|
| |
|
|
Nucleation of quantum dots
Kulveit, Jan ; Demo, Pavel (vedoucí práce) ; Polák, Karel (oponent)
Kvantové tečky jsou předmětem rostoucího zájmu v mnoha vědeckých oborech. Kromě jiných metod mohou kvantové tečky vznikat také nukleací. V předložené práci studujeme počáteční stádium nukleace v krystalech NaCl a KCl počítačovým modelováním krystalové mříže. V systému NaCl-Pb mají nejstabilnější malé klastry rovinnou strukturu v {1; 1; 1}Na rovině okolní mříže a nukleuje přechodná 2D fáze. Oproti tomu v KCl-Pb jsou nejstabilnější klastry se strukturou Suzukiho fáze a nukleuje Suzukiho fáze. Vytvoření této fáze znesnadňuje další přechod ke stabilní PbCl2 struktuře. Tyto výsledky počítačového modelování jsou ve shodě s experimentálně pozorovanými rozdíly v chování KCl-Pb a NaCl-Pb.
|
|
|
Nucleation in complex systems
Kulveit, Jan ; Demo, Pavel (vedoucí práce) ; Slanina, František (oponent) ; Vlček, Jaroslav (oponent)
Název: Nukleace v komplexních systémech Autor: Jan Kulveit Pracoviště: Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Vedoucí práce: prof. Pavel Demo, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Oddělění optických materiálů Abstrakt: V této práci studujeme nukleaci v postupně abstraktnějších kon- textech a systémech, počínaje klasickou teorií nukleace a konče nukleací v kom- plexních sítích. Mezi studované případy patří nukleace nečistot v pevné matrici na několika krystalech alkalických halogenidů, kde jsme stanovili formační en- ergie pro klastry, počínaje jednoduchým dipólem bez nečistot a malými agregáty až po možné konfigurace větších shluků. V další části se zaměříme na studium heterogenní nukleace. Zatímco v obvyklých modelech heterogenní nukleace se předpokládá, že povrchová energie je homogenní, ptáme se, co se stane, pokud budeme považovat povrchovou energii za heterogenní. S pomocí umbrella sam- pling zjišťujeme, že nukleační bariéra může být výrazně snížena v případě že povrch je heterogenní, i když je průměrná povrchová energie konstantní. V poslední části studujeme vliv koeficientu clusterování na fázové přechody v kom- plexních sítích pomocí FFS. Klíčová slova: nukleace, komplexní systémy,...
|
|
|
Přehled zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva
Steiner, Jakub ; Kulveit, J. ; Matysková, L. ; Jann, Ole ; Kocourek, Pavel ; Novák, Vladimír
Algoritmus testování nákazy Covid-19 a jeho adaptace na stav epidemie, na technologii trasování i na poznatky o této nemoci, bude stěžejní pro boj s epidemií. Vývoj algoritmu vyžaduje vstupy epidemiologů, biochemiků a dalších. Jakožto ekonomové věříme v naši relevanci, neboť testování nákazy Covid-19 je klasickým problémem alokace vzácných statků – testů. Následující komentovaný přehled testovacích směrnic ze zahraniční praxe jsme připravili jako vstup do mezioborové diskuse s vědomím naší nedostatečné znalosti epidemiologie, biochemie a medicíny.
