|
|
Posuzování připravenosti na vstup do školy
Orlíková, Vendula ; Trpišovská, Dobromila (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
ORLIKOVA, V. Posuzování připravenosti na vstup do školy. Praha 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra psychologie. První kapitola vytyčuje pojem školní zralosti a připravenosti. Druhá kapitola vymezuje všeobecná kritéria zralosti dítěte na školu. Zabývá se fyzickou, ale především psychickou připraveností žáka na školu. Třetí kapitola popisuje různé způsoby diagnostikování školní zralosti a připravenosti rozličnými metodami či testy. Empirická část práce se věnuje povědomí o kritériích školní zralosti na vybraných školách a způsobu jejich uplatnění při posuzování připravenosti na vstup do školy při zápise do školy. Obsahuje také charakteristiku vybraných škol, metodu zkoumání a výsledky provedeného výzkumu. V poslední části práce se nachází diskuse a závěr. KLÍČOVÁ SLOVA Kritéria zralosti, zápis, hodnocení, zápis do školy
|
|
|
Percepce a zvládání dopadů specifických poruch učení na každodenní život dětí s touto diagnózou
Vilímová, Zuzana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
NÁZEV: Percepce a zvládání dopadů specifických poruch učení na každodenní život dětí s touto diagnózou ABSTRAKT Text se zaměřuje na rozpoznání dopadů specifických poruch učení na každodenní život, jak je vnímají samy děti s touto diagnózou, a strategií, které tyto děti užívají pro vyrovnání se s nimi. Teoretická část práce shrnuje potřebné poznatky o vývojovém stádiu mladší školní věk, fungování dítěte v rodině a krátce o zátěži a jejím zvládání. Dále jsou prezentovány výsledky loňského výzkumu s matkami dětí s SPU. Empirická část je založena na semistrukturovaných rozhovorech se šesti dětmi s SPU navštěvujícími čtvrtou nebo pátou třídu běžných základních škol. Na základě jejich kvalitativní analýzy se práce pokouší objasnit, jak děti vnímají a prožívají dopady SPU a jak se s nimi vyrovnávají. KLÍČOVÁ SLOVA specifické poruchy učení (SPU), dítě, rodina, škola, neúspěchy, strategie zvládání (coping)
|
|
|
Přesnost a rychlost ve vnímání množství u jedinců s dyskalkulií
Pražáková, Kateřina ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou dyskalkulie, která patří do skupiny specifických poruch učení. Teoretická část práce představuje současný stav poznání o vývoji matematických schopností a jejich narušení v kontextu problematiky dyskalkulie. Empirická část práce popisuje výzkum, který porovnával výkony jedinců s dyskalkulií a jedinců z kontrolní skupiny v řadě úloh zaměřených na počty a vnímání množství. Hlavním cílem bylo popsat obraz možných zakládajících příčin daných obtíží. Ve skupině respondentů s dyskalkulií byl vypozorován deficit v symbolickém i nesymbolickém vnímání množství. Došli jsme k závěru, že dyskalkulie souvisí se specifickými obtížemi ve vnímání množství postihujícími schopnost nabývat aritmetických schopností. KLÍČOVÁ SLOVA Dyskalkulie, vnímání množství, aritmetické dovednosti, matematické schopnosti, specifické poruchy učení
|
|
|
Dítě s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole
Tuhá, Michala ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá dětmi s narušenou komunikační schopností, které jsou vzdělávány v běžné mateřské škole. K realizaci výzkumného šetření byl vybrán výzkumný vzorek v podobě pěti dětí s narušenou komunikační schopností, konkrétně s poruchou vývojová dysfázie. Teoretická část se věnuje klasifikaci narušené komunikační schopnosti a vymezením vývojové dysfázie. Obsáhleji se zabývá integrací a vzděláváním dětí s NKS v běžných mateřských školách, kvalitou předškolního pedagoga a jeho rolí při rozvíjení dítěte s NKS, konkrétně zaměřené na rozvoj dítěte s vývojovou dysfázií.Také sleduje spolupráci mateřské školy a rodičů s odborníky v podobě klinického logopeda, pracovníků SPC a pracovníků PPP. Cílem výzkumného šetření je na základě rozhovorů s rodiči, učiteli, asistenty pedagoga a přímého krátkodobého pozorování výzkumného vzorku v podobě pěti dětí s vývojovou dysfázií, které jsou vzdělávány v běžné mateřské škole, prozkoumat vzdělávací proces dítěte s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole a zmapovat rizika a přínosy mající vliv na jeho vzdělávání.
