|
| |
|
|
Partnerský život osob s kombinovaným postižením
Ramseidlová, Dana ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá tématem partnerských vztahů osob s kombinovaným postižením. Dané problematice akademická literatura nevěnuje dostatečnou pozornost. Poznatky z této oblasti jsou však zásadní pro řádnou integraci jedinců do společnosti a zajištění jejich možností pro rozvíjení sociálních vztahů srovnatelných s těmi, které vidíme v rámci většinové intaktní společnosti. Cílem práce je proto identifikace charakteristických znaků partnerského soužití osob s kombinovaným postižením. Za tímto účelem bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření formou strukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 13 respondentů, 11 osob s kombinovaným postižením a 2 vedoucí pracovníci Jedličkova ústavu. Práce poskytuje podrobný vhled do problematiky vzniku a fungování partnerských vztahů a prostřednictvím metody otevřeného kódování identifikuje determinanty, které tyto vztahy ovlivňují. Hlavním zjištěním analýzy je negativní konotace identifikovaných determinantů, které tak představují spíše bariéry zabraňující vzniku vztahů. Tento poznatek představuje, nejen pro pracovníky zařízení sociálních služeb, ale i pro jedince se zdravotním postižením, výzvu spočívající v nacházení způsobů, jak dané překážky překonat. KLÍČOVÁ SLOVA partnerské vztahy, kombinované postižení, determinanty, ústav, pracovník...
|
|
|
Rozvoj mobility dítěte s hluchoslepotou
Roubíková, Denisa ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Bertlová, Barbora (oponent)
Cílem této bakalářské práce je průzkum různých možností rozvoje mobility u dítěte s duálním senzorickým postižením. Práce je vedena metodou analýzy odborné literatury a jiných dostupných zdrojů, které se mohou vztahovat ke sledovanému tématu. Úvodní část práce se zaměřuje na teoretická východiska, které napomáhají při uvedení do problematiky a vymezení pojmu hluchoslepota. Dále se práce zabývá etiologií, možnými příčinami a onemocněními, které mohou způsobovat dané postižení. V dalších kapitolách práce nabídne mimo jiné různé komunikační formy, metody a problémy, dále také možnosti výchovy a rozvoje dítěte s hluchoslepotou. Vzhledem k nedostatku česky psané literatury, výzkumnou část práce tvoří analýza odborné literatury a jiných dostupných zdrojů, která zkoumá českou a zahraniční literaturu, která souvisí s rozvojem mobility u dítěte s hluchoslepotou. Jedním z hlavních úkolů zvolené metody - tj. literární rešerše, je vytvořit komplexní a ucelený přehled současné literatury, ve které můžeme nalézt zkoumané téma a na základě důkladné analýzy následně nabídnout soubor vybraných a účinných metod, které přímo či nepřímo podporují rozvoj mobility a dalších aktivit, které s ní souvisí. Součástí práce jsou také obrázky, které slouží k lepší představě a rozšíření závěrečného souboru vybraných metod a také...
|
|
| |
|
|
Rodina dítěte s těžkým kombinovaným postižením
Káchová, Viola ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tato bakalářská práce se soustředí na problematiku rodiny s dítětem s těžkým kombinovaným postižením. První tři části vysvětlují pojmy kombinované postižení, mozková obrna a rodinu dítěte s těžkým kombinovaným postižením. Vlastní výzkumné šetření sleduje vybranou rodinu s dítětem s těžkým kombinovaným postižením. Cílem této práce je zjistit, jak vybrané sociální skupiny působí na zvolenou rodinu a zodpovědět stanovené otázky: Co vše péče o dítě upoutané na lůžku obnáší a jaký to má dopad na rodinu dítěte? Změnil se sociální okruh kolem rodiny poté, co do ní vstoupilo dítě s postižením? Jakým způsobem to ovlivňuje sourozence a kterých sociálních oblastí života se to dotýká? Výzkumné šetření má kvalitativní charakter a je plněno formou rozhovoru a pozorování. Rozhovor byl kódován podle předem stanovených oblastí, které vychází z nastudovaných zdrojů. Výsledky této práce přispívají k hlubšímu přiblížení problematiky rodin dětí s těžkým kombinovaným postižením. KLÍČOVÁ SLOVA Kombinované postižení, přátelé, rodina dítěte s postižením, sociální sítě, specialisté, společenství
|
|
|
Jak mohou být ovlivněny sourozenecké konstelace zdravotním znevýhodněním
Plachá, Lenka ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce na téma "Jak mohou být ovlivněny sourozenecké konstelace zdravotním znevýhodněním" se zabývá mapováním vlivu soužití se sourozencem s postižením a působením rodinného prostředí a vztahů na intaktní sourozence v oblasti volby povolání a postojů k plánování vlastního rodičovství. Dále také zkoumá možný vliv pohlaví intaktního sourozence na výše uvedené oblasti. Cílem výzkumného šetření bylo tedy zjistit, zda intaktní sourozenci v dospělosti inklinují k zaměstnání v pomáhajících profesích, konkrétně zda je soužití se sourozencem se znevýhodněním navedlo k volbě povolání s osobami se zdravotním postižením a také, zda ovlivnilo jejich postoj k vlastnímu rodičovství. Pro šetření bylo využito kvalitativního výzkumu, konkrétně prvků designu zakotvené teorie. Ke získání dat bylo užito hloubkového rozhovoru polostrukturovaného typu s pěti respondenty, dospělými sourozenci osob s různým typem zdravotního znevýhodnění (poruchy autistického spektra, Downův syndrom, mozková obrna). Rozhovory byly analyzovány formou otevřeného kódování. Odpovědi na výzkumné otázky jsou doloženy doslovnou citací odpovědí respondentů v jednotlivých kategoriích. Vzhledem k tomu, že v šetření bylo užito pouze prvků zakotvené teorie a pouze otevřeného kódování, vzešla z výzkumu následující širší teorie. Inklinaci...
