|
|
Rybí obsádka nádrže Orlík po prvních létech provozu jaderné elektrárny Temelín
Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Říha, Milan ; Jůza, Tomáš ; Frouzová, Jaroslava ; Draštík, Vladislav ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Rybí obsádka nádrže Orlík byla sledována v červnu 2004 pomocí zátahových sítí a vědeckého echolotu. V nádrži byla zjištěna rybí obsádka cyprinidního typu s významným podílem ušlechtilých lovných ryb a okouna. Hlavními dominantními druhy zjištěnými nočními zátahy jsou cejn velký a plotice obecná. Průměrná hodnota odhadnuté biomasy ryb v příbřežní části nádrže činila 302 kg/ha, abundance 3920 ks/ha. Velikostní a věkové složení ukazuje na poměrně pravidelný populační doplněk hlavních druhů ryb bez patrných mimořádných výkyvů. Při hydroakustickém průzkumu byla průměrná biomasa ve volné vodě celé nádrže odhadnuta na úrovni 145,5 kg/ha, ve Vltavské části 148,8 kg/ha. Na pozadí hydrologické situace jara 2004 nebylo možno jednoznačně detekovat žádné změny rybí obsádky nádrže Orlík, které by mohly souviset s provozem JETE.
|
|
| |
|
|
Snímkování pelagických plůdkových společenstev ryb nádrží pomocí tralů
Jůza, Tomáš ; Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Jarolím, Oldřich ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
Volná voda šesti českých nádrží byla snímkována pomocí pelagických plůdkových tralů v pozdním létě v letech 2003-2005. Na Římově, Želivce, Vraném a Slapech dominovaly v pelagiálu kaprovité ryby. Dominantními druhy zde byla plotice, cejn a ouklej. Na Lipně a Nýrsku dominovaly v pelagiálu okounovité ryby (Lipno-candát, Nýrsko-okoun). Tralování odhalilo největší denzitu 0+ ryb v hladinové vrstvě (hloubka 0-3m). Na nádržích kde se zároveň vyskytovaly okounovité i kaprovité druhy ryb, kaprovité druhy dominovaly v hladinové vrstvě zatímco okounovité druhy obvykle převládly v hloubce mezi 3-6m. V kaňonovitých nádržích jako Římov a Želivka klesala denzita 0+ ryb od přítoku směrem ke hrázi nádrže takže největší denzita byla v přítokové části nádrže. Na kaskádových nádržích jako Slapy a Vrané byla volná voda přítokové oblasti prakticky bez ryb. Největší denzita byla zaznamenána o něco níže, odkud byl již trend podobný situaci na nekaskádových nádržích.
|
|
|
Diverzita a prostorová distribuce tohoročního plůdku v nádržích vltavské kaskády
Draštík, Vladislav ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Jarolím, Oldřich ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal
Plůdková rybí společenstva byla sledována v nádržích vltavské kaskády pomocí plůdkových pelagických tralů a litorálních zátahů. Nejvyšší početnost plůdku byla pozorována na nádržích Slapy a Vrané. Nejnižší byla na Kamýku a Štěchovicích, malých nádržích s krátkou dobou zdržení a nejnižší koncentrací kyslíku a teplotou vody. Plůdkové pelagické společenstvo bylo mnohonásobně méně početné než litorální a sledovalo klasickou rybí distribuci v nádrži. Distribuce litorálního plůdkového společenstva byla mnohem komplikovanější, protože více faktorů přichází v úvahu (např. sklon a substrát dna, členitost břehové linie, přítomnost makrofyt). Ve většině nádrží převládaly v plůdkovém spolčenstvu kaprovité druhy (ouklej (.i.Alburnus alburnus./i.), plotice (.i.Rutilus rutilus./i.), cejn (.i.Abramis brama./i.)), na Kamýku převládaly okounovité druhy (okoun (.i.Perca fluvitilis./i.), ježdík (.i.Gymnocephalus cernua./i.)).
|
|
|
Změny druhového složení na hloubkovém gradientu kaňonovitých nádrží
Prchalová, Marie ; Kubečka, Jan
Během let 2004 a 2005 byl zkoumám hloubkový gradient výskytu ryb ve dvou kaňonovitých vodárenských nádržích (Římov, Švihov), a to pomocí nordických mnohoočkových tenat v pelagických a bentických habitatech. Ve volné vodě byla většina ryb ulovena v horních 5 m vodního sloupce. Pod touto hloubkou nebyly uloveny téměř žádné ryby. Ve společenstvu převládala ouklej a směrem do hloubky se zvyšovalo množství okouna. V bentických habitatech bylo nejvíce ryb uloveno do 3 m hloubky. Početnost klesala do hloubky 10 m a pod touto hranící se nevyskytovaly téměř žádné ryby. Litorálnímu společenstvu dominovali okoun a ježdík. Ježdík preferoval hlubší habitaty. Vzhledem k biomanipulačním odlovným metodám je dostačující lovit v horních 5 m volné vody a v horních 3 m litorálu nádrže. Ke zjištění hrubého, avšak odpovídajícího odhadu rybí obsádky stačí vzorkovat tenaty horních 5 m volné vody a horních 10 m bentických habitatů nádrží.
