|
|
Zkušenosti se simultánním tlumočením do jazyka "B". Tlumočení v evropských institucích.
Kodym, Jakub ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Sládková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem, které je v letech po rozšíření Evropské unie velmi aktuální, přesto je velmi málo teoreticky i empiricky zpracováno. Po vymezení pojmu tlumočení do cizího jazyka (tzv. "retouru") a jeho přijímání translatology a tlumočnickou obcí je nejprve podán přehled historie a současného kontextu tlumočení v Evropské unii. Následující část je věnována kritickému přehledu translatologických teorií ve vztahu ke směru tlumočení - touto otázkou se dosud specificky zabývalo překvapivě málo teoretických prací. Proto bylo nezbytné před formulováním hypotéz pro náš empirický výzkum provést jakousi syntézu dosavadního stavu bádání nejen přísně translatologického (zejména deverbalizační teorie pařížské školy a Gilélv model úsiiO, ale také v oblasti očekávání posluchač(} a vnímané kvality tlumočení. Vedle toho hypotézy čerpaly z některých současných psycholingvistických teorií o využití fonologické paměti (zejména Baddeleyova modelu artikulační smyčky). Na základě těchto teoretických poznatkél byl formulován výzkumný předpoklad, že tlumočníci pracující pro evropské instituce jsou fakticky bilingvní, proto neexistují větší rozdíly v kvalitě obou směrél tlumočení a preference tlumočení do A není založena na objektivních faktorech, a že při poslechu v rodné řeči lze lépe využít fonologickou...
|
|
|
Kulturní dimenze originálu a její převedení při simultánním tlumočení do mateřského jazyka a při tlumočení do aktivního cizího jazyka
Ďoubalová, Jana ; Sládková, Miroslava (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce rozebírá vlivy kultury na tlumočení, konkrétně pak na tlumočnické strategie při převodu institucionálních pojmů. Kultura je komplexní společenský jev, který určuje naše chápání vnějšího světa. Členové jednotlivých kulturních společenství sdílejí stejný způsob života a hodnoty, kterými se liší od jiných kulturních společenství, přičemž hlavním jednotícím prvkem a vnější projevem těchto společenství je jazyk. Definujeme-li tlumočení jako zprostředkování mezikulturní komunikace, je zřejmé, že tlumočník musí disponovat rozsáhlými znalostmi kultur, mezi jejichž jazyky pracuje, a rovněž chápat složité procesy, které v mezikulturní komunikaci probíhají. Tato práce se zaměřuje jak na kulturu všeobecně a na vztahy mezi kulturou, jazykem a myšlením, tak i konkrétněji na kulturní souvislosti Evropské unie, na vlivy rozdílů kulturně-jazykových společenství při tlumočení pro EU a mezinárodní organizace obecně a na multikulturní aspekty tlumočení při "retouru" do cizího aktivního jazyka.
|
|
|
Převod stylové složky politického projevu při simultánním tlumočení: na materiálu francouzsko-českém
Burget, Aleš ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Sládková, Miroslava (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce Je stylová složka řečnických projevů politického zaměření a problematika jejího převodu při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Práce je teoreticko empirická. V první části se pokusíme definovat a charakterizovat zkoumaný žánr s ohledem na faktory, které mají vliv na průběh mezijazykového převodu. Zaměříme se zejména na pragmatické aspekty řečnických projevů a na možnost existence rozdílů mezi nimi v závislosti na jazyce a na kulturně jazykové příslušnosti řečníka. Vycházíme z předpokladu, že mezi francouzštinou a češtinou existují rozdíly ve způsobu vyjádření subjektivních postojů autora prostřednictvím stylisticky příznakových, expresivních jazykových prostředků. Domníváme se, že ve francouzských řečnických projevech se expresivní a emocionální složka projevuje častěji a s větší intenzitou. Projevy českých řečníků jsou naopak stylisticky neutrálnější. Naším cílem je tuto hypotézu ověřit. Repertoár prostředků subjektivně motivované aktualizace výrazu je velmi bohatý, od prostředků mimojazykových (posturika, proxemika) přes parajazykové (intonace, melodie) až po verbální. Na základě vědeckých pramenů se pokusíme o co nejucelenější přehled těchto aktualizačních postupů. V další části práce se zaměříme na postupy, které umožňují tlumočníkům řešit problémy spojené s...
