Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 84 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj měnově politických režimů v ČR a vhodnost jejich použití
Frýbová, Kateřina ; Řežábek, Pavel (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Eva (oponent)
Současná měnová politika je velmi diskutované téma. Hlavní pozornost je kladena na režim cílování inflace a otázky jestli je vhodný i v rámci nízko inflačních podmínek s nízkými úrokovým sazbami. Práce zkoumá měnově politické režimy, jak se vyvíjely cílované veličiny v režimu cílování inflace. Cílem práce je ověřit zda při sazbách poblíž technické nuly nedochází k systematicky větším odchylkám predikcí inflace od skutečnosti. Po porovnání všech měnově politických režimů, jejich výhod a nevýhod v současném vývoji je v práci konstatováno, že ačkoliv režim cílování inflace není bezchybný, nevýhody a úskalí ostatních režimů jsou mnohem závažnější. Přestože se velikost odchylky inflace v případě sazeb na nule zvyšuje, jedná se spíše o chybu v modelu a příliš optimistické prognózy ČNB, než že by chyby přímo souvisely s výší sazeb.
Ekonomická proveditelnost dostavby nového bloku jaderné elektrárny v České republice
Kovář, Marek ; Hladík, Miroslav (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou a aktuálním stavem jaderné energetiky v postavení energetického mixu Evropy. První kapitoly objasňují podstatu specifičnosti výroby elektrické energie z jaderných elektráren a popisují její pozitivní aspekty. V další části se řeší zhodnocení dostavby jaderné elektrárny Temelín společně s citlivostní analýzou na cenu elektrické energie na burze.
Konstrukce složených indikátorů a komparace životní úrovně seniorů v ČR a vybraných státech OECD v roce 2013
Lukáš, Matěj ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je konstrukce dvou složených indikátorů, které poskytnou vypovídací hodnotu o životní úrovni seniorů ve vybraných zemích OECD, a podle nichž bude následně možné provést mezinárodní komparaci životní úrovně seniorů. První z vytvořených indikátorů je Konsolidovaný náhradový poměr (KNP), měřící příjmovou situaci seniorů, která je z ekonomického hlediska považována za zdroj životní úrovně. Konstrukce KNP staví na teoretických základech z publikace OECD, Pension at Glance 2013. Hlavní složkou indikátoru KNP je náhradový poměr, který porovnává příjem seniorů před a po odchodu do důchodu. Do KNP jsou dále zakomponovány dva dílčí indikátory ovlivňující disponibilní důchod seniorů, a to imputované nájemné a služby poskytované veřejným sektorem. Nejvyšších hodnot KNP dosáhlo Nizozemsko, Maďarsko, Island a Dánsko. Naopak nejnižších Velká Británie, Německo a Polsko. Příčinou nízkého hodnocení prvních dvou zmíněných bylo nezahrnutí soukromých zdrojů příjmů seniorů do KNP z důvodu nedostupnosti dat. Druhým zkonstruovaným indikátorem je Životní úroveň seniorů (ŽÚS), jenž poskytuje komplexnější pohled na životní úroveň seniorů díky variaci autorem zvolených dílčích indikátorů, například se jedná o příjmovou situaci, míru ohrožení chudobou a sociálním vyloučením, či spokojenost seniorů. Ze srovnání vybraných zemí podle ŽÚS nejlépe dopadlo Dánsko, Nizozemsko, Island a Lucembursko. Výrazně nejnižší skóre získalo Portugalsko, dále pak Estonsko, Polsko a Řecko. Česká republika si ve srovnání s ostatními zeměmi v obou indikátorech vedla podprůměrně, podle KNP dosáhla dokonce pátého nejhoršího výsledku, podle ŽÚS dosáhla skóre těsně pod průměrem sledovaných zemí OECD.
Vztah nezávislosti centrálních bank a vybraných makroekonomických veličin u některých států EU v letech 2000 - 2014
Marešová, Andrea ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Cílem bakalářské práce je ověření hypotézy, že mezi nezávislostí centrálních bank a mírou inflace existuje určitý vztah, zatímco míra nezaměstnanosti a růst HDP nevykazuje vzhledem k míře nezávislosti centrální banky žádný trend. Výchozím prvkem je provedení analýzy nezávislosti centrálních bank České republiky, Velké Británie, Švédska, Chorvatska, Rumunska, Maďarska, Polska a Bulharska s pomocí čtyř indexů (index Loungani-Sheets, Grilli-Masciandaro-Tabellini index, Zozulák index, Piplica index). A následné zjištění míry inflace, míry nezaměstnanosti a míry růstu HDP v těchto zemích za období 2004-2014.
FISKÁLNÍ POLITIKA A HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS V ČESKÉ REPUBLICE
Jeřábek, Martin ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá krátkodobými vztahy mezi fiskální politikou a reálnou ekonomikou. Je rozdělena celkem na tři tematické celky. V první části za pomoci analýzy studií zkoumajících velikost fiskálních multiplikátorů dospívá k závěru, že v závislosti na zvolených předpokladech a časovém období je velikost multiplikátorů vyšší v hospodářských recesích, při nulových úrokových sazbách centrálních bank, nebo při větší uzavřenosti ekonomiky. Hodnota multiplikátorů pro Českou republiku je nízká a nepřekračuje hodnotu jedna. Dále práce analyzuje vývoj veřejných financí v letech 1997 -- 2013 a identifikuje jako jejich základní problém strukturální povahu deficitů. Jako možný nástroj ke zlepšení sklonu veřejných rozpočtů k deficitům je identifikováno fiskální pravidlo omezující veřejné výdaje. Toto pravidlo je plně kompatibilní s Paktem stability a růstu a splňuje základní požadavky -- srozumitelnost a flexibilitu.
