Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Péče o přírodní populaci kachny divoké (Anas platyrhynchos) v honitbě Uhlířská Lhota (střední Čechy)
Malíková, Lenka ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Petra (oponent)
Kachna divoká je u nás nejrozšířenější kachnou, která se vyskytuje skoro na každé vodní ploše. Její lov v České republice, ale i ve světě, je neodmyslitelnou součástí mysliveckého managementu. Jelikož početní stavy kachny divoké klesají, je potřeba myslivecký management hlavně zaměřit na péči o divokou populaci kachen divokých. Cílem této práce je zhodnotit a popsat péči o kachny divoké v honitbě Uhlířská Lhota. Jelikož i v této honitbě se snaží členové mysliveckého spolku péči o kachny divoké navýšit stav této populace. V této práci je popsán myslivecký management v honitbě Uhlířská Lhota za roky 2014 a 2015, kdy bylo zjištěno, že zvýšením hnízdních příležitostí a pravidelným přikrmováním by se stav populace kachny divoké s největší pravděpodobností zvýšil, ale predace a potravní konkurence na takto malé vodní nádrži je hodně vysoká. Jelikož z výsledků odlovu za rok 2014 plyne, že došlo k navýšení počtu kachen divokých, ale v roce 2015 zase k poklesu.
Vývoj početnosti spárkaté zvěře na Broumovsku
Benešová, Iva ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ježek, Miloš (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je sledovat početní vývoj jednotlivých druhů spárkaté zvěře na Broumovsku. Sledovanými druhy jsou jelen evropský (Cervus elaphus), daněk skvrnitý (Dama dama) muflon obecný (Ovis musimon), srnec obecný (Capreolus capreolus) a prase divoké (Sus scrofa). Pro všechny tyto druhy je zde uvedena krátká charakteristika. Broumovsko je z geografického, zoologického i floristického pohledu velmi zajímavou lokalitou. Sledovaná oblast je rozdělena na 6 přibližně stejných částí pro porovnání početních stavů. Práce obsahuje, jak charakteristiku celé sledované oblasti, tak jednotlivých oblastí, kde jsou zdůrazněny nejdůležitější prvky krajiny. V práci jsou porovnány vývoje stavů jednotlivých oblastí, oblastí navzájem a stavy zvěře na Broumovsku v porovnání s celou Českou republikou.
Motolice obrovská (Fascioloides magna) u spárkaté zvěře Středních Čech
Poletín, Michal ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Ve vybraných honitbách v oblasti Křivoklátska (Pustá Seč a Nový Jáchymov) a Brd (Komorsko a Plešivec) byla zjišťována přítomnost motolice velké (Fascioloides magna). Přítomnost motolice byla zjišťována pomocí pitvy, resp. rozříznutím jater při vyvrhování zvěře. Tímto způsobem byla ověřena přítomnost motolice velké u jelena evropského (Cervus elaphus) a daňka skvrnitého (Dama dama) vyskytujících se v honitbách Komorsko a Plešivec. Motolice velká byla zjištěna celkem u 40 kusů jelena evropského a 50 kusů daňka skvrnitého, tedy u všech kusů zvěře odlovených v honitbách v oblasti Brd. Stejně tak byla ověřována přítomnost motolice velké u zvěře odlovené v honitbách Pustá Seč a Nový Jáchymov. Jednalo se celkem o 60 kusů jelení zvěře, v těchto honitbách však nedošlo ke zjištění přítomnosti motolice velké ani u jednoho kusu zvěře.
Vývoj početnosti a škod způsobených losem v oblasti Lipna
Lupták, Jan ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Holá, Michaela (oponent)
Bakalářská práce na téma Vývoj početnosti a škod způsobených losem v oblasti Lipna se zabývá vyhodnocením početnosti populace losa evropského na Lipensku, kde také dochází k vyhodnocení škod, které los způsobuje na hospodářských dřevinách. Součástí práce je popis výskytu losa v této lokalitě a následně je obecně charakterizován. Další část práce se zabývá vyhodnocením početnosti, které je založené na pozorování místních lesníků a myslivců. Dalším zdrojem pro zpracování výsledků jsou myslivecké statistiky. V závěru se práce zabývá zhodnocením škod, které jsou rozděleny podle let, druhu a dřevin.
