|
|
Predikce změn vývoje krajiny a biodiverzity jako významných faktorů pro udržení současného stavu lesních ekosystémů
Cudlín, Ondřej ; Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Štěrbová, Lenka ; Holá, Š. ; Cienciala, E. ; Cudlín, Pavel
Pro analýzu změny a predikci vývoje využití krajiny (land use), ukládání uhlíku a hodnocení stavu biodiverzity v kulturní krajině jsme využili kombinaci několika analytických nástrojů. Nejprve byla vytvořena mapa krajinného pokryvu. Biotopy přírodní a přírodě blízké byly převzaty z Vrstvy mapování biotopů 2014 © AOPK ČR a více antropicky ovlivněné biotopy z vrstvy CORINE Land Cover 2012. Analýzu změn využití krajiny s následnou predikcí vývoje jsme modelovali pomocí nástroje Land Change Modeler, který predikuje scénáře budoucího stavu na základě časové série dat krajinného pokryvu (nebo využití území) z několika historických období a ze současnosti. Se změnou vývoje využití krajiny souvisí i změna množství uloženého uhlíku v krajině. Pro stanovení stávajících zásob uhlíku a množství uhlíku zachyceného v průběhu času jsme použili celosvětově užívaný model InVEST 3.0 – carbon. Celková změna ukládaného uhlíku byla vypočtena ze čtyř složek zásoby uhlíku: nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé organické hmoty a půdního uhlíku, odvozených z literatury a experimentálních šetření. Stavem a změnou krajinného pokryvu je významně ovlivněna i biodiverzita. Pro zjištění současného stavu biodiverzity biotopů jsme nejprve vytvořili vrstvu oblastí se současným vysokým ohrožením biodiverzity na základě nízké přirozenosti biotopů. Poté jsme využili model GLOBIO3, který pracuje s 5 základními hybnými silami (přirozeností biotopů, fragmentací krajiny, vlivem infrastruktury, depozicí atmosférického dusíku a změnou klimatických charakteristik v podmínkách klimatické změny). Pro hodnocení dopadu každé hybné síly (vyjádřené v GIS prostředí) používá model indikátor MSA (průměrný počet druhů na jednotku plochy). S ohledem na podmínky ČR a veřejně nedostupná kompletní data Nálezové databáze ochrany přírody, jsme byli nuceni pozměnit indikátor MSA na MHV (průměrná hodnota biotopu na jednotku plochy), zohledňující míru ohroženosti území podle přirozenosti v něm se vyskytujících biotopů na základě metodiky hodnocení a oceňování biotopů BVM (Seják a kol., 2003). Výstupem je GIS vrstva, představující klasifikaci dopadů všech hybných sil na kvalitu biotopu a umožňující určit místa s vysokým stupněm ohrožení, která potřebují speciální management, zvláště pak s ohledem na přicházející klimatickou změnu. V další fázi analýzy byla vytvořena datová vrstva, která umožňuje vybrat prioritní plochy pro ochranu dosud nechráněných, přírodních a přírodě blízkých biotopů pomocí modelu Marxan. Model kombinuje existující kategorie ochrany zvláště chráněných území, hodnotu biodiverzity (vyjádřenou v korunách metodou BVM), penalizaci za případnou degradaci cenného biotopu vlivem nedostatečné ochrany a nálezová data (abundanci a distribuci) zájmových druhů (v naší modifikaci cenných a zachovalých biotopů). Místa vybraná tímto způsobem představují refugia pro zachování a šíření rostlin a živočichů do okolní krajiny, obzvláště v souvislosti s klimatickou změnou. Uvedené nástroje a komplexní postupy hodnocení stavu a změny využití krajiny, zásob uhlíku a biodiverzity mohu přispět ke zlepšení stavu lesních ekosystémů v české kulturní krajině.
|
|
|
Modely a nástroje GIS pro hodnocení biodiverzity v povodí Dřevnice
Cudlín, Ondřej ; Pechanec, V. ; Štěrbová, L. ; Cudlín, Pavel
Pro stanovení změn biodiverzity v povodí Dřevnice jsme využili vybrané GIS nástroje. Nejprve jsme\nvytvořili mapu krajinného pokryvu. Biotopy přírodní a přírodě blízké byly převzaty z mapování biotopů\nNATURA 2000 a více antropicky ovlivněné biotopy z mapování Corine Land Cover. Vývoj změny využití\nkrajiny jsme zjišťovali pomocí modelu Land Change Modeler, který predikuje scénáře budoucího stavu na\nzákladě série dat krajinného pokryvu z několika historických období. Pro zjištění stávajícího stavu biotopů\njsme nejprve vytvořili vrstvu oblastí se současným vysokým ohrožením biodiverzity na základě nízké\npřirozenosti biotopů. Pak jsme využili model Globio 3, který pracuje s 5 základními hybnými silami\n(přirozenost biotopů, přítomnost infrastruktur, vzdálenost od sídel, depozice dusíku a změna klimatických\ncharakteristik v podmínkách klimatické změny). Model Globio 3 používá pro každou vrstvu s jednou\nhybnou silou indikátor MSA (průměrný počet druhů na plochu). S ohledem na podmínky ČR a veřejně\nnedostupnou celorepublikovou databázi Nálezových dat ochrany přírody, jsme byli nuceni pozměnit\nindikátor na MHV (průměrná hodnota biotopu na plochu), zohledňující míru ohroženosti podle\npřirozenosti biotopu podle metodiky BVM. Výstupem je GIS vrstva, znázorňující klasifikaci dopadu všech\npěti hybných sil na kvalitu biotopu a umožňující určit místa s vysokým stupněm ohrožení, která potřebují\nobecnou ochranu přírody s ohledem na klimatickou změnu. Na předchozí mapový podklad navazuje\nvrstva, která umožňuje vybrat prioritní plochy dosud nechráněných, přírodních a přírodě blízkých\nbiotopů pomocí modelu Marxan. Model kombinuje existující kategorie ochrany chráněných území,\nhodnotu biodiverzity (vyjádřenou v korunách metodou BVM) a penalizaci za případnou degradaci\ncenného biotopu vlivem nedostatečné ochrany, abundanci a distribuci zájmových druhů (v naší modifikaci\ncenných a zachovalých biotopů). Souběžně se snaží o prostorovou kompaktnost návrhu.
|
|
|
Monitoring zemědělského sucha a jeho uživatelé a zpravodajové
Bartošová, Lenka ; Trnka, Miroslav ; Semerádová, Daniela ; Hlavinka, Petr ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Žalud, Z.
Monitoring sucha je klíčovým prvkem sledování vývoje klimatu v České republice. Cílem tohoto článku je popsat, jak se na samotném monitoringu podílejí agronomové, lesníci, ovocnáři či lidé pracující v krajině a to v rámci Integrovaného Systému Sledování Sucha (ISSS). ISSS v týdenním kroku monitoruje vývoj a stav sucha pro celou Českou republiku s využitím různých zdrojů informací (výsledky vycházející z modelu SoilClim či výstupy z nástroje MODIS na družicích Aqua a Terra). Jedním z pilířů ISSS je také popis dopadů sucha na výnosy hlavních plodin a to díky spolupráci zejména se zemědělci, jejichž expertní hodnocení prováděná v týdenním kroku přináší pohled na aktuální situaci očima praxe, která je k dispozici na www.intersucho.cz.
|
host ::
RSS.