|
|
" Kdo neskáče, není z Brd ": Sociologická studie o fenoménu sportovního fanouškovství na Příbramsku
Černohous, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Vrbíková, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá významem sportu a fanouškovství pro sportovní příznivce. Snahou je studovat především ty skupiny sportovních fanoušků, které byli do dnešních dní výzkumy často opomíjené. Studie obsahuje analýzu rozhovorů provedených s fanoušky (konkrétně s členy fanklubu) volejbalových a fotbalových klubů z Příbrami. Výsledky ukazují, že je fandění spojenou nejen se sledováním sportovního zápasu, ale také s různými vnějšími skutečnostmi a může mít i sociální rozměr. Následně je aplikován model čtyř ideálních typů fotbalových příznivců vytvořený Richardem Giulianottim na volejbalové příznivce. Ukazuje se, že je tento model vhodný pro identifikování některých skupin fanoušků, ale příznivci mohou vykazovat některé znaky jak tradičních, tak konzumních kategorií.
|
|
| |
|
|
Cesta za uznáním: Důvody k migraci do Německa u budoucích absolventů pražských lékařských fakult
Sedláková, Klára ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou důvody vedoucí studenty (před)posledních ročníků pražských lékařských fakult k rozhodnutí odejít po studiu do Německa. Práce se prostřednictvím kvalitativního výzkumu snaží představit rozhodnutí k migraci a jeho důvody jako přirozené vyústění stávající, pro mladé lékaře poměrně nepříznivé, situace v českém zdravotnictví. Provedený výzkum poukazuje na podstatnou roli faktorů nefinančního charakteru, zejména se v tomto ohledu v práci zaměřujeme na roli sociálního statusu lékařů, zvláště pak prestiže lékařského povolání a s ní souvisejícího nedostatku uznání. Samotné důvody k odchodu jsou v práci nahlíženy optikou teorie tzv. push- a pull-faktorů. Rozhodnutí k odchodu jako zvolenou strategii, předkládáme ve světle teorie Alberta Hirschmana Exit, voice, loyalty. Výzkum je založen na sérii polostrukturovaných hloubkových rozhovorů se studenty, již deklarovali úmysl odejít přímo po studiu za prací do zahraničí (primárně do Německa). Práce se zabývá důvody k odchodu z perspektivy hlavních aktérů, a představuje tak různorodost jejich přístupů k rozhodnutí migrovat. Hlavním zjištěním práce je zásadní role nedostatku projevovaného uznání v rozhodnutí odejít, která se odráží v několika typech motivačních faktorů k odchodu. Práce také dává konkrétní náplň jednotlivým...
|
|
|
Mužská emancipace jako proces hledání identity
Petr, Josef ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Uhl, Michal (oponent)
V této práci bych rád představil model mužské emancipace, jako proces "osvobozování" mužů od zažitých stereotypů o mužích a maskulinitě. Mužská emancipace je především vnitřním procesem hledání mužské identity, která je syntézou reflexe pohlaví jako biologické predispozice a genderu jako kulturní konstrukce. Koncept mužské emancipace je jednou z možných odpovědí na současnou krizi mužské identity, a skrývá se různou měrou v různých podobách mužského hnutí, jehož základní typologii jsem rozšířil o kometář k "emancipačnímu potenciálu" jednotlivých hnutí. V opozici proti feministickým ideálním typům nového muže či androgyna jsem postavil realistický ideální typ emancipovaného muže, který neusiluje o syntézu vlastností, které jsou tradičně považovány za femininní a maskulinní, ale především o ucelenou, konzistentní a originální osobnost. V poslední části práce prezentuji výstupy z mého výzkumu "Co muži říkají", ve kterém jsem analyzoval výroky, zaznamenané v zápisech z mužských skupin Ligy otevřených mužů a zasazuji je do teoretických souvislostí. Výstupem z tohoto výzkumu je popsání čtyř motivačních kategorií, které motivují muže k účasti na těchto skupinách, a stručný popis některých zásadních témat, které se na mužských skupinách často objevují.
