|
|
Formování izraelských mocenských elit, 1919-1949: dějiny, ideologie, "náboženská otázka"
Zouplna, Jan ; Gombár, Eduard (vedoucí práce) ; Wanner, Jan (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Politické, společenské a hospodářské dění uvnitř izraelského státu bylo do druhé poloviny 70. let minulého století spojeno převážně s aktivitami sionistických levicových stran, které kontrolovaly valnou část veřejného života země. Politický systém, který v zemi fungoval po vytvoření samostatného státu v roce 1948, kontinuálně navazoval na institucionálněorganizační tělesa jišuvu (židovské komunity mandátní Palestiny) a Sionistické organizace. Drtivá většina polických, společenských, ale také osobních, vazeb, vztahů a animozit se zformovala právě během mandátní éry (1920-1948), přičemž v období do r. 1967 již procházela spíše doprovodnou nežli zásadní modifikací. Důvodem relativně omezeného rozsahu těchto změn byla vysoká míra organizovanosti a propracovanosti politických struktur židovské komunity v Palestině před r. 1948. Z retrospektivního pohledu se ukázala jako rozhodující schopnost sionistického dělnického hnutí vybudovat mocenskou základnu, která mohla sloužit i jako základ samostatné státnosti, což ve svém důsledku umožnilo masovou koncentraci Židů v Palestině/Izraeli. V interpretaci tradiční izraelské historiografie bylo tudíž dělnické hnutí vnímáno jako součást dominantního ideověpolitického proudu Sionistické organizace a jako přirozený partner jejího dlouhodobého prezidenta, Chajima Weizmanna....
|
|
|
Židé ve Finsku v období 2. světové války
Dvořáková, Jana ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce)
Před 2. světovou válkou antisemitismus ve Finsku téměř neexistoval a finská vláda zavrhla kooperaci s Německem, protože odmítala nacistický protižidovský program. Když Finsko odmítlo i spolupráci se Sovětským svazem na konci roku 1939, sovětské jednotky napadly Finsko. Finští Židé, stejně jako ostatní finští občané, narukovali do boje proti Sovětům, 15 z nich bylo zabito a mnoho dalších zraněno. Poté, co Finsko vzdorovalo několik měsíců, bylo v březnu 1940 obklíčeno sovětskými jednotkami a donuceno vzdát se části svého území Sovětům. V roce 1941 přišly do Finska německé jednotky, Finsko jako válčící spojenec Německa zaútočilo na Sovětský svaz, aby získalo zpět půdu, kterou ztratilo se Sověty v Zimní válce. Během Pokračovací války sloužilo ve finské armádě okolo 300 Židů (finských občanů a uprchlíků z jiných zemích). Německé úřady žádaly finskou vládu o vydání finské židovské komunity, ale Finové odmítli. Finský předseda vlády Johann Wilhelm Rangell byl v roce 1942 dotazován šéfem SS Heinrichem Himmlerem na "židovskou otázku" ve Finsku, Rangell však nekompromisně konstatoval, že ve Finsku žádná židovská otázka neexistuje, že v zemi žije 2000 vážených židovských občanů, kteří bojovali ve finské armádě stejně jako každý jiný, a tím uzavřel téma diskuse. Němci v této záležitosti již na Finsko netlačili, protože...
|
|
|
Cyklus vyprávění o Jóséfovi v židovské tradici, Genesis 37-50
Kracíková, Jindřiška ; Oliverius, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Nosek, Bedřich (oponent)
Disertační práce Cyklus vyprávění o Jóséfovi v židovské tradici, Genesis 37 - 50 se zabývá středověkými rabínskými komentáři 11. až 18. století. Práce je koncipována od obecného úvodu, pojednávajícího interpretační metody a školy, jejich vliv a význam pro další vývoj biblického komentáře, přes studium exegetické práce vybraných významných rabínských autorit (Raši, Rašbam, Avraham ibn Ezra, Ramban, Jicchaq Avravanel, Ovadja Sforno a Chajim ben Atar), k problematice překladu a interpretace biblického textu, v níž jsou navzájem porovnávány rabínské názory k obtížným pasážím textu s českými překlady, vycházejícími z hebrejštiny. Studovanou částí biblického podání jsou kapitoly 37 - 50 knihy Genesis, obsahujících novelu o Jóséfovi, která představuje ucelený příběh s několika dějovými liniemi. Příběh, zabírající téměř třetinu knihy Genesis, je mnohovrstevnatý, ucelený a výjimečný z hlediska kompozice, obsahu, koloritu i poselství. Součástí této práce je příloha s autorským překladem z jazyka originálu jak studované části biblického textu, tak komentářů představitelů severofrancouzské školy Rašiho a Rašbama, vycházejících z metody pšat a draš a obsahujících gramatické a filologické poznámky, a starofrancouzské glosy. Cílem práce bylo vytvořit úvod do rabínského komentáře k Bibli a na základě studia rabínských...