|
|
|
Studenti učitelství s poruchou učení
Pejchalová, Michaela ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
česky Diplomová práce se zabývá studenty učitelství se specifickou poruchou učení. Jejím cílem je zmapovat vysokoškolské studium a pedagogickou praxi těchto osob. Výzkum je doplněn o zjištění názoru veřejnosti na učitele s poruchou učení. Práce je konstruována jako empirický výzkum kvalitativního rázu, doplněný o kvantitativní údaje. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se studenty učitelských oborů se specifickou poruchou učení a dotazníkového šetření mezi veřejností. Poté byla analyzována (kvalitativně i kvantitativně) a interpretována. Následně byla provedena komparace s odbornou literaturou. Samotný text práce má tři hlavní části. Teoretická východiska pocházejí převážně ze zahraniční literatury o osobách s dyslexií na vysoké škole a v zaměstnání. Druhá část práce popisuje metodologii výzkumu a analýzu dat. Výsledkem práce jsou témata, která vystihují studenta učitelství se specifickou poruchou učení, a zjištěné názory veřejnosti. Třetí část práce, diskuze, pak přináší shrnutí a propojení odborné literatury se závěry empirického výzkumu. Přínosem studie je vytvoření konceptu toho, kdo je to student učitelství se specifickou poruchou učení. Druhým ziskem je odhalení slabých míst v přístupu k budoucím učitelům s touto poruchou a navržení možností na zkvalitnění odborné péče....
|
|
|
Variabilita vývoje počáteční gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie: Predikční modely gramotnostních deficitů.
Medřická, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
V rámci výzkumných projektů Enhancing literacy development in European languages, work package 2 a Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení byl ve 4 navazujících etapách mapován gramotnostní vývoj dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky. Výzkumný soubor (n = 76) byl tvořen kromě dětí běžného vývoje (BV = 37) i dětmi ze skupiny rodinného rizika dyslexie (RR = 22) a dětmi s narušeným vývojem řeči (NVŘ = 17). Hodnocen byl vývoj dovedností z oblasti foneticko- fonologické, lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické, dále pregramotnostní dovednosti a rané gramotnostní dovednosti. Pátá fáze testování zahrnovala zhodnocení úrovně rozvoje gramotnostních dovedností u dětí ve 3. třídě ZŠ. Pomocí metody latentního profilování byla vyčleněna skupina dětí s gramotnostními deficity (n = 9) a následně byly s užitím lasso neboli L-1 penalizované regrese sestaveny 4 modely predikce gramotnostních deficitů pro jednotlivé testové fáze. Získané modely potvrzují trend, kdy do doby, než jsou gramotnostní dovednosti u dětí zautomatizovány, tedy v předškolním věku, a ještě i v 1. třídě ZŠ, převažují v predikčních modelech foneticko-fonologické dovednosti, postupně s příchodem formální výuky čtení a psaní pak získávají na významu rané...
|
|
|
Rozvoj jemné motoriky v mateřské škole u dětí s obtížemi v grafomotorice
Tůmová, Barbora ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou dětí s grafomotorickými obtížemi v předškolním věku, především nevhodným úchopem grafického náčiní. Hlavním cílem bylo sestavit a zrealizovat intervenční program, který je zaměřený na rozvoj jemné motoriky. Na základě výkonů ve vybraných testových úlohách měřících úroveň grafomotorických dovedností dětí byly sestaveny tři výzkumné skupiny. První skupinu (kontrolní skupinu) tvořily děti bez výrazných obtíží v grafomotorických dovednostech, druhé dvě skupiny pak děti s grafomotorickými obtížemi (skupiny experimentální). Pro jednu z experimentálních skupin byl určen zmíněný tréninkový program na rozvoj jemné motoriky. Po jeho ukončení byly všechny výzkumné skupiny opět otestovány kriteriálními testy a byl diskutován vliv intervenčního programu realizovaného v podmínkách běžného provozu mateřské školy.
