|
|
Psychological aspects of the gothic in Joseph Sheridan Le Fanu's fiction
Procházková, Ilona ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Ačkoli se označením "gotika" v českém kontextu rozumí především období pozdního středověku, s ním spojená kultura a zvláště architektonický styl, za našimi hranicemi můžeme narazit na alespoň zdánlivě velmi odlišný význam tohoto slova. Zejména v souvislosti s anglickou kulturou gotika značí nejen onu vzdálenou středověkou kulturní epochu, během níž vznikaly majestátní, avšak často chladné a nehostinné gotické stavby, ale také daleko pozdější trend, jenž je do značné míry spojen s literární tvorbou. V tomto novějším smyslu tak můžeme hovořit o gotické literatuře, či přesněji o gotickém hororu, který se objevuje přibližně ve druhé polovině osmnáctého století a částečně pod vlivem romantismu čerpá inspiraci právě v temných dobách středověku, odkud má i svůj název. K navození správné hororové atmosféry totiž využívá scenérie odlehlých zákoutí gotických hradů, strašidelných starodávných pokojů a polorozpadlých hřbitovů. Krom toho jsou však neodmyslitelnou součástí tohoto žánru také nadpřirozené jevy a bytosti jako duchové, upíři a nejrůznější strašidla či monstra, jejichž podobu i hrůzostrašnost omezují pouze hranice takřka bezuzdné lidské fantazie.
|
|
|
Movement and stagnation in Samuel Beckett's work
Kudrnová, Anna ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat motiv pohybu, resp. stagnace (na fyzické i duševní úrovni) v kratší tvorbě Samuela Becketta. V jeho dramatech i próze je fyzický pohyb a nezřídka i neschopnost jej vykonávat často jedním z ústředních témat, které se ovšem vztahuje i k schopnosti osobnostního, duševního, duchovního atd. pokroku či transcendence. Jedním z hlavních záměrů této práce je právě objasnění vztahu těchto dvou aspektů pohybu. Protože by ani zdaleka nebylo možné obsáhnout všechna Beckettova díla, jichž se dané téma týká, ve své práci se zabývám jen novelou First Love a Beckettovou první rozhlasovou hrou All That Fall. Dalším problémem, který souvisí s neschopností pohybu, je otázka komunikace, a to na úrovni obsahu textu i z pohledu samotného autora. Neúspěch v promluvě v zásadě znamená neschopnost sdělit příjemci určitou informaci, zprostředkovat pocity, ustanovit či udržet kontakt atd., podle toho, za jakým účelem byl daný komunikační akt realizován. Toto selhání může nastat jak mezi literárními postavami, tak i ve vztahu autora k obecenstvu - v Beckettových dramatech například počáteční situace často nedospěje k žádnému obecně očekávanému závěru nebo rozuzlení. Sdělení díla je zároveň často negativní, tzn. poukazuje na neexistenci či negativní kvalitu daného motivu. Tímto způsobem forma...
|
|
|
The American Identity in the Works of David Mamet and Sam Shepard
Sičák, Michal ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Ve své práci jsem se zaměřil na otázku vztahu člověka v Americe v desetiletích po druhé světové válce nejen k vlastní identitě, k mýtům Divokého západu, ale i ke konzumní společnosti. Tyto aspekty jsem porovnal v dílech dvou amerických dramatiků Sama Sheparda a Davida Mameta, kteří se podobnými otázkami v 60. a 70. letech 20. století zabývali ve své tvorbě. V teoretické části jsem se zabýval rozvojem amerického divadla mimo Broadway. Psal jsem o třech významných divadelních souborech tohoto období, jakož i o rozdílech v jejich přístupu. Komparaci děl autorů jsem založil na teorii performance, jejímž hlavním představitelem je Richard Schechner a na teorii J. L. Austina, tzv. "performatives," to jest slov, která vyjadřují konání. V této kapitole jsem se též zabýval otázkami rituálů a mýtů v postmoderní společnosti, kde jsem vycházel především z díla Victora Turnera a Marie Maclean. Dvě hlavní kapitoly mé práce se věnují porovnání dvou her od každého z autorů právě s ohledem na to, jak Shepard a Mamet staví otázku rituálů a mýtů. Ty jsou v moderní době stále více považovány za nepostačující, zevšednělé až přímo zavádějící. Postavy v jejich hrách se tak z různých důvodů nedokáží vyrovnat se společností, jsou na jejím okraji a nemohou najít cestu zpět. Na základě porovnání děl jsem dospěl k závěru, že i...