Reintrodukční program tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Českém lese
Anderle, David ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šťastný, Karel (oponent)
Bakalářská práce Reintrodukční program tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Českém lese se zaměřuje na charakteristiku tetřeva, jeho odchov, vypouštění, predaci a popis sledovaného území. Pomocí radiotelemetrie jsme získaly data o výskytu tohoto vzácného druhu. Další pozorování se provádělo pomocí pobytových znaků a přímým pozorováním. V závěru jsou shrnuté výsledky o sledování tetřeva. V současné době se na majetku Domažlických městských lesů nachází 12-14 stálých jedinců Tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Díky programu reintrodukce se počty volně žijících jedinců v okolí Čerchova pozvolna zvyšují.
Vyhodnocení populace spárkaté zvěře na Horažďovicku pomocí GIS
Ferdová, Jiřina ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Petra (oponent)
Cílem této práce je vyhodnocení vývoje populační dynamiky spárkaté zvěře v letech 2005 - 2014 a jednotlivých honitbách na území ORP Horažďovice. Na Horažďovicku jsou nejpočetnější populace srnce obecného a prasete divokého. Ale zároveň se zde vyskytují další specifické druhy - muflon, sika a daněk. Krajina na Horažďovicku je kulturní, hojně zemědělsky využívaná a nepříliš pestrá pro spárkatou zvěř. Nejdůležitějším zdrojem dat pro vyhodnocení vývoje populační dynamiky této zvěře je myslivecká statistika. Analyzovány jsou údaje k jarním kmenovým stavům, lovu a úhynu u konkrétních druhů zvěře. Výsledky jsou zpracovány pomocí přehledných tabulek, grafů, ale především mapových znázornění s využitím GIS.
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Program péče pro velké šelmy: rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus) v České republice
Hnutí DUHA, Brno ; Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm ; Správa NP Šumava, Kašperské Hory ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Marhoul, Pavel ; Nová, Petra ; Volf, Ondřej ; Kotecký, Vojtěch ; Bláha, Jaromír ; Bartošová, Dana ; Bufka, Luděk ; Koubek, Petr ; Červený, Jaroslav
Rys, medvěd a vlk patří k původním druhům naší savčí fauny a v historických dobách se vyskytovali na území celé ČR. Všechny tři druhy velkých šelem mohou způsobovat škody na hospodářském zvířectvu a na zvěři, čímž se dostávají do konfliktu s hospodářskými zájmy člověka. Tento problém částečně řeší od roku 2000 zákon č. 115/2000 Sb, o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, není to však řešení dostatečné. Negativní postoj veřejnosti k velkým šelmám a s tím související vysoká míra ilegálního lovu jsou i nadále hlavními příčinami ohrožení existence těchto druhů na našem území. Stěžejním opatřením navrženého programu péče pro velké šelmy v ČR je proto rozsáhlá výchovná a osvětová kampaň, která by měla probíhat současně na třech rozdílných úrovních a jejímž cílem je právě změna veřejného mínění a snížení tlaku ilegálního lovu. Související opatření by měla řešit zefektivnění systému řešení škod způsobených velkými šelmami, zlepšení spolupráce ochrany přírody s Policií ČR při řešení případů ilegálního lovu a rozvoj přeshraniční spolupráce na monitoringu a ochraně velkých šelem se sousedními státy. Nezbytnou součástí programu je rovněž pravidelný monitoring stavu populací a výzkum některých aspektů jejich biologie a role v ekosystému. Program je navrhován na období deseti let.
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Červený, Jaroslav ; Dvořák, Lubomír ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Při přirozené obnově lesa je jedním z významných faktorů, které ovlivňují vývoj lesa, okus semenáčků jelenovitými (jelen evropský, srnec obecný). Aby bylo možné zabránit těmto škodám nebo je omezit, je nutné znát časoprostorové chování zmíněných druhů zvěře. Jelenovití jsou však ovlivňováni populací predátorů, převážně rysem ostrovidem a liškou obecnou. Sledováním pohybu a výskytu všech těchto druhů se získají podklady pro studium vazeb mezi kořistí a predátorem v modelovém území, kde je srnčí zvěř hlavní velkou kořistí a důležitou potravní složkou rysa ostrovida. Popis metodiky - obojkování zvířat.
Aktuální a potenciální stav velkých savců a ptáků šumavského regionu
Hrabě, Vít ; Sedláček, František ; Červený, Jaroslav ; Koubek, Petr
Projekt aktualizuje poznatky o složení fauny savců a ptáků v celé oblasti a jejich rozšíření. Jedná se především o koexistenci druhů v důsledku reintrodukce rysa v NP Šumava

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
7 ČERVENÝ, Jan
8 ČERVENÝ, Jiří
3 Červený, Jakub
7 Červený, Jan
8 Červený, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.