|
|
|
Komplexní průzkum rybí obsádky nádrže Želivka, největší vodárenské nádrže v ČR, v letech 2004 a 2005
Prchalová, Marie ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Říha, Milan ; Jarolím, Oldřich ; Tušer, Michal ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
V létě roku 2004 a 2005 byl proveden komplexní průzkum rybí obsádky ÚN Želivka, a to pomocí tenat, zátahů adultní i plůdkovou sítí, plůdkovými i adultními traly a sonarem. Detailní obrázek rybí obsádky byl sestaven z každého odlovného prostředku ze všech hloubkových vrstev pelagiálu i litorálu. Během dvouletého průzkumu bylo uloveno 40 168 ryb z 19 druhů a jednoho křížence. Rybí obsádka byla představována zejména kaprovitými rybami – ouklej dominovala v pelagiále spolu s ploticí a cejnem, okoun byl početný v litorále. Obsádka byla zařazena do stabilní cyprinidní fáze vývoje společenstva. Průměrná početnost byla 1 700 ks/ha a biomasa 110 kg/ha. V prostorovém uspořádání byly nalezeny následující gradietny – vyšší početnost i počet druhů v přítokové oblasti nádrže a epilimniu a litorále.
|
|
|
Dlouhodobější důsledky povodně 2002 pro biocenosu volné vody Slapské nádrže
Hrbáček, Jaroslav
Ve dvou letech po povodni jsou hodnoty průhlednosti,pH a relativní četnosti vloček sinic podobné více hodnotám na začátku devadesátých let než hodnotám ve dvou letech předcházejících povodni. Četnost jednotlivých skupin zooplanktonu ve dvou letech po povodni ve srovnání s dvěmi resp jedním rokem před povodní nevykazuje zřetelné rozdíly. Jednoznačně negativní resp. toxické vlivy rozvoje vodního květu na zooplankton nebyly zjištěny.
|
|
|
Modelling the hydrodynamics and water quality of the Vltava river reservoir cascade
Růžička, Martin ; Hejzlar, Josef ; Jarošík, Jiří
Mathematical modelling is an efficient tool for evaluation of impacts of human activities and environmental changes on water quality in rivers and reservoirs. This contribution describes simulations of water quality in the Vltava River reservoir system, namely cascade of reservoirs Hněvkovice, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, and Vrané. The two-dimensional water quality model CE-QUAL-W2 was used for this task over years 2000 to 2003. Sensitivity analysis, calibration, and evaluation of the model were done. The model gave good results in particular for hydrodynamics, water temperature, and conservative constituents because of good quality of available hydrological and meteorological input data. The accuracy of results was strongly depended on the quality of input data and sampling frequency. Minor problems occurred in water quality simulations based on monthly input data in periods with fluctuating discharges.
|
|
|
Vodárenská nádrž Nýrsko – vliv makrofyt na jakost vody
Hejzlar, Josef ; Hohausová, Eva ; Komárková, Jaroslava ; Kopáček, Jiří ; Peterka, Jiří ; Duras, J.
V západočeské oligotrofní nádrži Nýrsko byl hodnocen význam makrofyt pro koloběh P. Srovnání bilance P v nádrži s obsahem P v makrofytech v roce 2004 ukázalo, že makrofyta mohou hrát významnou roli v koloběhu P i v hlubokých nádržích s převahou pelagiálu, pokud je zatížení fosforem nízké a makrofyta mají vhodné podmínky pro růst (zejména dlouhodobě malé kolísání hladiny). Nádrž Nýrsko je zřejmým dokladem situace z učebnic limnologie, kdy makrofyta fungují jako stabilizátor vodního ekosystému, ve kterém je zooplankton udržuje biomasu fytoplanktonu ve velmi nízkých koncentracích a vytváří tak podmínky pro dobrou jakost vody z hlediska vodárenského využití.
|
|
|
Fluorescenční stanovení aminopeptidázové aktivity jako alternativní indikátor kvality povrchových vod?
Vrba, Jaroslav ; Svoboda, J. ; Fuksa, J. K.
Dosavadní vodohospodářská praxe posuzuje kvalitu povrchových vod podle standardních chemických, biologických či mikrobiologických ukazatelů, které poskytují informaci o stavu vody až s několikadenním zpožděním. Charakterizují sice přímý dopad vypouštěných látek na kvalitu povrchové vody, příliš však nezohledňují následnou vlastní reakci ekosystému na zvýšený přísun znečištění. V souladu s Rámcovou směrnicí Evropské unie 2000/60/EC o vodách jsme se zaměřili na alternativní stanovení takových mikrobiálních ukazatelů, jež by umožňovaly prakticky okamžité zhodnocení ekologického stavu toku a v něm probíhajících procesů. Aktivity různých extracelulárních enzymů byly v nedávné době navrženy jako ukazatel trofického stavu jezer, organického či fekálního znečištění toků. Cílem příspěvku je vyhodnotit indikační potenciál stanovení extracelulární aminopeptidázy.
|
host ::
RSS.