|
|
Ticho v komiksu
Klabanová, Tereza ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
(česky) Práce se zabývá prostředky zobrazování ticha v narativních komiksech. Snaží se potvrdit či vyvrátit otázku, zda bezeslovné panely vždy zprostředkovávají ticho v příběhu. Bezeslovnými panely rozumí takové panely, jež neobsahují textové bubliny s promluvami postav či vypravěče. Z tohoto důvodu se věnuje z velké části bezeslovným, tzv. silent komiksům a jejich způsobům práce se zvukem v příběhu. Text je rozdělen do dvou částí. První část je teoreticko-metodologická a shrnuje dosavadní znalosti ohledně mediality komiksu, bezeslovných komiksů a způsobů komiksové narace se zaměřením na čas v příběhu a typy následností panelů. Druhá část analyzuje konkrétní případy zobrazení ticha ve třech komiksových dílech: Sojčák (2016), Řeka (2015) a sérii Usagi Yojimbo. K analýze využívá dvou postupů. Prvním je Sémiotická analýza popsaná Michalem Uhlem, druhý, neoformalistický přístup Kristin Thompson, je převzatý z filmových studií.
|
|
|
Mediální obraz císařovny Alžběty Bavorské
Zapotilová, Tereza ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Tématem této diplomové práce je obraz rakouské císařovny Alžběty (1837-1898) v rámci fikčních narativů. Alžběta Bavorská je setrvalým předmětem zájmu historiků i umělců, o čemž svědčí mimo jiné množství odborných i fikčních děl zabývajících se životem jejím i jejích blízkých příbuzných. V rámci své práce analyzuji to, jak je císařovna prezentována v 16 vybraných historických románech, filmech, seriálech a divadelních inscenací, jejichž je hlavní nebo vedlejší, avšak z hlediska děje důležitou postavou. Teoretickým východiskem je mi otázka vztahu fikce a ne-fikce a problematika fikčních děl s historickou tematikou. Obraz rakouské panovnice následně zkoumám v rámci pěti kapitol, z nichž každá se zaměřuje na jeden klíčový aspekt jejího života, na jednu z "rolí", které v průběhu svého života hrála, přičemž v každé z těchto kapitol jednak komparuji to, jak se s daným tématem vypořádávají jednotliví autoři fikce, jednak srovnávám tento fikční obraz s tím, jak se k této problematice staví odborný historiografický diskurz. V závěru se poté zabývám otázkou císařovnina obrazu v rámci fikčních narativů obecně a také se věnuji tomu, jakými prostředky a způsoby se autoři fikce záměrně odchylují od poznatků historiků. Klíčová slova císařovna Alžběta Bavorská (1837-1898), Habsburkové (habsbursko-lotrinská...
|
|
|
Modernita jako monstrozita: Sociologická výpověď moderního autorského mýtu
Lošťák, Dalibor ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Storchová, Barbara (oponent)
Tato práce představuje metodologii a teorii potřebnou pro naratologicky a lingvisticky založenou komparaci vybraných textů, náležejících rozdílným deklarovaným žánrům, avšak dle mínění autora sdílejícím značné množství shodných rysů. Tento teoretický a metodologický aparát pak využívá ke stručné pilotní komparaci konkrétních textů se zřetelem na shody a rozdíly v jazyce a vyprávění oněch textů. Klíčovým metodologickým nástrojem, jejž práce představuje, je konstrukce kontinua vymezeného abstraktními póly "instrumentálního" a "literárního" jazyka a jeho vztažení k teorii informace. Jako teoretické východisko zkoumání povahy vyprávění vybraných textů práce prezentuje naratologické koncepce zaměřené na vztah vědy, vyprávění a společnosti. Vyústěním pilotní komparace, využívající tohoto teoretického a metodologického aparátu, by mělo být uchopení jejich jazyka a vyprávění ve vztahu k ideálnímu textu a jeho rysům. Klíčová slova: sociologie, román, jazyk, vyprávění
|
|
|
Uplatnění gotického románu v české próze první poloviny 20. století: žánrové analogie a variace.
Petrová, Zuzana ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se snaží postihnout žánr anglického gotického románu, který je jevem historickým, a dochází tak k jeho oživení vždy za určitých společensko-kulturních podmínek. Sledována je především jeho přítomnost v české próze první poloviny dvacátého století, a to v dílech Vítězslava Nezvala a Jiřího Karáska ze Lvovic. Kromě gotického románu, kterým se inspirovali oba autoři, se jejich díla nechala ovlivnit také poetikou surrealismu (Nezval) a dekadence (Karásek), v jejichž jménu spisovatelé tvořili. Ačkoliv je gotický román žánrem na pomezí umělecké a triviální literatury, vyskytuje se v literární tradici už stovky let a ovlivnil řadu dalších útvarů, v nichž žije dodnes.
