|
|
Architektura zámku Nelahozeves
Víšková, Martina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce "Architektura zámku Nelahozeves" bylo shrnutí dosavadního poznání a porovnání rozdílných názorů. Pokud to bylo možné, pokusila jsem se podložit argumenty názory jevící se jako správné oproti jiným. Důraz byl kladen na předlohy Sebastiana Serlia. Některé z řešených otázek zůstávají i nadále otevřené, jako například otázka autora nelahozevského zámku. První kapitola mé práce uvádí do historických a kulturních souvislostí a věnuje se také podrobněji Florianu Griespekovi, stavebníkovi nelahozevského zámku. Dále se píše o jeho dřívější stavbě zámku v Kaceřově, se kterým má objekt mého zájmu některé souvislosti a včleněna je i zmínka o pevnostním stavitelství. Následuje samotné jádro práce, kapitola o zámku v Nelahozevsi. Po obecném úvodu a historii obce je uveden výčet majitelů a poněkud složitější problematika postupu stavby. Poměrně obsáhlá část se věnuje popisu a rozboru architektury s důrazem na knižní předlohy Sebastiana Serlia. Stručně jsou zmíněny také souvislosti s italskými a českými stavbami. Poslední kapitola řeší nelehkou otázku autorství nelahozevského zámku a ukončuje ji celkové zhodnocení stavby.
|
|
|
Oázy v srdci Evropy. Orientalismus v české architektuře 19. století
Vránová, Veronika ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Evropa na počátku 19. století hledá svou novou uměleckou tvář. Začíná se rodit několik různorodých proudů, které se snaží uchytit na umělecké scéně a převzít onu vůdčí štafetu. A právě touha po hledání nových cest prohlubuje v Evropě zájem o Orient. Vzájemné poznávání Východního a Západního světa sahá již do raného středověku a projevuje se v několika etapách až do dnešní doby. Fascinace Orientem v 19. století byla spjata především s Napoleonovým tažením do Egypta, řeckým povstáním proti Turkům, dobytím Severní Afriky Francií, světovou výstavou v Londýně a se samotnými výpravami do exotických zemí tehdejších nadšenců. Vlna orientalismu prosákla do všech vrstev výtvarného umění, nejčastěji ji můžeme spatřit v malířství, grafice či fotografii, nejméně pak v sochařství. Diplomová práce sleduje fenomén orientalismu od konce 18. století až do 1. světové války. Snaží se přiblížit jeho vliv na odvětví výtvarného umění ve střední Evropě a hledat tak východiska pro další bádání. Klíčovým bodem práce je zkoumat exotické tendence v architektuře na území Českého království a uvést je v kontextu orientální architektonické tvorby ostatních zemí tehdejšího habsburského mocnářství. Klíčová slova architektura, orientalismus, inspirace, ornament, 19. století, Blízký východ, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko,...
|
|
|
Kostel sv. Martina Většího ve zdi na Starém Městě pražském
Mikeska, Pavel ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Bakalářská práce bude zaměřena na kostel sv. Martina Většího ve zdi. Ten se nachází na rozhraní Starého a Nového Města v Praze. Ve své práci se budu věnovat historii a architektuře kostela. Rovněž se pokusím začlenit stavbu do vývojového kontextu soudobé architektury. Klíčová slova: kostel, svatý Martin, architektura, gotika, románské umění, Praha, ve zdi, Staré Město
|
|
|
Vilová architektura na přelomu 19. a 20. století ve městě Zbraslav se zaměřením na vilu Planá růže
Nováková, Markéta ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce se zaměřuje na vilovou architekturu na přelomu 19. a 20. století. Zabývá se příčinami jejího vzniku, účelem, pro který tato architektura vznikala. S ohledem na koncentraci staveb u nás se zabývá především lokalitou hlavního města Prahy a jejího okolí. Práce pojednává blíže o historismu, slohu navracejícím se k umění minulosti. Přibližuje smýšlení a vnímání této doby k nové vznikající architektuře. V souvislosti s uměním historismu se práce zabývá vznikem a historickým vývojem města Zbraslav, které se na přelomu 19. a 20. století stalo jedním z oblíbených míst nově vznikající vilové architektury. V tomto městě se zaměřuje na konkrétní vilu Planou růži z roku 1898, která je zajímavou ukázkou pozdního historismu pro své neorenesanční štíty, fresky secesního tvarosloví a rohovou věž na jihovýchod. V práci je srovnávána s vilou Flora a vilou U Malé řeky 621, které jsou typické také svou rohovou věží na jihovýchod.
