|
|
Zpracování dat z měření tlumičů na tlumičovém dynamometru
Vaněk, Vojtěch ; Vančura, Jan (oponent) ; Blaťák, Ondřej (vedoucí práce)
V první části se bakalářská práce zabývá problematikou tlumiče po teoretické stránce. V úvodu se zabývá přehledem používaných tlumičů, dále pak charakteristickými veličinami tlumičů, způsoby testování, a nakonec různými negativními ději a vlivy při chodu tlumiče. V druhé části se bakalářská práce zabývá analýzou konkrétního tlumiče, který byl testovaný na tlumičovém dynamometru MTS EMA-234 2K v dílně ÚADI. Pokusíme se popsat chování měřeného tlumiče, popřípadě předvídat vady tlumiče díky poznatků z teorie popsané v první části.
|
|
|
Totalita LARPu
Kloudová, Erika ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Ve své práci jsem se soustředila na možnost rozvinutí LARPu z hlediska participace a performance. Dále se zaměřuji na návaznosti jednotlivých her (segmentů) a možnosti propojení různorodých, již existujících, žánrů LARPu. V této sérii her je nejvýraznější z žánrů právě politický LARP, jehož politický náboj se prolínal ostatními žánry LARPu v rámci mé práce.
|
|
|
Za hranicí zájmu - geneze tvořivosti
Chmelíková, Alžběta ; Jakalová, Zuzana (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Umělecká práce je do značné míry nahlížena holisticky - recipient vnímá celek díla, hledá jeho smysl, pokouší se o interpretace. Konečné znění je odtrženo tlustou černou linkou od své geneze. Ale právě pozorování vývoje myšlenky, konceptu, zpracování, případně metoda sama je povětšinou mnohem komplexnější zážitek než hotové dílo. Průběh mého studia, který je provázán třemi ateliéry, představující makroklimata svébytného uvažování o uměleckém postoji, smyslu i významu, mě motivoval k obratu pozornosti od díla k průběhu tvorby. Práci je možné chápat jako metakritický pohled na tvůrčí procesy, obalující dílo samotné, mezi kterými vzniká struktura podobnosti a jinakosti, kterou se budu snažit postihnout skrze textovou podobu ve formě gamebooku.
|
|
|
Všechno bude v pořádku
Tejml, Ladislav ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Krekovič, Slavomír (vedoucí práce)
Diplomovou prací navazuji na neuzavřený cyklus EGBA, který jsem započal koncem října roku 2016. Název EGBA je vyústěním z dobové nejistoty, úzkosti a ztráty důvěry v člověka, jako zdravě uvažujícího jedince. Projekt EGBA vnímám jako bonbón s náplní, jehož obsah je složen z navzájem se ovlivňujících chutí. Přestože je na pamlsek výborná reklama, skvělý obal i sám skvostně vypadá, samotný bonbón je nepoživatelný. První z namíchaných chutí je mnou poupravený termín postapokapitalismus, jako stále přetrvávající systém kapitalismu, který přes všechny možné peripetie ne a ne překonat. Přesto, že je patrné stále větší propojení vlivných podnikatelů se státním aparátem do nerozpletitelné pavučiny vazeb a vztahů spojené s prohlubující se finanční nerovností mezi lidmi, velkým zadlužováním zemí, zhoršujícím se životním prostředí, atd. Druhou chutí je temporalita, ve které je pro mě primární zrychlení jako údajný nástroj pokroku. Zrychlování je dlouhodobý proces, který přichází s moderní dobou v důsledku industriální revoluce. Dnešní doba nám však přináší freneticky roztříštěnou skutečnost, ve které se snažíme vmáčknout co nejvíce úkonů či výkonů do čím dál kratších časových intervalů. Rychlost se stala znamením úspěchu a tak není divu, že mnozí z nás končí na piluli naděje, jelikož je jasné, že náš biorytmus se nedá napínat do nekonečna. Současná, zrychlená společnost se dá přirovnat k bažině. Čím rychleji roztáčí své soukolí, tím rychleji se potápí v tekuté době. Třetí chutí je posthumanismus, ke kterému jsme dospěli neustálým zjednodušováním a redukováním problémů, které před nás klade příroda. Toto ulehčování nás dovedlo až k vytvoření stroje, který je v tomto redukování tak účinný, že zároveň vytváří vlastní problémy. Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové technologické vymoženosti, které jsou stále „sofistikovanější, užitečnější a chytřejší“. Nenápadné vytrácení lidské přirozenosti se postupně transformuje do podoby Théseovy lodi. Čtvrtou chutí je antropocén. Téma antropocénu oběhlo většinu zpravodajských kanálů. Ano, je to vážné a nepopiratelné, i když v mnohých konspiračních teoriích to zcela popiratelné je např. modrá, nikoli zelená paleta, Donaldovo trampoty, atd. Zkrátka dlouhodobá partie šachu, člověk versus příroda se zdá být výhodnější pro černé. Poslední přísadou je pojivo jménem internet, jako slina tekoucí přes všechny zmíněné chutě. Všechny zmiňované esence bonbónu jsou pro mě frustrující a nejlepším řešením se mi v předešlých pracích zdálo téma apokalypsy. Dystopické smýšlení však dlouho nevydrží a mě opět začaly přepadat návaly naděje, že by vše mohlo ještě nějak pozitivně dopadnout. Takže pokud přijdu někam, kde uvidím misku s bonbóny, nebudu váhat a okusím. Většinou se jedná o místa, kde je nutno vyčkat, vydržet, případně něco koupit a tak si budu s dostatkem času a klidu vychutnávat chutě bonbónů a čekat na duhu.
|
|
|
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době
Vaněk, Vojtěch ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Krafl, Pavel (oponent)
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době Vojtěch Vaněk Abstrakt Studie vychází ze sociálně historického chápání role fundací a liturgické memorie ve středověké společnosti, tak jak je představili zejména něměčtí medievisté Otto G. Oexle a Michael Borgolte. Fundace jako trvalé zbožné dary v jejich pojetí hrály roli spojnice mezi světem živých a zemřelých, udržovaly přítomnost mrtvých ve společnosti a sloužily ke spáse jejich duší prostřednictvím vzájemné solidarity mezi živými a mrtvými. Studie zároveň zvažuje podněty ze strany nové kulturní historie, která přisuzuje fundacím roli symbolického kapitálu ve společnosti, který sloužil k reprezentaci společenského postavení a k legitimizaci moci prostřednictvím okázalé demonstrace zbožnosti. Předhusitská Kutná Hora byla jedním z nejlidnatějších měst v českých zemích za vlády Lucemburků a současně jedním z největších center těžby a zpracování stříbrné rudy na evropském kontinentu. Vznik dolování klademe do osmdesátých let 13. století, založení města do prvního desetiletí 14. století. Kutná Hora byla sídlem centrální mincovny českého státu a královských úřadů spojených s mincovnou i těžbou. Přitahovala rovněž elitu z řad měšťanů, kteří se účastnili horního podnikání a obchodu s drahým kovem, pocházeli z řady významných měst střední Evropy a...
|
|
|
Finanční situace českého krále Vladislava Jagellonského v letech 1471-1490
Trnka, Pavel ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Financní situace Vladislava Jagellonského byla od pocátku jeho vlády problematická. Zdroje královských príjmu byly znacne omezené. Mezi nejduležitejší patrily príjmy z korunního majetku, odúmrti šlechtických statku, horního regálu, dulního podnikání, královské mincovny a obecné berne. Mladého krále podporoval nejprve jeho otec Kazimír IV., polský král, který mu pravdepodobne poskytl behem let 1471-1473 necelých 72 000 zlatých uherských. Korunní majetek, který byl soucástí královské komory, tvorila královská mesta, kláštery, hrady a panství. Príjmy z techto majetku, jež predstavovala zejména speciální berne, byly znacne zredukovány prostrednictvím zástav. Nejvíce tak byly postiženy hrady a kláštery, jejichž význam byl z tohoto duvodu pro královskou komoru zanedbatelný. Z hradu Vladislav trvale držel pouze Karlštejn, Pražský hrad a Krivoklát. Pocet královských mest v Cechách se pohyboval okolo 35. I pres zástavy byla duležitý zdrojem príjmu krále Vladislava mesta, která do komory platila krome speciální berne ješte tzv. mestský census. Snahou mest a cástecne i klášteru bylo vyplacení královských zápisu na vlastní majetek a na komorní platy. Pod komoru spadali také židé, kterí odvádeli zvláštní židovskou dan. Již tradicne Vladislav nevyužíval svého práva odúmrti k navýšení korunního jmení. Prenechával ho totiž...
