Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  předchozí11 - 18  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stylization of orality in contemporary Czech prose as a translation problem for the language pair Czech-German
Kreisel, Mirjam Elisabeth ; Kloudová, Věra (vedoucí práce) ; Winter, Astrid (oponent)
Tato práce se zabývá překladem stylizace mluvenosti v kontextu lingvistiky, vývoje jazyka a literatury a teorie překladu. Analyzujeme rysy mluvenosti ve třech současných českých románech a jejich překladech. Kvantitativní analýza vychází z vybraných prvků, které jsou v odborné literatuře charakterizovány jako typické pro mluvenost. Jejich výskyt pak zkoumáme pomocí korpusové analýzy. Analýza původních děl prokázala, že mezi romány existují v rovinách jazyka i v rámci konkrétních slovních druhů rozdíly, což je znakem individuální stylizace. Tento individuální postup lze v omezené míře pozorovat i v překladech, třebaže stylizace překladů je vcelku spíše jednotná. Díky kontrastivnímu pohledu můžeme konstatovat, že míra nivelizace je obzvlášť velká, pokud jde o rysy, které jsou v češtině rozšířené. Následuje kvalitativní analýza stylizované mluvenosti, jejímž cílem je v daném úryvku popsat působení mluvenosti a také umožnit rozlišování mezi tzv. adaptovaným a mimetickým druhem mluvenosti. Tato analýza používá vlastní model a poukazuje mj. na zvláštní význam obecné češtiny, jakož i na částice a sémanticky vyprázdněná příslovce v němčině. Ukazuje se, že při řídkém a účelovém užití mluvených prostředků se často nedaří působení v cílovém textu reprodukovat. Tento účinek je však zároveň obvykle podpořen...
Stylization of orality in contemporary Czech prose as a translation problem for the language pair Czech-German
Kreisel, Mirjam Elisabeth ; Kloudová, Věra (vedoucí práce) ; Winter, Astrid (oponent)
Tato práce se zabývá překladem stylizace mluvenosti v kontextu lingvistiky, vývoje jazyka a literatury a teorie překladu. Analyzujeme rysy mluvenosti ve třech současných českých románech a jejich překladech. Kvantitativní analýza vychází z vybraných prvků, které jsou v odborné literatuře charakterizovány jako typické pro mluvenost. Jejich výskyt pak zkoumáme pomocí korpusové analýzy. Analýza původních děl prokázala, že mezi romány existují v rovinách jazyka i v rámci konkrétních slovních druhů rozdíly, což je znakem individuální stylizace. Tento individuální postup lze v omezené míře pozorovat i v překladech, třebaže stylizace překladů je vcelku spíše jednotná. Díky kontrastivnímu pohledu můžeme konstatovat, že míra nivelizace je obzvlášť velká, pokud jde o rysy, které jsou v češtině rozšířené. Následuje kvalitativní analýza stylizované mluvenosti, jejímž cílem je v daném úryvku popsat působení mluvenosti a také umožnit rozlišování mezi tzv. adaptovaným a mimetickým druhem mluvenosti. Tato analýza používá vlastní model a poukazuje mj. na zvláštní význam obecné češtiny, jakož i na částice a sémanticky vyprázdněná příslovce v němčině. Ukazuje se, že při řídkém a účelovém užití mluvených prostředků se často nedaří působení v cílovém textu reprodukovat. Tento účinek je však zároveň obvykle podpořen...
Otto Kade a jeho přínos translatologii
Benešová, Rút ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Winter, Astrid (oponent)
Tato teoreticko-biografická diplomová práce se zabývá dílem translatologa Otto Kadeho. Vychází z analýzy jeho monografií a článků a prezentuje nejdůležitější myšlenky, jimiž přispěl k vývoji translatologie. Práce přibližuje okolnosti, za nichž Kadeho teorie vznikala, a zachycuje jeho úsilí obhájit existenci translatologie jako samostatné vědní disciplíny (ať už je to jeho snaha určit předmět této disciplíny, učinit vědu o překladu vědečtější, vytvořit jednotnou a inovativní terminologii a metodologii, zhodnotit společenský status překladatelů a tlumočníků a systematizovat jejich vzdělávání a didaktiku). V neposlední řadě také ukazuje, jak široký záběr jeho úvahy měly, a nastiňuje i recepci Kadeho myšlenek. Klíčová slova Otto Kade, Lipská škola, teorie překladu, druhy ekvivalence, strojový překlad
Jazykové prostředky sociální diferenciace postav v literárním překladu. Alfred Döblin: Berlin Alexanderplatz
Patočková, Veronika ; Winter, Astrid (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje poměrně málo prozkoumané problematice převodu jazykových prostředků sociální diferenciace literárních postav. Jazykový materiál pro zkoumání této oblasti translatologie poskytuje Döblinův román Berlin Alexanderplatz (1928) a jeho dva české překlady (1935 a 1968). Byla provedena analýza promluv dvou postav. První zastupuje nižší společenskou třídu a zlodějské prostředí. V její promluvě analýza prokázala množství prvků berlínského urbanolektu, užitého k její sociální charakterizaci. Druhá postava reprezentuje židovskou etnickou skupinu. Její přímá řeč obsahuje prvky literárního jidiš, signalizujícího její židovský původ. Následná analýza promluvy první postavy v českých překladech románu ukázala vhodné užití obecné češtiny jako náhrady berlínského urbanolektu v obou překladech. Analýza byla zasazena do kontextu dobových konvencí užívání nespisovných prvků v původní české i překladové literatuře. Obě překladatelky se těchto konvencí úspěšně držely. Při převodu literárního jidiš v přímé řeči druhé postavy byly v překladech zjištěny velké rozdíly. V prvním překladu nebyly prvky jidiš nijak nahrazeny. V druhém překladu bylo naopak vhodně využito prvků typických pro české židovské literární postavy, negativně však bylo zhodnoceno založení mluvy této postavy na bázi obecné...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   předchozí11 - 18  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.