Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nezaměstnanost v období COVID-19: červen 2022
Grossmann, Jakub ; Münich, Daniel
Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost již téměř nepozorujeme. Se započítáním sezónních efektů registrovaná míra nezaměstnanosti v červnu ’22 opět poklesla. Česko zůstává zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé EU. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou stále přítomné, ale malé. Potenciální hrozbou pro přehřátý český pracovní trh je předpokládané podzimní zpomalení evropských ekonomik.
Nezaměstnanost v období COVID-19: březen 2022
Grossmann, Jakub ; Münich, Daniel
Dopady krize covid-19 na registrovanou nezaměstnanost již téměř odezněly. Odhlédnuto od sezónních efektů, obecná míra nezaměstnanosti v březnu ’22 poklesla. Česko zůstává zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé EU. Rozdíly v dopadech na ženy a muže, profese, vzdělanostní a věkové skupiny jsou stále přítomné, ale malé.
Sociální kontakty v časech covid-19
Pertold, Filip ; Lichard, T.
Rychlost šíření epidemie je do značné míry ovlivněna počtem mezilidských kontaktů. Pomocí dat “Život během pandemie” analyzujeme vývoj počtu kontaktů během roku 2020. Počet kontaktů vykazovaných v sociologickém šetření je silně\nkorelovaný jak s číslem R (reprodukčním číslem), tak s objektivním měřením aktivity v Google mobility reportu. Základní cíl této analýzy je ukázat, jak je počet kontaktů svázán s reportovanými aktivitami, které jsou přímo nebo nepřímo ovlivňovány vládními opatřeními.
Nezaměstnanost v období COVID-19
Grossmann, Jakub ; Münich, Daniel
Tyto měsíční reporty stručně shrnují a popisují vývoj nezaměstnanosti v České republice v období covid-19. Pokladem jsou zejména data z Úřadu práce, zveřejňována vždy na začátku měsíce.
Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku
Menzel, Andreas ; Miotto, Martina
Tato studie upozorňuje na rozdílné dopady krize covid-19 na ženy a muže. Zaměřuje se na hospodářské a sociální aspekty současné situace na trhu práce. Soustředí se na tři hlavní oblasti, v nichž by důsledky krize mohly postihnout ženy a muže odlišně: nezaměstnanost, schopnost pracovat v důsledku nutné péče o děti a potenciální vliv na domácí násilí a jeho následné dopady na tělesné a duševní rozpoložení. Tuto studii uzavíráme diskusí o možných opatřeních, která vláda v rámci své politiky může přijmout, a o některých dlouhodobých dopadech, které může současná krize mít na rovnost žen a mužů na pracovišti.
Using Bluetooth technology for COVID-19 contact tracing
Jann, Ole ; Kocourek, Pavel ; Steiner, Jakub
The coronavirus is transmitted indiscriminately through proximity, which makes tracing infections difficult. Bluetooth tracing apps can reliably record transmission possibilities even when the participants do not know each other and do not remember the interaction. This can be done with a high degree of privacy. A well-designed app provides a similar level of privacy to not using an app at all. Decentralized data storage means that the privacy and security of the system is highly resilient against exploitation by any powerful actor (such as a government). A disadvantage of protecting privacy through decentralization is that tracing apps need to be taken up by the population one person at a time. Their use cannot be checked remotely and hence cannot be effectively mandated by governments or health authorities. A very high degree of take-up is necessary to make them an effective weapon against the virus. The eRouška app by COVID19cz follows these principles and offers a very high degree of privacy protection. Specifically, it does not collect any data except the phone numbers of non-infected users, and only collects anonymized meeting data (and no location or other metadata) of infected users – this data is only available to a hygienist after voluntary data transmission by the user. No data is transmitted to the server without explicit user agreement.
Short-time work and related measures to mitigate the consequences of a (partial) economic shutdown
Mittag, Nikolas ; Pertold, Filip
The objective of this document is to provide a basic foundation to think about the merits, alternatives and policy design choices of short-time work policies. The first section characterizes the motivation for short-term work and the types of costs that it can help to reduce or cause. The second section briefly overviews key policy alternatives and their merits, to lay out where short-time work has the potential to be useful, and what alternative tools can amend or replace it. This is followed by an overview of short-time work policies from the last recession and key lessons learned from that experience. The document closes with an overview of short-time work policies already enacted in response to the current economic situation. The main aim of this document is to draw general policy conclusions for the current situation in the Czech Republic based on the reviews and considerations in the first two sections. Section 3 will attempt to do so. Readers who are primarily interested in specific policies or those familiar with the literature on short-time work may want to go straight to Section 3.
Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná (krátké doporučení)
Münich, Daniel
Toto shrnutí popisuje základní charakteristiky odkladu splatnosti odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelů z mezd zaměstnanců, jako jednoho z řady nezbytných opatření, která by měla česká vláda uvést co nejrychleji do praxe, aby snížila negativní ekonomické dopady probíhající epidemie COVID-19 na firmy, zaměstnance a obyvatele a zkrátila období budoucí konsolidace národního hospodářství. Opatření je v souladu s doporučením studie IDEA anti COVID-19 #2, které zdůrazňuje význam rychlosti zavádění opatření a jejich cílení na přežití zavedených ekonomických struktur během nejobtížnějšího období.\n
Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
Korbel, Václav ; Novák, Vladimír ; Šoltés, Michal ; Tóth, L.
Zhruba tři týdny po oznámení první nakažené osoby virem covid-19 v České republice, tj. ve dnech 20.–21. března, jsme dotazníkovou formou ověřovali, jak komunikace vládních omezení ovlivňuje ochotu obyvatel se jimi řídit. Prvotní zjištění byla publikována ve studii IDEA anti COVID-19 # 7. Dotazování bylo doplněno o experiment ve formě poskytnutí pěti různých informací ohledně vládních opatření pěti náhodně vybraným skupinám. Tato studie se soustředí na prezentaci výsledků tohoto experimentu.
Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
Steiner, Jakub ; Kulveit, J. ; Matysková, L. ; Jann, Ole ; Kocourek, Pavel ; Novák, Vladimír
Algoritmus testování nákazy Covid-19 a jeho adaptace na stav epidemie, na technologii trasování i na poznatky o této nemoci, bude stěžejní pro boj s epidemií. Vývoj algoritmu vyžaduje vstupy epidemiologů, biochemiků a dalších. Jakožto ekonomové věříme v naši relevanci, neboť testování nákazy Covid-19 je klasickým problémem alokace vzácných statků – testů. Následující komentovaný přehled testovacích směrnic ze zahraniční praxe jsme připravili jako vstup do mezioborové diskuse s vědomím naší nedostatečné znalosti epidemiologie, biochemie a medicíny.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.