Využití makroobezřetnostní politiky a indikátorů rizika pro regulaci finančních trhů
Šimáček, Milan ; Daňhel, Jaroslav (vedoucí práce) ; Musílek, Petr (oponent) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Tato disertační práce přináší komplexní studii systémového finančního rizika a jeho kvantitativního vyjádření. V první části práce shrnuje základní předpoklady a nástroje makroobezřetnostní politiky, která vyvstala jako důležitá regulatorní politika v důsledku finanční krize z let 2007 až 2009. Hlavními částmi práce jsou části zabývající se tvorbou indikátorů finančního systémového rizika a stresu, když se práce zabývá rozdílným kvantitativním vyjádřením aktuálního finančního stresu, oproti postupně se vytvářejícímu systémovému riziku. Práce analyzuje několik metod tvorby indexu finančního stresu, kterého hlavním úkolem je za pomoci tržních cen aktiv zachytit současnou míru rizika jednotlivých sektorů finančního systému. Výsledkem práce je identifikace a historický popis období zvýšeného finančního stresu a zjištění regionálního charakteru stresových událostí. Kromě indexu současné míry stresu finančního systému práce přináší i indikátor systémového rizika pro zachycení tvorby systémového rizika v čase, který je vhodným předstihovým ukazatelem pro identifikaci období finančního stresu. Indikátor systémového rizika tak s předstihem dvou až tří let identifikoval rostoucí riziko bankovních sektorů zemí regionu před nástupem finanční krize z let 2007 až 2009. Práce v závěru upozorňuje na vhodnost využití obou indikátorů pro určení výše proticyklického kapitálového polštáře v rámci nových opatření Basel III.
Vztah nezávislosti a odpovědnosti centrálních bank na příkladu FEDu a ČNB.
Hýblová, Monika ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá porovnáním míry ekonomické a politické nezávislosti s úspěšností uskutečňované měnové politiky centrálních bank. Je založena na příkladu Fedu a ČNB. Definicí nezávislosti a odpovědnosti na základě literatury ukazuji, že klíčovým faktorem je definování cenové stability jako primárního cíle. Pokud je cíl stanoven více ukazateli, otevírá se prostor pro politický tlak a úspěšnost měnové politiky klesá. Určitá míra nezávislosti je tedy nutná pro zdravý vývoj ekonomiky, avšak absolutní nezávislost nemůže být cílem. Odpovědnost centrální banky potom k nezávislosti funguje jako systém pro získání legitimity, nikoli jako substitut. Důležitým faktorem pro udržení cenové stability je i averze společnosti k inflaci.
Soubor nástrojů makroobezřetnostní politiky dle rámce CRD IV/CRR
Konečný, Vojtěch ; Pfeifer, Lukáš (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, jaký dopad má makroobezřetnostní politika přijatá skrze transpozice směrnice CRD IV a nařízení CRR do právního řádu členských zemí Evropské unie na interakci s již stávajícími politikami orgánů dohledu. Významným ovlivňujícím faktorem se ukázala otázka komplementarity a koordinace. Výsledky nasvědčují, že stabilizační účinek již zavedeného nástroje kapitálové rezervy je omezený v návaznosti na intenzitě finanční distorze, kterému čelí finanční systém. K rozhodným vyhodnocujícím závěrům nicméně nelze v této chvíli ještě dojít, primárně kvůli absenci konkrétních kvantitativních dat účinnosti nástrojů v praxi a novátorství samotných nástrojů.
Analýza ekonomického chování sektoru domácností mezi lety 2008-2013 ve vybraných zemích: ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko
Maslák, Dominik ; Štípek, Vladimír (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce analyzuje, jak se změnilo ekonomické chování sektoru domácností zemí Visegrádské skupiny v období mezi lety 2008--2013, tedy období kdy svět postihla ekonomická krize. Stěžejní část práce je založena na analýze ukazatelů, vztahujících se k příjmové a výdajové stránce domácností, jejich úsporám a zadlužení. Z analýzy vyplývá, že ekonomická krize se na sektor domácností negativně podepsala, přičemž krizový byl hlavně rok 2009. Došlo k reálnému poklesu příjmů domácností, a také k omezení spotřeby. Nejistá situace, která se projevila i na trhu práce, domácnosti přinutila k obezřetnějšímu chování v oblasti zadlužení a jejich úspor. Ukázalo se také, že nejvíce ekonomickou krizi pocítily maďarské domácnosti.
Analýza determinantů daně z přidané hodnoty
Nesnídal, Daniel ; Řežábek, Pavel (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou vztahů mezi příjmem státního rozpočtu z daně z přidané hodnoty, počtem sazeb a výší sazeb. Zkoumá, zda nižší počet sazeb a vyšší sazba vede k vyššímu daňovému inkasu. Analýza se opírá o datovou základnu z 39 zemí Evropy, během let 1993 -- 2014, celkem o 746 pozorování. Analýza pro odhad výsledků využívá princip zobecněné momentové metody, estimátor Arellano-Bond. Na základě získaných výsledků se zdá, že zavedení další sazby daně z přidané hodnoty a za platnosti předpokladu ceteris paribus vyústí v pokles daňového inkasa vůči hrubému domácímu produktu o 1,03 procentního bodu. Vztah růstu sazby daně z přidané hodnoty a podílu daňového inkasa a HDP se projevil jako nelineární. Růst sazby daně o 1 procentní bod je možné vyjádřit růstem inkasa vůči hrubému domácímu produktu o přibližně 1 procentní bod.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 84 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 ŘEŽÁBEK, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.