|
|
Vznik sakrálního centra na staroboleslavském hradišti na počátku 10. století
Pisančiková, Jindra ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce, "Vznik sakrálního centra na staroboleslavském hradišti na počátku 10. Století", je věnována založení Staré Boleslavi a prvnímu sakrálnímu centru v této oblasti, kostelu sv. Kosmy a Damiána. Nejprve se zabývá založením samotného hradu, jakého byl půdorysu, jak vypadalo opevnění, jaké stavby se v tomto areálu nacházely. Závěr této kapitoly je věnován legendám o sv. Václavu, ve kterých se autoři zmiňují o Staré Boleslavi, nebo jen o Boleslavově hradu. Poté následuje kapitola, která se týká kostela sv. Kosmy a Damiána, kde se nacházel, jak vypadal, z jakého materiálu byl postaven. V souvislosti s materiálem stavby se pracuji i s analogiemi ze stejného časového úseku. Poslední kapitola je zaměřena na archeologické výzkumy dané oblasti, počátky výzkumů, výzkumy v kostele sv. Václava a především hřbitovními nálezy v areálu hradu a na jeho předhradí.
|
|
|
Zaniklé kaple na Kladně
Malanowska, Veronika Marie ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zaniklými kaplemi v Kladně, Kročehlavech a Rozdělově postavené na počátku 20. století. Jde o vybrané objekty, kterých je v samotném městě hned několik. Zaměřuje pozornost na kaple popsané Antonínem Podlahou v knize Posvátná místa království českého z roku 1913, a odhaluje byť jen několika slovy i další zcela ztracené. V první kapitole se uvádí historie jednotlivých částí města, tj. Kladna, Kročehlav a Rozdělova. V každé další kapitole se zabývá jednotlivou budovou či komplexem, jak z dějinné stránky tak z uměnovědného hlediska. Vzhled těchto kaplí se nedochoval do dnešních dnů, proto se dále pracuje se starými fotografiemi a pohlednicemi, a vytváří se tak jejich živý obraz v kontextu s jejich obyvateli, ať to byli žáci ve školách, věřící v kaplích, řeholní sestry v klášterech nebo pozůstalí při pohřbech v areálu nemocnice. Cílem práce je vystihnout ztracené bohatství, na které toto město často zapomíná, a zhodnotit dřívější a dnešní stav.
|
|
|
Patronátní kostely rodu Liechtensteinů na jižní Moravě ve druhé polovině 19. století
Bodnárová, Jana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
5. Resumé Patronátní kostely Liechtensteinů na jižní Moravě ve druhé polovině 19. století Tato diplomová práce se zabývá tématem liechtensteinských patronátních kostelů nově vystavených nebo radikálně přestavěných ve druhé polovině 19. století na Moravě. Pokládási otázky, proč vlastně tyto stavby vznikaly a za jakých podmínek. Jakým způsobem byla zabezpečena jejich výstavba a kteří architekti je navrhovali. Zda se na jejich výsledné stylové podobě podílel pouze patron, nebo se do ní promítly i představy obcí, duchovních správců i farníků. Současně se věnuje stručné genealogii rodu Liechtensteinů a osobnosti Jana II. z Liechtensteina. Mapuje všechny patronátní kostely tohoto rodu na území Moravy. V neposlední řadě se také zabývá kompetencemi a rozsahem činnosti dvorní kanceláře a dvorní stavební kanceláře.
|
|
| |
|
|
Stavební proměny hradu a zámku Frýdlant v době renesance
Kobrsková, Markéta ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce "Stavební proměny hradu a zámku Frýdlant v době renesance" je zejména architektura hradu a zámku Frýdlant, stavební proměny tohoto sídla v době jeho vlastnictví rodem Redernů (od roku 1558). Předmětem práce je rovněž samotný rod Redernů a související stavební a objednavatelská činnost tohoto rodu ve Frýdlantu, spojená s významnou historickou postavou Melchiora z Redernu (1555-1600). Mezi významné objednávky z tohoto období patří například Kostel Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu, kde nechala Kateřina Redernová vybudovat pohřební kapli, která je vrcholným renesančním dílem. Tu vytvořil Erhard Heinrich a postavením této kaple byl pověřen Marcus Spazzio, stavitel frýdlantského Dolního zámku a dalších renesančních staveb. Pro ucelený přehled dějin hradu a zámku Frýdlant, je zde shrnuta historie jednotlivých rodů, které zde žily a ovlivnily jeho stavební vývoj. V práci jsem také naznačila problematiku nalezených sgrafit, o kterých jsem našla zmínku v restaurátorských zprávách.