|
|
| |
|
|
HASKALA A JEJÍ VLIV NA POSTAVENÍ ŽEN VE SPOLEČNOSTI SE ZAMĚŘENÍM NA STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPU
Pavlovská, Zuzana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
1 ABSTRAKT Geopolitické podmínky v Evropě konce 17. století, přechod z absolutistického upořádání směrem k demokratickým systémům byl impulsem pro nový kulturní proud - osvícenství. Výsledkem hospodářské, sociální a kulturní změny v 18. století přivedlo židovské osvícenství neboli haskala evropské osvícenství do židovského světa. Haskala byla ideologickým a sociálním hnutím, které mělo své počátky na začátku 18. století a bylo aktivní až do vzestupu židovského národního hnutí na počátku 80. let 19. století. V určitém smyslu představovala haskala rozšíření evropského osvícenství 18. století, ale centrálně se zabývala politickým statusem Židů a jejich vztahem k evropské kultuře. Haskala se v podstatě snažila využít nových možností ekonomické, sociální a kulturní integrace, jež začala být pro Židy dostupná na konci 18. století díky odstranění právní diskriminace. Příznivci hnutí, maskilim, působili v různých oblastech: filozofii, vzdělávání, kultuře, ekonomice, politice a v neposlední řadě v náboženství. Ve snaze podpořit židovskou emancipaci v Evropě maskilim způsobili sociální otřes, jehož výsledkem byl mimo jiné také rozpad tradičního pojetí kehily a její teokratické organizační struktury. Během 18. století totiž prošla tradiční židovská společnost kulturní krizí zapříčiněnou procesem roztříštěnosti, jehož...
|
|
|
Formování izraelské národní identity v básnické tvorbě Natana Altermana
Tintěrová, Monika ; Šedinová, Jiřina (vedoucí práce) ; Boušek, Daniel (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem "Formování izraelské národní identity v básnické tvorbě Natana Altermana" si klade za cíl z interdisciplinárního hlediska antropologie literatury čtenáři představit, jakým způsobem bylo v konstruování izraelské národní identity využíváno básnického textu. To je demonstrováno na příkladu dvou klíčových básnických textů: Stříbrný podnos a O tom. Jejich autorem je jeden z nejvýznamnějších básníků izraelského boje za nezávislost Natan Alterman (1910-1970). Tyto básně uveřejnil na stránkách svého básnického komentátorského sloupku Sedmý sloup, který vycházel v předních levicových novinách Davar. První z nich byla napsána ještě před vznikem izraelského státu v roce 1947, jako kritika sionistického přístupu k válce, ke které se schylovalo v důsledku ukončení britského mandátu nad Palestinou a jejího zamýšleného rozdělení na arabský a židovský stát. Druhá byla uveřejněna téměř přesně rok poté jako reakce na již válečné postupy izraelské armády vůči lokálnímu arabskému obyvatelstvu. Obě tyto Altermanovy básně udaly směr autorova vztahování se k vládnoucímu establishmentu a nejen jeho samotného, nýbrž i literátů celé jeho generace, která státní aparát svými literárními texty na jednu stranu kritizovala, na druhou jej jimi de facto legitimizovala. Text je rozdělen do šesti...