|
|
|
Využití zážitkové pedagogiky ke zprostředkování zkušeností zrakového postižení intaktním dětem
Balíková, Marie ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností využití zážitkové pedagogiky ke zprostředkování zrakového postižení intaktním dětem na 1. stupni běžné ZŠ. Práce teoreticky popisuje problematiku zrakového postižení, jeho klasifikaci, funkční dopady a systém vzdělávání osob se zrakovým postižením v České republice. Dále se práce věnuje podrobné definici termínu zážitková pedagogika, vymezuje pojem inkluzivní vzdělávání a hledá odpověď na otázku, proč seznamovat intaktní žáky s problematikou (zrakového) postižení. Výzkum této práce se zaměřil na sledování proměny vnímání zrakového postižení intaktními žáky prvního stupně běžné ZŠ po programu zážitkové pedagogiky zaměřeném na problematiku zrakového postižení. K dosažení výzkumného cíle byla při sběru dat využita metoda kvalitativního rozhovoru a při následné analýze metoda otevřeného kódování. Výzkum sledoval několik dílčích oblastí vnímání zrakového postižení (oblast emocí, oblast vědomostí a oblast hypotetického příchodu spolužáka se zrakovým postižením). Na základě zodpovězení dílčích výzkumných otázek v těchto oblastech byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka. Výsledky výzkumu ukazují proměnu vnímání zrakového postižení intaktními dětmi na prvním stupni běžné ZŠ, zejména v oblasti emoční a oblasti vnímání potřeb hypotetického spolužáka se zrakovým postižením....
|
|
|
Přechod člověka s mentálním postižením ze školy do dospělého života prizmatem pedagogických pracovníků
Wiesnerová, Kateřina ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem přechodu osob s mentálním postižením ze školy do dospělého života. Cílem je porozumět tomuto procesu a faktorům, které ho ovlivňují, dále zjistit, jak respondenti vnímají úspěšný přechod a co k němu vede. V práci jsou popsána teoretická východiska týkající se přechodu osob mentálním postižením do dospělosti. Uvedena je definice procesu přechodu, jeho plánování a oblasti. Popsána je dostupná podpora v České republice, problematika sebeurčení a role rodiny během přechodového období. V další části je definována dospělost, její období a specifika u osob s mentálním postižením. Výzkumné šetření bylo provedeno v rámci projektu PEDAL. Byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu a metoda diskuse ohniskových skupin. Respondenty šetření bylo pět pedagogických pracovníků škol dle § 16 odst. 9, školského zákona, vzdělávající žáky a studenty s mentálním postižením v posledních dvou až třech letech školní docházky. Prostřednictvím tematické analýzy byla definována čtyři témata a několik subtémat, která reagovala na výzkumné otázky. Bylo zjištěno, že plánování přechodu během školní docházky má mnoho podob a podílí se na něm mnoho subjektů. Velký vliv má okolí jedince, především pak jeho rodina. Mladý dospělý s mentálním postižením čelí během tohoto období mnoha překážkám -...
|
|
| |
|
|
Možnosti biblioterapie v rozvoji komunikačních dovedností dětí mladšího školního věku se symptomatickou poruchou řeči
Barvová, Lucie ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce Možnosti biblioterapie v rozvoji komunikačních dovedností dětí mladšího školního věku se symptomatickou poruchou řeči se zabývá otázkou, zda lze využít biblioterapii v edukačním procesu jako jednu z metod sloužící k rozvoji komunikačních dovedností. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku mladšího školního věku a jazykový vývoj v tomto období, aby mohla být lépe pochopena problematika symptomatických poruch řeči. Jsou zde popsány možné odchylky v řečovém vývoji, který vede právě k tomuto narušení komunikační schopnosti. Práce popisuje stručnou charakteristiku symptomatické poruchy řeči u dětí s mentálním postižením, s mozkovou obrnou, se sluchovým postižením a u dětí s ADHD. V neposlední řadě jsou zde uvedena konkrétní doporučení vhodná při komunikaci s žáky s narušenou komunikační schopností. Dále jsou v teoretické části shrnuty poznatky z oblasti biblioterapie a jejich možné využití u dětí mladšího školního věku. Praktická část má za cíl navrhnout odpovídající biblioterapeutický program, který může být aplikován v hodinách českého jazyka a bude rozvíjet komunikační dovedností dětí v oblasti aktivní a pasivní slovní zásoby, porozumění a schopnosti vyjadřování. Prostřednictvím akčního výzkumu je pak ověřována jeho...
|
host ::
RSS.