|
|
Změny srážko-odtokových poměrů a antropogenní úpravy v povodí Lomnice
Bažatová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnění změn srážko-odtokových poměrů a hodnocení antropogenních úprav v povodí řeky Lomnice. Povodí reprezentují rozdílně využívaná území s různou mírou antropogenních zásahů do odtokového režimu. Pro podrobnější studium této problematiky bylo potřeba zpracovat několik doplňujících kapitol. Mezi tyto kapitoly patří: vybrané fyzickogeografické charakteristiky zájmového území (doprovázené grafickým znázorněním v různých podobách), nástin problematiky povodní (popis historických povodní 8 a vysvětlení průběhu a následků poslední největší povodně v této oblasti - povodně v roce 2002), analýza vodohospodářské soustavy na Blatensku (vymezení rybníkářské oblasti, určení účelu rybníků a především vysvětlení vlivu rybniční soustavy na odtok v této oblasti, a to na příkladu tzv. zvláštní povodně vyvolané protržením hrází rybníků v roce 2002), a na závěr vysvětlení srážko-odtokového procesu obecně a snaha o vytvoření uceleného přehledu faktorů, které tento proces ovlivňují. Posouzení srážko-odtokových změn v povodí Lomnice vychází z analýzy trendů srážko-odtokového režimu, doplňenou o analýzu teplotních a sněhových poměrů a analýzu změn land use. Poslední důležitá součást této diplomové práce se zabývá antropogenní upraveností toku Lomnice a její údolní nivy ve vztahu k potencionálnímu...
|
|
|
Geografické členění světového oceánu
Kohoutková, Lucie ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Geografické členění světového oceánu Abstrakt Vymezení oceánských hranic je velmi důležité pro státy přímořské i vnitrozemní, ať už z hlediska politických, ekonomických či dalších zájmů. V minulosti se členění světového oceánu velmi měnilo a vytvořily se významné regionální rozdíly v jeho pojetí. Týkají se nejen průběhu hranic, ale i samotného počtu dílčích částí světového oceánu. V dnešní době stále existují oceánografické školy, které se neřídí mezinárodními smlouvami a vymezují vlastní hranice oceánů. Díky tomu je stále mnoho sporných oblastí, kde se okolní státy přou o část oceánu. Velice významná a mnohdy i kontroverzní je volba kritérií pro vymezení hranic. Tři hlavní oceány - Tichý, Atlantský a Indický oceán - jsou tradičně vyčleňovány samostatně a je pro to mnoho opodstatněných důvodů. O samostatnosti Jižního oceánu řada odborníků stále pochybuje. Zásadním bude v tomto směru vydání 4. edice Limits of Oceans and Seas, které by mělo oficiálně uznat Jižní oceán jako samostatný. Klíčová slova: členění světového oceánu, vymezení oceánských hranic, Jižní oceán
|
|
| |
|
|
Pracovní listy pro účely terénní výuky geomorfologických témat v zeměpisu na vyšších ročnících gymnázií
Lorencová, Markéta ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice postavení terénní výuky ze zeměpisu na českých gymnáziích, přičemž je tento problém specifikován na geomorfologická témata. V práci je zhodnoceno postavení geomorfologických témat v rámci výuky zeměpisu ve vyšších ročnících gymnázií. Z toho důvodu byl analyzován jak Rámcový vzdělávací program pro gymnázia, tak školní vzdělávací programy vybraných škol z celé České republiky. Skutečné postavení geomorfologických témat ve výuce bylo rovněž zjišťováno dotazníkovým šetřením mezi učiteli zeměpisu na Gymnáziu, Nad Štolou 1, Praha 7. Nejvhodnější obecné přístupy a formy terénní výuky byly stanoveny na základě rešerše a ty pak byly uplatněny při vlastní tvorbě pracovních listů pro terénní výuku zaměřenou na geomorfologická témata. Vytvořené pracovní listy byly použity při reálné terénní výuce studentů pražského gymnázia. Pracovní listy, stejně jako vlastní terénní výuka, byly prostřednictvím dotazníků hodnoceny samotnými studenty, kteří terénní výuku absolvovali. Výsledky dotazníkového šetření byly následně porovnávány a diskutovány s dostupnou literaturou. klíčová slova: terénní výuka, pracovní list, aktivní formy výuky, geomorfologie