|
|
|
Monologue Plays in Contemporary British and Irish Theatre
Pavelková, Hana ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent) ; Monks, Aoife (oponent)
Tato práce se zabývá velmi rozšířeným trendem v současném britském a irském divadle - monologickými hrami. Jedním z důvodů vysoké obliby této úsporné dramatické formy je skutečnost, že monolog již svou podstatou představuje značnou výzvu pro všechny zúčastněné - dramatiky, herce, ale hlavně pro diváky. Hry využívající různé varianty monologu jsou dnes ve Velké Británii a Irsku tak rozšířené, že jen málo teatrologů se odvážilo tímto fenoménem systematicky zabývat. Největším problémem je otázka výběru vhodné metody, kterou by současný boom monologických her mohl být efektivně uchopen. Vzhledem k zásadní roli, kterou v monologických hrách hraje publikum, jež je v monolozích jediným partnerem pro osamělé protagonisty stojící na jevišti, se tato práce zaměřuje na to, jak jednotlivé varianty využití monologu zapojují diváky do hry. Pomocí systematického rámce, který vychází z jednotlivých typů nejčastějšího využití monologu, tato práce zkoumá, jaký mají jednotlivé strategie použité britskými a irskými dramatiky vliv na aktivní komunikaci s diváky. Prvním typem her, jimiž se zabývá tato práce, jsou monologického hry, v nichž jeden herec či herečka představují jednu postavu. Druhým typem jsou hry, ve kterých herec či herečka hraje více postav. Dále se pak práce věnuje velmi nezvyklým hrám, které používají...
|
|
|
Between Art and Politics: Disunity of Black Drama during the Harlem Renaissance
Polák, Ondřej ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
vi Abstrakt Cílem této práce je prokázat a zmapovat rozkol nově vzniklého afroamerického divadla během Harlemské renesance. Rozkol, který jej dělil na politické hry, využívané jako nástroj povzbuzení a zburcování Afroameričanů, a "lidové hry", které se soustředili na umělecké vyjádření, bez přímého spojení s protestem nebo politickou agendou. Tento rozkol, ztělesněný W.E.B. Du Boisem a Alainem Lockem, určoval směr černošského divadla mezi léty 1916 a 1937, a tato práce jej ukazuje jak z hlediska teoretického, tak z hlediska praktického - tedy jak z pohledu jeho hlavních myslitelů, tak přímo na jednotlivých hrách. Nejprve je v práci popsán úhel pohledu W.E.B. Du Boise, který stál za ideou "propagandistických" her, a poté pohled Alaina Locka, který se chtěl oprostit od přímočaré politické agendy a namísto ní chtěl upevnit postavení Afroameričanů kvalitou uměleckého vyjádření. Oba tyto směry si našli své podpůrce v řadách spisovatelů, což vedlo k oné rozpolcenosti. Oba směry jsou popsány odděleně, vždy spolu s hrami, které se inspirují danou ideologií. Přesněji řečeno jde o Rachel, For Unborn Children a Don't You Want To Be Free? z řad Protestního divadla a The Broken Banjo, Plumes a Balo z řad divadla Uměleckého. V práci jsou zanalyzována témata, postavy, místa a symbolika vybraných her, a je v ní popsáno,...
|
|
|
Boland, McGuckian and Groarke: nature and the self in three contemporary Irish women poets
Skálová, Alena ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Quinn, Justin (oponent)
Resumé Tato diplomová práce zahrnuje historický a literárně-kritický úvod k současné irské ženské poezii a interpretaci básní tří jejích představitelek, Eavan Boland, Medbh McGuckian a Vony Groarke. Zaměřuje se na vnímání přírody u těchto básnířek a jejich přístup ke vztahu mezi lidským subjektem a přírodními jevy. Pro kontext této poezie je důležitý feministický kritický přístup k tradičnímu zjednodušujícímu obrazu ženy v irské literatuře a politice. Feministicky orientovaná společenská kritika zdůrazňuje a podněcuje zodpovědnost a nové možnosti současné ženské poezie v Irsku. Kulturně hluboce zakořeněné klišé spojující ženu s úrodností země nebo naopak nevinností náboženského ideálu Panny Marie vyvolalo mezi mladými irskými autorkami silnou vlnu protireakce. Odhalení nebezpečného vlivu těchto idejí na ženský postoj k vlastní identitě a vyjádření skutečného prožitku ženské sexuality patří k základním tématům současných irských básnířek. Pro toto básnické zkoumání ženského "já" je velmi důležité také zobrazení skutečného fyzického a duchovního vztahu k přírodě a čistě osobní přístup k přírodní metafoře. Reflexe vlastního vztahu k přírodním objektům a jevům je klíčová v poezii všech tří básnířek vybraných pro tuto práci. Můj rozbor básní bere v úvahu politické souvislosti této poezie a pokouší se nastínit...
