|
|
Sociální proměny města Svoboda nad Úpou na pozadí sčítání lidu 1910 a 1921
Týfová, Markéta ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Sociální proměny města Svoboda nad Úpou na pozadí sčítání lidu 1910 a 1921" se zabývá analýzou a komparací sčítání lidu z let 1910 a 1921 pro město Svoboda nad Úpou, které se nachází v Krkonoších. Náplní a cílem práce je popsat jednotlivá sčítání a porovnat jejich změny, a to zejména z pohledu toho, jak vypadalo sčítání za dob Rakouska-Uherska, konkrétně poslední sčítání v rámci monarchie a jak v počátcích samostatné Československé republiky. Práce pak dále sčítání z obou let analyzuje a interpretuje jejich výsledky. Následně sčítání komparuje a sleduje, jak se město v období mezi sčítáními proměnilo a jak se to na výsledcích sčítání projevilo. Pozornost je zejména věnována počtu, pohlaví a věku obyvatel, dále pak národnostní struktuře, náboženskému vyznání či ekonomickým aktivitám a povolání obyvatel města. Práce se taktéž zaměřuje i na možný vliv první světové války. Dále pak také, jak na město dolehl vznik Československé republiky a jak se vyvíjela národnostní situace. V práci jsou využity metody historické práce, a to metody přímá, statistická a komparace. Klíčová slova: Svoboda nad Úpou, sčítání lidu, město, obyvatelstvo
|
|
|
Vliv prostoru na kulturní participaci Pražanů
Lochschmidtová, Kateřina ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vliv prostoru na kulturní participaci Pražanů" se zabývá vztahem kulturní participace a socioprostorového kontextu města a jeho proměnami v čase na příkladu hlavního města Prahy v období 80. let 20. století a v prvním desetiletí 21. století. Práce uvádí několik základních způsobů, jak se může prostor ovlivňovat kulturní participaci. Jde o kulturní infrastrukturu, politiky a strategie veřejné správy, přítomnost kreativních tvůrců kultury a existenci publika se zájmem o kulturu. Dále popisuje podmínky pro kulturní participaci v Praze v 80. letech 20. století a po roce 1989. Existenci vztahu mezi kulturní participací a prostorem ověřuje na úrovni deseti obvodů hlavního města Prahy pomocí sekundární analýzy dat kvantitativních dvou sociologických výzkumů "Třídní a sociální struktura obyvatelstva ČSSR" z roku 1984 a "Media Projekt" z roku 2007 s využití ordinálního logistického regresního modelu.
|
|
|
Světový trh elektromobilů
Waisová, Veronika ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Cílem této práce je analýza trhu elektromobilů, především jsou zkoumáni hlavní aktéři a nejprodávanější značky. Práce rovněž zahrnuje aspekty, které mají na daný trh podstatný vliv. V neposlední řadě práce zkoumá trendy a perspektivy vývoje sledovaného trhu.
|
|
|
Analýza podnikatelského prostředí Nigérie a obchodní spolupráce s ČR
Moravcová, Ilona ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou podnikatelského prostředí Nigérie se zaměřením na politické, ekonomické, sociální, technologické a legislativní faktory. Tyto faktory mají velký vliv na podnikatelské subjekty, a proto hrají důležitou roli při rozhodování podnikatelů, zda vstoupit na tento trh či nikoliv. Nejdříve je vymezen teoretický rámec pro pochopení dané problematiky. Následující část se věnuje samotné analýze podnikatelského prostředí s ohledem na možná rizika a hrozby. V závěru práce byla analyzována i vzájemná obchodní spolupráce České republiky a Nigérie a současný stav vztahů.
|
|
|
Analýza podnikatelského prostředí Venezuely
Smolková, Petra ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením podnikatelského prostředí Venezuely na základě PEST a SWOT analýzy. V první kapitole jsou vysvětleny základní pojmy jako podnikatelské prostředí, metody jeho hodnocení a podstata použitých analýz. V druhé kapitole dochází k samotného zhodnocení venezuelského podnikateslkého prostředí na základě výše zmíněných analýz. V poslední kapitole jsou shrnuty rizika a bariéry, které se nachází při vstupu na venezuelský trh a dále možnosti prohloubení stávající spolupráce a perspektivy navázaní nové.
