|
|
Finská škola a typologická klasifikace folklorní prózy
Závodská, Barbora ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce detailně mapuje počátky finské vědecké folkloristiky, které jsou spjaty s utvářením tzv. finské školy ve folkloristice a vznikem historicko- geografické metody. Vymezuje její specifika, teoretická východiska i praktické aplikace. Dále se práce zabývá prací finské folkloristky Satu Apo, která pro studium folklorní prózy využila emickou jednotku a vlastní systém strukturální klasifikace.
|
|
|
Sociální aspekty nuceného společenství v Terezíně
Fictumová, Andrea ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
Tématem práce je zachycení aspektů každodenní sociální reality v nuceném společenství v ghettu Terezín v letech 1941-1945. Práce je mikrosociologickou sondou do života vězňů obývajících ghetto. Snaží se vymezit sociální činitele, které ovlivňovaly životy lidí, kteří se pohybovali v mezních situacích, byli stigmatizováni a bojovali o přežití. Výzkumná část práce využívá biografickou metodu. Bylo zpracováno celkem deset nahraných svědectví přeživších - bývalých terezínských vězňů. Výzkum byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které se určitým okruhem otázek zaměřily na vnější a vnitřní faktory, které tvořily každodenní realitu tohoto nuceného společenství. Záměrem bylo zjistit subjektivní vnímání životních podmínek, sociálních vazeb, negativních, ale i pozitivních vlivů a další osobní sdělení narátorů. Sebraná a zpracovaná svědectví slouží k hlubšímu porozumění vnímané reality. Mezi faktory, které společenství negativně ovlivňovaly, patřil hlavně strach z neznáma, ze ztráty života a blízkých osob, dále velmi špatné životní podmínky, které se zejména podílely na negativním smýšlení tamních lidí a ztrátě morálních hodnot. Naopak k pozitivním faktorům patřila kultura a sport, které lidé vítali, protože jim na moment umožnily odsunout chmurné myšlenky do pozadí. Lidé pozitivně...
|
|
|
Sociologie smrti
Kolinger, Pavel ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou pohřebního rituálu v české společnosti v moderní a postmoderní době. První část mapuje vývoj pohřbívání převážně v souvislosti se změnami ve vztazích mezi konfesemi v modernizované společnosti. V další části je pak věnována pozornost vlivu odklonu od katolicismu jako národního vzdoru spojeného s prosazením kremace. Následuje část, která se věnuje proměnám souvisejícími s ateizací společnosti, reflektuje i změny politické atmosféry a technizaci společnosti. Práce je v poslední části doplněna empirickým kvalitativním výzkumem vypovídajícím o podobách pohřbů v posledních padesáti letech ve městě a na venkově. Cílem práce je odhalit jakou proměnou rituál prošel, jaké jsou jeho současné podoby, a který z formativních procesů byl pro něj klíčový. Klíčová slova: Sekularizace, proměna, modernizace, konfese, kremace, církev, rituál, hřbitov
|
|
|
Odraz haute couture v českých zemích
Hoffmannová, Soňa ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Odraz haute couture v českých zemích" se zabývá módou ve druhé polovině 19. století a začátkem 20. století v českých zemích. Česká móda se před potvrzením národní samostatnosti v podobě Československé republiky vyvíjela mezi dvěma protikladnými tendencemi. Jednak docházelo k přejímání vlivů ze zahraničí, zejména z Francie, Anglie a Německa především prostřednictvím módních časopisů, a za druhé zde byla snaha o zachování národního svérázu. Cílem práce není analýza módních trendů v českém prostředí, ale analýza módy jakožto fenoménu spojeného s širšími společenskými aspekty, politickými orientacemi, budováním národní identity a zvláštním až absentujícím postavením české aristokracie. Diplomová práce sleduje pozici krejčího v českých zemích, jeho boj s počínající konfekční výrobou a srovnává jeho postavení s francouzskými krejčími tzv. coutiéry, kteří si už ve druhé polovině 19. století vytvořili autonomní a na klientele nezávislé postavení.
|
|
|
Volný čas žáků 5. třídy základní školy. Na základě výzkumu na základní škole "X" v Pardubicích
Klubalová, Tereza ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Volný čas žáků 5. třídy základní školy" pojednává o vnímání volného času samotnými žáky a dále se soustředí na zmapování oblasti volnočasových aktivit a faktorů, které volný čas žáků utvářejí (rodiče, škola, kamarádi apod.). K dosažení zvolených cílů bylo použito kvalitativní výzkumné strategie. S žáky byl vyplněn krátký úvodní etnologický dotazník týkající se volnočasových aktivit, dále byl s nimi proveden polostrukturovaný (hloubkový) rozhovor a data získaná od žáků byla následně doplněna a částečně ověřena pomocí provedeného nezúčastněného pozorování. Práce poskytuje vhled do dětských představ o volném čase, které se do jisté míry shodují s odbornými představami, v něčem jsou však s nimi v zásadním rozporu. Dále je v práci ukázáno, že o nedostatku pohybu dětí nelze hovořit s všeobecnou platností a že mnohými odmítané (nad)užívání počítačů neslouží dětem jen k hraní her, ale slouží dětem i jako prostředek komunikace s vrstevníky a jako zdroj nových informací.