|
|
|
Architektura zámku Nelahozeves
Víšková, Martina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce "Architektura zámku Nelahozeves" bylo shrnutí dosavadního poznání a porovnání rozdílných názorů. Pokud to bylo možné, pokusila jsem se podložit argumenty názory jevící se jako správné oproti jiným. Důraz byl kladen na předlohy Sebastiana Serlia. Některé z řešených otázek zůstávají i nadále otevřené, jako například otázka autora nelahozevského zámku. První kapitola mé práce uvádí do historických a kulturních souvislostí a věnuje se také podrobněji Florianu Griespekovi, stavebníkovi nelahozevského zámku. Dále se píše o jeho dřívější stavbě zámku v Kaceřově, se kterým má objekt mého zájmu některé souvislosti a včleněna je i zmínka o pevnostním stavitelství. Následuje samotné jádro práce, kapitola o zámku v Nelahozevsi. Po obecném úvodu a historii obce je uveden výčet majitelů a poněkud složitější problematika postupu stavby. Poměrně obsáhlá část se věnuje popisu a rozboru architektury s důrazem na knižní předlohy Sebastiana Serlia. Stručně jsou zmíněny také souvislosti s italskými a českými stavbami. Poslední kapitola řeší nelehkou otázku autorství nelahozevského zámku a ukončuje ji celkové zhodnocení stavby.
|
|
|
Zlatnické přírůstky svatovítského chrámového pokladu v lucemburské době
Kodišová, Lucie ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Zlatnické přírůstky svatovítského chrámového pokladu v době lucemburské Dějiny téměř zcela ztraceného souboru vylíčili před 100 lety na základě zevrubného studia bohatých pramenů v kapitulním archivu Antonín Podlaha a Eduard Šittler. V současné době se jí znovu věnoval vedoucí navržené práce. Doposud však nebyla věnována systematická pozornost dlouhé řadě velmi informativních, vzájemně se doplňujících popisů jednotlivých zlatnických prací v osmi předhusitských inventářích pokladu. Zpracování tohoto pozoruhodného souboru vycházející ze znalosti dochovaných obdobných památek gotického zlatnictví a doplněné studiem terminologie užívané ve středověkých inventářích by mělo představit zmíněné inventáře jako důležitý pramen pro zkoumání karlovského dvorského umění.
|
|
|
Wooden church of St. Anne in Tatranská Javorina, Slovakia
Krupová, Hana ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
V práci jsme se zabývali originálním příkladem neogotické dřevěné sakrální architektury ze začátku 20. století v horském prostředí Vysokých Tater na Slovensku - kostelem sv. Anny v Tatranské Javorině. Spracovali jsme typologii stavby a písemné prameny, pojednávající o inventáři kostela, později o opravách dřevěného objektu. Zaznamenali jsme farský život filiálky v translokácích mezi dvěma farnostma. Za osobní přínos pokladáme odhalení autora návrhu stavby (Karl Klimm), jak též určeni předlohy pro zkoumanou stavbu. Klíčová slova dŕevěná architektura architektura Vysokých Tater neogotika dřevěný kostel Hohenlohe-Oehringen Údaj o počtu znaků počet stránek: 121 počet slov: 22 694 počet znaků bez mezer: 138 875 počet znaků s mezerami: 161 775
|
|
|
Architektonické proměny zámku Hrubý Rohozec
Lyčková, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce obsahuje přehled a zhodnocení stavebních úprav hruborohozeckého zámku od založení ve 14. st. do počátku 17. st. Důraz je kladen zejména na srovnání závěrů, ke kterým dospěla dosud publikovaná literatura. Práce se zabývá raně středověkou etapou zámku, dále pozdně gotickou přestavbou iniciovanou Krajíři z Krajku, kterou zasazuje do kontextu krajířovské stavební aktivity v severních Čechách, a nakonec vartemberskými renesančními úpravami z přelomu 16. a 17. st.
|
|
|
Šíření kultu Karla Velikého v době vlády Karla IV.
Šmied, Miroslav ; Royt, Jan (oponent) ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce)
V předkládané diplomové magisterské práci s názvem "Šíření kultu Karla Velikého za vlády Karla IV." (The spread of the cult of Charlemagne in the regnal Years of Charles IV) jsem se pokusil na příkladu klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze na Karlově, přiblížit snahu císaře Karla IV. o vytvoření nového duchovního centra Evropy ve svém sídelním městě Praze. V návaznosti na starší bohatou literaturu k tématu zasvěcení sakrálních staveb Nového Města pražského pak zejména na patrociniu svatého Karla Velikého ukázat význam šíření světeckých kultů v předhusitských Čechách, jeho společenskou a zejména reprezentační rovinu. Dále odraz v umění a následně rezonanci jejich kultu v období vlády králů z dynastie Jagellonců. Tehdy docházelo ke snaze navázat na tradice lucemburských Čech a zejména dobu vlády císaře Karla IV. Vedle šíření kultu českých zemských patronů tak docházelo opět k pokusům o oživení úcty světců universálního významu. Takovými byli na Novém Městě pražském například svatý Karel Veliký či svatý Jindřich a svatá Kunhuta. Podobně jako v době vlády císaře Karla IV. zde tak měla být demonstrována kontinuita Prahy jako vladařské rezidence a snad rovněž jagellonské aspirace na říšský trůn.
|
host ::
RSS.