|
|
|
Testování na covid-19: pozor na více škod než užitku
Kulveit, J. ; Steiner, Jakub
Testů na Covid-19, obzvláště těch přesnějších z nich, tzv. PCR testů, je omezený počet. Proto se musí aplikovat co nejefektivněji, pokud jde o cílovou skupinu testovaných. Efektivnost užití testů totiž nevyjadřuje pouze počet odhalených nakažených, ale také potenciální schopnost testované osoby nákazu dále šířit, čemuž pak lze díky výsledku testování bránit. Algoritmy přidělující nedostatkové covid testy proto musí vycházet spíše ze společenského než osobního přínosu testu. Testy by proto měly být používány přednostně u těch osob, u kterých je společenský přínos testování nejvyšší. Společenský přínos testování určité osoby se odvíjí zejména od apriorní pravděpodobnosti (hrubého odhadu) nakažení této osoby na základě informací o místech pobytu a způsobu života dané osoby. Druhé významné kritérium je epidemiologický význam osoby. Ten vyjadřuje, nakolik zkoumaná osoba přichází a bude případně přicházet do styku s jinými ohroženými lidmi. To lze opět zjistit rozhovorem s danou osobou a případně šetřením v místě pobytu osoby. Byť je odhad společenského přínosu testování osoby založen na nepřesných a nekompletních datech, je na něm založený algoritmus přidělování nedostatkových PCR testů společensky efektivnějších, než je plošné testování osob na základě pouhého podezření na nakažení covid-19. Vysoký společenský přínos testu má odhalení nákazy u osob s mnoha společenskými interakcemi ještě v bezpříznakové fázi nemoci, tj. u tzv. super přenašečů. Při vyhodnocování výsledku jakéhokoliv testu je nutno brát v potaz, že žádný test není zcela přesný (spolehlivý). Byť jsou PCR testy v laboratorních podmínkách vysoce přesné, k chybám může docházet při odběrech vzorků v terénu, například špatně setřeným vzorkem. Interpretace výsledku testu je potom citlivá na apriorní pravděpodobnost nakažení dané osoby. Ta může být nízká i v případě pozitivního výsledku testu, protože testy nejsou zcela spolehlivé. Použití testů není vhodné v situacích, kdy výsledek testu stejně nezmění rozhodnutí hygienika o dalším postupu. Pokud hygienik předem ví, že své rozhodnutí nezmění ani v případě pro něj překvapivého výsledku testu, tak nemá člověka nechat testovat a mařit tak relativně vzácný testovací instrument. Testování může na straně obyvatel vytvářet nežádoucí motivace, které šíření nemoci usnadňuje. Například, když budou testovány jen osoby s vysokou apriorní pravděpodobností nakažení, budou lidé apriorní pravděpodobnost vlastního nakažení zveličovat ve snaze domoci se otestování. Proto například v počátcích epidemie covid-19 někteří Češi se zájmem o test hygienikům lživě tvrdili, že byli v Itálii. Po připuštění k testování pak v testovacích zařízeních zbytečně riskovali vlastní nákazu. Vážné komplikace může způsobit společenská stigmatizace nákazy covid-19. Nakažené totiž motivuje k zamlčování symptomů nákazy a vyhýbání se testování. Je proto možná vhodné algoritmus výběru osob k testování nezveřejňovat a stigmatizaci nákazy covid-19 intenzivně a systematicky předcházet informačními kampaněmi v médiích a osvětou. Algoritmus testování nákazy covid-19 a jeho soustavná adaptace na měnící se stav epidemie, na vyvíjející se technologie trasování, i na pokrok poznání nemoci, bude stěžejní pro boj s epidemií. Nastavení tohoto algoritmu je mezioborový problém vyžadující vstupy epidemiologů, biochemiků, a dalších. Jakožto ekonomové, věříme v naší relevanci, neboť testování nákazy covid-19 je klasickým problémem alokace vzácných statků. Následující stať o ekonomii testování jsme připravili jako vstup do mezioborové diskuse s vědomím naší nedostatečné znalosti jiných oborů.
|
|
|
Nucleation in complex systems
Kulveit, Jan ; Demo, Pavel (vedoucí práce) ; Slanina, František (oponent) ; Vlček, Jaroslav (oponent)
Název: Nukleace v komplexních systémech Autor: Jan Kulveit Pracoviště: Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Vedoucí práce: prof. Pavel Demo, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Oddělění optických materiálů Abstrakt: V této práci studujeme nukleaci v postupně abstraktnějších kon- textech a systémech, počínaje klasickou teorií nukleace a konče nukleací v kom- plexních sítích. Mezi studované případy patří nukleace nečistot v pevné matrici na několika krystalech alkalických halogenidů, kde jsme stanovili formační en- ergie pro klastry, počínaje jednoduchým dipólem bez nečistot a malými agregáty až po možné konfigurace větších shluků. V další části se zaměříme na studium heterogenní nukleace. Zatímco v obvyklých modelech heterogenní nukleace se předpokládá, že povrchová energie je homogenní, ptáme se, co se stane, pokud budeme považovat povrchovou energii za heterogenní. S pomocí umbrella sam- pling zjišťujeme, že nukleační bariéra může být výrazně snížena v případě že povrch je heterogenní, i když je průměrná povrchová energie konstantní. V poslední části studujeme vliv koeficientu clusterování na fázové přechody v kom- plexních sítích pomocí FFS. Klíčová slova: nukleace, komplexní systémy,...
