|
|
Sledování stability výrobního procesu piva
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou 3 šarží piva z Akciového pivovaru Dalešice a.s.. Analyzovaným vzorkem byla Dalešická jedenáctka – světlý ležák 11%, který byl odebrán přímo z ležáckých tanků v pivovaře. V jednotlivých várkách piva byl sledován celkový obsah bílkovin, celkový obsah sacharidů, obsah maltosy, celkový obsah polyfenolů a obsah ethanolu. Pro stanovení celkového obsahu bílkovin byla využita Hartree-lowryho metoda. Celkové sacharidy byly měřeny spektrofotometricky za použití anthronového činidla. Obsah maltosy byl měřen pomocí HPLC s ELSD detektorem. Celkový obsah fenolických látek byl měřen spektrofotometricky pomocí metody s Folin-Ciocaltauovým činidlem. Obsah ethanolu byl analyzován na HPLC pomocí refraktometrického detektoru. Cílem práce bylo porovnat, do jaké míry je proces výroby piva stabilní a jaké parametry se případně ve finálním výrobku mohou měnit.
|
|
|
Analytické metody pro ověření autenticity vína
Flegr, Šimon ; Štursa, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou autenticity vína s důrazem na geografickou autenticitu původu. Teoretická část shrnuje obsah hlavních složek vína v průběhu jeho výroby, známými způsoby falšování parametrů vína, dále je rozebrána problematika kontroly vína, metodika kontroly autenticity vína státním kontrolním orgánem (SZPI) a jiné dokumentované metody, vedoucí k odhalení falzifikátů. Práce popisuje vinařskou oblast Morava a sousední zahraniční oblasti z hlediska zeměpisného zařazení a správního členění. Experimentální část je zaměřena na analýzu prvkového složení vybraných stopových prvků a fenolických látek. Prvková analýza byla provedena pomocí hmotnostní spektrometrie a optické emisní spektrometrie, fenolické látky byly stanovovány pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie se spektrofotometrickou detekcí. Výsledky byly podrobeny diskriminační analýze s cílem oddělení skupin dle geografického původu, k čemuž bylo využito dat z předešlých výzkumů v této oblasti.
|
|
|
Vývoj a optimalizace postupů pro extrakci vybraných složek z Třezalky tečkované
Chytil, Dalibor ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci fenolických sloučenin z třezalky tečkované (Hypericum perforatum). Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována jak teorii přípravy vzorku pro extrakci fenolických sloučenin, tak i vhodným metodám pro extrakci a charakterizaci fenolických sloučenin u extraktů z třezalky tečkované. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. Při optimalizaci byl kladen důraz vliv rozpouštědla (voda okyselená na pH 4, pH 5, pH 6), vliv extrakční techniky (ultrazvuková extrakce, subkritická vodní extrakce, macerace) a dobu extrakce (10, 20, 30 min). Extrakty byly podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství fenolických sloučenin, celkové množství flavonoidů, antioxidační aktivita) v nati třezalky tečkované sbírané v červnu roku 2016 s využitím UV-VIS spektroskopie. Použité extrakční techniky se od sebe významně lišily.
|
|
|
Charakterizace různých druhů otrub z hlediska obsahu kyseliny ferulové
Nábělek, Jakub ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá alkalickou extrakcí kyseliny ferulové z vybraných druhů obilných otrub a jejich následným zhodnocením potenciálu využití tohoto odpadního materiálu. Další zkoumanou problematikou bylo nutriční zastoupení vyluhovatelných prvků získaných z otrub a vzniklého odpadu po hydrolýze pro zjištění jeho možného využití jako minerální hnojivo. V teoretické části se tato práce zabývá pěstovanými obilovinami, složením a rozdíly obilného zrna v závislosti na druhu pěstované obiloviny a podmínek při jejich pěstování. Jsou popsány fenolické kyseliny. Dále jsou popisovány způsoby hydrolýzy tohoto materiálu s popisem jejich výhod a nedostatků. V experimentální části je popsán postup alkalické hydrolýzy vzorků a extrakce minerálních prvků. Stanovení obsahu kyseliny ferulové proběhlo za použití metody HPLC s UV/VIS detektorem při vlnové délce 330 nm za použití mobilní fáze směsi methanolu a 0,5% roztoku kyseliny mravenčí. V prvkovém extraktu byl metodou ICP-OES, s detektorem fotonásobičem, stanoven obsah nutričně významných prvků (Cu, Fe, Zn, Mn, P, Ca, K, Mg). Bylo zjištěno, mezi obsahem kyseliny ferulové v jednotlivých druzích otrub existují statisticky významné rozdíly. Největší výtěžek byl získán ve vzorku pšenice špalda. Obsah mikro a makro prvků a vykazovaly významné statistické rozdíly mezi jednotlivými druhy otrub a jejich hydrolyzovanými zbytky. Nejvyšší výtěžnost prvků byla docílena u vzorku rýžových otrub, u hydrolyzátů obsahoval nejvyšší zastoupení vzorek špalda. Nejnižší výtěžnost byla získána u vzorku z ovsa a to v otrubách i hydrolyzátu.