|
|
|
Testamenty a pozůstalostní inventáře pražských Židů do poloviny 19. století
Krákora, Tomáš ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Rigorózní práce Testamenty a pozůstalostní inventáře pražských Židů do poloviny 19. století se zabývá problematikou testamentární praxe pražského židovského obyvatelstva. Přináší tak souhrn dosavadních poznatků vytěžených studiem židovských knih testamentů, které vznikly v průběhu let 1681-1850 v kanceláři královského Starého města pražského a které jsou v současnosti uloženy ve sbírce rukopisů Archivu hlavního města Prahy. Předkládaná práce představuje syntézu dílčích výsledků práce bakalářské a práce diplomové, zároveň však prezentuje další z dosud nezpracovaných písemností - hebrejsky psanou knihu testamentů z let 1773-1784 a knihu inventářů z let 1773-1783. Na teoretické úvodní kapitoly nastiňující historický kontext (základní mezníky dějin židů v českých zemích, poslední vůle v židovské tradici, židovská testamentární praxe, vývoj samosprávy pražských měst či otázky městského a dědického práva) navazuje blok praktického seznámení s pramennou matérií. Celkem sedm rukopisů je představeno po stránce formální i obsahové, sledováno je rovněž jazykové hledisko, typologie jednotlivých zápisů, stejně jako další aspekty. Součástí stati jsou ucelené přehledy jednotlivých zápisů. Klíčová slova: židé, Praha, raný novověk, novověk, rukopis, testament, závěť, inventář, typologie zápisů, testátor, soupis
|
|
|
Israeli Reality As Seen Through the Eyes of Sayed Kashua
Vlk, Michal ; Boušek, Daniel (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Cílem práce je popsat a analyzovat vnímání izraelsko-palestinské reality v románové tvorbě Sajjida Kašuy. Sajjid Kašua, izraelsko-arabský spisovatel a publicista píšící hebrejsky, je v Izraeli kulturním fenoménem. Páteř jeho tvorby tvoří zkušenost dvojí identity Arabů s izraelských občanstvím a také ambivalentní vztah této menšiny k židovskému obyvatelstvu. Kašua se pohybuje na rozhraní dvou světů, z nichž ani jeden jej není s to přijmout: židovská většina v Izraeli jej obviňuje z anti-sionismu, a naopak Arabové mu mají za zlé, že píše výhradně hebrejsky, je kritický k arabské kultuře a vyjadřuje proizraelské názory. Bakalářská práce bude analyzovat na románové tvorbě Sajjida Kašuy opakující se motiv soužití Arabů a Židů v Izraeli a problematiku identity izraelských Arabů. Současně Kašuovu tvorbu zasadí do kontextu tvorby dalších izraelsko-arabských spisovatelů píšících hebrejsky a bude se snažit nalézt odpověď na otázku, jaké místo zaujímá v izraelské kultuře a jaký v ní má ohlas.
|
|
|
"Vše je dobré, vše je Jedno". Rabi Nachman ben Simcha mi-Braslav. Osobnost a dílo.
Krekulová, Tereza ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent) ; Sidon, Karol Efraim (oponent)
"Vše je dobré, vše je Jedno" Rabi Nachman ben Simcha mi-Braslav Mgr. Tereza Krekulová Rabi Nachman ben Simcha z Braslavi (1772 Mezibož - 1810 Uman) patří k nejoriginálnějším a zároveň i nejrozporuplnějším osobnostem chasidského hnutí. Jeho jedinečnost v rámci chasidské spirituality netkví pouze v myšlenkovém obsahu jeho subjektivně, niterně psychologicky zabarveného díla s hlubokým existenciálním přesahem; svébytný byl i jeho způsob komunikace s žáky a především vnímání sebe sama jako skrytě působícího cadika generace (cadik ha-dor) se silnou mesiášskou aspirací. Obě jeho díla se zásadně liší od tradičních žánrů chasidské literatury: homilie se vyznačují nesmírně složitou kompozicí a mnohovrstevnou hermeneutickou strukturou, příběhy na rozdíl od tradiční chasidské legendy vyprávějíci o životě a zázračných skutcích cadikim, nejsou primárně spjaty s židovským prostředím a tradicí a cadik je v nich přítomen jako sám autor promlouvající ke svým posluchačům a čtenářům ústy fiktivních hrdinů. Jak homilie, tak příběhy, sloužily jako materiální roucha nejhlubšího mystického poznání, jehož skryté zjevování rabi Nachman - v návaznosti na Šim'ona ben Jochaj - pokládal za jeden z hlavních způsobů, jimž cadik ha-dor naplňuje svoji ústřední roli v díle individuální i univerzální spásy. Svým učením i příběhy rabi Nachman...
|
|
|
Obraz východního Žida v českých židovských časopisech 20. stol. (do r. 1938)
Fottová, Magdalena ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Práce se zabývá obrazem východního Žida v česky psaných časopisech sionistického a českožidovského hnutí v letech 1910-1925 a jeho místem v identitě obou skupin. Základem pro rozbor jsou literární texty (původní i překlady) s postavami východních Židů, které vzhledem ke svému umístění v oficiálních periodikách českožidovských a sionistických institucí představovaly fikční světy přijatelné pro ideologii daného hnutí a spoluvytvářely tak literární obraz východního Žida v kolektivní paměti jeho stoupenců. Popis frekventovaných rysů těchto postav je doplněn historickým kontextem s použitím souvisejících publicistických příspěvků zkoumaných časopisů. Klíčová slova Východní Žid, 1. světová válka, židovská identita, asimilace, sionismus, židovské časopisy, stereotypy, postavy.
|
host ::
RSS.