|
|
Jan Scheinost. Katolík a fašista, novinář a politik
Klementová, Eliška ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Cílem disertační práce je analýza myšlenek i politických aktivit Jana Scheinosta (1896- 1964), novináře a zároveň obratného zákulisního politika, známého také jako ideologa českého fašismu. Práce představuje a analyzuje především ty texty a aktivity této kontroverzní osobnosti, které byly svým způsobem unikátní, typické nebo naopak atypické pro československou politickou a intelektuální scénu první a druhé republiky, od 20. let 20. století do období Protektorátu Čechy a Morava. Vlivný katolický publicista Scheinost bývá v odborné literatuře spojován nejen s konzervativním tradicionalistickým katolicismem, ale také s fašismem. Práce se však snaží prokázat, že Jan Scheinost především vždy hledal nejvhodnější hnutí či politickou stranu, skrze něž by mohl realizovat své výbojně katolické ideje. Práce zároveň sleduje historický i kulturní a mediální kontext, v němž Scheinost, mj. šéfredaktor deníku Lidové listy, působil. Přesvědčený nacionalista a katolík Scheinost vstoupil na počátku 20. let do Československé strany lidové, ale ta pro něj byla příliš kompromisní a málo konzervativní. Proto založil se spisovatelem Jaroslavem Durychem revue Rozmach, kde koncipoval a prezentoval své myšlenky. Když se v polovině 20. let 20. století formoval český fašismus, Scheinost vstoupil do fašistického hnutí, aby jej...
|
|
|
Ideové zdroje křesťanské demokracie ve střední Evropě v letech 1945 - 1948
Kugler, Pavel ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Konečný, Karel (oponent)
Křesťanská demokracie ve středoevropských zemích, jež se ocitla pod vlivem Sovětského svazu nedostala příležitost, aby sehrála významnější roli ve vývoji regionu takovým způsobem, jak se to povedlo křesťanským demokratům po roce 1945 v západní části Evropy. Zásadní roli v tomto procesu měly vnější podmínky a rozhodujícím faktorem se staly zásahy zvenčí. Nicméně i přes poměrně krátké období, které v podstatě trvalo pouhé dva roky, se jasně ukázaly identické znaky či naopak rozdíly v chápání toho, co by mělo být nosnou myšlenkou strany s tímto programovým vymezením. Do utváření ideové základny zasahovaly faktory historické zkušenosti, religiozity obyvatelstva a také hospodářská a sociální situace. Nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že z jisté části nepřestaly existovat staré předsudky. Těžko lze v této souvislosti akceptovat označení roku 1945 jako nultou hodinu, jak se vžilo především ve starší historiografii, ale v rámci problematiky křesťanské demokracie šlo ve větší míře o plynulý kontinuální proces a završení snah, které se pravidelně objevovaly již v předchozích desetiletích. Přes omezené možnosti však Západ, jakožto symbol křesťanského kulturního centra, na druhé straně právě se vytvářející železné opony nezmizel. Naopak, právě vnímání západních hodnot zůstalo v prvních letech součástí programů stran...
|
|
|
Československý dům v Londýně-Velehrad
Langerová, Anna ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Práce se věnuje československému domu v Londýně, známému jako Velehrad. Jedná se o charitu, jejíž počátky sahají do roku 1949. Organizace pracovala pro uprchlíky z Československa od počátku 50. let až do roku 1989, kdy díky událostem, které proběhly v Československu, ztratila svůj původní význam. V první části je řešena především historie organizace, vznik Cyrilometodějské ligy a další záležitosti, jako například financování charity. Ve druhé části jsou následně vymezeny emigrační vlny z roku 1948 a 1968. Je řešena otázka, jak se Československo snažilo po právní stránce emigraci bránit. Poslední část je následně věnována organizaci. Zaměřila jsem se především na kontakty s domovem, jak prakticky probíhala pomoc Velehradu uprchlíkům či jak charita reflektovala některé události, které probíhaly v Československu. Mým zájmem bylo i nastínění fungovaní české doplňovací školy. Klíčová slova: Velehrad, St. Wenceslaus House - Velehrad, otec Jan Lang, otec Josef Pazderka, emigrace
|
|
| |
|
|
Heřman Josef Tyl
Feranc, Daniel ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Práce nazvaná Heřman Josef Tyl nabízí chybějící celkové zpracování života této významné církevní osobnosti, opata jednoho z nejstarších premonstrátských klášterů založeného českých šlechticem blahoslaveným Hroznatou v Teplé, která prožila utrpení dvou totalit 20 století. nacismu v koncentračních táborech a komunismu ve věznicích a uranových pracovních táborech, jakož i různé perzekuční zásahy do jeho života v podobě odebrání státního souhlasu. Práce se přitom věnuje také obdobím jeho života, která doposud postrádala zpracování. To se týká zejména Tylova dětství, dospívání, studií a života po roce 1958, kdy pracoval jako skladník na Cakovském družstvu a vrátil se ke kněžské službě, kterou mu znovu znemožnil zásah komunistické totalitní moci odebráním státního souhlasu, aby se v závěru svého života opět ke kněžské službě vrátil a dokonce byl zvolen opatem tepelského kláštera. Práce nabízí také historicko-kritické zhodnocení údajů známých z Tylovy autobiografie, dotýkajících se zejména období od jeho zatčení gestapem v roce 1942, až do jeho propuštění z komunistických vězení a jejich doplnění na základě získaných pramenů. Zpracování disertační práce se opíralo o shromážděné archivní prameny vztahující se k osobě Heřmana Josefa Tyla: jeho pozůstalost, úřední listiny a dokumenty, materiály vzniklé z...