|
|
|
Porovnání extrakčních metod pro prvkovou analýzu zemědělských půd
Štursa, Václav ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací postupu přípravy vzorku půd z vinic pro prvkovou analýzu metodou ICP-MS. První část práce pojednává o prvkové analýze a jejím využití v agrotechnice a ve vinařství, popisem toxických a nutričních vlastností jednotlivých prvků a legislativou definující příslušné koncentrační limity prvků v zemědělských půdách. Následně jsou popsány běžně užívané metody prvkové analýzy jako jsou AES, AAS, rentgenová fluorescenční spektrometrie a ICP-MS. V další části bakalářské práce jsou popsány metody odběru vzorků a jsou diskutovány rozkladné a extrakční postupy pro úpravu vzorků. Experimentální část práce se zabývá porovnáním vybraných extrakčních metod (extrakce 2M HNO3 za studena, extrakce 2M HNO3 za horka, extrakce Lučavkou královskou a mikrovlnný rozklad směsí HNO3 a H2O2). Tyto metody byly aplikovány na certifikované materiály půd. Pro analýzu extraktů byla použita technika ICP-MS. Nejlepší výsledky vykazovala metoda extrakce 2M HNO3 za horka. Tato extrakce byla následně aplikována na reálné vzorky půdy z vinice.
|
|
|
Flexibilní žací lišta BISO a její uvedení na trh
Štursa, Václav
Diplomová práce na téma „Flexibilní žací lišta BISO a její uvedení na trh“ se zabývá prostředím segmentu flexibilních žacích lišt se zaměřením na žací lištu BISO 3D VarioFlex AIR i a její uvedení na světové trhy. Práce je rozdělena na čtyři hlavní tematické části. První část pojednává o historii žacích adaptérů a aktuálně využívaných řešení s detailněj-ším zaměřením na obilné žací lišty. Druhá část je věnována obilním žacím lištám s přihlédnutím k reáliím českého trhu. Rozebrán je především aktuální výrobní program předních výrobců obil-ních žacích lišt. Třetí tematická část je zaměřena na technickou a obchodní stránku žací lišty BISO s důrazem na vliv jednotlivých segmentů pro uvedení na světové trhy. Čtvrtá praktická část přináší analýzu trhu s důrazem na hlavní konkurenční produkty. V rámci čtvrté části jsou prezentovány také jednotlivé praktické zkoušky a poznatky z těchto zkoušek. Na základě získa-ných informací je vypracována také SWOT analýza a určeny jednotlivá doporučení pro uvedení žací lišty na světové trhy.
|
|
|
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
|
|
|
Studium vlivu studeného chmelení na stabilitu pivní pěny
Benda, David ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem studeného chmelení na stabilitu pivní pěny. Byl sledován vliv studeného chmelení na základní charakteristiky piva, obsah hořkých chmelových kyselin, proteinů, fenolických látek, vybraných mikro- a makroprvků, organických kyselin a stabilitu pivní pěny. V teoretické části jsou charakterizovány suroviny pro výrobu piva, látky ovlivňující stabilitu pivní pěny a postup přípravy piva. Dále je popsána pěna z fyzikálního hlediska, je popsán její vznik, odvodňování a jevy, které vedou k jejímu zániku. Blíže jsou popsány i použité analytické metody. Experimentální část popisuje postup přípravy modelového piva a realizaci studeného chmelení českou odrůdou Kazbek. Studené chmelení bylo provedeno v časech 3, 5 a 10 dní s navážkami 3 g/l a 6 g/l. Připravené pivo bylo následně analyzováno z hlediska základních pivních charakteristik, stability pivní pěny, hořkých chmelových kyselin, fenolických látek, proteinů, vybraných mikro- a makroprvků a organických kyselin. Z naměřených dat byly zjištěny korelace mezi sledovanými parametry piva a stabilitou pivní pěny. Bylo zjištěno, že studené chmelení v pivu zvyšuje obsah fenolických a hořkých látek, jeho vliv na stabilitu pivní pěny je ale negativní.