|
|
|
Střet kultur ohledně provozu domácnosti a výchovy dětí v česko-guinejských rodinách žijících v České republice
Rossová, Iveta ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Marie (oponent)
Práce se zabývá tématem konfliktů kultur v česko-guinejských rodinách žijících v České republice ohledně provozu domácnosti a výchovy dětí. Jejím cílem je odhalit explicitní i implicitní úroveň konfliktů, které vznikají působením odlišných rodinných prostředí zkoumaných česko-guinejských rodin. První část práce je věnována vymezení základní terminologie pojmů (rodina, manželství, příbuzenství), představení posledních trendů rodinného chování ve světě a v České republice a teoretického zázemí interetnických partnerství. Pro přibližnou představu o guinejské rodině jsou představeny historické kulturní vlivy na území Guinei, nastíněny základní guinejské hodnoty v oblasti rodinného života a domácnosti a uvedeny trendy guinejského rodinného chování v posledních letech. Druhá část práce je věnována popisu konceptuálního rámce výzkumu, který je založen na instrinktivní případové studii, tak jak ji představuje Stake, a kombinaci dvou výzkumných technik - zúčastněném pozorování a hloubkových polo-strukturovaných rozhovorech. Výzkum ukázal, že lze sledovat podobné struktury a každodenní praxe, které korelují s momentálními rodinnými cykly. Také lze spatřit společné tendence partnerů ve svazku a strategie řešení konfliktů.
|
|
|
Symbolické hranice konstruované skupinou bedňáků
Kubíček, Matěj ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Matěj Kubíček - Symbolické hranice konstruované skupinou bedňáků Abstrakt Autor ve své práci analyzuje způsob, jakým skupina bedňáků (manuální pracovníci v technickém zázemí kulturních akcí) konstruuje symbolické a sociální hranice uvnitř a hlavně navenek skupiny, tedy vůči ostatním účastníkům přípravy a průběhu těchto akcí. Teoreticky autor vychází z konceptu symbolických a sociálních hranic Michele Lamont a Virága Molnára a dále z teorie morálních hranic Andrewa Sayera. Podle Sayerovy teorie vznikají morální hranice skupin či společností na základě hodnot sdílených těmito skupinami a morálního odsouzení jiných skupin či společností z důvodu neuznávání těchto hodnot. Autor v terénu skutečně nalezl projevy strategie tvorby hranic a ukazuje, na jakých konkrétních hodnotách je založena a jakou má povahu. Zjišťuje, že bedňáci paralelně s formálními hranicemi, které jim určují podřízené postavení, konstruují symbolické hranice, skrze které se naopak povyšují nad ostatní účastníky.
|
|
| |
|
|
Education and the Social Inequalities Reproduction in the Czech Republic
Kirschnerová, Hana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Táto bakalárska práca spracováva tri veľké teórie o reprodukcii sociálnych nerovností - Pierra Bourdieu, Basila Bernsteina a sociálne-psychologický model z pera Duncana a Blaua. Vysvetľuje hlavné pojmy, ktoré autori používajú ako i mechanizmus ako dochádza k reprodukcii. Kompiláciou statí prestavuje situáciu vzdelávania a nerovností v Českej republike a porovnáva ich zistenia so svetovými konceptmi. Inšpirovaná Murphyho neochotou akceptovať automatické premieňanie triednych rozdielov na triedne nerovnosti a inými v istom zmysle "alternatívnymi konceptmi" vyúsťuje práca v akési predstavenie ďalšieho smeru, ktorým by sa výskum nerovností mal uberať. Predkladá názor, že je nutné bližšie skúmať vzťah ašpirácií detí z nižších sociálnych tried a školy ako štrukturálneho činiteľa, aby sme sa dozvedeli nakoľko táto najviac postihnutá skupina obyvateľstva tento problém vôbec vníma ako negatívny.
|
|
| |
|
|
Historie sociologie historií vědy: metodologické možnosti zkoumání jazyka teorie
Patáková, Markéta ; Maršálek, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Práce se věnuje metodologickým možnostem využití jazyka sociologické teorie jako základu pro zkoumání dějin sociologie. Profesionální historie sociologie v současnosti převážně nabývá podoby institucionálních dějin, jež charakterizuje obrat k sociálnímu kontextu produkce vědění. V pozornosti k jazyku rozpoznává předkládaná práce dosud nedostatečně využitou příležitost pro pěstování intelektuálních dějin coby domněle vyčerpané alternativy institucionálního přístupu. Rozpracování historie zaměřené na jazyk dává vzniknout metodologické pozici blízké postupům v historii přírodních věd. Na příkladu kritické analýzy zkoumání metafor v sociologii jsou identifikována rizika a zároveň výzvy zaměření se na jazyk, což pomáhá profilovat návrh vlastního přístupu. V návaznosti na studie a metodologické statě filosofa a historika přírodních věd Ladislava Kvasze je nabídnut konceptuální aparát uzpůsobený sociologii. Klíčovou schopností navrhovaného nástroje je rozlišení tří úrovní jazyka teorie: evidenční, modelové a teoretické. Tyto úrovně se liší funkcí, kterou připisují jazykovým prvkům na nich se nacházejícím, a stoupajícím jazykovým potenciálem (silou konstituovat nové objekty a integrovat ty níže situované) daných prvků. Použití nabídnuté metody je v textu postupně předvedeno na dvou příkladech. Na pohledu...
|
host ::
RSS.