|
|
|
Vývoj konceptu monstruality v lidové a populární kultuře
Krejzová, Anna ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
Práce se věnuje studiu vývoje konceptu monstruality v průběhu evropské historie. Ve své práci se snažím ukázat monstra jako fenomén provázející historií lidstva od antiky po současnost. Představy o existenci těchto záhadných a tajemných tvorů se v průběhu dějin proměňovaly. Postupně byla monstra vytlačena z reality do světa fikce v literatuře a filmu Přesto si udržela popularitu a pozornost miliónů obyvatel jako kulturní univerzálie. Klíčová slova: bazilišek, monstra, koncept monstruálního, lidová kultura, populární kultura
|
|
|
Národní identita albánských emigrantů v Praze
Stehlíková, Barbora ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zkoumání národní identity albánských přistěhovalců v Praze a její projevy. Výzkum je prováděn pomocí biografické metody, při které se badatel mnohem více zaměřuje na život konkrétního jedince. Využívá se narativních epizodických rozhovorů, při kterých se dává co největší prostor vypravěči. Takto získané texty se poté důkladně interpretují. Kromě analýzy provedených rozhovorů zahrnuje tato práce shrnutí literatury zabývající se Albánci v České republice. Dále se zde nachází popis biografické metody, přičemž vycházíme převážně z práce Petry Klvačové a Zdeňka Konopáska. Následuje teoretické vymezení zásadních pojmů, kterými jsou "identita", "národní identita" a "etnická identita" a poté stručný přehled historického vývoje v Albánii a v oblasti Kosova. Menší pozornost je věnována také vztahu mezi přistěhovalcem a městem. V závěru dospíváme k tomu, že národní identita u všech sedmi respondentů představuje jednu z možných subidentit, která se však pohybuje na pomyslné síti ve větší vzdálenosti od středu než jiné aspekty prezentované respondenty. Těmito aspekty byla například práce či nějaká záliba.
|
|
|
Obraz Slušovic v narativech o "Slušovickém zázraku
Fialka, Jiří ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Cílem této práce, jež vychází zejména z lokálních normativních písemných pramenů a z rozhovorů s vybranými obyvateli Slušovic, je analyzovat, jaká témata týkající se života v obci Slušovice pamětníci zmiňovali a jak na ně vzpomínali. Z několika tematických okruhů, jež se v rozhovorech objevily, jsou pro analýzu vybrány mimořádné návštěvy a s nimi spojené kulturní akce, přičemž je zároveň ukázáno, jak byly tyto události prezentovány v dobovém tisku. V otázkách na obsah témat se práce drží roviny mikrohistorické, při studiu způsobu vzpomínání vychází předkládaný text z díla Maurice Halbwachse a jeho interpretace Wulfem Kansteinerem. Na této úrovni analýzy bude ukázáno, jaké faktory mohou rozvzpomínání ovlivňovat. Klíčová slova Slušovice, paměť, interview, life story, antropologie venkova
|
|
|
Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži
Okénková, Věra ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži" pojednává o každodenním životě Čechů v Paříži spojeném s místem, jenž představuje kousek Česka uprostřed historické části Paříže. Práce se snaží ukázat percepci tohoto místa na základě materiálního, funkčního a symbolického významu budovy s přesahy do migračních studií, paměťových studií a problematiky identit. Součástí textu je také teoretické zakotvení konceptu místa nejen v etnologii ale i v jiných společenských a humanitních vědách - a to především s ohledem na teorie "míst paměti" Pierra Nory a "antropologických míst" Marca Augého. V práci je kromě symbolického kapitálu budovy 18, rue Bonaparte, jakožto důležitého místa paměti představená také historie dalších míst ve Francii, která tvoří dodnes součást kolektivní paměti krajanů. Hlavním cílem práce je ukázat, jak důležitou roli může hrát konkrétní fyzické místo, posilněné funkčními a symbolickými významy pro Čechy žijící mimo svůj domov a jak může přispívat k jejich integraci do hostitelské společnosti.
|
|
|
Folklorní podání o ruských samozvancích
Trebushkova, Liubov ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky): Bakalářská práce se z folkloristického hlediska věnuje ruskému samozvanectví. Zasazuje tuto problematiku také do širšího kontextu světových dějin. Posuzuje ruské samozvanectví jak z historického tak folkloristického hlediska. Folklorní materiál bude čerpán z centrálního Ruska, z Povolží a Uralu. V závěru se uplatní úvahy o mentalitách respektive společenských ideálech, utopiích a lidových modelech vůbec.
|
host ::
RSS.