|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou od poloviny 14. století do roku 1520
Severová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce tematicky navazuje na moji bakalářskou práci "Počátky cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou" napsanou a obhájenou na zdejší fakultě v akademickém roce 2010/2011. Její náplní je dějinný vývoj žďárského cisterciáckého kláštera od poloviny 14. století do roku 1520. Dějiny žďárského kláštera i v tomto období v sobě pochopitelně odrážejí soudobou historicko-politickou situaci v českých zemích: nástupem dynastie Lucemburků na český trůn - především celkovým vzestupem a rozkvětem za vlády Karla IV. i úpadkem spojeným s vládou Václava IV., jenž vyústil v husitskou revoluci a z ní plynoucí nábožensko-politickou krizi a nestabilitu v Čechách, které výrazně poznamenaly také osud žďárského kláštera. Vnitřní poměry ve žďárském klášteře v daném období ovlivnilo především neustálé střídání ve výkonu zakladatelských práv. Po vymření pánů z Obřan v roce 1312 roli zakladatelů přebírají zpočátku Lichtenburkové a s nimi spřízněný rod Ronovců a pánů z Bítova. Kolem poloviny 14. století znatelně sílí obzvlášť vliv panovníka i moravského markrabství, pod něž klášter oficiálně spadal v letech 1363-1423. I přes toto podřízení zeměpánu nikdy formálně nedošlo k přerušení vazeb mezi klášterem a šlechtickým rodem Lichtenburků, Ronovců i pánů z Meziříčí, Tasova a Lomnice. Po přechodném rozpuštění...
|
|
| |
|
|
Příčiny a důsledky smrti Václava III., posledního přemyslovského krále
Břeň, Martin ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje zejména otázkám příčiny smrti posledního českého krále z dynastie Přemyslovců, Václava III. Zabývá se nejvýznamnějšími a nejstěžejnějšími milníky, vlády tohoto panovníka, které vražedný čin předcházely, a mohly být tak, možnými důvody olomouckého zavraždění, a ukončení čtyřsetleté vládnoucí přemyslovské tradice. Pozornost je též upřena na osobnost mladého krále, na jeho vztah s českou, polskou a také uherskou šlechtou a elitou, s jeho přívrženci a odpůrci. Dále poukazuje na postavy možných viníků, zapojených do údajného spiknutí proti poslednímu přemyslovskému králi. Následně se práce ubírá směrem k důsledkům olomoucké vraždy. Sporům o český trůn, které se rozpoutaly po králově smrti a následného nástupu rodu Lucemburků. Práce se opírá zejména o vztah mezi písemnými prameny a myšlenkami autorů, současné odborné literatury, vytváří si tak prostor pro svou vlastní interpretaci a sebereflexi jednoho z nejdůležitějších a nejvíce přelomových mezníků dějin českého království, který naprosto změnil podobu českého státu. Připravil tak cestu pro příchod, velkého panovníka a císaře Svaté říše římské, kterému kolovala v krvi přemyslovská krev, Karla IV.
|
|
|
Normalizace a česká rocková scéna
Jeřábková, Kamila ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
: Úvod bakalářské práce Normalizace a česká rocková scéna je věnován kultuře 60. let a počátku rockové hudby v Čechách. Hlavním cílem práce je zachycení situace rockové hudební scény konce 60. a 70. let. Důraz je kladen na období normalizace. Část bakalářské práce je věnována instituci Pražského kulturního střediska a jejího řízení tehdejší hudební scény s přihlédnutím na přehrávky - rekvalifikace. Závěr práce je věnován českému undergroundu a jeho stěžejním myšlenkám. Jako hlavní představitele těchto myšlenek uvádím příklad skupiny The Plastic People of the Universe. Normalizační potlačování lidských práv a ideologické zásahy naopak posilovaly činnost nezávislé rockové hudby. Příchod nové vlny ovlivnil vývoj rockové hudby dalších let. Smyslem práce je vliv normalizačních let na kulturní život společnosti a posilování myšlenek svobody.
|
|
| |
|
|
Svobodné zednářství v průběhu dějin
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předkládaná práce se zabývá historickým vývojem a fungováním bratrstva svobodných zednářů. Na základě dostupné literatury se tato práce snaží o shrnutí mýtické, ale zejména novověké historie po roce 1717. Je kladen důraz na vývoj anglického a francouzského zednářství, ale krátce seznamuje čtenáře i se situací v jiných evropských zemích a Americe. Dále se práce zabývá zednářskou symbolikou, která je neoddělitelnou součástí tohoto bratrstva, a nelze bez ní jejich fungování dostatečně pochopit. Důležitou kapitolou jsou i zasvěcovací ceremoniály a rituály, které dokreslují celkovou představu o svobodných zednářích. V závěru práce je uvedena analýza vztahu bratrstva a církve v historickém kontextu či postavení žen mezi zednáři. Práce je ukončena rozborem toho, jak současná společnost zednáře vnímá.