|
|
| |
|
|
Dějiny církevní správy v Protektorátu a Sudetské župě
Beringer, Jaromír ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Radvanovský, Zdeněk (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Po roce 1989 vyšla celá řada monografií a vědeckých článků, které se soustředily na oblast českých dějin v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Bezesporu je to téma, které ještě není zcela probádané, a proto zde čeká na svá odhalení celá řada zajímavostí. Pozoruhodný však zůstává fakt, že tak důležité historicko-religionistické téma, jako jsou dějiny církevní správy od Mnichovské dohody do osvobození naší vlasti v květnu 1945, z velké části uniklo badatelské pozornosti. Zábor, který postihl naši republiku po mnichovském diktátu 30. září 1938, ochromil chod i tak významné instituce, jakou byla římskokatolická církev. V této souvislosti je třeba upozornit na důležitou skutečnost, že až do roku 1950 se vedly matriky právě na farních úřadech. S nesmírnou pečlivostí se zde zaznamenávaly veškeré údaje o narození, úmrtí, o uzavřených manželstvích, ale také všechny úkony, které vyplývaly z duchovenské činnosti. České diecéze dostaly po třicetileté válce a v josefínské době novou podobu. V roce 1654 vzniklo nové biskupství v Hradci Králové, dále v roce 1655 severočeské biskupství v Litoměřicích, které mělo sehrát úlohu obranného valu před šířícím se luteránstvím ze Saska, a v roce 1785 bylo ustaveno biskupství v Českých Budějovicích. Tyto diecéze pak byly začleněny se svými biskupy jako sufragány pod pražskou...
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v průběhu padesátých let dvacátého století
Synek, Jan ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Podstatou každého totalitního režimu je jeho snaha ovládnout lidské životy v celé šíři, donutit každého člověka, aby přijal jeho ideu za vlastní nebo se tak alespoň tvářil. To je samozřejmě požadavek nepřijatelný pro všechny, kteří mají svou vlastní ideu a tato má v jejich životě takřka zásadní význam. Je proto zcela logické, že totalitní režimy vždy a všude narážely a narážejí na náboženské skupiny, které se odmítají podřídit jejich ideologii, neboť tato je v rozporu s jejich vírou a přesvědčením. V tomto zápase ideologií pak jsou většinou představitelé totality donuceni pro slabost svých argumentů své odpůrce perzekuovat. Je potom na odolnosti a vytrvalosti konkrétní církve či jiné náboženské instituce, zda dokáže skutečně setrvat ve svém odporu a nepodlehnout různým perzekucím či naopak úplatkům a lákavým nabídkám na spolupráci. Břímě tohoto rozhodnutí samozřejmě leží na čelných představitelích těchto skupin, kteří sami nemohou tomuto tlaku dlouho vzdorovat, pokud nejde o mimořádně silné osobnosti. Důležité proto je, zda za nimi jejich duchovní a ostatní věřící stojí. Komunistickému režimu, založenému na třídní nenávisti, samozřejmě silně ležel v žaludku křesťanský náboženský systém, založený na lásce k bližnímu. V poúnorovém Československu to byla především katolická církev, která se stala terčem...
|
|
|
Dějiny církevní správy v Protektorátu a Sudetské župě
Beringer, Jaromír ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Radvanovský, Zdeněk (oponent)
Po roce 1989 vyšla celá řada monografií a vědeckých článků, které se soustředily na oblast českých dějin v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Bezesporu je to téma, které ještě není zcela probádané, a proto zde čeká na svá odhalení celá řada zajímavostí. Pozoruhodný však zůstává fakt, že tak důležité historicko-religionistické téma, jako jsou dějiny církevní správy od Mnichovské dohody do osvobození naší vlasti v květnu 1945, z velké části uniklo badatelské pozornosti. Zábor, který postihl naši republiku po mnichovském diktátu 30. září 1938, ochromil chod i tak významné instituce, jakou byla římskokatolická církev. V této souvislosti je třeba upozornit na důležitou skutečnost, že až do roku 1950 se vedly matriky právě na farních úřadech. S nesmírnou pečlivostí se zde zaznamenávaly veškeré údaje o narození, úmrtí, o uzavřených manželstvích, ale také všechny úkony, které vyplývaly z duchovenské činnosti. České diecéze dostaly po třicetileté válce a v josefínské době novou podobu. V roce 1654 vzniklo nové biskupství v Hradci Králové, dále v roce 1655 severočeské biskupství v Litoměřicích, které mělo sehrát úlohu obranného valu před šířícím se luteránstvím ze Saska, a v roce 1785 bylo ustaveno biskupství v Českých Budějovicích. Tyto diecéze pak byly začleněny se svými biskupy jako sufragány pod pražskou...
|
|
|
Bund der Landwirte a československá politika
Randáková, Adéla ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Bund der Landwirte a československá politika" se zabývá německou politickou stranou agrárního směru Bund der Landwirte (Svaz německých zemědělců) v Československu v letech 1918 až 1926 a podrobněji zkoumá její vztah k československé národnostní politice, především ve vztahu ke školství, jazykové otázce a pozemkové reformě.
|
host ::
RSS.