|
|
|
Souvislost tlumočnického zápisu s kvalitou konsekutivního tlumočení
Svobodová, Petra ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Abdallaova, Naděžda (vedoucí práce)
O tlumočnickém zápise, jenž představuje důležitou pomůcku v procesu konsekutivního tlumočení, pojednávají zejména preskriptivní práce. Notaci považují za významnou oporu pro tlumočníkovu paměť a navrhují principy, jimiž by se tlumočníci měli při psaní poznámek řídit pro dosažení optimálního zápisu. Studií, jež by podrobně zkoumaly vliv notace na kvalitu tlumočnického převodu, je však velmi málo. Možnost objektivního hodnocení kvality tlumočení totiž nadále mnoho odborníků odmítá, přestože v praxi jsou tlumočníci hodnoceni velmi často. Experimenty a hodnocení v této oblasti výzkumu je též obtížné provádět kvůli malým vzorkům, neautentickým laboratorním podmínkám a vysoké individuálnosti jak notace, tak tlumočnických výkonů.
|
|
|
Model "úsilí" Daniela Gila a jeho aplikace na simultánní tlumočení textů nasycených číselnými údaji a výčty
Puková, Zdeňka ; Sládková, Miroslava (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Tato teoreticko-empirická práce se zaměřuje na model úsilí Daniela Gila a jeho aplikaci na simultánní tlumočení textů nasycených číselnými údaji a výčty. V teoretické části model podrobně popisujeme a analyzujeme a aplikujeme jej na simultánní tlumočení. Dále definujeme základní problémy a nedostatky spojené se simultánním tlumočením projevů z francouzštiny do češtiny u textů nasycených číselnými údaji a výčty z hlediska nároků na pracovní kapacitu v důsledku nasycenosti textu i specifik francouzských číslovek a jejich převodu do češtiny. Při tlumočení číselných údajů a výčtů se zvyšují nároky na pracovní kapacitu, zvláště na poslech a analýzu a na paměť, čímž může dojít ke snížení množství kapacity dostupné pro poslech a zpracování následujících částí projevu. Na základě postulátů Gilova modelu úsilí jsme stanovili pracovní hypotézu, podle které v důsledku vzniku deficitního řetězce dojde ke zhoršení kvality přetlumočení u nenáročných úseků, které následují bezprostředně po náročných segmentech obsahujících číselné údaje a výčty. Deficitní řetězec je důsledkem individuálního deficitu u některého z úsilí či celkového zahlcení pracovní kapacity. Dílčí hypotézou je, že výkon profesionálních tlumočníků bude celkově kvalitnější a zhoršení nebude se zvyšující se obtížností úseků předcházejících sledovaným místům...
|
|
|
Profesionální tlumočník ve 21. století: nové technologie a sociální sítě
Stoklasová, Hedvika ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Mraček, David (oponent)
Předkládaná práce se zabývá novými technologiemi a sociálními sítěmi v oblasti tlumočení. Teoretická část popisuje, jak technologický vývoj v průběhu času proměnil samotné tlumočení i způsob práce tlumočníků a jaké možnosti nabízí tlumočení nové technologie. Dále teoretická část nastiňuje historii a fungování sociálních sítí Facebook, Twitter a LinkedIn a popisuje možnosti, které tyto sítě nabízí v oblasti marketingu. Empirická část představuje výsledky dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zmapovat obecné trendy v používání nových technologií a sociálních sítí mezi českými tlumočníky. Online dotazníkové šetření se zaměřilo mj. na to, do jaké míry jsou čeští tlumočníci vybaveni chytrými zařízeními, jaké mají povědomí o technických novinkách a zdali využívají sociální sítě i pro profesní účely. V neposlední řadě pak dotazník zjišťoval, jestli tlumočníci využívají i možnosti marketingu na sociálních sítích. Výzkum proběhl na vzorku 150 lidí. Výsledky analýzy sebraných odpovědí ukázaly, že vybavenost chytrými zařízeními je mezi respondenty poměrně vysoká, vůči netradičním způsobům tlumočení jsou respondenti spíše skeptičtí a sociální sítě tlumočníci využívají spíše ke komunikaci v rámci tlumočnické komunity, nikoliv pro marketing. Klíčová slova: tlumočení, nové technologie, tablet, sociální sítě,...