|
|
|
Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války
Mišaga, Vít ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hroch, Miroslav (oponent) ; Bělina, Pavel (oponent)
Vít MIŠAGA, Kristián IV., Mansfeld a vpád do Slezska a na Moravu. Vybrané kapitoly z dějin dánské fáze třicetileté války, disertační práce, Univerzita Karlova v Praze 2014 Abstrakt V rámci české i evropské historiografie raně novověkých dějin patří období třicetileté války (1618 - 1648) mezi ty nejsledovanější. Je to logicky především osud českého stavovského povstání, tak zvaná česká fáze třicetileté války (1618 - 1621), která poutá zájem domácí historické obce. Období dánské fáze (1625 - 1629) se už takovému zájmu netěší. Vítězové byli takříkajíc "dáni" a dlouhé peripetie války už na osudu českých zemí nic nezměnily. Druhé polovině dvacátých let proto dominují v historickém podání jiná témata. Také v zahraniční literatuře můžeme hovořit o jistém upozadění dánského zásahu do války. Jakoby neúspěšné angažmá Kristiána IV. Dánského v boji proti císaři jen vyplňovalo čekání na zářivý vstup švédského Lva ze Severu, Gustava II. Adolfa. Takový je alespoň pohled "vševědoucího" současníka, který zná výsledek. Předložená práce se pokouší tuto optiku změnit. Badatelsky vychází ze studia vpádu generála Arnošta z Mansfeldu a Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu v letech 1626 až 1627, které proběhlo v magisterském studiu. Jde nám především o pohled z pozice protihabsburské strany. Dlouho očekávané tažení...
|
|
|
Nástin hudebních aktivit v Českém Krumlově v období panování knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu
Kvapil, Štěpán ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
(česky) Hlavním předmětem diplomové práce je nástin a charakteristika hudebního života a analýzy hudebních aktivit na dvoře Josefa Adama knížete ze Schwarzenbergu s teritoriálním zaměřením na oblast Českého Krumlova v období 2. poloviny 18. století jako příslušníka vyšších vrstev společnosti. Osvíceného knížete s hlubokým zájmem o společenský a umělecký život, štědrého mecenáše umění a především hudebního znalce a vynikajícího organizátora hudebního programu na svých panstvích. Jedním z úkolů je rovněž zachytit drobný příspěvek do problematiky studia šlechtické hudební kultury (období baroka a klasicismu) a socioekonomického okruhu s touto kulturou související či vzájemně se ovlivňující na konkrétním příkladě schwarzenberského dvora v souboru označovaném jako dechová harmonie. Společně s vývojem souboru dechové harmonie dojde ke stručné charakteristice divadelních aktivit a schwarzenberské hudební sbírky, úzce provázaných s hudebním provozem na dvoře Josefa Adama knížete ze Schwarzenbergu. Abstract (in English): The main aim of the diploma thesis is to provide characteristics of the musical life and analysis of the musical activities at the court of Prince Joseph Adam of Schwarzenberg, who belonged to higher society, with territorial focus in the area of Český Krumlov during the second half of the...
|
|
|
Poselská služba Dvora Králové n. L. v raném novověku
Iša, František ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku ústní i písemné komunikace vykonávané prostřednictvím několika skupin poslů mezi menším královským věnným městem Dvorem Králové nad Labem a jeho vlastním vesnickým zázemím i vzdálenějšími místy na cizích panstvích. Práce se zabývá regionem Podkrkonoší v období pokročilého raného novověku, charakterizuje a analyzuje některé dochované archivní prameny k poselské službě ve Dvoře Králové nad Labem. Přibližuje prostředí, v kterém branní i jiní poslové konali svoje poselské služby, a pokouší se definovat vztah mezi vzdáleností a ohodnocením posla na území panství i mimo něj. V souvislosti s rozmanitou náplní ústních i písemných poselství se práce dotkla i několika dalších témat, jako je skutečná náplň robotních prací, doprovody jízdních vojáků při prospekci terénu, postrky tuláků a žebráků či počátky poštovnictví v regionu. Pra- covní metoda je založena na hluboké archivní sondě do vzácně dochovaných městských pra- menů účetní povahy, především do poselských register branných a rejstříků zaplacených poslů let 1740 a 1768. Výsledná zjištění prezentuje pomocí tabulek, grafů, slovního popisu i rekon- strukčními mapami. Informace z archivních pramenů vynesené do rekonstrukčních map dovo- lují vyslovit další závěry o formách a podobách poselské služby...
|
|
|
Svět očima raně novověkého měšťana
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnímání mimoměstských událostí jednotlivými měšťany, čímž analyzuje pohled raně novověkého obyvatele českého města na okolní svět a možnosti, které měl takový člověk, aby se o dění okolo sebe dozvěděl. Děje se tak za pomoci rozboru mimoměstských událostí, které byly zaznamenané ve vybraných kronikách, vzniklých v letech 1575-1600, tedy v období, které je považováno za takzvaný "zlatý věk českých měst". Nejprve je nastíněno prostředí, ze kterého pocházeli jednotliví autoři kronik a které tudíž mohlo mít podstatný vliv na výběr událostí, které měšťané do svých prací zařadili, tj. postavení konkrétního města, vzdělanost v zmíněném období nebo osobní život pisatelů. V další části je za pomoci rozboru jednotlivých typů zaznamenaných informací (například turecké války, úmrtí významných osob, požáry, sněmy ad.) popisován obzor autorů, jinými slovy to, jaké události byly nejvíce zaznamenávány, a tudíž shledávány zajímavými a nevšedními, a jakým okruhům se konkrétní kronikáři nejvíce věnovali. Tímto způsobem je blíže nahlíženo na myšlenkový svět raně novověkého měšťana, který nám z důvodu absence jiných než úředních pramenů často zůstává utajen, a na impulsy, které takového člověka ovlivňovaly, formovaly jeho životní názor a určovaly, co zanechá příštím generacím.
|
host ::
RSS.