|
|
|
Postavení Číny na mezinárodním trhu rýže
Šmejkalová, Kateřina ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza mezinárodního trhu rýže a postavení Číny na tomto trhu. V první části je popsána obecná charakteristika rýže, její využití a ekonomický význam. Druhá kapitola se zaměřuje na zhodnocení současných trendů na světovém trhu rýže z hlediska největších světových producentů, konzumentů, exportérů a importérů rýže. Rovněž je zde rozebrán vývoj ceny rýže na světovém trhu, faktory ovlivňující tento vývoj, a nakonec jsou zmíněny formy obchodování s rýží. Třetí část práce se zaobírá charakteristikou čínského trhu s rýží a hodnotí vývoj produkce a spotřeby rýže v Číně za uplynulá desetiletí. Přibližuje příčiny změn ve spotřebě rýže mezi čínskými obyvateli, shrnuje rizika ovlivňující produkci čínské rýže a na základě shromážděných dat se pokouší o predikci budoucího vývoje. Stejně tak je analyzován export a import rýže do Číny. Poslední kapitola charakterizuje míru konkurenceschopnosti čínské rýže na světovém trhu.
|
|
| |
|
|
Osudy pankráckých vězňů v poválečném období - Věznice Pankrác květen 1945 - 1946
Profant, Vladimír ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Nosným tématem diplomové práce je osud lidí v zn ných ve v znici Pankrác v pr b hu zhruba jednoho roku po skončení druhé sv tové války. Podkladem práce jsou shromážd ná sv dectví, informace o okolnostech tehdejších událostí ze současné, ale i dostupné dobové literatury a periodik, jejich analýza a komparace za dopln ní dalších souvisejících údaj z archiv či jiných pramen . Po úvodu a metodologické části následuje historický exkurs p ipomínající události konce druhé sv tové války v evropském kontextu, historii pankrácké v znice od doby jejího vzniku v roce 1889, ale i česko-n mecký st et v p edmnichovském období a v období protektorátu, až do okamžiku p evzetí kontroly nad v znicí českou správou v kv tnu roku 1945. V části v nované p edm tnému poválečnému období jsou rozpracována jednotlivá témata, p ibližující podmínky, které v té dob v pankrácké v znici panovaly. Kapitoly v nující se charakteristice v z a p edstavení získaných sv dectví uvozují další části popisující okolnosti zadržení osob, jejich p íchod na Pankrác, pom ry a vztahy na celách, stravu a hygienu, práce mimo v znici, chování dozorc včetn výslech , pom ry panující ve v ze ské nemocnici, úmrtí pankráckých v z , popravy odehrávající se v pankrácké v znici a zp soby, jakými v zni pankráckou v znici opoušt li. Samostatné kapitoly jsou...
|
|
|
Československé odborové rekreace ROH v letech 1945 až 1989
Kafková, Věra ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou odborových rekreací pořádaných Revolučním odborovým hnutím v Československu mezi lety 1945 - 1989. Teoretickými východisky práce jsou koncept volného času, ROH a odborových rekreací, a to včetně všech jejich typů (výběrové domácí a zahraniční rekreace, závodní rekreace, pionýrské tábory ROH). Práce získává své poznatky jednak z archivních pramenů a rozhovorů s pamětníky, jednak na základě studia sekundární literatury. Práce popisuje odlišnosti mezi jednotlivými typy rekreací a představuje jejich proměny v čase. Zároveň celou problematiku odborových rekreací vztahuje ke konceptu volného času, jakožto předpokladu pro vznik odborových rekreací. Detailně se také věnuje roli ROH v samotném organizování rekreací. Cílem práce je zpracovat základní trendy, směry a změny odborových rekreací a jejich typologii.
|
|
|
Hora Žalý na harrachovském panství v Krkonoších jako místa paměti. Turismus: nový způsob šlechtické reprezentace v Čechách 19. století
Korbel, Tomáš ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Záměrem této práce je sledovat proměnu výrazného přírodního místa - krkonošské hory Heidelberg/Žalý v 19. století, kdy se z topografického bodu v krajině bez národní či posvátné minulosti postupně stává symbolické místo paměti, a na základě rozboru dostupných pramenů určit, které společenské "subjekty" se na tvorbě tohoto symbolického "konstruktu" podílely. Vyvrcholením této symbolické proměny hory v místo paměti se stala výstavba rozhledny na vrcholu českými turisty v devadesátých letech, kteří se v rámci nacionalistického "soupeření" mezi českými a německými turistickými organizacemi o "ovládnutí kopce" nezdráhali využít toponomastickou argumentaci výkladu původu českého názvu hory, která se však nezakládala na reálných faktech, ale pouze na určitých představách lokální "kultury vzpomínání". Tyto představy přežívaly a byly udržovány po staletí ve vzpomínkách jako mýtus v symbolické rovině kolektivní paměti místního etnického (českého) obyvatelstva a během 19. století se rozšířily nejprve zásluhou určité vrstvy státních úředníků- topografů a posléze především díky rozmachu turistických spolků. Ke zformování Heidelbergu/Žalého jakožto místa paměti přispěl také majitel panství - zemský a lokální patriot - hrabě Harrach, který tyto snahy podpořil finančně (sponzorováním výstavby rozhledny) i...
|
host ::
RSS.