|
|
|
Teoretické predikce vlivu zašuměného kanálu na tlumočníkův výkon při simultánním tlumočení a jejich empirické ověření
Volenová, Eva ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Ďoubalová, Jana (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice šumu v procesu simultánního tlumočení. Vychází z pojetí šumu, jak jej definuje teorie informace a Claude Shannon ve svém komunikačním modelu. Teoretická část práce nejprve stručně vysvětluje základní pojmy z teorie informace, následuje popis Shannonova modelu. Dále jsou představeny vybrané modely tlumočení, které z něj vycházejí. Nakonec je na základě prostudované literatury vytvořen seznam potenciálních šumů, které mohou v procesu simultánního tlumočení na tlumočníka působit. Empirická část práce sestává z dotazníkového šetření a experimentu. Dotazníkové šetření ověřuje, nakolik jsou potenciální šumy ze seznamu vytvořeného v teoretické části práce vnímány jako rušivé tlumočníky v praxi. Navíc je díky odpovědím respondentů předložený seznam šumů rozšířen. Zároveň šetření zjišťuje, jaké strategie respondenti používají k překonávání nežádoucích faktorů. Nově odhalené šumy i strategie jsou v práci popsány za využití otevřených odpovědí respondentů. Experiment zkoumá dopady dávkového šumu na simultánní tlumočení. Celkem 13 respondentů v jeho rámci simultánně tlumočilo z angličtiny do češtiny nahrávku zašuměnou čtyřmi různými druhy dávkového šumu, které byly nasimulovány na základě modelů vytvořených Jiřím Miličkou. Výstupy tlumočení byly ohodnoceny třemi...
|
|
|
Sebehodnocení a vrstevnické hodnocení při tlumočnickém samostudiu
Navrátilová, Kateřina ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Mraček, David (oponent)
Tato teoreticko-empirická práce se zabývá významem sebehodnocení a vrstevnického hodnocení pro tlumočnické samostudium. V první části práce se soustředíme na její teoretická východiska. Nejprve se věnujeme otázce kvality tlumočení, její definici, ale také hodnocení tlumočení ve výuce. Následně představujeme teorii expertnosti, a to jak obecně, tak z hlediska tlumočení, a předkládáme doporučení některých teoretiků, jak teorii expertnosti uplatňovat ve výuce tlumočení. V další kapitole objasňujeme význam některých konceptů z oblasti teorie učení, které se často objevují v tlumočnicko-didaktických pracích. V závěru teoretické části pak představujeme dva typy nástrojů, které lze při tlumočnickém samostudiu využívat, a to nástroje e-learningové a reflektivní deníky. V empirické části práce analyzujeme výsledky dvou provedených výzkumů. Prvním z nich je dotazníkové šetření mezi studenty Ústavu translatologie, jehož cílem bylo zmapovat samostudijní návyky studentů ústavu a také zjistit, zda studenti při samostudiu postupují v souladu s teorií expertnosti. Druhým z nich je studie zaměřená na vrstevnickou zpětnou vazbu, kterou si studenti tlumočení navzájem poskytují, a na uživatelskou přívětivost My Speech Repository, databáze určené studentům tlumočení.
|
|
| |
|
|
Ingrid Kurzová a její přínos pro vývoj teorie tlumočení
Šindelková, Markéta ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Vavroušová, Petra (oponent)
Diplomová práce s názvem Ingrid Kurzová a její přínos pro vývoj teorie tlumočení je deskriptivní teoretickou studií zabývající se dílem konferenční a televizní tlumočnice, teoretičky tlumočení a profesorky translatologie na Vídeňské univerzitě Ingrid Kurzové, rozené Pinterové. Mapuje jednotlivé výzkumné etapy, vývojové tendence a názorové i zájmové posuny, které se dají chronologicky sledovat v článcích, studiích i rozsáhlejších publikacích této badatelky. Práce rovněž informuje o badatelčiných pedagogických a tlumočnických projektech a v neposlední řadě reflektuje přínos Ingrid Kurzové v oblasti interdisciplinární spolupráce. Právě propojení tlumočnického a psychologického vzdělání ji přimělo k prvním experimentům v oblasti simultánního tlumočení. Klíčová slova: Ingrid Kurzová, teorie tlumočení, interdisciplinární výzkum, kognitivní psychologie, kvalita simultánního tlumočení, stres, média, audiovizuální tlumočení, didaktika.
|
host ::
RSS.