|
|
|
Bioflavouring piv pomocí studeného chmelení za použití českých chmelů
Gajdušek, Martin ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem studeného chmelení na vybrané analytické a senzorické vlastnosti piva. Byl pozorován vliv studeného chmelení při použití českých odrůd chmele Kazbek a Uran, které byly do mladiny přidávány ve fázi hlavního kvašení v dávkách 3 a 6 gdm-3. Doba kontaktu chmele s mladinou byla 3, 6 a 9 dní. Součástí jsou také principy metod použitých při analýze v experimentální části. Experimentální část popisuje technologii přípravy referenčního piva, u kterého bylo následně prováděno chmelení za studena. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Z hlediska základních parametrů piva byl pozorován vliv studeného chmelení, především jeho délky, na obsah ethanolu. S delší dobou studeného chmelení došlo ke zvýšení koncentrace ethanolu v pivu. S vyšší koncentrací lihu souvisel i pokles zdánlivého extraktu. Z hlediska barvy a pH piva nebyl vliv dry hoppingu prokázán. Prvková analýza provedená metodou optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem odhalila nárůst koncentrace vápníku, hořčíku a železa vlivem studeného chmelení. U manganu a barya nebyl pozorován statisticky významný rozdíl oproti referenci. Z hlediska hořkosti byl u studeně chmelených piv identifikován významný nárůst v porovnání s referencí, přičemž byla hodnota závislá na použité dávce chmele. Vliv odrůdy chmele prokázán nebyl. Koncentrace organických kyselin stanovených metodou iontově-výměnné chromatografie s vodivostním detektorem byly ovlivněny studeným chmelením pouze v případě kyseliny mléčné a kyseliny octové. U kyseliny mléčné byl pozorován nárůst koncentrace oproti referenci, související také se stupněm prokvašení. Zatímco v obsahu kyseliny octové vykazovaly chmelené vzorky nižší koncentraci než vzorek referenční. Plynovou chromatografií s hmotnostním detektorem byly stanoveny koncentrace myrcenu, humulenu a geraniolu. Jedná se o těkavé komponenty chmelových silic. Studeně chmelené vzorky zaznamenaly signifikantně vyšší koncentrace všech aromatických látek oproti referenci. Z hlediska doby chmelení vykazovaly nejvyšší koncentrace vzorky chmelené po dobu tří dní. Z výsledků senzorické analýzy vyplývá, že celkově nejlépe hodnoceným vzorkem, je vzorek chmelený odrůdou Kazbek s dávkou 3 gdm-3 po dobu tří dní. Piva chmelená nejkratší dobu zároveň vykazovala nejnižší intenzitu hořkosti, což bylo vnímáno pozitivně.
|
|
|
Studium autenticity koření a kořenících přípravků
Štursa, Václav ; Golian, Jozef (oponent) ; Urík, Martin (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato dizertační práce se zabývá problematikou ověřování geografické autenticity různých druhů koření a kořenících přípravků. Jako vzorky byly zvoleny česnek (Allium sativum), mletá paprika (Capsicum anuum) a sušená mrkev (Daucus carota). Teoretická část dizertace se zabývá hlavními kvalitativními parametry zkoumaných surovin a technologií výroby, následně způsoby falšování potravin, a statistickými metodami používanými v chemometrii. Cílem této disertační práce bylo ověření hypotézy, zda je možné pomocí cílených technik, které se běžně používají při kontrole kvality koření a kořenících přípravků, a pomocí statistického zpracování naměřených dat odlišit od sebe vzorky koření a kořenících přípravků z různých geografických oblastí. Zkoumáno bylo také využití necílené analýzy. Pro účely cílené analýzy byly použity vzorky česneku a mleté papriky. Zkoumanými parametry byly sušina a vlhkost vzorku, obsah popela, celkový obsah fenolických látek dle Folin-Ciocaulteua, obsah sacharidů, koncentrace alliinu, celkový obsah dusíku, barvivost ASTA, pH vodného extraktu, celkový obsah tuku, a koncentrace vybraných prvků (Ca, Cu, Fe, K, Mn, Mg, Na, P, Zn). Použitými instrumentálními technikami byly molekulová absorpční spektrometrie, optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem a vysokoúčinná kapalinová chromatografie. Získaná data byla statisticky zpracována pomocí analýzy rozptylu (ANOVA) a analýzou hlavních komponent (PCA). Pomocí statistické analýzy byly nalezeny signifikantní rozdíly mezi vzorky, které pocházely ze vzdálenějších oblastí. Vzorky pocházející z bližších oblastí se však rozlišit nepodařilo. Zkoumanou hypotézu se tak nepodařilo jednoznačně potvrdit, ani vyvrátit. Pomocí necílené analýzy byl stanoven metabolický fingerprint u vzorků mrkve. Metabolická analýza byla provedena pomocí tandemové techniky LC-TOF-MS. Data byla upravena metodou rekurzivní extrakce píků (BRE) a následně byla tato data zpracována pomocí PCA. Vzorky byly rozděleny do klastrů podle svého původu. Cílené i necílené techniky mají velký potenciál v rámci ověřování geografické autenticity různých druhů koření. Hlavní podmínkou však je důsledné a dostatečné vzorkování, zaručené informace o původu vzorku a získání dostatečného množství vstupních dat do statistické analýzy.
|
host ::
RSS.