|
|
|
Nucleation of quantum dots
Kulveit, Jan ; Polák, Karel (oponent) ; Demo, Pavel (vedoucí práce)
Kvantové tečky jsou předmětem rostoucího zájmu v mnoha vědeckých oborech. Kromě jiných metod mohou kvantové tečky vznikat také nukleací. V předložené práci studujeme počáteční stádium nukleace v krystalech NaCl a KCl počítačovým modelováním krystalové mříže. V systému NaCl-Pb mají nejstabilnější malé klastry rovinnou strukturu v {1; 1; 1}Na rovině okolní mříže a nukleuje přechodná 2D fáze. Oproti tomu v KCl-Pb jsou nejstabilnější klastry se strukturou Suzukiho fáze a nukleuje Suzukiho fáze. Vytvoření této fáze znesnadňuje další přechod ke stabilní PbCl2 struktuře. Tyto výsledky počítačového modelování jsou ve shodě s experimentálně pozorovanými rozdíly v chování KCl-Pb a NaCl-Pb.
|
|
|
Zhodnocení ekosystémových a zdravotních rizik persistentních environmentálních polutantů HM‚ POPs ve vztahu k závazkům ČR v rámci koncepce CLRTAP a navazujících protokolů včetně cílů definovaných pracovní skupinou pro efekty (WG-UN ECE)
Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Český ekologický ústav, Praha ; TOCOEN, s.r.o., Brno ; Ekotoxa Opava, s.r.o., Opava ; Fottová, Daniela ; Kulveit, Jaroslav ; Ansorgová, Alena ; Kosubová, Petra ; Dušek, Ladislav ; Skořepová, Irena ; Pačes, Tomáš ; Fara, Milan ; Sáňka, Milan ; Rieder, Marek ; Kohoutek, Jiří ; Komprda, Jiří ; Holoubková, Irena ; Čupr, Pavel ; Holoubek, Ivan ; Zapletal, Miloš
Závěrečná zpráva za rok 2001 je členěna do 13 hlavních kapitol. Literární rešerše přístupů k hodnocení ekosystémových rizik plynoucích z přítomnosti HMs a POPs v prostředí. Literární rešerše a příprava podkladů pro odhady zdravotních rizik. Literární rešerše modelů distribuce POPs v prostředí. Inventarizace a sumarizace datových zdrojů o koncentracích POPs pro jednotlivé složky ekosystému. Stanovení cílových kritických limitů pro vybrané složky ekosystému a lidskou populaci. Emisní datové zdroje a jejich využití pro hodnocení ekologických a zdravotních rizik. Specifikace datových zdrojů jako vstupů do matematických modelů výpočtu kritických zátěží. Výpočet kritických zátěží těžkých kovů - statický přístup - příklad modelového povodí. Kritické zátěže těžkých kovů - semidynamický model. Využití údajů Národního onkologického registru a údajů UOC MU pro posouzení vztahů mezi výskytem zhoubných nádorů a kontaminací prostředí HMs a POPs. Odběry vzorků na modelových lokalitách pro zajištění základních dat pro modelování, jejich analýzy, vyhodnocování základních dat z experimentálních stanovišť na modelových lokalitách. Doplňkové sledování dosud málo sledovaných polutantů v hlavních složkách ekosystému: stanovení toxafenu, event. chlordanu. Atmosférická depozice těžkých kovů.
|
host ::
RSS.