|
|
|
Vývoj vybraných fluviálních jezer v nivě Lužnice
Hastíková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vývoje vybraných fluviálních jezer v povodí Lužnice, především v úseku mezi státní hranicí s Rakouskem a Suchdolem nad Lužnicí. Řeka Lužnice v tomto úseku představuje lidskou činností velmi málo ovlivněný fluviální systém. Nachází se zde velké množství fluviálních jezer a řeka zde výrazně meandruje. První část práce se zabývá charakteristikou přírodních poměrů povodí Lužnice a vymezené nivy a problematikou jezer a jejich vymezováním. Druhá stěžejní část práce se zaměřuje na zhodnocení vývoje toku a fluviálních jezer nivy Lužnice na základě dat z leteckého snímkování. Z hlediska postupného odškrcování meandrů a napřimování toku lze konstatovat, že se řeka postupným vývojem značně zkracovala. V rámci této práce bylo také podrobně studováno 34 vybraných fluviálních jezer, u kterých proběhlo morfometrické a batymetrické měření.
|
|
| |
|
| |
|
|
Změny odtoku vody ve velehorském prostředí, případová studie Kyrgyzský hřbet, Ťan-Šan
Jedličková, Šárka ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Falátková, Kristýna (oponent)
Cílem této práce bylo vyhledat dostupné statistické metody, které je možné využít na sledování změn odtoku řek ve vysokohorském prostředí (a nejen v něm). Jednou z nejčastěji užívaných metod je Mann-Kendall test. Dále pak jsou to testy na homogenitu časových řad, mezi které patří např. Pettitt test nebo Mann-Whitney test. K pozorování změn je také možné využít různé modely. Práce podává charakteristiky povodí řek Ala-Arča, Alamedina a Kara-Bata se zaměřením na jejich odtok. Odtoky řeky Ala-Arča byly zkoumány v letech 1928 - 2010, pro řeku Alamedina byly analyzovány roky 1926 - 2010. A u řeky Kara-Balta je dostupná časová řada pouze za období 1927 - 1994. Klíčová slova: odtok, statistické metody, vysokohorské prostředí, Ťan-Šan, ledovcovo-sněhový režim
|
|
| |
|
|
Ztráty vody v povodí Loučenského potoka a Bouřlivce a možnosti jejich snížení v období hydrologického sucha
Junková, Anna ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou ztrát vody v povodí Loučenského potoka a Bouřlivce. Tato závěrečná práce vznikla na základě projektu pro státní podnik Povodí Ohře, který se zabýval managementem hospodaření na těchto tocích. Loučenský potok a Bouřlivec jsou zdrojem vody pro vodní nádrž Všechlapy, která zajišťuje řadu funkcí v okolí nádrže. Vodní nádrž Všechlapy byla v posledních letech ohrožena hydrologickým suchem, které výrazně zasáhlo velkou část Česka. Z toho důvodu je nutné určit ztráty vody v povodí a zaměřit se na možné metody pro zajištění dostatečné hladiny vody v nádrži, která je potřebná k udržení všech hlavních funkcí. V první části práce jsou objasněna teoretická východiska, která se vztahují k dané problematice. V praktické části práce jsou detekovány ztráty vody v povodí především na základě podélného profilování průtoků a evidovaných odběrů vody. Měření průtoků proběhlo celkem na 43 profilech v pěti odlišných hydrologických podmínkách se zaměřením na suché období. Z výsledků vyplývá, že je potřeba hledat rezervy ve dvou oblastech. Zaprvé v hospodaření na rybnících, kde se ukazuje, že se zde ztrácí značné množství vody v celém povodí a zadruhé v drobných odběratelích, kteří čerpají vodu pro svou potřebu. Přestože dochází i k jiným velmi významným ztrátám vody v...
|
host ::
RSS.