|
|
|
Korespondence Kutné Hory a Kolína od 60. let 16. století do Bílé hory
Skřivanová, Veronika ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce zkoumá 801 dohledaných zápisů, které pocházejí ze čtyř knih kutnohorských register a deseti knih kolínských register. Dalšími prameny jsou dva misivy z roku 1587 a 1588 ze Státního okresního archivu Kolín a dva misivy z roku 1573 a 1587 ze Státního okresního archivu Kutná Hora. V úvodu práce je uveden přehled literatury, která se zabývá městskou, šlechtickou a panovnickou korespondencí. Následuje výklad pojmu registra a kopiáře, doplněný charakteristikou použitých pramenů. Práce nám přibližuje prostředí města Kutná Hora a Kolín v předbělohorském období. 4. kapitola této práce se zabývá pojmem a procesem komunikace nejen teoreticky, ale především prakticky, na příkladu kutnohorské a kolínské městské rady. 5. kapitola je zaměřena na obsah úřední korespondence odesílané mezi Kutnou Horou a Kolínem. Prostřednictvím hojných citací se dozvíme více o majetkových záležitostech obyvatel obou měst. Zmíníme kauzy týkající se městských korporací, a také záležitosti obecního charakteru. V přílohách této práce nacházíme ukázku vodoznaků, vyobrazení posla a vyobrazení Kutné Hory a Kolína. Díky této práci poznáme běžné vztahy dvou sousedních měst a jejich obyvatelů.
|
|
|
Finanční situace českého krále Vladislava Jagellonského v letech 1471-1490
Trnka, Pavel ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vaněk, Vojtěch (oponent)
Financní situace Vladislava Jagellonského byla od pocátku jeho vlády problematická. Zdroje královských príjmu byly znacne omezené. Mezi nejduležitejší patrily príjmy z korunního majetku, odúmrti šlechtických statku, horního regálu, dulního podnikání, královské mincovny a obecné berne. Mladého krále podporoval nejprve jeho otec Kazimír IV., polský král, který mu pravdepodobne poskytl behem let 1471-1473 necelých 72 000 zlatých uherských. Korunní majetek, který byl soucástí královské komory, tvorila královská mesta, kláštery, hrady a panství. Príjmy z techto majetku, jež predstavovala zejména speciální berne, byly znacne zredukovány prostrednictvím zástav. Nejvíce tak byly postiženy hrady a kláštery, jejichž význam byl z tohoto duvodu pro královskou komoru zanedbatelný. Z hradu Vladislav trvale držel pouze Karlštejn, Pražský hrad a Krivoklát. Pocet královských mest v Cechách se pohyboval okolo 35. I pres zástavy byla duležitý zdrojem príjmu krále Vladislava mesta, která do komory platila krome speciální berne ješte tzv. mestský census. Snahou mest a cástecne i klášteru bylo vyplacení královských zápisu na vlastní majetek a na komorní platy. Pod komoru spadali také židé, kterí odvádeli zvláštní židovskou dan. Již tradicne Vladislav nevyužíval svého práva odúmrti k navýšení korunního jmení. Prenechával ho totiž...
|
|
|
Monument
Mrva, Jozef ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Práce s odpadovými materiály je pro mě východiskem pro prostorové instalace. Využívám vlastností a estetiky kartónu a dřevěných odřezků k dialogu s geometrickými tušovými kresbami, které vznikaly za poslední rok. Táhlost a nepředvídovatelnost tvarů připomíná trámy a ruiny a dotýká se tak ekologických a eschatologických témat. Název Monument je tedy ironickou polemikou s lidskou stopou a materiály, které využíváme aniž bychom jim věnovali bližší pozornost.
|
|
|
Malba v rozšířeném poli
Donát, Vojtěch ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
Práce se zabývá přesahy malby do jiných médií při zachování důrazu na „esenci malířství“ (malířský přístup). Ten zůstává stěžejní po celou dobu práce, přesahy malby budou zkoumány jako funkce nového jazykového diskurzu, doplňujícího malbu jakožto tradiční médium.
|
host ::
RSS.