nelegální drogy mezi středoškoláky
Miovský, Michal ; Urbánek, Tomáš
V průběhu ledna 2001 byl dokončen rozsáhlý výzkumný projekt NEAD 2000 zaměřený na zneužívání tabáku, alkoholu a nelegálních drog mezi střdoškolskou mládeží. Projekt byl složen z 31 samostatných regionálních studií. Kromě základních epidemologických údajů a psychosociálních charakteristik respondentů (ve vztahu k užívání návykových látek) tvoří projekt jeden ze základních zdrojů dat potřebných pro koncepci a tvorbu lokální protidrogové politiky regionu a z hlediska širšího záběru pak zdroj významných údajů o podobnostech či rozdílech mezi těmito regiony. Neopomenutelný význam studie spočívá v integrování jejích výsledků do provádění a plánování primárně preventivních programů na školách.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.