|
|
|
Vývoj morfologie u dětí s rodinným rizikem vzniku dyslexie - příspěvek ke studiu předpokladů pro rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie
Kučerová, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
A b s t r a k t Diplomová práce je součástí projektu věnujícího se studiu rizikových faktorů pro vznik specifických poruch učení u dětí s rizikem vzniku dyslexie. Konkrétně se zabývá vývojem morfologie u dětí s rodinnou zátěží specifických poruch učení. Dětem v předškolním věku a na počátku školní docházky byla opakovaně během tří let zadávána metoda s názvem Test morfologického uvědomování, vytvořená podle Žlabovy zkoušky jazykového citu (1992), aby mapovala vývoj v několika dílčích oblastech morfologických dovedností (přechylování a množné číslo podstatných jmen, minulý čas a 3. osoba jednotného čísla sloves, odvozování přídavných jmen a gramatická shoda). Bylo sledováno několik rovin. Za prvé, zda vývoj dětí v tomto věkovém období stále ještě postupuje vpřed a výkony dětí se tak zlepšují. Za druhé, zda jsou rozdíly ve vývoji dětí ze skupiny intaktní (s běžným řečovým vývojem) a ze skupiny rizikové (děti z rodin, kde se objevují specifické poruchy učení u alespoň jednoho z rodičů). Dále, zda má na úroveň vývoje vliv výše inteligence nebo pohlaví. Výkony dětí byly dále hodnoceny kvalitativně s ohledem na konkrétní jazykové jevy obsažené ve sledovaných oblastech morfologie. Závěry jednotlivých analýz jsou v práci podrobně rozvíjeny a dávány do kontextu s teoretickými východisky, aktuálními vědeckými...
|
|
|
Rituály jako rudimenty magického myšlení
Trčková, Tereza ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá magickým myšlením v dospělosti. Jejím záměrem je zmapovat konkrétní projevy magického myšlení v období dospělosti a porovnat je s magickým myšlením v dětství, dále se zaměřuje na souvislost magického myšlení s religiozitou a vzděláním respondentů. Pro výzkumný záměr byla použita metodologie kvalitativního výzkumu a ke sběru dat byl využit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné závěry potvrdily teoretická východiska. Magické myšlení přetrvává do dospělosti, ale vyskytuje více v dětství, i když se ve svých formách a principech neliší. Ukázalo se, že magické myšlení se častěji vyskytuje u nevěřících lidí. Obor vzdělání nemá na magické myšlení vliv. V dospělosti (i v dětství) se vyskytuje ve specifických situacích, které se vyznačují zvýšeným stresem, úzkostí a nejistotou. Magické myšlení plní určité funkce, zejména slouží jako zvládací strategie a snižuje úzkost.
|
|
|
Vývoj morfologie u dětí s SLI - příspěvek ke studiu předpokladů pro rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie
Kučerová, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
A b s t r a k t Diplomová práce vznikla díky dvěma na sebe navazujícím projektům, které se věnují studiu vývoje jazykových a gramotnostních dovedností u dětí s rizikem dyslexie. Práce popisuje vývoj morfologického uvědomování u dětí s vývojovou dysfázií. Úroveň morfologických dovedností byla opakovaně sledována po tři roky u dětí v předškolním a na počátku školního věku pomocí Testu morfologického uvědomování. Metoda vznikla podle Žlabovy Zkoušky jazykového citu (1992) a mapuje vývoj v několika dílčích oblastech - přechylování a tvorba množného čísla podstatných jmen, tvorba minulého času a třetí osoby jednotného čísla sloves, odvozování přídavných jmen a gramatická shoda. Zaprvé bylo sledováno, zda se v daném věkovém období výkony dětí stále ještě posouvají vpřed, resp. zda je metoda s to tento posun zachytit. Zadruhé, zda je rozdíl mezi výkony dětí ze skupiny běžného řečového vývoje (kontrolní skupina) a dětí ze skupiny vývojové dysfázie, u kterých lze vzhledem k poruše předpokládat oslabení v oblasti morfologie. Byla provedena i kvalitativní analýza jednotlivých sledovaných oblastí morfologie. Závěry analýz jsou diskutovány v kontextu s teoretickými východisky, aktuálním vědeckým poznáním a možnými limity práce, které by mohly jak sebraná data tak z nich plynoucí zjištění ovlivnit.
|
host ::
RSS.