|
|
|
Tváří v tvář ztátě: Figury ztráty v poválečné středoevropské literatuře
Petránková, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tématem ztráty v poválečné středoevropské literatuře u autorů Nabokova, Bachmannové, Bernharda, Handkeho, Esterházyho, Sebalda a Chwina, jejichž texty se realizují jako svědecké výpovědi. Vypracovává nový model poválečného "muže bez vlastností", a zkoumá, jakým jazykem tento subjekt svůj prožitek ztráty verbalizuje. S texty pracuje metodou nalézání diskurzívních figur inspirovanou Rolandem Barthesem a díky ní odhaluje mechanismy, které každý jazyk diskurzu svědectví nutně obsahuje, čímž vždy ohrožuje vypovídající subjekt. Představuje tak nový žánr, který ve středoevropské literatuře v průběhu druhé poloviny dvacátého století vznikl.
|
|
|
Pojetí hrdiny ve fantasy literatuře
Zbiejczuková, Irena ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
ZBIEJCZUKOVÁ, I. Pojetí hrdiny ve fantasy literatuře. Diplomová práce. Praha: ÚČLLV FF UK, 2010-2011. Tato diplomová práce se zabývá typologií hrdinů a hrdinek ve fantasy literatuře se zvláštním zaměřením na hrdinovu cestu z hlediska výstavby syžetu. Část práce je věnována i definici a historii žánru fantasy v anglosaském i českém prostředí. Práce vychází z děl jak českých, tak zahraničních. Cílem práce je poukázat na archetypální neomýtickou strukturu fantasy textů a jejich tendenci k heroismu na příkladech konkrétních ukázek z děl tohoto žánru.
|
|
|
30 případů majora Zemana (filmová verze a vydané filmové povídky) z hlediska mytizačních postupů
Hřibová, Tereza ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje řadu mytizačních postupů přítomných v narativech o majoru Zemanovi. Využívá přitom jak seriálové podoby 30ti případů majora Zemana, tak z pozdějších transpozic některých z nich do podoby literární. Práce metodologicky vychází zejména z Barthesova teoretického konceptu moderních mytologií, čerpá také z dosavadních analýz normalizačního diskurzu a z terminologické základny kulturních studií. Jejím cílem je postihnout různé mechanismy označování, díky kterým do narativu vstupují symbolické významy ustavující sekundární mytickou rovinu jednotlivých syžetů. Interpretační část práce je věnována analýze ústřední figury majora Zemana, dále rozboru modů reprezentace postav nepřítele a problematice aluzivnosti a intertextovosti ve funkci mytizačního prostředku.
|
|
|
Mytologie těla
Činátlová, Blanka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Toto poněkud velkorysé (ostatně to k žánru - mýtu, nikoli snad diplomové práce - patří) putování napříč časem i prostorem si na počátku kladlo za cíl hledat přítomnost a význam těla a tělesného v mýtickém vyprávění. Pokud přijmeme fenomenologický kontext těla jako mezního horizontu lidského pobytu ve světě a Neubaurovu charakteristiku mýtu jako příběhu, který nás slaďuje se světem a současně nás v něm zabydluje, pak nemůžeme nalézt sobě bližší témata než je právě mythos a tělo. Jako určující princip mýtické tělesnosti se ukázala především zjevnost. Ve všech třech stěžejních kontextech funguje mýtické tělo jako symbol. Ba co víc, ukazuje původní sílu tradičně chápaného symbolu. Dnes máme kvůli (nebo možní díky) zkušenosti moderního, symbolistního umění vnímat symbolické sdělení jako cosi co odkazuje buď na něco nejednoznačného nebo mnohoznačného. Původně však označoval symbol části celku, dvě poloviny rozlomeného předmětu (řecky "symbal1ein" - házím dohromady, spojuji). Spojením obou částí mohl tento symbol sloužit jako poznávací znamení; vlastník jedné části se prokázal jako posel, host, ztracený příbuzný. Symbol tedy v tomto kontextu funguje jako znamení sestávající ze dvou částí, které je viditelné až po spojení obou částí v jeden celek. Právě tímto způsobem bychom měli číst význam těla v mýtických...
|
|
| |
|
|
James Bond: filmová série z hlediska narativní mytologizace
Pensdorfová, Olga ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce s titulem James Bond: filmová série z hlediska narativní mytologizace aplikuje analytické kategorie verbálního narativu na narativ filmový. Filmový seriál s Jamesem Bondem zkoumá z hlediska jeho struktury, příběhu, typologie postav a fikčních světů. Všímá si převládajícího kompozičního principu seriality, koherence bondovské filmové série i využívání principů intertextového odkazování. Předkládá důkazy pro to, že tento popkulturní narativ je vhodný pro analýzu vzniku a fungování mýtů a ideologií
|
host ::
RSS.