|
|
|
Japonismy v počátcích české architektury 20. století - okruh Joe Hloucha
Chýlová, Lenka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Práce se bude věnovat vlivu japonské kultury a jeho projevům v českých zemích na počátku 20. století a to zejména v architektuře. Poukáže na důležitost přerušení odvěké izolace Japonska a otevření se Západu. Tuto skutečnost uvede na příkladu sebeprezentace pomocí světových výstav a uměleckých předmětů proudících ze Země vycházejícího slunce k světové veřejnosti a umělcům. Zaměří se na osobu spisovatele a sběratele Joe Hlouchy, známého japanofila a propagátora Nipponu nejen pomocí románů, ale i japonsky laděných staveb z první poloviny 20. století. Vyústěním práce bude pokus o shrnutí Hlouchovy vizualizace Japonska. Klíčová slova architektura, japonismy, Japonsko, České země, Joe Hloucha
|
|
|
Kostel sv. Jakuba staršího v Praze-Petrovicích
Dvořák, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Kostel sv. Jakuba Staršího v Praze-Petrovicích Anotace Práce se zabývá farním kostelem sv. Jakuba Staršího v Petrovicích v Praze a jeho kulturně- historickým vývojem a změnami. Jejím cílem je zaznamenat a sjednotit všechny známé studie o kostelu s přihlédnutím na vývojovou podobnost ostatních kostelů v okolí Prahy a poukázat na ojedinělost místa, na kterém se nachází. Práce by mimo jiné mohla zviditelnit do dnešní doby nepublikované archivní záznamy ze 40. let 20. století.
|
|
|
Strakonický hrad a komenda
Králová, Radka ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je strakonický hrad a komenda, kde vedle sebe po téměř dvě století žili Bavorové a maltézští rytíři. Nejprve se práce bude zabývat vývojem osídlení Prácheňska, zejména Strakonicka, od nejstarších dob až do 13. století. Dále představí rod Bavorů a řád maltézských rytířů a jejich působení na strakonickém hradě. Na závěr se bude věnovat založení komendy a hradu, jejich dalšímu stavebnímu vývoji a architektonickému rozboru.
|
|
|
Sídliště jako styl života - sídliště v Praze a Bratislavě
Kovaříková, Tereza ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Bibliografická citace Sídliště jako styl života: sídliště v Praze a Bratislavě: bakalářská práce/ Tereza Kovaříková; PhDr. Vladimír Czumalo, Csc. -- Praha, 5.12.2013. 67 stran Anotace: V této bakalářské práci se budu zabývat vývojem panelových sídlišť v Praze a Bratislavě. Nejranější sídliště v Praze bylo vybudováno na Zelené lišce v letech 1954-1955. Mezi první panelové sídliště v Bratislavě je považován experimentální obytný soubor v Rajčianské ulici (1958-1961). Nová sídliště, která vznikala, byla vyobrazována jako nové, idylické a socialistické bydlení. Panelová sídliště měla řešit bytovou krizi, rychlá a levná stavba šla na úkor kvality. Tehdejší stavitelé dávali paneláku 40 let životnosti. V praxi se však idea s realitou minula, přesto paneláky slouží dodnes. Klíčová slova: architektura panelových sídlišť, panelová výstavba, sídliště, urbanismus panelových sídlišť, nová socialistická města Počet znaků: 95 825
|
|
|
Patronátní kostely rodu Liechtensteinů na jižní Moravě ve druhé polovině 19. století
Bodnárová, Jana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
5. Resumé Patronátní kostely Liechtensteinů na jižní Moravě ve druhé polovině 19. století Tato diplomová práce se zabývá tématem liechtensteinských patronátních kostelů nově vystavených nebo radikálně přestavěných ve druhé polovině 19. století na Moravě. Pokládási otázky, proč vlastně tyto stavby vznikaly a za jakých podmínek. Jakým způsobem byla zabezpečena jejich výstavba a kteří architekti je navrhovali. Zda se na jejich výsledné stylové podobě podílel pouze patron, nebo se do ní promítly i představy obcí, duchovních správců i farníků. Současně se věnuje stručné genealogii rodu Liechtensteinů a osobnosti Jana II. z Liechtensteina. Mapuje všechny patronátní kostely tohoto rodu na území Moravy. V neposlední řadě se také zabývá kompetencemi a rozsahem činnosti dvorní kanceláře a dvorní stavební kanceláře.
|
|
|
Ostatkový kříž Karla IV.
Melkus, René ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Záměrem bakalářské práce je především historický, uměleckohistorický a technologický pohled na nejcennější památku Svatovítského chrámového pokladu, na veliký zlatý Zemský kříž, zvaný též Karlštejnský, nebo jen prostě, ale výstižně Ostatkový. Toto přední dílo vrcholně gotického zlatnictví je spojené s osobou císaře a krále Karla IV. (1316-1378) a rokem 1357, kdy byla mj. dokončena stavba hradu Karlštejn. Práce je pojata monografickým způsobem. Věnuje se výhradně tomuto kříži a bere si za cíl maximální shrnutí dosavadního historického poznání. Využívá přitom základní zpracování literatury a pramenů obvyklým heuristickým způsobem. Především se věnuje důkladnému popisu umělecko-řemeslného díla, na který navazuje umělecko-historická interpretace. Čím se ale od jiných prací chce lišit, je zvláště míra zaujetí zlatnickou technikou a snaha pochopit středověké techniky zpracování drahých kovů a kamenů. Téma je zvoleno i ve snaze osvojit si základní pojmy spojené s technologickými postupy a správně je používat. Tím se práce stává teoretickou průpravou pro samostatnou kurátorskou činnost pisatele v Národním technickém muzeu v Praze.
|
host ::
RSS.