|
|
|
The power of self-delusion in Eugene O'Neill's Long day's journey into night and Arthur Miller's Death of a salesman
Klupková, Petra ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Arthur Miller a Eugene Gladstone O'Neill oba patří k předním americkým dramatikům, kteří si vydobyli věhlas a slávu nejen ve Spojených státech, ale i na mezinárodním poli. Zatímco O'Neill představuje klíčovou postavu amerického divadla na přelomu devatenáctého a dvacátého století, Miller exceluje mezi generací autorů, která bezprostředně následovala. Tato práce je komparativní studií dvou jejich snad nejznámějších her a zásadních textů amerického divadla. O'Neillova "Cesta dlouhým dnem do noci" i Millerova "Smrt obchodního cestujícího" zobrazují téma rozpadající se americké rodiny a neschopnost jejích členů této tragické skutečnosti čelit. Je to právě síla sebeklamu, co vyvstává jako důvod vzniku této krize a je to opět jeho síla, co onu krizi neustále prohlubuje. Hlavní představitelé obou děl, Mary Tyronová a Willy Loman, ustavičně unikají palčivé skutečnosti svých reálných životů do světa iluzí, lží a vzpomínek. I když se v obou případech děj her odehrává v rozmezí jednoho jediného dne, životní příběhy jednotlivých postav vyplynou na povrch právě díky těmto výjevům z minulosti a konfrontaci skutečného se smyšleným. Zatímco O'Neill nechává své postavy užívat omamné látky jako morfium a alkohol coby prostředek úniku a uklidnění, Miller zachází ve své technice mnohem dál. "Smrt obchodního cestujícího" nese...
|
|
|
Polarities in the Works of Oscar Wilde
Burianová, Petra ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Při čtení děl Oscara Wildea všímavému čtenáři neunikne, jak často autor využívá protikladů: tělo a duše, dobro a zlo, město a příroda, nebo přirozenost a umělost, jsou častými tématy jeho her, povídek i pohádek. Tyto protiklady se však nemusí nutně navzájem vylučovat - ve Wildeovské dialektice může koexistovat i to, co se zdá být v rozporu. Hvězdné dítě nedojde šťastného konce, přestože se za své skutky kálo a postupně se z něj stal dobrý člověk, a to nás nutí k přemýšlení, jestli dobro skutečně je "dobré". Wildeovy postavy často žijí dvojím životem nebo mají rozdvojenou osobnost, tak jako v případě Doriana Graye, kde je tato rozdvojenost doslovná. Najít odpověď na otázku proč si autor tak často pohrával s tímto motivem je jedním z cílů této práce. Bylo by spíše na škodu snažit se oddělit autorův život a jeho dílo, protože to, čím byl a co utvářelo jeho osobnost, se silně odráží v jeho textech. Když prohlásil, že "čemu lidé říkají neupřímnost je jednoduše způsob jak znásobit naše osobnosti," (Ransome, 162) myslel tím, že opakem pravdy nemusí být jednoznačně lež, ale že pravda se různí podle toho, jak na ni nazíráme. Nemalý podíl na tom, co Oscar Wilde napsal; ať už ve formě prózy, poezie nebo dramatu, měly vlivy, které ho obklopovaly - esteticismus, dandismus, homosexualita a vůbec celá...
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
"Why am I trying to become what I don't want to be?" The Corrupted American Dream in the Selected Arthur Miller's and Tennessee Williams's Dramas
Hájková, Hana ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na americký sen a jeho zničující nároky. Porovnala jsem tyto aspekty na hrách Skleněný zvěřinec, Všichni moji synové a Smrt obchodního cestujícího od Tennesseeho Williamse a Arthura Millera, dvou dramatiků zabývajících se podobnými problémy ve 40. a 50. letech dvacátého století. Každá kapitola byla uvedena básní Roberta Frosta týkající se daného tématu. Tento prvek byl přidán jako uvedení kapitol, aby se zdůraznila univerzálnost znázorněné problematiky a aby se části spojily pod jedním vzorem. V teoretické částí práce jsem se soustředila na Ameriku ve 40. a 50. letech a její rysy a historický vývoj amerického snu. Hlavní vliv na tyto kapitoly měli autoři Rodney P. Carlisle, Richard A. Schwartz, Stephanie Coontz a Jim Cullen. Carlisle, Schwartz a Coontz poskytli základ pro faktický kontext této práce svými knihami o Americe a jejím historickém pozadí. Jako primární zdroj pro pochopení důvodů, které stojí za snem a jeho historickým vývojem, bylo použito Cullenovo dílo o americkém snu. Celá práce byla podpořena argumenty Lauren Berlantové, Johna W. Thoburna a Thomase L. Sextona a Piotra Sztompka. Berlantina práce o krutém optimismu poskytla možné vysvětlení konkrétního chování, které doprovázelo cestu k dosažení amerického snu. Spolu s díly Thoburna a Sextona...
|
host ::
RSS.