|
|
Půdní makrofauna horských smrčin na Šumavě a její ovlivnění probírkovou těžbou
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav
Společenstva půdní makrofauny (žížalovití, mnohonožky a stonožky) byla studována ve třech zvláště chráněných horských smrkových porostech Šumavy v letech 2000-2003 metodou půdních vzorků, s cílem stanovit jejich kvalitativní a kvantitativní parametry. Studované smrkové lesy vykazovaly chudá (abundance 7,7 - 61,3 ind.m-2), avšak velmi specifická společenstva žížal tvořená 2 až 4 acidotolerantními epigeickými druhy. Obdobně společenstva mnohonožek vykazovala velmi nízké hustoty (1,6 - 44,8 ind.m-2 ) a nízké počty druhů. Hustoty populací stonožek dosahovaly 41,1 - 206,4 ind.m-2, přičemž jejich společenstva byla tvořena převážně zástupci zemivek z řádu Geophilomorpha. Porovnání ploch bez zásahu s plochami se selektivní těžbou smrkových stromů ukázalo negativní vliv lesního hospodaření na populace mnohonožek a stonožek. Hustoty populací obou skupin a rovněž druhové spektrum mnohonožek byly podstatně nižší na těžené ploše na lokalitě Trojmezná. Naopak vyšší populace žížal byly zjištěny na těžených plochách, pravděpodobně následkem změn v bylinném patře a opadu, ke kterým dochází v souvislosti s vykácením stromů.
|
|
|
Půdní mikroflóra smrkových porostů Šumavy
Nováková, Alena ; Lukešová, Alena
Druhové složení a kvantitativní zastoupení řas a mikromycetů v půdách smrkových porostů bylo studováno na 3 lokalitách Šumavy (Trojmezná, Smrčina a Boubín) v průběhu 2000-2003. Na lokalitě Trojmezná a Smrčina byly sledovány 2 typy ploch - nenarušená a narušená nahodilým kácením stromů. Celkově bylo izolováno 46 druhů řas a 72 taxonů mikromycetů, které představují běžné půdní druhy. Zelené řasy (hlavně Chlorophyceae a Charophyceae) převládaly kvalitativně i kvantitativně mezi řasami, které jsou vázány na nízké pH půdy. Všechny izolované mikromycety patří mezi saprotrofní druhy. Celkový počet řas se pohyboval u sledovaných ploch mezi 20-33 druhy a abundance mezi 48,1-4210,0 buněk na g suché půdy. Větší druhová bohatost řas byla zaznamenána na plochách s nahodilým kácením stromů než u nenarušených ploch. Opačný trend byl zjištěn u průměrné celkové abundance. Počty taxonů saprotrofních mikromycetů byly mezi 32-40, délka mycelia mezi 6,1-84,5 m na g suché půdy a počty CFU 57,5-2413,4. Žádné rozdíly v druhovém složení a v kvantitativním zastoupení saprotrofních mikromycetů mezi nenarušenými plochami a plochami narušenými nahodilým kácením nebyly zjištěny.
|
|
|
Změny ve společenstvech pancířníků (Acari: Oribatida) v původních smrkových lesích na Šumavě
Starý, Josef
V letech 2001 -2003 bylo provedeno celkem 5 odběrů půdních vzorků na 5 stacionárních plochách, nacházejících se v autochtonním smrkovém lese na lokalitách Trojmezná, Smrčina a Boubín. Celkem bylo získáno 88 druhů pancířníků. Společenství pancířníků s největší druhovou bohatostí a nejvyšší abundancí bylo nalezeno na lokalitě Boubín. Kvantitativní a kvalitativní rozdíly v druhovém složení společenstev pancířníků na plochách s těžbou smrkových lesů a na plochách bez těžby nebyly statisticky prokázány.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Earthworm communities in spruce forest soils - effects of some natural and anthropogenic factors
Pižl, Václav
Earthworm fauna was analysed and compared in 22 natural and man-made spruce forests located in seven regions of the Czech Republic. 14 species of earthworms were identified; among which acidotolerant epigeic species Dendrobaena octaedra, D. illyrica, Dendrodrilus rubidus, Dendrobaena vejdovskyi and Lumbricus rubellus were most frequently recorded. Poor earthworm communities (1-4 species, density 1,2 - 38,4 ind.m-2) inhabited majority of sites. Nevertheless, strong differences occured in their species composition reflecting both the geographical position of sites and the origin of individual forests. Higher density and/or per-site number, of species were always connected with the presence of specific habitats such as water sources, brooks, wood or bark heaps, etc. Earthworm faunas in damaged mountain spruce forests tended to be more abundant than in undamaged forests and to have higher number of species. Denser earthworm populations developed at sites where dead trees were left than at clear-cut ones.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ryby říční sítě Chráněné krajinné oblasti Beskydy
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel ; Lojkásek, B.
Říční síť na území CHKO Beskydy (1,620 km2 ) patří k úmořím Baltického a Černého moře. Většinou se jedná o malé toky I. a II. řádu. Základní složku rybího osídlení tvoří pstruh obecný f. potoční a vranka pruhoploutvá. V dolních částech větších toků se vyskytují i další druhy, jako lipan podhorní, jelec tloušť, ouklejka pruhovaná, hrouzek obecný, vranka obecná a další.
|
host ::
RSS.